Vzpoura Zanpakuto! Konec Shinigami?

Tak a odveta mohla začít aneb. kense vs. Midori v taijutsu XD Shinji se jen zákeřně pousmíval a občas se na mě zas tak divně podíval (takže úchylně XD). Já na něho zas házela jen vražedné pohledy a chvíli sem sledovala tebe, chvíli ichiho. Ty jsi teda začla a Kensei se nejdřív bránil. Potom se ale obrátili role a ty ses musela bránit. Boj trval celkem nečekaně zatím půl hodiny. na tom táboře si byla na lopatkách už po deseti minutách, takže tohle je opravdu rekord! Teď si chtěla Kenseie kopnout, on ti ale nohu chytil. Tak ses odrazila z té jedné a chtěla si ho kopnout tou druhou a zároveň ss opírala o tu první nohu co ti držel kensei XD No, i tu druhou nohu ti chytil a pak ste byli vpozici ako když si děti hrají na trakař XD(jak jeden chytne druhého za nohy a ten druhej chodi po rukou a za nim ten prvni XD) Kensei tě pak pustil a ty sji spadla pak celá na zem. Shinji se jen spokojeně usmíval, že ležíš jako první na zemi a Kensei samozřejmě vyhrál. Poté ti ale slušně pomohl na nohy. Já na vás jen nevěřícně zírala, páč taijutsu taky nebylo moje oblíbené XD Uběhla první hodina a Shinji teď narážel na to kendo, abych šla i já. Jenomže mě se vůbc po večeru nechtělo se mlátit ještě dřevěnýma mečma XD
Mezitím kluci u Sada taktéž skončili. Nějaké úplně prvotní základy měli a teď hurá do svých ubytoven. Náhle si někdo vzpomněl, že od rána snimi není Noe a yumi. Všem to bylo děsně divný, ale prej když sem se nestrachovala já, tak bude někde v pořádku XD Emi na nás pořád dohlížela a všechny probodávala tím svým pohledem. Potom se Ikaku a Yoriko dohodli, že si dají nějakou soutěž a kdo vyhraje platí saké. To byla pro Ikaka výzva, pro saké cokoliv!

Lopatky, levé rameno, no krása, tak tady jsem byla za celý tréning nejvíc potlučená. No co, čekala jsem že prohraju, ale nijak jsem si to nebrala, dobře znám své slabiny. No každopádně byl konec zápasu a zbývala nám už jen hodina. To Ikaku jako vždy dostal geniální nápad a tak se s Yoriko vsadil o Saké, kdo vyhraje. Ti dva se do sebe zase pustili, ale už bylo vidět, že jsou pořádně utahaní. Vizardi to jen v klidu sledovali stejně jako Emi. Já si mezitím sedla vedle tebe, to po tobě zase Shinji házel úchylné pohledy a přesvědčoval tě, ať si s ním dáš zápas. Byl neodbytný a tebe to začínalo štvát. "Oh kudasai, máš ještě půl hodiny, pak končí tréning a jak tě Ichigo uvidí že na Nanu koukáš, nebude to hezký." řekla jsem provokativně Shinjimu. "A právě proto se musím dívat teď, dokud můžu." Usmál se, no můžu jen dodat: Cvok. Půl hodina utekla jako voda, nakonec tě Shinji k zápasu nepřemluvil a Ikaku s Yoriko zkolabovali, takže remíza. Ichigo už byl taky mimo a když ho Hiyori hodila na nějakou skálu, ztratil vědomí. "Ou paráda, příště ty tři klidně i násilím dotáhneme dolů, ale takhle je skončit nenechám." Zakroutila jsem hlavou. Ty jsi samozřejmě hned pomohla Ichigovi, ten byl jaksi mimo, ale jakš takš mohl chodit. Emi vzala Ikaka a já zase Yoriko. "Arigatou za tréning, oyasuminasay." Rozloučila jsem se a pak jsme tedy ty tři cvoky dotáhly tam, kde měli nocovat. Emi jen letmo zaklepala na dveře bytu Keiga a jeho sestry, položila Ikaka na zem a pak odešla za Uraharou. "Ach bože!! Zlatíčko!! Bože co se ti stalo???!! Keigo! Hned nachystej lékárničku!! Pohni si!!" Začala jančit Keigova sestra při pohledu na Ikaka v bezvědomí a hned ho vzala dovnitř. "Oh bože, já vím! Můj miláček určitě zahlédl partu zlodějů, co se k nám chtěla vloupat a aby nás ochránil, riskoval svůj život! Neboj se, má láska tě zachrání!" Pokračovala Keigova sestra, Keigo zase běhal jak ona pískala a Yumichika nad tím kroutil hlavou. Ty jsi mezitím dotáhla Ichiga k němu domů. "Nii san! Tati! Tati rychle! Ichigo je zraněný!" Děsila se Yuzu, to bxl hned celý dům vzhůru, Yuzu s Karin vzaly Ichiga dovnitř, jeho táta ho hned začal ošetřovat a Rukia se taky snažila pomoct. "Blázen jeden! Aspoň, že ochránil vás, mladé krásné křehké slečny! Ah bože, Ichigo! Jednu jsi neochránil! Blázne! Musíš na sobě zapracovat!" Křičel tam Ichigův táta, no my se raději rozloučily a s Yoriko v bezvědomí šly domů. Sotva jsme ale otevřely dveře, čekal nás šok. Okamžitě se ozval dívčí jásot, to totiž Moriko a Noe a tak zaječely a samou radostí skákaly okolo. "Noe má kluka! Teda zamilovala se a on do ní!" Informovala hned Moriko a Noe byla štěstím bez sebe, to je ale ode dveří vyhodil Byakuya a okamžitě šel pomoct Yoriko. "Bože to byl den, no už je to vyřízené a zítra teda čekej "pár" nových spolužáků." Prohodila jsem jen tak a pak zalezla do koupelny. Asi po hodince jsem se dostala do pistele a okamžitě usnula.
To ale naši Vizardi ještě nespali. Jen posedávali v té podzemní hale a povídali si, tedy spíš kluci si povídali a Lisa, Hiyori a Mashiro už na půl spaly. "Shinji dneska ses nezdál, myslel jsem, že tohle se snažíš nedávat najevo." Řekl Rose. "Ale no tak, viděli jste ji ne? Přesně můj typ, no mám smůlu, už je Kurosakiho a k vodě ho jen tak nepustí, ale to neznamená, že ji nemůžu trochu poškádlit." Zazubil se Shinji. "To jsme na tom stejně, ale Midori ti to pěkně nandala, Hirako." Zareagoval Kensei. No a tak tam kluci probírali nás holky Shinigami i holky z Kurosakiho party. U Orihime samozřejmě zaujmul dekolt, Kamiko některé z nich okouzlila ladnými křivkami, ty jsi zabodovala dekoltem a tvou něžnou tvářičkou, jak řekl Shinji a dokonce padla i zmínka o Emi, která některé přitahovala svou nedobitností a ledovou krásou. Na Yoriko se jim zase líbilo, že je taková temperamentní a má hezkou postavu, Moriko jim přišla taková sladká, roztomilá a u mě opět zmínili dekolt a můj nevinný vzhled, jak říkali, podle nich jsem ďáblík s andělskou tvářičkou. Prostě Vizardi měli o čem mluvit.

Takže, konečně sme všechny tři marody dostali do svých bytů. U nás teda bylo pěkně veselo. Noe a Moriko se radovali, že má Noe kluka. No a vezmeš ho teda na ples? Pozval tě aspoň? vyptávala se hned Moriko. To ale Noe klesla kapánek nálada. No, on tu příští sobotu prej nemůže...ale možná později půjdu sním...jak v tu sobotu! Já ti pomůžu zkrášlit ostatní a místo plesu pojedu za nim! tak se tam ty dvě začali bavit, tak je to krásné, když za sebou ti dva budou dojíždět XD Mě bylo hned jasné o koho se jedná a proč sním nemůže na náš ples...ale teda že snim někde bude místo plesu se mi taky nezamlouvalo...-_-" No, ty jsi předala yoriko Byakuyovi, kterej se o ní už postaral. Tebe taky celkem mrzelo, že tu teď nemůžeš být v objetí Toushira XD Tak si šla do svého pokoje, hold Moriko se rozhodla nocovat s Noe v obýváku, aby mohli kecat aspoň do dvou ráno XD Jenomže dneska jsi měla celkem štěstí, páč když jsi přišla do pokoje, všimla sis, že Toushiro zrovna leze k tobě oknem XD Á sakra! A já se chtěl ještě stihnout schovat a potom se objevit XD usmíval se jak jen to šlo a jen co se dostal do pokoje šel k tobě a konečně zase spolu XD Byakuya už usínal vedle vyčerané Yoriko, která si Byakushiho přitiskla, hold ho pořád brala jako většího plyšáka XD Já jen všem zamávala na dobrou noc a šla si dát koupel. V koupelně sem strávila asi tak půl hodiny. Poté jen v ručníku sem se promenádovala po chodbě a hurá do svého pokoje XD Po cestě do pokoje mi naskakovala husí kůže ,páč byl podzim a v pokoji když nezatopíš bylo na zmrznutí XD Takže honem rychle se převlíknout a šup do teplých peřin. Ještě než sem usnula mi hlavou vrtalo, jak se teď má asi Ichigo a jestli tam Rukia něco nevyvádí...hold sem byla kapánek žárlivka XD Co se vizardů týče, holky šli už spát a někteří kluci taky odpadli. Shinji teda nevypadal na to, že by měl vplánu jít spát o-O Noe zas chvilkama (když byl časXD( přemýšlela nad tím, jaký to bude, až se to jednou všichni dozví...navíc kdž svým novým kamarádům lže, tak to ji taky moc "pohodlný" není. Moriko pak z témata kluci přešla na témata šat a ples XD Hold to bylo něco žhavého! Novinka největší a příležitost, kdy může dokázat všem svůj talent na česání a úpravy vizáže XD Teď mohla být tak desátá-jedenáctá hodina ečerní a venku foukal studený podzimní vítr.

"Noe chan, Nana chan, okiro!" Ozvalo se přes celý dům, chtě nechtě vás to obě probudilo, hold Moriko a její zpěvný tón, to se nedalo neslyšet. To tebe i sestru čekal menší šok. "Snídaně už je na stole, pohněte si, ať nepřijdeme pozdě." Ozvala jsem se z kuchyně a dala na stůl jídlo i pro vás. V kuchyni už totiž krom Moriko, Yoriko, Byakuyi a mě byl i Toushiro, no řekněme že se mu včera nechtělo pryč a já nebyla proti. Tak proč ne? Náhodou jsme byli tišší než Byakuya s Yoriko, ale raději bez komentáře. Všichni až na Byakuyu jsme už měli školní uniformu, Byakuya měl zase oblek. Přece jen by se mezi středoškoláky nehodil a tak bude dělat kontrolu školy, prostě bude předstírat kontrolu a hotovo, však Byakuya si už poradí. "Nani? Takhle brzo vstávat, hm, na to si nezvyknu." Zívla Noe, když konečně vstala z postele. Tak to probíhalo i jinde, jen Orihime musela kluky budit, hold po tréningu a tanečních si hezky přispali. Ishida a Kamiko byli vzhůru skoro o čtvrt hodiny dřív než museli a tak jen tak seděli u snídaně a povídali si. I u Keiga doma už se vstávalo. Bylo to něco, opět úžasná snídaně a Keigova sestra se málem rozplývala nad tím, jak Ikakovi ta uniforma sluší. "Nee chan, nepřeháníš to trochu?" Neodpustil si Keigo, to po něm sestřička ale hodila tak zlý pohled, že do sebe raději hned hodil snídani a uháněl do koupelny co nejdál od sestřičky. A Yumichika si samozřejmě neodpustil podívat se do zrcátka, aby si mohl říct, jak mu to i v té uniformě náramně sluší. No a samozřejmě živo bylo i u Ichiga. Tam se zrovna snídalo, přesněji Rukia, Karin a Yuzu snídaly a Ichigo se pral se svým tátou. Hold táta ještě vyzvídal, co že se to včera stalo, že jsme ho donesly v bezvědomí. Nakonec ho Ichigo úspěšně prohodil otevřeným oknem a byl klid, prostě klasika. Netrvalo to dlouho a už bylo krátce po půl osmé a my se pomalu vydali do školy, tedy prvně jsme to brali okolo Ichigova domu. Tam už čekali Mizuiro a Keigo. "Ou ohayougozaimasu kawai Yoriko chan!" Rozplýval se hned Keigo, Yoriko se jen usmála a Byakuya zase hodil po Keigovi pohled alá mrtvola, tak Keigo raději vycouval a šel otravovat někoho jiného. Ichigo v tu chvíli vylezl z domu a ještě se na poslední chvíli vyhnul svému tátovi, který se ho opět pokoušel uzemnit. "Bože, to jako budete týden se mnou prakticky celý den?" Děsil se Ichigo, když zaregistroval, že i my už máme uniformy. "Nejmíň do soboty, ale no tak, neříkej že nejsi rád." Usmála se Moriko, no Ichigo nasadil vážně nadšený výraz, ale pak už to nechal být a pozdravil se Sadem, který nás právě dohonil. Jakmile jsme přišli do třídy, ostatní Ichigovi spolužáci hned koukali, kolik to je nových studentů a že nás Ichigo všechny zná. To Keigo začal kolem všech lítat a každého představovat, tedy až na Byakuyu, ten se rozloučil s Yoriko a pak si šel po svém. A zazvonilo. Po chvilce přišla do třídy i učitelka a byla hned celá nadšená z nových studentů. "Yosh, tak vás ještě jednou vítám v Karakuře. Jsou to výmění studenti, budou zde tak týden, možná víc. Chovejte se k nim hezky! A třeba je někdo proveďte po Karakuře, ať vidí, jaké máme krásné město. A málem bych zapoměla, chtěla jsem všem připomenout, že tuhle sobotu se opět koná náš každoroční podzimní ples, tak si nezapomeňte najít někoho do páru a chovejte se tak, ať se neopakují věci jako to s kumbálem, že Asano kun?" Řekla učitelka a při poslední větě se zamračila na Keiga, ten dělal neviňátko, jo být úchyl, to se prostě nevyplácí.

Tak a začalo vyučování. Byakuya se tam procházel po škole, páč ne a ne najít ředitelnu XD Chtěl se totiž ohlásit jako nějaká inspekce či co XD Téměř všichni...hlavně kluci nedávali pozor, páč věnovali své pohledy a pozoronst Yoriko XD Hold jediná pločernoška ve třídě s krásnými dlouhými vlasy a tím jejím provokativně až nevinným pohlede, to bylo něco XD Nebo taková Chizura, ta byla doslova v sedmém nebi, kolik je u najednou krásných holek! Takže ta už byla celá žhavá na přestávku, aby se mohla "blíž" seznámit XD No o přestávkách bylo opravdu živo. Všichni studenti si posedali kolem nováčků a tahali znich informace XD Takže třeba takovej klid mezi "milenci" na aspoň malou pusu opravdu nebyl XD Poté nám škola skončila a šlo se na oběd. Byakuya se nám mimochodem jaksi ztratil a taky pomalu ztrácel nervy XD Na obědě chtěli být všichni u svých nových idolů XD Také se všichni dělili o svůj oběd s nováčky a pod. Po obědě měli někteří studenti jít hrát třeba fotbal a tak ty studenty napadlo, že pozvou pár těch nováčků na jejich trénink, aby se mohli koukat XD No, takže na ten fotbalový tréink nakonec šli Yoriko, Ikaku, Hisagi a Toushiro. Teda, jediný Toushiro měl původně hrát snimi a naučit je nějaký ty riky, páč si ho ostatní studenti moc dobře pamatovali z toho minulýho zápasu, jak pak vyhráli ti prcci XD No, Chizura vzala Moriko a tebe do města, prý aby vám ukázala jak je Karakura krásná XD No, ke konci sme tam už zbyli jen já a Ichigo. Naivněsme si mysleli, že teď bude klid, ale to né. Když sme se chtěli políbit, někdo Ichiho srazil k zemi XD Ksó! Kterej..!nedořekl, když viděl Hiyori s tím svým zamračeným pohledem. Takže bylo jasn co teď...trénink XD Kurosaki! Doufám že si na náš dnešní trénink nezapomněl! pomalu tam vzteky prskala, a to neměla k prkání ani pořádné důvod. Noe se někam tajně vypařila a Sado, orihime a psol. taky někam šli. No, já pak šla s Ichigem na ten trénink, stejně bych se asi teď nudila, kdyby mi Ichi odešel a jak trochu znám Hiyori, ta ho zas bude mučit až do večera XD

Škola uběhla celkem rychle a bylo volno. No jak kdo měl volno, Byakuya zřejmě pochytil orientační smysl kapitána Kenpachiho a jeho zástupkyně Yachiru, protože nám pořád bloudil po škole a hledal ředitelnu. A konečně! Našel ji, no sláva. To pak ale zase bylo papírů, vyřizování a podobných věcí, takže Byakuya tam strávil trochu víc času. V tu chvíli probíhalo menší fotbalové utkání, kde nechyběli ani Yoriko, Ikaku, Hisagi a Toushiro. No Hisagi samozřejmě zase fotil, když byl zrovna na střídačce, lítal s foťákem kolem celého hřiště a pokud právě hrál, pověřil focením někoho jiného, hlavně mít ty fotky, že? Ty jsi s Ichigem posedávala u hřiště a vypadalo to, že byste se mohli v klidu zdejchnout a udělat si chvilku pro sebe, jenže to by se tam nesměla objevit Hiyori. No té říct ne, to by bolelo. Toushiro i ostatní si Hiyori také všimli, to se Toushiro na moment uvolnil ze hry. "Hiyori! Dobře víš, že to s tréningem nemůžeš přehánět, ať je aspoň při vědomí, ne jako včera." Upozornil ji. "Pche, fajn, máš štěstí Kurosaki, budu tě šetřit." Zareagovala Hiyori a pak s tebou a Ichigem odešla do té podzemní haly, tebe ještě ale před vstupem zastavila. "Hele slečinko, dovnitř jedině trénovat, ne tu rozptylovat Kurosakiho, jasný?" Řekla Hiyori a aniž by čekala na odpověď, rovnou se vrhla na Ichiga. To už na tebe mávali ostatní Vizardi, krom Shinjiho, toho jsi nikde neviděla. "Ohayou, Chiyoko chan. Tak jak, jdeš i ty trénovat?" Zeptal se Rose. "Mashiro, moc jí neubliž, jasné?" Řekl Love, načež Mashiro zasalutovala a vstala. "Sugoi, tak pojďme, Sedmičko?" Prohodila Mashiro s úsměvem. V tu chvíli těsně mezi tebou a Mashiro proletěl Ichigo, zastavil se až o jednu skálu. "Baka! Nedáváš pozor, bakero!" Okřikla ho Hiyori a opět si nasadila svoji Hollow masku, Ichigo udělal to samé a tak tréning pokračoval.
Mezitím jsme já a Moriko procházely s Chizurou město, ona zrovna básnila o Orihime, no my se k tomu raději nevyjadřovaly. "Soshite Chizura chan, už máš vybrané šaty na ples?" Zajímala se Moriko. "Hm, ještě ne, zatím jsem neměla čas si je vybrat." Přiznala Chizura, to se Moriko zableskly oči a než jsme se nadála, už mě i Chizuru opět táhla k obchodům. Tak jsme tak hodinku dvě chodily městem, až jsme si nakonec daly zmrzlinu a pomalu šly domů. "Arigatou Moriko chan, ty šaty jsou úžasné!" Usmívala se Chizura, hold Moriko má vkus a v oblečení se vážně vyzná. My se tedy s Chizurou rozloučily a šly domů. Chtěly jsme si tam jen odložit věci a pak se vrátit na hřiště. Když jsme ale přišly, nahoře v tvém pokoji byl slyšet nějaký šramot. Nám to přece jen s Moriko nedalo a tak jsme se šly podívat. No málem jsme přestaly i dýchat, jak jsme to viděly. Měla jsi pokoj plný růží, všude kytice nádherných rudých růží a na posteli okvětní lístky. "Kawai!" Vydechla Moriko. "To je krása..." Přikývla jsem. "Ichigo si dal záležet." Prohodila Moriko, já se ale zarazila. "Em... Tohle nebyl Ichigo, zkus se zaměřit na Reiatsu na okně, tam je to nejlíp cítit. Poznáváš to Reiatsu?" Řekla jsem. "Nani? No vážně, je jiné, to není Ichigovo Reiatsu, ale čí? Nedokážu ho teď určit, ale už jsem ho jednou cítila." Souhlasila Moriko, to mi to došlo! "Hirako Shinji, tohle je jeho Reiatsu." Řekla jsem, to jsme si s Moriko vyměnily jeden pohled. "Eh... Raději půjdeme na hřiště." Navrhla Moriko a já byla pro. "Nemusíte, už se dohrálo." Ozvala se Yoriko, ta stála hned za námi i s Byakuyou. Ti dva taky koukali, co to máš v pokoji. "No, raději to necháme tak, půjdu udělat večeři." Prohlásila jsem po chvilce ticha a pak odešla do kuchyně. V tu chvíli už se shinji vrátil do podzemní haly. "Splněno?" Zeptal se Love. "Perfektní." Přikývl Hirako a spokojeně sledoval tvůj souboj s Mashiro, no jak budeš reagovat až se vrátíš a jak Ichigo...

Šli sme teda s Ichigem do té podzemní tréninkové haly, ale ještě nejdřív mě zastavila Hiyori s tou poznámkou o rozptylování. Já jen pozdvyhla levé obočí, ale to už mě volala Mashiro XD Sedmičko? No super, další skvělá přezdívka -_-" pomyslela sem si, když mě celej trénink oslovovali Sedmičko XD Mashiro mě tedy nijak nešetřila, ale co, aspoň se ještě víc zlepším XD No, ikdyž Hiyori říkala, že ho bude teda šetřit, tak to moc jako šetření nevypadalo...Ichiga pořád zas buzerovala dávala mu pěkně zabrat XD Mezitím už skončil fotbal a Toushiro, Yoriko atd. šli pomalým krokem zpátky domů. Toushiro pak ale někam odešel bez jediného slova, ostatní to moc neřešili, přece jenom je to kapitán a ten se o sebe postará. Ikaku přišel domů s Yumichikou, to už měl Ikaku kolem krku šťastnou Keigovu ségru XD Takže Ikaku z veselého výrazu měl zas otrávený XD No co, musel se kní ale chovat slušně, páč když jim tak hezky připravovala jídlo, koupelnu atd. tak aby ji neurazili XD Yumichika se jen smál a šel si do obýváku číst té ségry noviny XD Sám Keigo ještě nebyl doma, coural se taky po městě s Mizuirou. Po cestě uviděli vás, jak jdete z jednoho obchodu, kde prodávaj plesové šaty a všechny tři ste byli vysmáté a měli takovej ten uchvácenej pohled XD Ty holky to berou nějak moc vážně...Už si nějakou pozval? zajímal se Keigo. Mizuiro zas něco dělal na mobilu a jen zavrtěl hlavu, Ne, nepozval a ty? Navíc letos tam můžeš jít sám, odpověděl a dál se věnoval mobilu. No mezitím ty, Moriko a Chizura ste se rozloučili a odešli do svých domů. Ty jsi zatím udělala večeři provšechny, Moriko sháněla Noe, pak si řekla, že asi jela za tím svým klukem a pak ste tam roebírali ten můj pokoj -_- Yoriko byla nervózní z toho, že celej den neviděla Byakushiho. No jen co se o něm zmínila, tak přišel domů XD Byakushi! Kde jsi prosimtě byl? přílitla kněmu Yoriko, no ti dva když jsou spolu, tak sou úplně mimo, takže spolu zase odešli do pokoje, no radost ti dva XD Mezitím mě i Ichigovi končil trénink, to už sem si všimla divně cculícího se Shinjiho, ale nijak sem to neřešila. Tak sme se tam snima rozloučili a ruku v ruce jsme odcházeli nejdřív k Ichimu, aby si domů hodil nějaké věci a pak hurá k nám XD No mezitím ty jsi byla v kuchyni a v okně byl Toushiro a mával na tebe XD Naznačoval ti, ať jdeš ven, no tak si nechala včeři večeří (ať si to doděláme sami že?XD) a šla si za Toushirem. Ten tě bez jediného slova vzal ruku a někam tě táhnul. No po pár minutách ste došli na jedno vyvíšené místečko, od kud byla vidět snad celá Karakura. Navíc byl už skoro večer, takže západ slunce a na tamtom mstě to bylo prostě úžasný! Jak kouzelné romantické místečko z pohádky XD Krása viď? zeptal se tě Toushiro hledíc do dálky. Pak nám trochu znejistěl a zrudnul, vzal z jedné lavičky připravenou bílou růži a při podávání tě koktavě zval na ples XD Mezitím já s Ichim sme došli knám, všechny sme pozdravili a už sme se těšili, ja budeme mít nachvíli od všeho klid a budem jen spolu XD No tak sme si to zamířili do mého pokoje, jenomže když sem ho otevřela, málem mě trefilo a možná bych i hodila mdloby. To sme oba poznali, kterej drzoun tady byl, takže ichigo začal vymýšlet Shinjiho smrt a já byla úplně nemile mimo. Ichigo už se chystal zpátky k vizardům, že Shinjimu něco nepěkného udělá, to sem ho ale zastavila, páč nenecháme si kazit večer nějakym vlezlým vizardem?XD Takže sem ho vzala za ruku a šli jsme do posledního volného pokoje pro hosty XD

"Dewamata, zítra máte od nás na chvíli pokoj, ale klidně přijďte." Mával na vás ještě Rose. Už jsi s Ichigem měla po tréningu a tak hurá domů. Tentokrát naštěstí byl Ichigo při vědomí, Hiyori mu sice zase dala, ale ne tak moc jako minule. Ichigo si prvně dal věci domů a pak chtěl jít k tobě, jenže to už ven hrnul jeho táta a tak se ho Ichigo snažil dveřmi zatlačit dovnitř, až se mu to asi po pěti minutách povedlo. Jenže to vylezl oknem, ale sotva to udělal, vtáhla ho Karin zpátky a jen mrkla na Ichiga. Ten se usmál a pak hurá k tobě. U tebe doma byl klid, no relativně, já a Moriko jsme dělaly večeři, Yoriko s Byakuyou trochu rušili klid, no domyslíš si. My se ani neozývaly a mlčky vařily, jakmile jsme ale zpozorovaly, že jdete nahoru, hned jsme vykoukly z kuchyně. Následovalo otevření dveří, chvilka ticha a: "Shinji, ty mrtvolo!" Hold Ichigo patřil mezi ty žárlivější. Ty jsi byla z těch růží v šoku, no ale hezké to bylo, to musíš uznat. "Jo, dobře, uklidním se. Třeba je tohle jen omluva za to ze včerejška, ale jestli ne!" Čertil se Ichigo. Já si jen s Moriko opět vyměnila pohled a raději jsme se vrátily k chystání večeře, ty ses zatím s Ichigem zamkla v posledním volném pokoji. Shinjiho jste vyhnali oba z hlavy a soustředili se jen na sebe, jen vy dva, konečně chvilka klidu... Ichigo si tě k sobě přitáhnul, pohladil tě něžně po tváři a věnoval ti sladký polibek. Z neviné pusy to ale přešlo ve vášnivé a chtivé polibky a smyslné doteky. Pomalu jste se přesunuli na postel a Ichigo ti lehce sundal tričko. Oblečení šlo pomalu dolů, polibků a doteků přibývalo a... Zřejmě si každý domyslí, co se pak dělo.
My s Moriko jsme na moment ztichly. "Bože! Já raději budu večeřet později, raději půjdu pryč." Řekla Moriko. "Jo, to nezní špatně, dám to do ledničky." Přikývla jsem, řekněme že ti nahoře byli trochu hluční. To se zrovna před oknem objevil Toushiro a kývnul na mě, ať jdu za ním. Já samozřejmě hned šla a čekalo mě příjemné překvapení. Toushiro mě zavedl na naprosto kouzelné místo, zrovna zapadalo slunnce, bylo to nádherné a ještě když mi dal tu bílou růži, v tu chvíli jsem byla mimo, tohle byl sen... Když mě Toushiro pozval na ples, jen jsem se usmála a začervenala se. A opět se to stalo! hold moje druhé já skopalo nesmělost do rohu a jen jsem potvrdila, že činy jsou více než slova. Objala jsem Toushira a věnovala mu sladký a hravý polibek. "Ber to jako ano." Usmála jsem se, načež mě Toushiro také políbil.
V tu chvíli Moriko plánovala a sepisovala, co všechno bude muset udělat, co by které holce slušelo a napsala si i, že musí holkám připomenout že zítra v sedm budou u tebe taneční. Hm, to jsem zvědavá, kdy mě pozve. Určitě mě pozve, ne? No to je jedno, když ne on, klidně ho pozvu sama. Usmála se Moriko v duchu. To už dolů sešla Yoriko s Byakuyou a oba dva doslova zářili. "Hádej co, Moriko." Usmívala se Yoriko. Moriko jen trochu pozvedla levé obočí. "Nepozval tě jen tak náhodou jeden nejmenovaný kapitán na ten ples?" řekla s úsměvem, načež Yoriko vlepila Byakuyovi pusu. "Večeře je v ledničce, Noe je asi s tím svým klukem, Nana je s Ichigem nahoře a pro Midori si asi před deseti minutami přišel kapitán Hitsugaya." Informovala ty dva Moriko a pak pokračovala v plánování.
V tu chvíli byla u Oriime doma poradna. totiž Renji a Hisagi se s ní radili, co a jak s holkami. "Hm, hm, vím že Kuchiki san má ráda lilie." Prozradila Orihime Renjimu, to už Hisagi vytáhl několik složek se jmény holek Shinigami i z Kurosakiho party a dokonce tam měl i naše dvě Arancarky. "Redaktor musí být informovaný, jen se podívejte." Usmál se spokojeně Hisagi. Orihime se mrkla na svoji složku a Renji zase na tu od Rukii. "Ou Hisagi kun, ty tady máš vážně všechno, jak jsi věděl, že mám ráda narcisy? Nikdy jsem to neříkala." Žasla Orihime. "Arigatou, tohle jsem potřeboval." Usmál se Renji, no není nad pomoc přátel.
A také Ishida přemýšlel o plese. Však co, můžu ji pozvat, můžem tam jít jako přátelé, nic víc... Uklidňoval se Ishida, Kamiko byla zrovna ve vaně a taky měla o čem přemýšlet. Zlobím se ještě vůbec? Vždy´t si to jen namlouvám. Už jsem mu odpustila. Byla jsem zaslepená zlostí a zoufalstvím, co tehdy mohl dělat? a co jsem mohla dělat já? Nic, byli jsme vlastně ještě děti. Přemýšlela. "Nepotřebuješ něco, Kamiko?" Ozval se Uryuu. "Arigatou, nic nechci." Zareagovala Kamiko. Možná bych konečně měla minulost pustit k vodě a sozstředit se na přítomnost. Mihlo se jí hlavou. Ishida se na moment zastastavil před dveřmi koupelny, po chvilce si sedl vedle nich a opřel se o stěnu. Měl jsem jí tehdy podržet, bál jsem se vlastních problémů, toho co přijde, ignoroval jsem ji. Byl jsem hlupák, teď už nikdy nic podobného neudělám. Odpustíš mi někdy úplně, Kami chan? Běželo mu hlavou, to se najednou otevřely dveře a tam stála Kamiko zabalená v ručníku. Ishida nepatrně zrudnul, to si ale Kamiko sedla vedle něho. "Koukám, že nejsem jediná, co tady moc přemýšlí." Řekla. "Kamiko, sumimasen, měl jsem tehdy..." Ale to Ishida nedořekl. "Ne, to já bych se měla omluvit. Tolikrát ses mi snažil omluvit, já to tolikrát ignorovala, ani jeden z nás tehdy nemohl nic dělat." Přerušila ho Kamiko, to Ishidu zaskočil, ale usmál se. Byl šťastný, že mu konečně po třech letech Kamiko odpustila. "Znovu přátelé?" Řekl, to Kamiko mírně sklonila hlavu a tajemně se usmála. "Víc než to?" Špitla a než se Uryuu nadál, naklonila se k němu a políbila ho!
Čas běžel jako voda a blížilo se půl osmé, což byl čas klučičích taneční. Ač neradi, všichni museli jít a tak se v půl osmé sešli u Sada doma. Yumichika samozřejmě hned vyzvídal, no na kluky byl úžasný pohled. "Tak Sado, povídej." Pobídl ho Yumichika. "Zatím jsem nikoho nepozval, neboj, asi pozvu Orihime, jako kamarádku, na tom nic není." Odpověděl Chad. "Dobrá, ale pozvi ji co nejdřív, než to někdo udělá před tebou!" Upozornil Yumichika a šel dál. "Ishido, co ty?" Jenže Ishida byl jaksi mimo a ve tváři se mu rýsoval ruměnec. "Úžasně líbá..." Dostal ze sebe Ishida, byl duchem nepřítomný. Yumichika se jen plácl do čele. "Bože ten je mimo, nepozval ji." Zakroutil hlavou a šel k Ichigovi, ten byl taky jako Uryuu mimo, akorát myslel na tebe. "Hádám že jsi ji samozřejmě nepozval, no soudě podle výrazu, napadá mě, co jsi dělal." Prohlásil Yumichika, teď se díval na Hisagiho. "Pracuje se na tom, vybírám vhodnou kytici a plánuju vhodné místo." Oznámil Hisagi, Yumichika si jen povzdechl a koukl na Renjiho. "Dnes jsem si sehnal informace, pozvu ji pak." Náš pan Krasoň si opět jen povzdechl a zamířil k Ikakovi. "Udělal jsem pokrok, už ji neokřikuju pokaždé, když mi řekně zlatíčko nebo miláčku." Zazubil se Ikaku, Yumichikovi pomalu cukalo obočí, teď šel ke kapitánům, ti byli taky jaksi mimo. Yumichika to už neřešil a podíval se ně stylem Jestli my taky řeknete, že jste je nepozvali, bude to bolet! "Pozval jsem ji." Vydechl Byakuya, který měl plnou hlavu Yoriko. "Souhlasila." Odpověděl Toushiro, který byl taky značně mimo. "Yokata! Konečně! Bože můj, hněte sebou! Někdo vám je přebere, tak šup! Nezapomeňte na Patero Přikázání Plesu!" Vypískl Yumichika celý šťastný, že aspoň někdo něco udělal.
V tu chvíli se domů vrátila Noe, která byla stejně mimo jako kluci. "Konbanwa, dnes je krááásně, že? Já vím, večeře je v lednici, áhh krása..." řekla, vypadalo jako omámená, no dnešek byl vážně něco.

Dnešní den byl opět krásný jako kdysi na tom táboře, kde všechny ta úžasná vášnivá nálada XD Jenomže to bylo pár minut před osmou a všichni kluci museli na soukromé taneční. Yumichika ještě nejdřív vyzvídal, jak na tom jsou se svýha holkama, no čtyři njmenovaní kluci byli totálně mimo a ostatní že to všechno promýšlej apod. XD Yumichiku málem trefilo a nejvíc ho štval Ikaku. Takže už v hlavě rýsoval plány jak na něj a Keigovu ségru XD No, ti čtyři mimoňové se museli profackovat, aby dávali pozor a mohlo se začít tančit. Mezitím Noe přišla domů taky celá mimo, ovšem ještě s Urukiorou nezakročili tak daleko jako teď já s Ichim XD No, nějak se všechny hlky sešli u nás doma a všechny sme seděli v obývaků v kolečku a uprostřed susešnky a nějaké pití (nealko). No a tak sme začali drbat XD Některé si stěžovali, že je ještě nikdo nepozval atd. Holky, já políbila Ishidu! Úplně sama od sebe! svěřila se nám Kamiko, která z toho byla ještě mimo. Mě teda zas připadá, že se mi snad Shuuhei vyhýbá...a já vůbec nevím proč, avíc usuďte sami, že sme skoro spolu vůbec nebyli...stěžovala si Moriko a bylo na ni vidět, že je z toho celá špatná. No, ty jsi se pochlubila, jak tě Toushi pozval na ples, Yoriko sme na chvíli museli něčím umlčet, páč ta by byla schopna o Byakushim mluvit celé dny XD No tak sme tam tak kecali, smáli se a někdy sme i zachraňovali ostatní mlácením dozad. Hold smát se s plnou pusou brambůrků není dobrej nápad XD Kluci měli ještě asi hodinu těch tanečních a u našich dveří kdosi zazvonil. Zvedla sem se a šla otevřít. No, to bylo opravdu "milé" překvapení, když tam stáli snad všichni vizardi o-O Můžem dál, Sedmičko? zeptala se Mashiro. eh...moment! řekla sem se zvednutým prstem a šla vám ostatním holkám oznámit tu návštěvu XD Mezitím kluci byli pořád mimo, takže dneska ty taneční byli opravdu téměř kničemu, tak se to rozpustilo. Kluci, kteří ještě nepozvali své dívky šli najít nějaké květinářství, aby nám koupily květiny a buď ještě teď večer nebo zítra po škole nás chtěli pozvat XD Hold Yumichika na všechny děsně naléhal, takže teď, zítra nebo nikdy XD

Pondělní večer se vyvíjel opravdu zajímavě. Začnu u kluků, ti si od Yumichiky nejmíň pětkrát vyslechli Patero Přikázání Plesu a k tomu ještě taneční, ale co by pro nás holky neudělali, že? I taneční se po dvou hodinách chýlily ke konci a Yumichika už tak provokoval, až to někteří kluci nevydrželi a rozhodli se někoho pozvat hned a ti ostatní o tom aspoň nemohli přestat uvažovat. A pak tady byla naše mimózní čtveřice aneb Ichigo, Ishida, Toushiro a Byakuya. Hold byli pořád trochu mimo z toho, co dnes zažili. To už Renji a Ikaku za doprovodu Yumichiky šli do jednoho květinářství, které mělo otevřeno i takhle večer. Ikaku že šel? Divné? No on ho Yumichika s pomocí Renjiho vlastně táhnul a Ikaku nemohl nic dělat. "Má ráda gerbery, to jsem ti říkal dnes ráno, při obědě a říkám ti to teď! Tak Ikaku, květiny, úsměv a jdi na to!" Poučoval Yumichika a tak Ikaku celý "šťastný" koupil kytici gerber, Renji zase lilie a mohlo se jít za svými dívkami. Renji se s nimi rozloučil a zamířil k tobě domů, totiž už se doslechl, že tam máme dívčí sešlost. No sice se mu dvakrát nelíbilo pozvat Rukiu před ostatními holkami, ale řekl si, že je to zkouška a taky Yumichikovi ukáže, že je chlap a ne zbabělec. Stejně to viděl i Hisagi, ten se nechal inspirovat Shinjiho úletem s růžemi. Dobře věděl, že Moriko zbožňuje květy sakur a zrovna měl to štěstí, že v Karakuře zrovna kvetly. Už byl v okně Moričina pokoje, to z dola slyšel spoustu hlasů. Oni totiž náš dívčí dýchánek narušili Vizardi a že jsi chtěla být zdvořilá, pozvala jsi je dovnitř. No teď z toho byl menší mejdan a byla to i zábava, tedy až na to, že se Shinji probojoval až k místu vedle tebe. To jsme po něm s Moriko házely významné pohledy, no vidět ho Ichigo, asi by to hodně bolelo. "Oi Shinji, nemůžeš Naně aspoň na chvíli přestat čučet do výstřihu?" Řekla Lisa tím jejím tónem, načež se Vizardi spokojeně pousmáli a padlo několik poznámek na Shinjiho adresu. "A já čekala, že po tom tréningu si dáš pokoj, Shinji." Neodpustila jsem si. Vtom ale někdo zaklepal. "Páni dnes tu bude živo, další návštěva." Řekla Noe pořád tím trochu mimo tónem a šla otevřít. "Sate, em je tady Rukia?" Ozval se Renjiho hlas, to hned Rukia nakoukla ke dveřím a když viděla Renjiho s nádhernou lilií, dost ji to překvapilo. Noe se jen šibalsky usmála, dostrkala Rukiu k Renjimu a pak se spikleneckým mrknutím odešla. "Chtěl jsem se zeptat, jestli bys se mnou nešla na ten ples." Řekl Renji, byl nervózní ale nedával to najevo. Rukia jen překvapeně zamrkala, to jí Renji podal tu překrásnou lilii. "Sumano, ráda půjdu." Řekla po chvilce ticha Rukia a usmála se, Renji měl rád její úsměv, byl takový něžný a upřímný. To se najednou ozval z obýváku smích, potlesk a podobné zvuky. No my abychom neposlouchali, že? To se ale z ničeho nic u dveří objevil Hisagi, spěšně pozdravil Rukiu a vzal si Renjiho stranou. "Au, co blbneš?" Řekl Renji. "Potřeboval bych menší pomoc, nemohl bys Moriko nějak nenápadně, zdůrazňuji NENÁPADNĚ, dostat do jejího pokoje? Je to ten v levo hned u schodů." Vysvětlil mu Hisagi, Renji se jen usmál. "Nechej to na mě." Prohlásil a pak šel dovnitř. Tam už měli všichni zase tisíc keců, to by přece nešlo neokomentovat to, co se teď mezi Renjim a Rukiou stalo a ty jsi mohla být v klidu, že po Ichigovi určitě nejede. Renjimu to trvalo tak tři minuty, než Moriko dostal nahoru, musel totiž počkat na vhodnou chvíli, kdy se ostatní nebudou dívat. Sotva Moriko došla nahoru, Renji to vzal rychle zpět do obýváku a jen se spokojeně usmál. To Moriko oněměla úžasem. Tvůj pokoj vyzdobený růžemi a jejich okvětními lístky se jí moc líbil, bylo to podle ní romantické, pozorné a sladké a co teprv, když její pokoj byl plný okvětních lístků sakur? Tohle bylo dokonalé, zbožňovala sakury a Hisagi to moc dobře věděl. Taky s úsměvem stál naproti Moriko. "Líbí? Jen mě tak napadlo, jestli bys se mnou nešla na ten ples." Usmál se. No Moriko zásadně zastávala to, že činy jsou více než slova. Z udiveného výrazu se jí na tváři objevil úsměv, lehce zabouchla dveře a šla k Hisagimu blíže. Z nevinného úsměvu byl najednou úsměv svůdný a než se Hisagi nadál, už ležel na posteli, Moriko na něm. "Už jsem myslela, že se nezeptáš." Usmála se a vášnivě ho políbila, no řekněme že to znamenalo souhlas.
V tu chvíli čekal na Ikaka nelehký úkol. "Sate, jsme doma." Zvolal Yumichika s úsměvem a šel dovnitř, Keiga hned vzal stranou a ručně mu vysvětlil, že má zůstat potichu. To už Keigova sestra spěchala Ikaka přivítat, ale když ho viděla s kyticí jejích milovaných gerber a trošinku nervózním výrazem, zastavila se a nebyla schopná slova. To Ikaku taky ne, jenže Yumichika se na něho hned pořádně zamračil a to bylo něco, tak se Ikaku raději hned vzpamatoval. "No... Chtěl jsem tě pozvat na ten ples..." Dostal ze sebe, byla chvilka ticha, Yumichika a Keigo si okamžitě přikryli dlaněmi uši a dobře udělali. Vzápětí se totiž ozvalo hlasité zavýsknutí a už měl Ikaku Keigovo sestru na krku, no ta byla štěstím bez sebe a popravdě, Ikaku si už na tohle její chování celkem zvykl a Yumichika málem brečel dojetím, jak dobře mu poradil. "Ti dva se k sobě tak hodí!" Brečel Yumichika dojetím. "Teď mě určitě vyšoupne z baráku." Brečel zase Keigo, no další super dvojka.
Mezitím už se ta sešlost dole rozcházela. "Dewamata, bylo to fajn." Loučila se Kamiko a pak i s Orihime, Renjim a Rukiou odešla. Noe ještě doprovodila před dům Vizardy, to se zrovna vrátil Byakuya, kterého si hned odchytla Yoriko. No a byl klid, tedy úplný ne, z pokoje Moriko cosi bylo slyšet. No jo, Moriko se přece tak najednou vypařil, co tam jen vyvádí? Nikdo z vás totiž netušil, že tam není sama...
To už si Vizardi našli další téma. Měli totiž systém, takže se každý týden střídali v uklízení, jenže Shinji dostal nešťastný nápad. "Má někdo tu odvahu a vsadí se se mnou? Vítěz nemusí dva týdny uklízet a poražený si odbude jak svoji službu tak i službu vítěze." Zazubil se Shinji, no nikdo se do toho nehrnul, až když Shinji začal provokovat, ozval se Kensei. "Beru to, tak o co?" Řekl, to už měl Hirako takový poloúchylný výraz. "Oba si vybereme jednu dívku buď ze Soul Society nebo z Kurosakiho party. Vyhrává ten, který tu svoji do plesu první políbí. Ale bacha, žádná neviná pusa a musí to být aspoň trochu dobrovolně, nic že ji omráčíš nebo podobně!" Vysvětlil Shinji, to se Kensei jen ušklíbl. "Tak kterou si vybíráš?" Zeptal se, i když to už všichni věděli. "Nanu, jak jinak a ty?" Zazubil se Hirako. "Beru Midori, prohraješ, Hirako." Odpověděl Kensei. "Vy jste vážně úchyláci." Prohodila Lisa. "Od tebe to sedí, to ty si čteš ty perverzní časopisy." Opáčil se Shinji. "Jsem jen zvědavá, to je normální." Nesouhlasila Lisa. "No ale pozor, obě jsou zadané, ti jejich vám dají, jestli to zjistí." Varoval ty dva Love. "Ale nezjistí." Mávl nad tím rukou Shinji a bylo to, ďábelská sázka uzavřena!
Květina pro Rukiu:


Květiny pro Keigovu sestru:


A tyhle lístky měla Moriko v pokoji:

Takže ten náš malej mejdánek se pomalu začal rozpouštět. To se nám taky zrovna vraceli kluci z tanečních a někteří to vzali rovnou do květinářství a pak hurá za svými holkami XD No zkráceně, Moriko si užívala krásné chvilky s Shuuheiem v lístách sakur, Keigova ségra nevěřila svým očím ani uším, že ji právě teď Ikaku pozval na ples, Yumichika dostal dobrou náladu, Renji pozval Rukiu a zbytek kluků se ještě couralo pomalým krokem domů. Naši čtyři mimoňové se rozhodli, že nás ještě navštíví XD No takže, Toushiro tě nemusel dlouho přemlouvat a šli ste se ještě projít ven. Hold venku bylo krásně, obzvlášť když byl večer a všechny obchůdky krásně světélkovali XD Byakuya se zavřel opět s Yoriko v pokoji, no ale co si ti dva sebou nevzali? Yoriko vzala jednu misku s jahodama (začínám si o jahodách myslet, že to je snad nějaké erotické jídlo XDXD) a v druhé misce nějaké čokoládové bonbony XD Byakuya měl v jedné ruce naši novou ještě nepoužitou šlehačku (jakoby jim ta z lednice nestačila XD) a v druhé ruce měl snad nějakej...karamel či co? o-O No hold se ti dva rozhodli užít si dnešní noc naplno XD Ishida potkal po cestě domů Kamiko, tak ten pidi kus došli spolu v objetí a doma se nejdřív jen tak stydlivounce líbali, byli ještě takový nervózní, no to potom hlavně Kamiko začala být vášnivější a vášnivější XD Nakonec spolu skončili na posteli(nic mezi nimi vážnějšího nebylo!!!). Kamiko jen ve spodním prádle a Uryuu měl ještě ryfle XD Ichigo se na mě taky "vrhl" a v náruči mě nesl ke mně do pokoje. No, řekněme, že sme zapomněli na ty růže, což nám to pěkně pokazilo. Takže sme si oba rychle vzali koště a šup stim z mého pokoje. Najednu stranu mi bylo líto to vyhazovat, přece jen to byli rudé růže T-T, ale představa že jsou od Shinjiho mi moc nevyhovovala, takže mi těch růží vlastně líto nebylo XD No, úklid nám zabral tak půl hodinky, to už sme se ale zavřeli...přesněji zamkli a konečně sme měli chvilku pro sebe XD
A bylo ráno! Byakuya s Yoriko už byli dávno vzhůru, páč zjistili, že ten karamel šel špatně dolů smejt XD Takže se ti dva aky chopili přípravy snídaně. Moriko se probouzela v objetí Hisagiho. Mimochodem leželi na zemi v těch sakurách a byli akorát řikryti nějakou dekou XD Ty jsi přenocovala u Ishidy s Toushim XD Hold se vám ke mě domů asi nechtělo...spíš Ishidův dům byl blíž XD No, Ishida a Kamiko se probudili spolu v posteli, znova upozorňuju, že nic vážnýho nebylo, prostě se probudili jako každý v objetí, na dobré ráno si dali pár polibků atd. XD Ty jsi se také probouzela v objetí Toushiho, kterej byl mimochodem už asi deset minut vzhůru, ale zůstal u tebe, aby tě nebudil XD Ale to zas tak hlavní důvod nebyl XD No něžně tě hladil ve vlasech a poté i po těle. Například tě pohladil po ramenu a sjel ti po ruce až na boky a zase zpátky XD Já se probouzela na Ichim XD On ještě spal a do budíčku nám zbývalo tak deset minut. Takže sem se kněmu jen přitulila a prsty sem jen tak zlehka, abych ho neprobrala, "přejížděla" po jeho hrudi XD No prostě krása XD Poté ale uplynulo těch deset minut a všichni spáči museli vstávat. Dnešek se zdál být taky krásný. Všichni se na sebe od rána usmívali a byli a sebe milý. Všichni sme v lidu posnídali, zamilované páry na sebe házeli zamilované pohledy XD Yoriko pak upravovala Byakuyu, hlavně mu vázala kravatu XD No a ti dva šla ocosi dřív ruku v ruce se zamilovaným pohledem XD Po snídani byli většinou všichni už v uniformách a mohlo se vyrazit do školy. Tam sme se celá grupa sešla a hlavně my holky se rozplývali nad tím, co včera večer zase prováděli apod. XD Moriko a Keigova ségra se chlubili že už jsou pozvané...teď mě tak napadá, Yori chan je pozvaná byakuyou, ty Toushirem, Moriko Hisagim, Keigova ségra Ikakem a jediné co jsou nepozvané jsem já a Kamik o-O No, to mě trochu zamrzelo, ale co. Já sem doufala, že mě Ichi stihne pozvat před nějakým úchylem XD Kamiko by zas čekala na Ishidu a ostatní zájemce by vklidu hned odpálkovala xD No, pět minut do zvonení a my se courali ještě někde venku v areálu školy...

Úterní ráno bylo vážně nádherné. Začnu tvým domem, Noe si v klidu chvíli přispala a hlavou jí pořád běžel Urukiora. Yoriko a Byakuya po včerejší sladké noci už úřadovali v kuchyni a chystali snídani, samozřejmě si nemohli odpustit několik polibků. Ty jsi se probudila s Ichigem, který ještě spal. Jakmile se ale probudil, usmál se na tebe a sladce tě políbil, takové probuzení, to je teprve něco a ne Ikakovy zběsilosti, že? I Moriko měla krásné ráno, no o Hisagim nemluvě. Sotva otevřel oči, už se na něho usmívala Moriko, která byla jaksi na něm. "Ohayougozaimasu, Shuuhei kun." Řekla zasněně, něžně ho pohladila po tváři a políbila ho. Hisagi nám byl v sedmém nebi, to i Ishida. Ten se probudil vedle Kamiko. To byl rozdíl probouzet se sám a nebo s Kamiko, která se tak krásně usmívala. Ten den měl Uryuu v domě o hosta víc, hold jsme tu večerní procházku s Toushirem zalomili už tady, ale nikomu to nijak nevadilo. Toushiro byl opět vzhůru dřív a já měla postaráno o další vážně pohádkové probuzení. "Ah krásnější probuzení si už ani nemůžu přát." Vydechla jsem blaženě, ještě se k Toushirovi přitiskla, políbila ho na krk a pak i na rty. To Ikaku měl taky krásné ráno, vzbudil se jako poslední. V kuchyni už seděli Yumichika a Keigo u stolu, usmívali se a povídali si. Na stole byla nádherně vypadající snídaně a uprostřed váza a v ní ty krásné gerbery, které včera Ikaku Keigově sestře dal. Ta si zrovna sedla taky ke stolu a usmála se na Ikaka. Pak na něho celou dobu zamilovaně koukala a sem tam se vzpamatovala a řekla mu zlatíčko nebo miláčku. Ikaku byl kvůli jedné věci naštvaný, ne kvůli těm přezdívkám, to mu nevadilo a to bylo právě to! Byl naštvaný sám na sebe, že už mu to nevadí. Já bych řekla, že na něho pomalu přišla láska, no ale někdo mu to říct, to by nedopadlo dobře. Tak jako každé ráno jsme se všichni chtě nechtě vypravili do školy, to čekalo ještě Orihime překvapení. Sado se k nám připojil až ve třídě, to ale nesl pěknou kytici narcisů. "Ohayougozaimasu, Orihime, nešla bys se mnou na ten ples?" Zeptal se, načež se Inoue rozzářila a hned přikývla. "Arigatou Sado kun! Bude to zábava, půjdeme jako přátelé! Já se těším! A ty narcisy jsou vážně nádherné!" Usmívala se Orihime, to byla celá ona. Ale i Yumichika z toho byl mimo a poskakoval kolem. "Vidíte? Vidíte?! Tak a kde jsou ti hříšníci, kteří ještě nikoho nemají?!" Prohlásil a nasadil vražedný pohled. Prvně kouknul na Ishidu. "Koukáš špatně, Yumichiko." Zasmála se Kamiko a úkazala překrásnou modrou růži. Yumichika se spokojeně usmál, pak se ale opět zamračil a koukal na Ichiga. "Na tohle už jsem připravený, Yumichiko." Zazubil se a podal ti puget rudých růží. "Uděláš mi tu radost a půjdeš se mnou na sobotní ples?" Zeptal se, to už Yumichika málem skákal tři metry vysoko. "Sugoi! Sugoi! Zvládli jste to! Zbytek nechejte na mně aje to, zvládli jste to skvěle!" Jásal tam, to si Hisagi a Ikaku vyměnili spiklenecký pohled. "Yare yare a s kýmpak jdeš ty, Yumichiko?" Zeptali se oba současně. To Yumichiku trochu zaskočilo, ale nedal na sobě nic znát. "Já? Není to jasné? Přece se svým půvabem!" Oznámil, to už ale zazvonilo a kluci jen pohledem jako by říkali To si jenom myslíš.
Bylo fajn, že škola ubíhala tak rychle a zase bylo volno. Volno možná ano, ale klid rozhodně ne. Nikdo z nás neměl tušení o včerejší sázce mezi Hirakem a Kenseiem a ti už se dali do toho. Každý si vybral tři pomocníky, Shinjimu pomáhaly Hiyori, Hachi a Rose a Kenseiovi zase Mashiro, Lisa a Love. Zrovna jsme se vraceli všichni ze školy a probírali, co teď podniknout, no všichni, zase se nám to rozpustilo po párech nebo skupinkách jako vždy. Ty jsi šla v klidu s Ichigem, to jste neměli tušení, že vás sledují Shinji a jeho spojenci. "Yosh, odlákejte Ichiga, zbytek je na mně." řekl načež ti tři přikývli a dali se do toho. "Nawake! Jsi nechráněný!" Křikla Hiyori a jednu pořádnou Ichigovi vrazila. "Itai! Boke! Zase tréning?" Zavrčel, to už se po něm ale Hiyori znovu ohnala a společně s Rosem ho nakonec chytla. "Jo, potřebuješ to! Hachi jdeme! A tu svojí holku laskavě nech doma, pořád tě rozptyluje!" Oznámila Hiyori a než stačil Ichigo znovu protestovat, už byli ti čtyři pryč. To Shinjimu vyšlo. "Ohayou, Nana chan. Sumimasen, ale Hiyori na tom tréningu trvala. No jí nejde říct ne." Ozval se Shinji za tebou, načež k tobě přišel blíž. "Můžu? Rád ti pomůžu." Nabídl se a pomohl ti se školní taškou. No zatím se mu dařilo, to Kenseiovi ne. Mashiro zase začala vyšilovat, takže místo rozptylování Toushira museli Lisa a Love uklidňovat Mashiro a Kensei musel čekat a čekat a čekat na vhodnou chvíli, která ne a ne přijít.

Ráno, dopoledne ve škole a už bylo odpoledne! Škola utekla tak rychle, ale odpolende se děsně táhlo. Já si šla domů přes park s Ichigem, jenomže to ho napadla Hiyori a s dalšími dvěmi ho odváděla na trénink a já prej ať už nechodím, že ho jen rozptyluju o-O Tak sem si jen smutně povzdychla a chtěla jít sama dál, jenomže to se tam objevil Shinji -_-" Když michtěl pomoct s taškou, radši sem odmítla,Neber si to nějak špatně, ale já si ji radši ponesu sama, to kdyby něco na mě zkoušel, tak abych se měla čím bránit XD Takže v jedné ruce taška, v druhé ten úžasný puget růží a vedle ě vlezlý Hirako XD Mezitím u Kenseie to bylo na prd. Mashiro zas dělala scény, takže ji Love a Lisa museli všechno vysvětlit apod. No jo, jenže než se dala Kenseiova skupina do pohybu, byla jsi i s Toushirem zase doma u Ishidy XD Noe se po škole opět vypařila XD Kamiko dostala hravou náladu a měla prostě chuť se s Ishidou honit po jednom parku XD Takže tam ti dva běhali mezi lístky sakur a schovávali se jeden druhému za stromy a tak XD No prostě sranda XD Moriko a Hisagi šli ruku v ruce po městě dívat se, co všechno máme tady ve světě skutečných XD Ikaku byl zase ze sebe na prášky, že mu najednou přestalo vadit to Zlatíčko, Miláčku apod. XD Dokonce se začal sám sebe bát! No když přišel domů, už měl Keigovu ségru kolem krku a dokonce už ani tohle mu nevadilo! Místo toho, aby prskal na všechny strany a odtahoval od sebe Keigovu ségru pryč, tak se nad tím jen pousmál a dokonce ji jednou rukou obejmul! To přihodilo Keigový ségře menší šok, takže ji Ikaku musel ještě odnýst do postele a dávat ji obklady na čelo XD Mezitím kensei a jeho pomocníci seděli na nějakém stromě, kterej rostl blízko Ishidova domu a navíc z toho stromu bylo dobře vidět do okna pokoje, kde ste byli teď ty a Toushiro. Vy ste si čumilů nevšímali a věnovali ste se hlavně sobě. Toushiro tě zahrnoval až vášnivými a chtivými polibky a něženě tě hladil skoro po celém tělě anebo si hrál stvými vlasy či oblečením XD To šlo totiž zase pěkně dolů XD Kensei se nám na stromě začal červenat a už promýšlel plán jak na tebe XD Navíc doufal, že dneska půjdeš zpátky ke mě domů a sama XD Kdyžtak by vyrušili Toushiho a tebe si kensei odchytil a...přemýšlel Kensei nad svým plánem XD

Co ten tady dělá? Proč jde sakra pořád za mnou? To sis asi říkala, když tě Shinji doprovázel domů. "Yosh, jak chceš." Vycouval Shinji. Bylo mu jasné, že takhle to prohraje. Přemýšlej Hirako, co jí na tobě vadí? No jasně, nemám být "úchyl", čas ukázat tu lepší stránku. Pomyslel si a jen si povzdechl. "Nana chan upřímně, co ti na mně vadí? Já vím, choval jsem se hloupě, gomen. To víš, nestává se často, že by nám Urahara poslal někoho nového, chtěl jsem se jen trochu bavit, jen jsem váš škádlil." řekl nezvykle klidným tónem. "Nemusíš mi to říkat, ty máš Ichiga a to je fajn, já chci být jen přítel, nic víc. Co myslíš, šlo by to? Dáš mi ještě šanci?" Zeptal se, no říct mu ne by bylo hodně těžké, odpustit mu, neodpustit, máš mu dát ještě šanci?
V tu chvíli jsme byla s Toushirem opět v Ishidově domě, no tomu to nijak nevadilo, ten měl zrovna moc práce s blázněním s Kamiko v parku, tak co se starat, jestli jsme nebo nejsme v jeho domě, že? Toushira chytla nějaká vášnivá nálada a v záplavě vroucých polibků a smyslných dotyků šla trička hezky dolů a pomalu i jedno ramínko mojí podprsenky, to už málem Kensei sletěl ze stromu. Ah gomen, já se nezmínila, na stromě kousek od okna totiž špehovali Kensei, Mashiro, Lisa a Love. "Vážně tady budeme pořád sedět? Jestli zajdou ještě dál, otočím se." Špitl Love a při tom stejně jako Lisa hlídal Mashiro, aby zase nezačala vyvádět. "Nebuď jak malej, Love." Zareagovala Lisa a Mashiro jen cosi zahučela, hold ji ti dva drželi pusu, aby je neprozradila. to Kensei nevnímal a soustředil se chvílemi na vymýšlení plánu a chvílemi a zase celý červený koukal na mě. No já ho v tu chvíli vidět, asi by to byla jeho poslední hodinka, ale k jeho štěstí mě na nic takového ani nenapadlo pomyslet. Dál už jsme k Lovově štěstí nezašli, jen jsme si v objetí lehli a užívali si jeden druhého.

To je citové vydírání! A navíc, proč se chce najednou tak usmířit?o-O Nebo že by měl snad černé svědomí? nechápala sem jeho chování. No co sem na to měla říct? Nó, uvidíme! dostala sem ze sebe XP Ó a mimochodem, jak mi vysvětlíš ty růže v pokoji? Spíš...jak to vysvětlíš Ichigovi? Že si mě jenom chtěl poškládit? To ti rozbije hubu dvakrát tolik *ďábelský smích * XD No tak sme šli tedy domů, cesta byla bohužel dlouhá, ještě když sme si tu cestu chtěli s Ichim protáhnout parkem XD
Mezitím ty sis vzpomněla, že si Moriko slíbila, že půjdete dneska do města omrknout nějaké neurčité obchody. Toushiro tě tedy chtěl doprovodit a tak ste se vy dva oblíkly. Nastala Kenseiova šance! Love , Lisa a Mashiro už bylipřipraveni Toushira zabavit XD Takže když ste vy dva vyšli ven, po pěti vteřinách se tam objevili ti tři XD Hitsugaya taicho! Urahara san vás nutně potřebuje knám do podzemní tréninkové haly!jančili ti tři a už už tahali Hitsugayu do té haly XD Ten ti stihl rychle zamávat a už byl tatam XD Oba dva ste byli náhle smutný XD Takže jsi šla asi pět minut sama, ale potom si po cestě zrovna náhodou potkala kenseie. Ou, ohayo Midori sna! Kam máš na mířeno? zeptal se a snažil se naladit milý tón xD Ty si mu řekla že jdeš teď knám domů a pak pryč. Mimochodem, Midori san, chtěl sem se ještě omluvit za to tajutsu. Pořád mám pocit, že sem tě tady moc uhodil, navíc to byl zas nápad Shinjiho a já ho ěl za něco pomstít...! na to slovo tady mu ruka cukla a chtěl ti ukázat na pravý bok XD Na to ale nebyl dost odvážnej XP

"No... že to bylo na omluvu, to mi asi neuvěříš." Zasmál se Shinji při zmínce o růžích. "Ne, tak za to taky gomen, příště to bude jen kytice, slibuju." Řekl po krátké odmlce. Cesta vám trvala asi čtvrt hodinku, hold jste to vzali parkem, ale pohled na rozkvetlé sakury stál za to. Shinji na sobě vážně zapracovak, ani jedno úchylné slovo, žádný úchylný pohled, on se s tebou normálně bavil jako kamarád, no příjemná změna od těch jeho volovin ne? Došli jste až před tvůj dům, to kolem vás doslova proletěla Noe opět s tím zářivým úsměvem. "Mám rande, přijdu večer, dewamata, nee san, Hirako kun!" Křikla ještě a pak zmizela v zatáčce, no jo, opět si to mířila za Uraharou nebo přesněji za Yumi, aby mohla do Hueco Mundo za Urukiorou. "Se sestrou jste si hodně podobné. No, už jsme tady, nebudu otravovat, půjdu se podívat jak je na tom Kurosaki. Jestli budeme mít štěstí, Hiyori zrovna bude svačit, tak bych ti ho možná stačil poslat sem." Mrkl na tebe a pak odešel.
V tu chvíli už jsem šla zpět do tvého domu. Chtěla jsem se převléknout a pak jsme měly jít s Moriko ven, ona totiž tvrdila, že se chce se mnou podívat na další obchody. PO cestě mě ale potkal Kensei a ned se omlouval ještě za to Taijutsu. "To nestojí za řeč, dopadla jsem i hůř." Uklidnila jsem ho a šla dál, ale on se mnou, tak ten kousek jsme si povídali, ani ve snu mě nenapadlo, že by to mohlo být součástí nějaké šílené sázky. "Dewamata." Rozloučila jsem se s ním, to mě ale bez varování vtáhla Moriko dovnitř a zavřela dveře. "Yosh, jsi tady dřív! Em menší změna plánu, já ty obchody už prošla, nic moc, ale jde o to..." Začala Moriko nervózně. "Že potřebuje pomoc, jinak přijde pozdě na rande s Shuuheiem." Ozval se od někud Byakuya, to už jsem nakoukla do obyváku a to byla síla. Tam bylo tolik papírů, složek a lejster, že Byakuyovi jsem viděla jen kousek hlavy a Yoriko koukal jen copek, jak tím byli zaházení. "Poslali nám práci až sem, byly to papíry pro šestou, osmou, devátou, desátou, jedenáctou a třináctou divizi a jak vidíš, je toho moc! A oni to přesně za padesát-pět minut potřebují mít hotové, Urahara říkal, že pro to pošle Emi! To nestíhám!" Dodala Moriko, já se jen nadechla, vydechla a klid. "Padej do koupelny, na papíry jsem zvyklá, popravdě teď to tady připomíná pracovnu kapitána Shunsuie." Usmála jsem se, no dlouho Moriko neváhala a letěla se připravit. J8 zatím zmizela stejně jako Byakuyu a Yoriko za tou hromadou papírů a začalo se pracovat. No Moriko rande stihla, ještě nám při odchodu nejmíň pětkrát děkovala, pak chytla Shuuheie, který právě přišel a hurá ven. A řekla nám to dobře, přesně za trěch padesát-pět minut si pro ty papíry přišli, Emi, Tesai, Jinta a Ururu. Všechno soi to pobrali a naše úřednická trojka se vyčerpaně svalila na gauče. "Nesnáším papírování." Vydechla Yoriko. "Moje řeč." Souhlasil Byakuya. "Necítím ruku." Přidala jsem se, ale co, pokořili jsme papíry a to bylo hlavní.

Shinji se najednou opravdu choval jako kamarád a né jako úchylák. Před mým domem pak odešel a já se u dveří střetla se Shuuheiem. Tak sme se pozdravili, Shuuhei otevřel dveře a najednou už byl fuč! Hold ho Moriko čapla za ruku a frr někam pryč XD Vešla sem dovnitř a zase musel jít ven, páč Emi, Jinta, Tessai a Ururu měli v rukách nějaké hromady papírů. Ježiš co se zas tady dělo? o-O pomyslela sem si a konečně šla dovnitř. Když sem šla přes chodbu, bylo vidět do obýváku a tam vy tři, celý zanevný a leželi ste na gauč či v křesle. Co ste probůh dělali? kapánek sem se zděsila. Tak takhle vypadá Seireiteiské papírování XD ušklíbla se Yori chan. Já jen chápavě přikývla hlavou a pousmála se nad vámi XD Nechcete něco donýst? nabídla sem se, vy ste ale zavrtěli hlavou jakože ne a tak sem si odešla do pokoje. Mezitím vté podzemní tréninkové hale prvadu probíhal mezi Hiyori a Ichim. Taky tam už dorazil i Toushiro, kterej se zase mračil a měl založené ruce. Tak kde je ten Urahara? a co mi chce? ptal se hned po příchodu. Částečně mu bylo divné, že Uraharu zaprvé nikde nevidí a za druhé ho ani necítí. Love začal dělat zmateného, No, když sme pro vás odcházeli, tak tu ještě byl o-O zalhal Love, ale aspoň lhát uměl XD Pak se tam ale objevil Kensei s Hirakem a Kensei jen Toushirovi oznámil, že Urahara ho už nepotřebuje a že zapomněl Urahara někoho poslat, aby mu to vyřídil XD Takže Toushiro se naštval ještě víc a měl sto chutí to tu zmrazit XD Ale naštěstí se uměl ovládat, takže se rozloučil a šel zpátky domů XD Shinji opravdu přerušil Ichigův trénink, ale asi až po hodině XD To se pak moc nelíbilo Hiyori, páč pořád byla toho názoru, že je Ichi pořád moc slabej. Mezitím Kamiko se vracela taky domů s Ishidou ruku v ruce. No ty dva to bylo ztělesněné štěstí XD Moriko s Shuuheiem chodili nejdřív po městě, koupili si něco k jídlu, pak Moriko nakoupila nějaké blbůstky jakože dárky pro ostatní kapitány a pod-kapitány XD Asano chan dokonce vytáhla Ikaka na pro ni zamilovanou procházku XD Ikaku měl ruce v kapse a Asano chan se ho jedné ruky držela (byli prostě nějak propletení XD). Ikaku chvíli přemýšlel nad tím, co že se to sním děje a proč už mu to praštěné chování Asano chan nevadí XD No, byl z toho hold zmatený, on se o věci jako láska a romatika nikdy nezajímal XD Ten celou dobu žil jen pro boj...že by teď i pro Asano chan?XD Noe si už užívala někde v Hueco Mundo to svoje rande, já se začala nudit, páč se Ichi pořád neobjevoval, tak sem si šla lehnout se sluchátkama v uších (poslouchala sem bleach openingy a endingy XDXD). Toushiro se mezitím vrátil k Ishidovi domů, tam si něco odložil (není podstatné) a poté vyšel zase ven. To zrovna potkal Ishidu a Kamiko XD Tak je jen pozdravil a šel k nám XD Rozhod se, že tam na ebe bude čekat, jenže tonevěděl, že si do města nakonec nešla XD Takže byl Toushiro velice překvapenej, když po špičkách přecházel chodbu a když procházel kolem obýváku, udělal takovéto gesto s prstem u pusy, aby byli všichni ticho, jenomže koho to nevidí? XD

Po krátkém nahlédnutí do budoucnosti se vraťme zpět do přítomnosti, opusťme na chvíli klidnou Karakuru a vraťme se do Soul Society, které je terorizováni zhmotněnými Zanpakuto. Po útocích většina Shinigami leží na ošetřovně, kapitáni šesté a desáté divize se stejně jako pod-kapitán 9. pohřešují. To jsem se rozhodla řešit na vlastní pěst a i zraněná se vydala hledat je. Ostatní Shinigami schopní boje v čele s Renjim a Kurosakiho partou se vydali zastavit mě, já mezitím potkala Nanao, která se ke mně připojila a společně jsme se vydali za ztracenými Shinigami. Po cestě jsme našly Yoriko, Yoruichi a Soi Fong, které byly značně zraněné. V tu chvíli noví spojenci v podobě bývalé první Espady Shanahime Emi a bývalé třetí Espady Kuroimaou Yumi bojují s několika Zanpakuto, aby Renji a Kurosakiho skupina mohli v klidu jít za námi a Muramasa zatím zrealizoval svůj děsivý plán...
"Yoriko! Ksó! Neomdlévej!" Vyhrkla jsem, Soi Fong i Yoruichi už nebyly při vědomí a Yoriko vypadala, že taky dlouho nebude. "Ony jsou přednější, musíme je vzít na ošetřovnu." Řekla Nanao a zvedla Yoruichi, já jsem zvedla Soi Fong a Yoriko ještě vstala sama, jenže to se následně zhroutila. Vtom se ozvala strašná rána a všude kolem se zvedl prach. Když to ustalo, ozvala se hned další rána a zdí kolem nás doslova proletěl Renji a za ním Sado. "Sado kun! Abarai kun!" Byl slyšet hlas Orihime, to už u nás byla i s Noe. "Orihime kudasai! Postarej se o ně! Hayaku, kudasai..." Vydechla jsem, to jsem se zakašlala a vyplivla trochu krve. Ksó! Teď ne, musím jít dál, hned jak se ostatní vzpamatují, určitě nás hned vezmou zpět do Seireitei. Mihlo se mi hlavou, jen jsem kývla na Nanao a obě jsme v mžiku zase byly pryč. "Midori chan! Nanao chan!" Křikla za námi ještě Noe, ale my šly dál. "Shibata, Kurosaki jdi za nimi než je ztratíme!" Řekl Renji a sesbíral se ze země. To už kolem probíhal Ichigo i s tebou a oba jste se snažili zachytit naše Reiatsu. My jsme zatím s Nanao mířily víc na západ a snažily se najít jakoukoliv stopu. Všude bylo akorát cítit Reiatsu bojujících Zanpakuto a za námi Reiatsu našeho doprovodu. To jsme se s Nanao zastavily před rozcestím. "Tak jako minule?" Zeptala jsem se a Nanao jen přikývla. Na všechny čtyři odbočky jsme pustily trochu svého Reiatsu a pak vytáhly každá dvě stříbrné trubičky. Bylo v nich uměle vytvořené Reiatsu, které se po smíchání s naším rozprostřelo po oblasti okolo sta metrů čtverečních. My jsme pak skryly své Reiatsu a vydaly se tou, kde byly cítit zbytky Reiatsu kapitánky Soi Fong. K našemu štěstí jsme se dostaly až za Rukongai a pokračovaly směrem k horám. Najednou jsme ucítily silný ale krátký výboj mnoha Reiatsu. "Ten duševní tlak, cítila jsi to? Tolik typů Reiatsu, ani jsem je nestačila rozeznat." Prohodila Nanao. "Nezbývá než jít za tím, možná tam..." Ale to jsem nedořekla, neboť jsem musela uhnout útoku Kazeshiny. "Dál ani krok, skončíte tady stejně jako ti předtím!" Zasmál se zlověstně, v tu ránu Nanao krátce zaúpěla a svalila se k zemi. Byla bledá a ve tváři měla kamenný výraz, nehýbala se. "Nanao dono!" Vyhrkla jsem a hned jí chtěla pomoct, to se kolem mě ale jen mihnul nějaký stín a se zlověstným smíchem Nanao vzal. "Dál ani krok, máš poslední šanci utéct nebo chceš skončit jako ona?" Nadhodil Kazeshiny. Musela to být její Zanpakuto, nikdy jsem ji pořádně neviděla. Zatraceně, co s ní provedli? Teď ale nevycouvám, zřejmě ji donesli tam, kde jsou i kapitáni a Hisagi. Pomyslela jsem si, vstala a otočila se ke Kazeshiny čelem. "Utíkat? Proč? Prostě půjdu dál, nehodlám s tebou bojovat." řekla jsem chladně, to se Kazeshiny jen zasmál a vrhl se na mě. "Bakudo číslo 63: Svázání vinoucími se provazy!" Dobře jsem totiž věděla, že naše Zanpakuto jsou proti Kido slabé. To by ho mohlo aspoň na chvíli udržet. Mihlo se mi hlavou, na nic jsem nečekala a dala se vpřed tam, kde jsem předtím cítila ten chvilkový duševní tlak.

Takže tedy zpátky v přítmomnosti. Renji a Kurosakiho parta běželi za Nanao a tebou, ovšem sme zabočili do pšatné uličky a tam na nás čekala Haineko. Ta některým dala pořádnou nakládačku. Renji se proletěl a proboural cestou pár zdí, no aspoň vás díky tomu našel. Ovšem hned zaním letěl Sado a za nima běžela Orihime s Noe, aby pomohli. Já a Ichigo sme vás zporovali jak někam utíkáte, tak sme běželi hned za vámi. Jenomže vy ste byli nějaké rychlé a navíc tam pak bylo rozcestí. Měli sme na výběr asi ze čtyř ulic. No ze dvou sme cítili to nepravé reiatsu, ovšem my takový amatéři sme ještě moc reiatsu nerozeznali a navíc jestli bylo nebo nebylo umělé, to už je na nás moc XD Dvě reiatsu byli cítit ze dvou ulic. Tak sme se s Ichim rozdělili. Já šla po té jakoby tvé a Ichi po Nanao. Uličkou kterou sem šla já byla nějaká divná. Najednou sem cítila něco divnýho, těžko říct jestli to bylo reiatsu...no hlaně sem nechtěla potkat žádnou tří metrovou silnou obludu XD Ulička byla čím dál temnější...to abych se naučila ještě nočnímu vidění XD Ichigo se dostal k ještě jednomu rozcestí a to už reiatsu nikde cítit nebylo, tak prostě šel do nějaké uličky a volal po Nanao, Nanao san! Prsím ozvěte se!!! to už nasadil ten otrávenej výraz XD Já taky po tobě volala, ale to se u nás obou někdo objevil. U Ichiho to byla zanpakutou Renjiho a já vté tmě hold toho někoho nepoznala. Jen sem ho slyšela a cítila...to musí být strašné být slepí, teď si to sama zažívám a dostávám pěkně nakládačku.
Mezitím ta zanpakutou od Hisagiho veme Nanao dono a běží sní někam pryč. Ty si běžela za nimi, ale pak se ti taky ztratili a navc si cítila taky něco divnýho. Mezitím Orihime už léčila Yori chan, Yorichi a Soi Fong a Renji s Noe běželi taky po stopě reiatsu za námi všemi. Sado ještě chvílipomáhal a mezitím i Kamiko s Ishidou běželi hned za Renjim. Mezitím te někdo mě omráčil a vzal mě někam sebou, asi na nějaké místo, kde byla pravděpodobně i Nanao, ale těžko říct když sem zase mimo XD Ichigo teda nevypadal, že by měl nějak navrh, navíc v jeho vnitřím světě se začal objevovat hollow, kterýho kdysi zatlačil do rohu a ten hollow chtěl jakoby získat opět nadvládu nad Ichigovým tělem. Takže Ichigo zas měl nedobrovolně hollow masku a začal sekat do Zabimara jak smyslů zbavenej.

Nani? Kde to jsem? Ah, itai... Nemůžu se hýbat... Mihlo se mi hlavou, když jsem se konečně probrala. Nesnášela jsem to, štvalo mě, že mě omráčili tak lehce, pamatovala jsem si jen nějaké šustnutí a zlověstný smích, pak už nic. "Sakra vás tu je, jednoho oddělám a přilezou dva další! Nevadí, stejně všichni zemřete, Shinigami už o ničem nerozhodují, teď vládnou Zanpakuto!" Slyšela jsem, poznávala jsem ten hlas, to byl Kazeshiny. Znovu a znovu jsem se pokoušela opět dostat svoje tělo pod kontrolu, až jsem se konečně zvedla. Málem jsem nevěřila vlastním očím, byla jsem kdesi v lese, kolem krev a přede mnou stála udýchaná Moriko se svojí Zanpakuto v ruce. Kazeshiny stál asi tři metry od ní, taky měl pár šrámů, ale rozhodně na tom byl lépe než Moriko. "A hele, slečna odhodlaná se nám probrala." Zazubil se Kazeshiny, to už si mě totiž všimnul. "Tak nevím, kterou z vás mám zabít dřív." Prohlásil, to se najednou zvedl vítr, zamrazilo mě v kostech, úplně jsem stuhla, někdo mi položil ruku na rameno. "Já se o ni postarám, na ni nemáš nárok, Kazeshiny." Ozval se už dobře známý hlas, Senpuu! "Pojďme jinam, máme toho hodně co probrat, Midori san-seki." Řekl načež použil Shunpo a vzal mě do jiné části lesa. "Nevadí, tebe si užiju víc. Jak se asi Shuuhei bude tvářit, až zjistí, že mu jeho vlastní Zanpakuto zabil holku, co?" Uchechtl se a udeřil rychle Moriko do obličeje, až ji to odmrštilo pryč. Jen to ale udělal, ozval se řev tygra, to se Kazeshiny rázem ztratil úsměv z tváře. "A sakra, zase on!" Sykl, to už za ním stál vysoký muž v Shinigami kimonu s vlasy barvy tygří srsti, Zanpakuto u pasu a dlouhým tygřím ocasem. "Yare yare, zase se pleteš jiným do cesty, Kazeshiny? Jdi si pohrát se svým Shinigami." Řekl takovým pohodovým ale i škádlivým tónem a při tom jak se usmál odhalil řadu bílých od pohledu ostrých tygřích zubů. "Shibata, dneska mi každý kazí zábavu. No dobře, doufám že už se Hisagi z minula vzpamatoval, mlátit mrtvolu není žádná sranda." Řekl Kazeshiny, to už Moriko opět stála a za tu poznámku zlostně Kazeshiny sekla přes levou tvář. "Kde je Shuuhei?! Kotaitekure!" Vyhrkla, načež se Kazeshiny ušklíbl. "Vyřídím mu, že ho pozdravuješ, jestli ještě žije, včera mě trochu naštval, no nevím nevím." Zasmál se a pak zmizel, v tu chvíli měla Moriko v očích jasné zoufalství. "Ora ora, Moriko chan, tenhle výraz ti nesluší, usměj se ne? Jako dřív." Ozval se ten Zanpakuto. "Jako dřív? To jsem měla důvod, tak proč... Proč jsi mě opustil?" Řekla chladně. "Stačilo slyšet ten hlas, i když si to vy Shinigami nemyslíte, my Zanpakuto máme svá přání, svou vůli a svůj instinktit, tohle všechno ale kvůli vám potlačujeme! Stručně řečeno, nebaví mě poslouchat tvé rozkazy." Odpověděl. "Začínám pochybovat, jestli vůbec jsi Akatora. Nechce se mi věřit, že po těch letech by mě můj Zanpakuto zradil jen kvůli tomu, že mu nějaký blázen něco našeptá." Zareagovala Moriko. Jen to řekla, Akatora použil Shunpo, částečně uvolnil Zanpakuto a sekl Moriko do levého stehna. "Kudasai, tyhle řeči si nech, věř nebo nevěř, ale tvůj Zanpakuto už tě nepotřebuje. Nejsem na tobě závislý!" Řekl, Moriko jen bolestně sykla, pak se ale připravila k boji. "Yosh, budu dělat, že jsem to neslyšela. Budu se bránit do té doby, než mi řekneš, kde je Shuuhei a ostatní, pak v klidu půjdu za nimi a na tohle celé zapomeneme, ano?" Dostala ze sebe a pevněji stiskla svůj Zanpakuto. A začalo to! Akatora se do Moriko bez zaváhání pustil s částečně uvolněným Zanpakuto. Už s tím měla Moriko v tomhle stavu problém a asi po půl hodině klesla na kolena celá dotlučená a od krve. "Teď ti něco připomenu, Mori chan. Tatakai nasakeshirazu, Akatora." Usmál se, načež úplně uvolnil Zanpakuto a on se změnil ve čtyři katany, které vypadaly jako jeho uzavřená forma a jílec zase jako při částečném uvolnění. "To co jsi nedokázala nikdy úplně zvládnout, to co tě dvakrát málem zabilo, jak si můžeš říkat Shinigami, když nezvládneš ani úplně použít formu Shikai?" Řekl jí, Moriko s obtížemi a bolestmi vstala a trochu se vydýchala. "A tys měla ještě tu drzost pokoušet se o Bankai, tady vidíš, jaká beze mě jsi!" Dodal, načež Moriko zasadil všemi čtyřmi katanami skoro smrtelnou ránu, sekl ji silně těsně nad krční tepnu, kousek od srdce, přes pravé stehno a přes břicho. Moriko jen zaúpěla a klesla na zem, teď se nedokázala zvednout a jen zdola hleděla na Akatoru, už ani neudržela svůj Zanpakuto v ruce. "Wakarimasu... Silný Zanpakuto by neměl mít slabého Shinigamiho že? Vždy mi dělalo problém zvládnout tvou sílu ať už při Shikaii nebo při tréningu Bankaie. Věřila jsem, že si na tu ohromnou sílu zvyknu, že ty si zvykneš na mé slabší chvilky... Nejvíc mě ale mrzí to, že jsi mi nic neřekl. Nedokázala jsem poznat, jak ti doopravdy je, měl jsi mi to říct. Demo... Tohle teď zapomenu, ano? chci si tě pamatovat jako dřív, jak svůj úžasný Zanpakuto, Akatora..." Dostala ze sebe s obtížemi Moriko, to už jí všecny zvuky začali splývat do šumění a zamžilo se jí před očima...
V tu chvíli jste s Ichigem měli menší problém. Ichigo měl co dělat se Zabimarem. "To je jak naschvál! Nestačí že se musím hádat s Renjim, teď i s tebou! Sakra!" Láteřil Ichigo, no byla to radost, to se ještě Zabimaru hádal sám se sebou, ale pak to obě jeho části začaly brát vážně a Ichigo měl problém. V hlavě mu zněl hlas jeho vnitřního Hollow, jak ho podceňuje, uráží a nadává, ať se sakra snaží. Nevydržel to, ten Hollow zase na moment získal nad Ichigem kontrolu.
A ty jsi taky na někoho narazila, jenže v té uličce byla tma, ale každopádně jsi cítila jeho přítomnost. Najednou ti naskočila husí kůže, otřásla ses zimou. "Svrhni zmrzlé nebe, Hyouninmaru." Uslyšela jsi, kruci! To ses dostala do špatné uličky, zrovna k takovému Zanpakuto jako je Hyouninmaru. Už se k tobě řítil obrovský ledový drak, nebyla šance, že mu uhneš, tak ses ho pokusila svou schopností nasměrovat jinam. Zprvu to celkem šlo, zastavil se, pak šel p tobě tak prudce, že bys ten úder nemohla přežít. Z ničeho nic se ale roztříštil na kousky, cero! Bylo to jasné, záchrana v poslední chvíli. "Já jsem tvůj protivník, Zanpakuto." Uslyšela jsi hlas Emi. Stála za tebou klidně a nehybně, jako by se nic nedělo. "Jdi je hledat, o tohle se postarám." Pobídla tě, ale ani netasila svůj Zanpakuto, bylo to zvláštní, ani ho neměla u sebe ani pochvu, nic, byla prakticky neozbrojená ale i tak pořádně nebezpečná.
To samé potkalo i Ichiga. "Yare yare, už mě to nudí, nebudeš si užívat sám!" řekla Yumi, která to do teď všechno sledovala ze střechy. Než kdokoliv stačil cokoliv udělat, odhodila obě části Zabimara pryč, Ichiga srazila k zemi a přisedla ho. "A teď buď hodný a koukej se vrátit do normálu, nelíbí se mi jak na mě jako Hollow koukáš, stačili mi ti zvrhlíci v Lasu Noches." Řekla tím jejím typickým a tónem a stalo se, Ichigo se začal vracet do normálu...

Předem gomen, kdybych psala nějaké blbosti, co se třeba ani nestali v našem příběhu, hold mám zmatek XD
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Já tedy byla v tmavé uličce a najednou začalo sněžet. No super, takže mě napadne zanpakutou Rukii nebo Toushiho...pomyslela sem si. To už ale na mě ze zadu letěl ledový drak, Hyourinamru. Ovšem než mě ztihl zmrazit, rozpadl se a objevila se Emi. Takže mě vlastně zachránila. Arigatougozaimasu, Emi san! ihned sem poděkovala. To už mě ale hnala za ostatníma, tak se tou uličkou vrátila zpět k rozcestí a vydala se nějakou jinou cestou. Tak sem běžela a běžela a zakopla sem a dala sem si pěkně na hubu. Měla sem pak sedřenou bradu a dlaně XD Seš v pořádku? zeptal se mě povědomý hlas. Zvedla sem obliej ze země a koho to nevidím? Mayuriho bez masky jak mi podává ruku >:D(tady už si něco vymysli XP klidne at je to kratky XD)
Mezitím Yumi bojovala se Zabimaru a Ichigo se ocitl ve svém vnitřním světě, kde byla i jeho hollow část (jinak řečený Hichigo). *Ďábelsky smích Hichiga* Dlouho sme se neviděli ,že?! řekl Hichigo a divně se smál. Ichigo to moc nechápal, co tady on dělá! Vždyť ho kdysi zatlačil do kouta a jen využíval jeho sílu, ale jen co zmizel Zangetsu, objevil se on! Co tady děláš?! Vždyť sem tě minule porazil! řekl Ichi. Hichigo se opět usmál alá Já sem zlý a zákeřný hollow! Co bylo kdysi mě nezajímá, je to jen minulost. Ovšem teď se to může všechno změnit! řekl a zaútočil na Ichiga...
Mezitím se probrala Moriko někde v nějakém lesíku či co. Byla opřená o strom a navíc měla zavázané své rány. Zanpakutou...teda už jen svoji katanu měla položenou vedle sebe a v okolí nebyli žádné stopy reiatsu. Co se to k čertu...chytla se za hlavu. Shuuhei! Kde je Shuuhei?!! vzpomněla si Moriko na Hisagiho...spíš na jeho zanpakutou jak o něm né moc hezky mluvila. Moriko se chtěla zvednout, ale to jí působilo bolesti a navíc se jí otevela jedna rána..spíš ranka na noze, která teda ale krvácela jak nějaká mega velká rána o-O
No, Hisagi na tom opravdu nebyl zrovna nejlíp. Už pár minut bojoval se svou vlastní zanpakutou Kazeshinim. Hisagi už měl taky po těle několik ran z těch dvou asi sekero-kos XD Co se děje? Nějak brzo vyčerpanej! rejpal do něj Kzeshini. Ksó! Tuhle bitku určitě prohraju, nemám nejmenší šance...pomyslel si Hisagi ( to je teda "optimista → myšleno ironicky XD). Kazeshini se jen skoro až šíleně usmíval a pořád bez pauzi útočil na chudáka Hisagiho, kterej se stačil jen bránit...někdy ani to ne.
Mezitím v kasárnách 4.divize bylo zas naspěch. Různí shinigami nosili snad po každých pěti minutách nové a nové zraněné. Většinou měli jen malá a životu nénebezpečná zranění. Ovšem byli tu případy, kdy musel poraněný na sál podstoupit těžkou operaci a to pak aby se sháněli další zdravotnící na pomoc. Hold Unohana si brala ty nejhorší zranění a většinou sama bez pomoci. Isane a tenn brejlatej blonďák XD(nevim teď jak se jmenuje XD snad víš koho myslim XD), tak tihle dva si brali sice vážná zranění, ale né zas tak horzná. Ovšem někdy to byla zranění ohrožující život a když Unohana zrovna byla na sále, tak musel rychle něco udělat Unohana s tím asi třetím členem XD No a ostatní shinigami ze 4.divize se starali o ostatní zranění. Taicho! Taicho! Dovezli teď odněkud kapitána Kyouraka! Je na tom velmi vážně! Prý že mu jde o život! doslova křičel nějaký shinigami. Kyouraku? Vždyť měl být na pokoji s ostatními kapitány a jinými členy o-O pomyslela si Unohana, když spěchala chodbama kasárny ke Kyourakovi. Rychle ho prohlídla a hned šla sním na sál. V chodbě, kde byli dveře od sálu byli i lavičky, kde seděla hnědooká hnědovláska. Kaya Shusui, neteř Kyouraka. Seděla tam jak hromdka neštěstí a měla akorát ruku v obvazech a náplasti po různých částech těla (tvář, ruka, noha, břicho apod.). Strýčku....sumimasen, že jsem byla tak neschopná...

Pocit viny, odpuštění, někdy jen jedno slůvko dokáže pořádně změnit celou situaci. Moriko nechápala, jak se to stalo, kdo ji zachránil? Poslední co si pamatovala byly oči Akatory, stál nad ní a mlčky se díval do těch jejích, mlčky sledoval, jak jeho Shinigami umírá v kaluži krve. Nebo ne? Pomohl mi on? Necítím žádné Reiatsu, to by mu bylo podobné, schovávat se. Ah sakra, okiro, Moriko! Nemůžeš se tady tak válet, musíš pomoct ostatním! Pomyslela si a asi po pěti minutách přemáhání bolesti se konečně postavila nehledě na ranku na levém stehně, která začala krvácet. Moriko jen zaťala zuby a utrhla ze svého kimona, nebo přesněji z toho, co z něj po boji zbylo, pruh látky, kterým si tu ránu zaškrtila, takže přestala krvácet. Vzala svůj Zanpakuto a pokusila zorientovat, soudě podle poničených stromů a krve kolem byla pořád na tom samém místě. Super a co teď? moment, Midori vlastně... Musím někoho najít, ale bůh ví kam ji vzal, po Reiatsu ani památky a já ho mám po skromnu. Divné, jak dlouho jsem byla mimo, když už se mi stihlo trochu obnovit Reiatsu? To musí být při nejmenším hodina... Řekla si v duchu Moriko a nehledě na svůj stav se vydala tam, kde předtím ztratila stopu cizího Reiatsu.
Mezitím už se Akatora vrátil do nynějšího úkrytu Zanpakuto. Tam bylo zase živo, Kazeshiny totiž usoudil, že je Hisagi schopný boje a tak se do něho opět pustil. Jenže tentokrát byl boj pro Hisagiho horší, jednak se ještě pořádně nevzpamatoval z minula a teď k tomu Kazeshiny přidal řadu znepokojujících poznámek o Moriko. "Ora ora, kyu bantai fuku-taicho, jste den ode dne slabší!" Smál se Kazeshiny a při tom zasadil Hisagimu další úder, ten jejich boj z povzdálí pozorovali Tsuki, Haineko a Tobiume. "Tohle už je dnes třetí souboj, takhle ho brzy zabije." Řekla Tsuki při pohledu na ty dva. "To ne, ví že nesmí." Zareagovala Tobiume. "Hm, Kazeshiny to jako vždy přehání. Beru to, já taky Rangiku konečně ukázala, on to ale vážně přehání. Takhle se Shuuhei nedožije dalšího dne." Dodala Haineko. To si ale Kazeshiny nemyslel a dál si užíval boj. "Nebo tě tak vzalo to, že už neuvidíš svoji Moriko, hm? Byla ale sakra tvrdohlavá, ale s tím že si ji našel Akatora nepočítám, že by teď byla živá, možná jí zbývají poslední minuty, kdy může litovat, nechtěl bys s tím taky začít, Hisagi?" Provokoval dál a chystal se opět zaútočit, když vtom ho kdosi strhl k zemi tím, že prudce trhnul řetězem, který spojoval jeho Zanpakuto. "Demo Kazeshiny, neměl bys takhle mluvit." Ozval se tím svým typickým tónem Akatora a při úsměvu vycenil své tygří zuby. Kazeshiny se jen zamračil a vstal. "Tss, zase ty, dej už mi sakra pokoj!" Odsekl a pak kamsi odešel. Hisagi se zatím trochu vydýchal, ale v hlavě mu pořád znělo to, co Kazeshiny řekl o Moriko. Nedokázal si představit, že by byla mrtvá, ani si to nechtěl připustit, že by to bylo možné. S obtížemi se postavil a pak vrhnul pohled na Akatoru. "Co je s Moriko?" Řekl a nespustil z něho oči, Akatora se zastavil a podíval se na Hisagiho. Z toho úsměvu byl najednou vážný až trochu posmutnělý výraz, něco co rozhodně pro Akatoru nebylo vlastní. Jen se nadechl, vypadalo to, že chce něco říct, pak se ale otočil a odešel. "Itugumo, ošetři ho, kudasai." Dodal jen a pak zmizel stejně jako Kazeshiny. Nehodlal před ostatními Zanpakuto něco říkat, jak by taky mohl, mohl snad říct, že ji málem zabil, ale pak ji ošetřil? Mohl se snad přiznat, že už se na ni nezlobí? Ne, to nešlo. Nemohl by riskovat, že by se to dozvěděl Muramasa, určitě by ho bral jako zrádce. Co ale ani Muramasa netušil bylo to, že i ostatní Zanpakuto to tak cítili, dokonce i takoví jako Kazeshiny. Ten by snad nikdy nebyl schopný Hisagimu říct, že už je ta zlost pryč, ba že si ho jako Shinigamiho váží, že ho znovu bere jako parťáka, to by nebyl schopný přiznat.
Od Moričina souboje uběhla opravdu hodina, to právě skončil i můj boj. Ale jak... Tušila jsem to, lépe než kdokoliv jiný jsem věděla, že Senpuu je velmi silný Zanpakuto, možná nejsilnější větrný Zanpakuto v Seireitei. Ležela jsem v kaluži krve na zemi a těžce dýchala. Senpuu stál jen kousek ode mě a na jeho dvou katanách se ještě leskla má krev, na rozdíl ode mě měl jen pár drobných ran, to já měla po celém těle spoustu drobných krvácejících ranek a na břichu dvě hluboké. To byl jeho poslední útok, pak už jsem nemohla a padla k zemi. Teď už jsem ztratila svůj Zanpakuto úplně, asi v půlce boje totiž Senpuu provedl něco, co by mě ani v té nejhorší noční můře nenapadlo. Nechtělo se mi věřit vlastním očím, když se mi můj Zanpakuto před očima přeměnil ve vítr, který pak Senpuu vstřebal do sebe. Prohrála jsem, ale v tu chvíli jsem si raději nepřipouštěla, že by tohle mohl být úplný konec, pořád jsem v hloubi duše jako by věděla, že mi někdo pomůže, ale nebyla to snad jen falešná naděje? Dál jsem ochromená bolestí ležela na zádech a dívala se svému Zanpakuto do očí. "Soka, takhle jsi... Takhle jsi mě viděl už hodněkrát. No... Tak dnes je to asi naposledy, Senpuu." Vydechla jsem a vzápětí vykašlala krev, ale nehledě na tohle jsem mluvila dál. "Myslela jsem si, že tě znám, ale chyba, nenapadlo mě, že se takhle cítíš. Chci abys... Abys věděl, že jsem byla na svůj Zanpakuto vždy hrdá a... Ať už jsem tě urazila čímkoliv, Senpuu... Gomene..." Dostala jsem ze sebe, ještě chvíli se na něho dívala a pak ztratila vědomí. Nebyl čas přemýšlet, jestli už je to na pořád, v hloubi duše jsem doufala, přála si, ať se znovu probudím, ať mě zase Renji a Nanao můžou seřvat, že moc riskuju, ať zase uvidím kapitána Shunsuie, jak škádlí Nanao, ať opět uvidím své přátele, ať opět uvidím Toushira... Neměla jsem tušení, co se mnou bude. Senpuu také chvíli nevěděl, jak se teď zachovat. "Proč jsem tě vlastně opustil? Co je vlastně ten vnitřní instinkt? Zdá se, že to není víc než iluze, nic než lež a přece jen... Co mi vlastně tolik vadilo? Brala jsi mě jako něco víc než jen zbraň, taky ti dlužím omluvu." Řekl najednou Senpuu, já ho ale neslyšela. To mu ale nevadilo, možná to pro něho bylo i lepší. Ale rozhodl se, klekl si ke mně, jednu ruku přiložil na ty dvě hluboké rány na břichu, druhou na pochvu, která ležela vedle mě. Vzápětí se všechny rány začaly hojit a v pochvě se opět objevil můj Zanpakuto. Senpuu mě vzal do náručí a mlčky zamířil zpět do Seireitei. Cestou se ale postupně ztrácel, postupně se měnil ve vzduch. Asi těsně před Rukungaií se zastavil, rychle mě položil a pak úplně zmizel. No zmizel, jak se to vezme, možná zmizelo jeho tělo, ale jeho duše se vrátila tam, kde byla dřív...
Tou dobou se Yumi stále prala se Zabimarem, no ale jak. Pořád seděla na Ichigovi a jen se smíchem uzavřenou formou své Zanpakuto jako nic odrážela všechny útoky. No aby taky ne, když se obě části Zabimara skoro pořád hádaly. To se najednou Zabimaru zarazil. Ta hadí část se zase chystala útočit, ale ta opičí část ho prudce přitáhla zpět za řetěz. "Stačilo to, ale neboj, Arancarko, jednou si to spolu vyřídíme." Řekla ta opičí část a pak Zabimaru zmizel. "Nani? To už, bože Zanpakuto nemají žádnou výdrž!" Řekla Yumi tónem podobným tomu tónu Rangiku. To se najednou ale Ichigo začal vrtět, hold Yumi ho vážně krásně zasedla a když se vrátil k sobě, zrovna dvakrát se mu to nelíbilo.
Takhle nějak na něm asi seděla. XDXD

"Huh? Oi Ichigo, zase v normálu." Usmála se Yumi a ne a ne z Ichiga slézt. "Co to sakra děláš? Slez ze mě!" Čertil se Ichigo. "Hm? Nani? Gomen, já ti nerozuměla, mohl bys to říct znovu?" Provokovala dál Yumi a ještě se k Ichigovi naklonila tak, že mu hlavu vlastně přitiskla přímo do svého poprsí. To byl Ichigo vážně mimo a ať se snažil, jak se snažil, nemohl od sebe Yumi dostat. A výsledek? Ichigo skončil mimo s červenou u nosu a Yumi si mohla gratulovat. Ne, ona se ho nepokoušela svést, ale chtěla ho jen "nenásilně odrovnat", byl to totiž rozkaz Unohany, Ichigo samozřejmě nebyl doléčený a zrovna u něho bylo velké riziko, že se ty rány znovu otevřou a to by ho při boji mohlo stát i život. Yumi si ho se spokojeným úsměvem jako by nic přehodila přes rameno a hurá zpět na ošetřovnu.
Mezitím jsi narazila na Hyouninmara, ale to tě zachránila Emi. Ty jsi tedy spěchala dál, ale zakoplas, to ti už ale zrovna Mayuri nabízel pomocnou ruku. No vážně jen jednu, nestačila ses divit, ale v té druhé držel Emi! Vážně, nebylo to ani deset minut co Emi začala s Hyouninmarem bojovat a teď tohle? Ale neměla ani škrábnutí a vůbec, kde se tu Mayuri vzal? "Nekoukej tak, hádala se se mnou, tak jsem ji uspal a Hyouninmaru utekl." Objasnil ti to a zvedl tě ze země. "Yosh, pojďme dál, potřebuji další materiál k výzkumu." řekl Mayuri a i s Emi šel dál, vtom jsi ale ucítila ostrou bolest ve všech končetinách, která ale za chvíli zmizela. Jenže ouha, najednou jsi nemohla ani s jednou rukou nebo nohou hýbat. "Ou, to jsi ty." Ozval se Mayuri tím svým typicky uchváceným tónem. To tě totiž napadla jeho Zanpakuto-Ashisogi Jizou. "Yare yare to je ale trapné, je mi líto, ale v tuto chvíli vážně nemohu ztrácet čas bojem." Dodal jako by nic, ucítil totiž jedno Reiatsu. Než ses nadála, vzal tě do druhé ruky a šup pryč. Ashisogi Jizou se v tu chvíli ani nepohnula, bylo jí to jedno a raději se vydala za jinými Shinigami. To už vás obě Mayuri opatrně položil na zem kdesi kousek od konce Rukongaie. "Hm... Jed mé Ashisogi Jizou na dlouho ochromí nervový systém, možná kdybych použil svou osvědčenou metodu, co tenkrát zachránila Nemu." Přemýšlel nahlas. No nakonec to odsouhlasil a tak se tě pokoušel uzdravit stejně jako tenkrát Nemu. No to vypadalo vážně... ehm no zajímavě. "K...Kurotsuchi taicho..." Uslyšel Renjiho hlas, ten stál kousek od něho s opravdu zvláštním výrazem a v obličeji se červenal. "Nani? Abaraii, zase máš špatné představy o mém umění?" Řekl Mayuri a pak se otočil zpátky k tobě a pokračoval v léčení. "Em... I... Iie..." Vykoktal Renji, to tě ale tahle Mayuriho "metoda" donutila k hlasitému výkřiku nebo spíš vzdechnutí. Ale jedno se musí nechat, tahle úchylně vypadající technika ti celkem pomohla, sice ses ještě pořádně nemohla hýbat, ale rány se zahojily, už tě nic nebolelo. "Hotovo, no Abaraii, co mi chceš?" Nadhodil Mayuri, to Renji chtěl něco říct, ale v tu ránu ho Mayuri jedním gestem umlčel. "Támhle, já věděl, že to Reiatsu znám. Zatraceně vychytralá a já se divil, kde mi zmizelo to umělé Reiatsu! Yare yare, ale že ho ty dvě šikovně využily, no není divu, má práce je jedinečná, všechny mé pokusy mají pro Soul Society přínos, myslím že si tohle nechám patentovat." Řekl Mayuri a naznačil směrem za Rukongai, kde bylo v dálce vidět nehybné tělo...

V tu chvíli měla Unohana i s Isane co dělat, aby pomohla Shunsuiovi. Byl opět těžce zraněný a to se mu ještě úplně nedoléčila ta minulá zranění. Venku na terase seděla jako hromádka neštěstí Kaya, jeho neteř. Byla skoro před zhroucením a pořád dokola se omlouvala, že byla v tu chvíli tak slabá. "Stůj! Tam teď nemůžeš!" Ozvalo se najednou, to byl slyšet běh a vzápětí zpoza rohu vyletěl mladý hnědovlasý Shinigami s modrýma očima. Jakmile ale uviděl Kayu, zastavil se. "Kaya chan! Co se stalo? Co to je s tou vzpourou Zanpakuto? A kde je kapitán Shunsui?" Vyhrkl hned celý udýchaný. To byl náš známý průšvihář, Hitokiri Bouji a také sedmý člen osmé divize. Proč ty otázky? Zrovna se vrátil do Soul Society, celou dobu byl daleko za Karakurou prošetřit výskyt Hollow v té oblasti. Kaya se jen lehce otočila a po tvářích jí stekly slzy, ale i tak se dala do vysvětlování. Bouji byl v šoku, nemohl uvěřit, co se tady děje a už vůbec se mu nezamlouvala představa, že kapitán teď bojuje o život, Nanao je nezvěstná a já jsem někde venku téměř bezbranná, když bych měla ležet na ošetřovně. "Mate! Nemůžeš riskovat, že se tvá Zanpakuto taky zhmotní!" Křikla na Boujiho Kaya, on ale neposlouchal a běžel dál. "Tak ať! Chci pomoct a Kagami no Reijin věřím!" Odpověděl a pak použil Shunpo a zmizel. Kaya si znovu sedla a zabořila tvář do dlaní. "To já Tatsu věřila taky..." Povzdechla si a je dál čekala, co bude s jejím strýčkem.
Za tu chvíli se Bouji dostal do lesa u východní Rukongaie, dlouho ale sám nezůstal. V dálce před ním rozpoznal siluetu postavy. Opatrně se k té postavě přiblížil připraven se v nejhorším bránit, to ale nebylo třeba. "Nanao fuku-taicho!" Vyhrkl, ta postava, to byla totiž Nanao. Měla pár sečných ran, ale žila, dýchala, už ani nebyla tak bledá a vypadala, že vnímá. "Vrátí se k nám... Já to vím..." Vydechla Nanao, Bouji neváhal a vzal ji do náručí a hned ji chtěl odnést na ošetřovnu, to mu ale cestu zatarasil někdo pro něho neznámý-Muramasa! "Cítil jsem, že ještě jedna Zanpakuto chybí." Řekl a udělal krok vpřed, Bouji rychle odskočil a přitom Nanao stále nepouštěl. "Nanda kisama?" Vyhrkl. "Není to jasné? Jsem Muramasa, Zanpakuto, který dal svobodu ostatním Zanpakuto a stejně tak ji dám i tvé." Odpověděl Muramasa a natáhl k Boujimu ruku. "Slyš můj hlas, probuď svůj instinkt, zhmotni se..." Řekl načež se Boujiho Zanpakuto začala zhmotňovat, necítil ale žádnou bolest jako tehdy Ichigo. To byl totiž tím, že se jeho Zanpakuto zhmotnila sama od sebe, protože ji Bouji nechal, ne proto, že ji z něho vytáhl Muramasa. Pořád v něm byla, jen se zhmotnila jako někdy v boji. Objevilo se prvně velké zrcadlo a v něm odraz půvabné hnědovlasé dívky v bílém s bílými křídly, která následně ze zrcadla vylezla ven. "Konichiwa, watashi wa Kagami no Reijin desu, hajimemashite, Zanpakuto Muramasa." Řekla takovým sladkým hláskem a uklonila se. "Přidej se ke mně, Kagami no Reijin. Buď svobodná, už dál nemusíš poslouchat jeho rozkazy." Nadhodil Muramasa. "Nande? Já jsem spokojená, že Bouji kun? Nejsou to jeho rozkazy, ale naše přání, jsme jako jeden, nikdo není utlačován tím druhým, pomáháme si." Usmála se a mrkla na Boujiho. "Soka, budeme přátelé? Určitě se dá napravit, co jsi udělal." Navrhla Muramasovi jako by nic. Muramasa nic nedával najevo, ale nechtělo se mu věřit, že mu nějaká Zanpakuto vzdoruje. Znovu ji zkusil ovládnout, ale nic. Bouji se jen usmál. "Marná snaha, kamaráde. Moje Kagami no Reijin je věrná Zanpakuto a jen tak někdo jí hlavu nezamotá." Řekl vítězným tónem. "Bojoval bych s tebou, ale Nanao fuku-taicho je přednější, neboj, najdu si tě. Ať se můžete s Kagami no Reijin lépe poznat." Dodal ještě Bouji, načež Kagami no Reijin na Muramasu s úsměvem zamávala, vrátila se zpět do zrcadla a to se následně rozpadlo. Bouji pak s Nanao v náručí spěchal na ošetřovnu.

Takže tedy po mém zakopnutí mina nohy pomohl Mayuri, kterej nesl v jedné ruce Emi v bezvědomí. Ušli sme pár kroků dál a já začala necítit své nohy ani ruce o-O Ona nás jaksi napadla Zanpakutou Mayuriho a já se asi nadýchala jejího jedu. To už mě ale Mayuri chytl taky pod břicho jako Emi a obě nás nesl kamsi pryč. No, někde na konci Rukongaie zrovna šel, spíš se belhal Renji. Nedaleko před ním sme se objevili my tři a Mayuri na mě použil nějakou tu jeho metodu a jelikož byl k Renjimu zády, tak to vypadalo kapánek blbě XD Ta jeho metoda spočívala hlavně v masáži, takže všelijaké krouživé pohyby na mých nohou a ruku o-O To se tam ještě Mayuri dohadoval s překvapeným Renjim XD Na Emi se Mayuri jaksi vykašlal, hold asi nechtěl poslouchat její řeči otom, co si to dovolil apod. XD Když sem se mohla už jakž takž hýbat, kapánek (jako vždy) sem zrudla a radši nic neříkala. Ještě bych řekla nějakou pitomost a to fakt ne XD No, poté Renji vzal Emi a společně sme šli zpátky k Seireitei. Po cestě sme ale potkali Zabimara. Opičí část seděla na kusu trosky a vypadala celkem...ztrápeně. Hadí část vypadala celkem v klidu s vážným pohledem. Z-zabimaru? trochu se spíš podivil Renji a tak sme se celá skupinka zastavila. Abarai...pípla Opičí část a vypadala, že Renjiho vidí ráda. No, Mayuri na mě udělal gesto, že radši jdem dál a nenápadně Renjimu nechal Emi XD No, možná i bylo dobře, že sme odešli, páč sem tam ti dohromady tři (Emi se nepočítá XD( se sami soě navzájem omluvili. Zabimaru že byl paličatý a poslouchal něčí blbiny a až teď si uvědomil, jaké to je být bez svého shinigamiho. Nakonec to zkončilo tak, že se nějakým způsobem dostal/a Zabimaru zpátky do Renjiho katany.
Mezitím ty jsi ležela na zemi s katanou v ruce a vní jsi už měla Senpuua. Ještě si byla celkem dost zraněná, navíc se ti objevili i rány z minula. Pod tebou se opět dělala aklužička krve. Už to vypadalo, že tě snad nikdo nezachrání a zůstaneš tam ležet, dokud ti nepřestane být srdce. To by ale bez tebe nešlo, takže se tam objevila děsně tajemná postava v povědomém obleční. Ten někdo tě vzal do náručí a odnesl tě k Unohaně do kasáren 4.divize. Ten někdo byl ale v hábitu, takže mu nevidlo vidět do obličeje a ani nebylo třeba aspoň podle postavy poznat, kdo to je. Oi! Další raněná!! Nesu další raněnou!! volal kluk po kasárnách. To kněmu přišla Isane. Midori san seki! Kde ste jí našel.eh..chtěla ho nějak oslovit. Neznámý tě položil na to nemocniční lehátko, se kterým právě přijel nějaký shinigami a poté si sundal kapuci. Byl to tmavovlasý spíš puberťák, měl takové živě modré oči (představ si Aida z VK XP) a navíc vypadal celkem sympaticky a...rebelsky XD Představíte se mi kudasai až po cestě! řekla Isane a nemocniční lůžko s tebou vezla do nějakého pokoje. Tak tedy já jsem Ren Namaiki a jsem Quinci..jo a j mi 17 let, jinak nevím co bych měl osobě ještě říct. Ren se podrbal na hlavě ve vlasech a při tom se díval takovým zajímavým pohledem na tebe. Další Quinci? podivila se Isane. Na slovo další Ren zpozorněl a pak jen přikývnul. To už tě Isane odvezla do další místnosti, kam Ren nemohl. Tam tě prohlídla, umyla ti krev a špínu z lesa a poté tě ošetřila, dala ti obvazy apod.
Mezitím Kaya se trochu vzchopila šla zptáky dovnitř. To zrovna za ní běžel jeden shinigami, aby ji podal hlášení o stavu jejího strýčka, Kaya Shunsui, váš strýc, kapitán Kyouraku je nyní v jednom pokoji, sice má ošklivé rány ale úspěšně přežil operaci! Zítra se na něho můžete podívat, dnska už jen spí a stejně musí odpočívat. Kaye se udělal na tváři úsměv. Byla ráda, že strejda přežil. Jelikož byli návštěvy až od zítra, šla ještě ven mimo Seireitei. Asi po několika málo krocích před sebou uviděla svoji zanpakutou Tatsu. Tatsu, já..chtěla něco Kaya říct. To už byl Tatsu u ní, chytl ji přátelsky za ramena a šibalsky se pousmál a poté zmizel. Jeho duševní tlak se objevil opět v Kayině kataně.
Mezitím vším se z nějaké jeskyně dostali kapitáni Byakuya a Toushiro a dokonce i stařík Yama. Muramasa začal mít celkem nervy, že se Zanpakutou vracejí zpátky ke svým shinigamiům. Když se vracel k jeskyni a uviděl ty tři kapitány, no jeho málem trefilo. Všichni tři měli zptáky svá zanpakutou. Vlastně krom Muramasi byla všechna Zanpakutou zase u svých shinigamiů. Kapitán Byakuya musel podepírat Toushira, hold byli oba kapánek bez energie, ale Byakuya byl natom pořád líp jak Toushi. Zato Yamamoto byl energie pomalu přeplněný. Než se Muramasa nadal, už mu Yama jii zasadil několik ran svoji Zanpakutou. Takhle vznikl boj mezi Yama jii a MUramasou a asi po půl hodině samozřejmě vyhrál Yama jii a Muramasa se "rozpadl" jako třeba Hollow. Tímhle končí kapitola o Zanpakutou XD Všechny zanpakutou byli tedy zpátky a všichni shinigamisi opět pomáhali. Sklázeli ještě trosky, odnášeli raněné do kasáren 4.divize apod. ...

Usmíření, odpuštění, omluvy a úsměvy-tak takhle to vypadalo v Seireitei. Těžko uvěřit, že už je po všem. Muramasa se před očima velícího kapitána rozplynul v nic a v tu chvíli už se každý Zanpakuto vrátil ke svému Shinigami. Bylo to něco, někteří byli jako vyměnění. Třeba pohled na Soi Fong, jak poslouchá rady Suzumebachi co se kluků týká, to stálo za to. Gegetsuburi a Omaeda se hned šli najíst a všechno probrat, no jaký Shinigami, takový Zanpakuto. Ikaku si povídal s Houzukimarem a oba vzpomínali, jak tehdy a tehdy porazili toho a toho a podobně. A zlatý hřeb byli Yumichika a Ruri-Iro Kujaku, ti se tam oba před zrcadlem upravovali a sem tam si navzájem pochválili vlasy nebo si dali nějakou radu co se image týká. Někteří Shinigami na tom ale tak dobře nebyli a stále museli ležet na ošetřovně. To se týkalo Moriko, mě, Hisagiho, Nanao, kapitána Shunsuie, kapitána Byakuyi a Toushira. A řekněme, že i když byly návštěvy zakázané i tak to v našem pokoji žilo. Naše Zanpakuto se totiž opět zhmotnily, tentokrát do svých skutečných forem a nehodlaly nás jen tak nechat spát. Kazeshiny se tam dohadoval s Hisagim, ten ho co pět minut musel okřikovat, protože Kazeshiny nedal s narážkami na Moriko pokoj, tentokrát to ale byly takové přátelské narážky, až byl Hisagi málem v rozpacích vzhledem k tomu, že to slyšeli i ostatní v pokoji. Moriko se jen usmívala, sem tam se vyjádřila k nějaké z Kazeshinyho poznámek, jinak ležela a drbala Akatoru za uchem, on už měl totiž podobu krvavě červeného tygra, který spokojeně ležel vedle postele Moriko. My se tam se Senpuu navzájem kritizovali, no v dobrém slova smyslu. "A jsi líná!" Řekl Senpuu. "Nani? Já? Kdo polehává pod stromem, když já trénuju?" Opáčila jsem se. "Kdo popíjí s ostatními Saké místo toho, aby trénoval?" Vrátil mi to Senpuu. No radost my dva. A zbylí Zanpakuto, takže Zanpakuto Nanao a kapitánů se už nezhmotnili, ale zato měli spoustu řečí a ti čtyři se nestačili divit, co jim to jejich Zanpakuto povídají. Katen Kyokatsu Shunsuie poučovala, jak se má chovat, aby konečně získal Nanainu lásku, Zanpakuto Nanao jí zase přesvědčoval, že by se měla zamyslet a dát Shunsuiovi šanci, no jeden by řekl, že se ty Zanpakuto na ně domluvily. Byakuya si zase od Senbonzakury vyslechl pochvalu, že má dobrý vkus, totiž i jemu se Yoriko zamlouvala a tak tam Byakuyu varoval před nejčastějšími chybami ve vztazích, to by jeden neřekl, co toho o tom Senbanzakura je schopný namluvit. Jediný Toushiro komunikoval se svým Zanpakuto myšlenkami, ale dle jeho výrazu se dalo odhadnout, co teď asi řeší. Ale korunku tomu nasadil Senpuu, ono se někdy nevyplácí zapojovat se do debaty jiných Zanpakuto. "Sorotoi, Hyouninmaru, už by mohli zajít dál." Řekl jako by nic Senpuu, tak že ho všichni slyšeli. Já okamžitě zrudla a Toushiro taky, úžasné, můj Zanpakuto je úchyl! Pomyslela jsem si, to se na mě Senpuu podíval stylem To teda nejsem! No jo, hold i myšlenky Senpuu slyšel. Tahle debata trvala ještě chvíli, pak nám ale Zanpakuto dali klid a raději se rozhodli napravit, co udělali. A takhle skončila ta náhlá vzpoura...
Teď se vraťme tam, kde jsme minule skončili, nyní už mluvíme o přítomnosti. Od vzpoury Zanpakuto uběhlo několik měsíců a po té dlouhé době "několik" Shinigami opět navšívilo Kurosakiho partu v Karakuře.
Po vážně náročném papírování jsme já, Yoriko a Byakuya úplně odpadli.Yoriko ležela na gauči a tulila se k Byakuyovi a já skoro podřimovala v křesle, hold papírování bylo náročné a já navíc trochu ponocovala, to jsem tedy ani nevnímala to, že se v tvém domě objevil Toushiro. Celkem ho překvapilo, že jsem tady a ne s Moriko na nákupech. Byakuya a Yoriko si ho ale všimli. Yoriko se jen usmála a naznačila, že ani necekne, Byakuya se jen pousmál a přitulil se k Yoriko. Já už pomalu usínala, když vtom mě kdosi vzal do náručí a nesl mě nahoru. Ospale jsem zamžourala očima, to jsem si uvědomila, že to je Toushiro. "Myslel jsem, že budeš s Moriko, ale tím líp." Usmál se, donesl mě do mého pokoje a opatrně mě položil na postel. "Řekněme že mezi papírováním a obchody si vybrala lásku." Zareagovala jsem, to už byl Toushiro u mě. "Hm, dobrá volba." Řekl a něžně mě políbil.
Ale já nebyla jediná, která si užívala společnost. Ty jsi pomalu nevnímala a jen líně polehávala se sluchátkama v uších na posteli. Z ničeho nic tě někdo pohladil po tváři a než ses vzpamatovala, ležel vedle tebe Ichigo. "Únik ze spárů Hiyori, ani nevíš, jak jsem se na tebe těšil." Řekl mile a políbil tě znovu a znovu...
V tu chvíli měli Vizardi odpolední klid, tak jen odpočívali, akorát Hachi uklízel, hold měl tenhle týden službu. No ale kdo ji bude mít příští dva týdny? No jo, ta "úžsdná" sázka, Kensei a Shinji se asebe chvíli mračili, pak si pořád opakovali, jak to ten druhý prohraje, až byli chvíli zticha. "Mám perfektní taktiku!" Řekli naprosto sborově. "Zpřátelím se s ní a bude to! Prohraješ!" Usmíval se Shinji. "To tak, neumíš si vymyslet vlastní taktiku? Kopírko!" Opáčil se Kensei. "Nani? To ty kopíruješ a stejně se s ní zpřátelím dřív než ty s Midori! A políbím ji ještě před plesem, to si piš, prohraješ!" Zareagoval Shinji. "Políbíš? Nedovolí ti ani pusu na tvář natož nějakou pořádnou." Uchechtl se Kensei, to je oba Hiyori vzala botou po hlavě. "Já se snažím spát, pitomci!" Okřikla je, jo Vizardi měli zase veselo.