Konečná bitva-Karakura v ohrožení!

Podzim byl ten klid před bouří. Soul Society se přes něj zotavilo ze vzpoury Zanpakuto. Několik Shinigami bylo navštívit Ichiga a jeho přátele v Karakuře, kde zůstali týden. Začátek podzimu byl celkem volný, ale pak začaly přípravy. Urahara a Tessai mizeli stále častěji, od toho plesu se v Karakuře neobjevil jediný Shinigami a i Kurosakiho parta měla pod vedením našich dvou Arancarek tvrdý tréning. Čas se najednou vlekl a podzim se zdál být nekonečný, ale nebylo tomu tak. Hned první zimní den se Aizen opět ozval. Asi deset Arancarů se pokusilo unést Noe, to se jim ale nepodařilo. Ale to taky nebyl jejich plán, měli jen Kurosakiho partu vlákat do Hueco Mundo, což se jim povedlo, tedy ne úplně. Ty, Noe a obě Arancarky jste zůstaly v Karakuře. Od té chvíle uběhl týden a stále nic, vás čtyři si mezitím zavolalo Soul Society a tak jste ten týden strávily v Seireitei. A přesně po tom týdnu to přišlo. Nad vylidněnou Karakurou se otevřely Garganty a z Hueco Mundo se vynořila zatím ta největší hrozba vůbec. Ovšem na tohle bylo Soul Society připraveno a díky práci Urahary a 12. divize byla Karakura přenesena do Soul Society do Rukongaii a všichni její obyvatelé byli uvedeni do dočasného spánku a nyní jsou v kasárnách 4. divize. Aizenův skutečný plán a to vytvořit Královský klíč už vyšel najevo, ovšem velící kapitán Yamamota nic nenechal náhodě a Aizena s jeho přívrženci už nad Karakutou čekalo několik kapitánů a jejich zástupců včetně samotného Yamamoty. Ten hned Aizena s Ichimarem uvěznil do plamené pevnosti, aby tím získal čas na eliminaci ostatních Arancarů. Aizen měl ale přichystané eso v rukávu a než začal boj, otevřela se další Garganta. Aizen oživil padlé členy Espady, jejich Fracciony i Puribaron Espadu a dokonce i Tousena. Barraganovi Fraccioni se hned pokusili vrátit Karakuru zpět zničením teleportačních sloupů, to jim ale v cestě stáli Madarame Ikaku, Ayasegawa Yumichika, Kira Izuru a Hisagi Shuuhei. Aizen byl pomocí Hougyoku schopen i oživit všechny padlé Exequias a ještě jich mnoho vytvořil. Ti se zatím měli postarat o Ichiga a jeho přátele, kteří uvízli v Hueco Mundo a jejich pomoc ze Soul Society je stále hledá, neboť se naskytl problém s Aizenovými pastmi a iluzemi, díky kterým se dostali do podzemního lesa Hollow.
Začneme tedy v Karakuře. Aizen a Ichimaru byli uvězněni v plamené pevnosti, ale nijak to neřešili, chtěli nechat věcem volný průběh. Proti Kirovi měl bojovat Avirama, proti Hisagimu Findor, Ikaka čekal boj s Powem a Yumichiku zase boj se Charlottem. Shunsui skončil se Starkem, ale ti dva se k boji zrovna dvakrát neměli. Zato Lilinet ano, ovšem zvolila špatného soupeře, když si vybrala Ukitakeho. On s jeho mírumilovnou povahou by nikdy nemohl bojovat proti malému dítěti, i když tak jen Lilinet vypadá, natož proti dívce. To Lilinet málem dohánělo k šílenství a tak se do Ukitakeho pustila, ten to ale zvládal v sedě jednou rukou. Soi Fong měla čelit Ggiovi a Omaeda zase Nirggemu. Rangiku si vzala tvrdý oříšek a to všechny tři Fraccionky Halibel najednou. Toushiro měl bojovat s Halibel, Komamura stál tváří v tvář Tousenovi, určitě pro oba tenhle boj bude alespoň trochu těžký vzhledem k tomu, že byli dříve dobří přátelé. A Ibu si vyhlédl Tesla. Ostatní zatím čekali na Aizenovy rozkazy, Aizen chtěl dokázat svou sílu a i to, že je férový a tak to nechal tak, aby bojoval vždy jeden proti jednomu, ovšem když se Matsumoto rozhodla bojovat proti třem najednou, nikdo jí nebránil. Totiž v tuhle chvíli měl Aizen nejmíň o devět Arancarů víc než bylo Shinigami.
V Seireitei se zatím připravovali divize a zbylí Shinigami s vyššími hodnostmi na případné provedení záložních plánů. Sasakibe udělil rozkazy 1. divizi, která měla hlídat Seireitei společně s 2. divizí. 3. divize momentálně pod vedením Kayi společně s 4. divizí hlídala všechny obyvatele Karakury stejně jako divize 5. Yoruichi zastávala vedení 6. a 7. divize, které měly hlídat brány Senkai. Já a Nanao jsme 8. divizi stejně jako Moriko 9. připravovaly na případné prohození, pokud to bude nutné. Yoriko na moment obstarávala 10. divizi, která stejně jako 11. patřila k mobilním jednotkám, které měly být připraveny kdykoliv zasáhnout. 12. divize v čele s Uraharou připravovala způsob, jak bezpečně dostat Kurosakiho partu a ostatní ven z Hueco Mundo a 13. divize v čele s Kione a Sentarou dohlížela na bezpečnost 12. divize, kterou nesměl při práci nikdo rušit. A Tessai zase připravoval v Karakuře v podzemí Uraharova obchodu Gargantu, aby pak na Uraharův signál mohli Kurosaki a ostatní projít rovnou sem.
V tu chvíli se naše posila ze Soul Society prodírala lesem plným Hollow od těch nejslabších přes Menos, Adjuchas až po několik Vasutoroode. A že jich tam bylo požehnaně. To se ale před nimi mihl stín a několik Menos padlo k zemi. "Ashido!" Vyhrkla Rukia a stejně jako Renji nemohla uvěřit, že jejich starý známý z Hueco Mundo ještě žije. Při záchraně Inoue to vypadalo, že ho ti Menos zabili, ale on vážně přežil! "Tudy, povedu vás." Řekl a tak ho všichni následovali.
Tou dobou se Kurosakiho parta potýkala s "menšími" problémy. "To není možné! Nevím co ten hajzl Aizen udělal, ale sotva jednoho zabiju, objeví se deset dalších! Takhle se nehnem z místa!" Nadával Ichigo a bohužel měl pravdu. V Hueco Mundo tvrdli dobrý týden a to se sotva kousek přiblížili k Lasu Noches, Aizen je totiž tehdy Gargantou přenesl do oblasti hodně vzdálené od Lasu Noches. To už naše pětice byla značně unavená a útočících Exequias stále přibývalo. Najednou se ale ozvalo jako by krátké zasmání. "Bakudo číslo 63: Svázání vinoucími se provazy." Ozvalo se a všichni Exequias padli k zemi a nemohli se hýbat. "Že mi ale trvalo, než jsem vás dohonila." Řekla ta záhadná osoba. Měla hnědý trochu dotrhaný plášť s kapucí, která jí kryla obličej, jinak bylo vidět, že má na sobě černé Kimono a ještě bílé Haori a černé rukavice, s bílomodrým lemem. Najednou se zvedl vítr a všichni ucítili už známý duševní tlak. To se ozval Kenpachiho klasický řev a než se ta osoba nadála, málem přišla o hlavu, jak na ni divoce Kenpachi zaútočil. Ta osoba ale uhla, jenže Kenpachi ji stačil chytit za plášť, který jí prudce strhl. "Kenpachi taicho, neměl byste být tak prudký." Zděsila se Isane jeho reakce, to ale při pohledu na tu osobu Unohana i Byakuya stuhli. "Konichiwa, Unohana taicho, Byakuya bo." Řekla takovým tónem jako Yoruichi ta osoba. Byla to celkem vysoká hnědovláska s hnědýma očima, co bylo ale zarážející byl odznak pod-kapitánky 2. divize, který měla na levé ruce. "Ayumi... Wakana..." Vydechla Unohana, to Byakuya se tvářil zprvu trochu eh, no řekněme že byl vážně nadšený za to oslovení. To se Ichigo musel držet, aby něco nekecl. "Pár Hollow by na mě nestačilo, taicho." Usmála se Ayumi, byla to vážně ona?

A začala zma. Od plesu až po dnešek sme všichni tvrdě trénovali a SS dělali přípravy na zabezepčení Karakury. Mě občas napadli věci jakože se půjdu schovat se zásobami jídla a pití a teplého oblčení knám do sklepa a nebudu vylejzta celou zimu XD Ovšem to by nesměli napadnout nějací Arancaři moji ségru. To sme šli zrovna z tréninku pěkně vyčerpané, že se nám klepali nohy a vůbec celé tělo. Chtěli sme si to zkrátit takovým jedním parčíkem. Tak sme tedy šli a kolem nás se najednou objevili nějací arrancaři a oblíkičili nás. Mě nějaký arrancar chytil ruce zezad a držel mi ruku u pusy, abych nemohla křičet. Noe chtěl někdo omráčit a přehodit si jí přes rameno a odnést ji do HM, to jim ale nevyšlo. Zaprvé Noe se velmi zlepšila v taijutsu a sle, takže její údery byli teď omnohem silnější a arrancarovi se ubránila a ten arrancar se i hezky proletěl XD Já si zas procvičila svoje myšlenkové scopnosti, takže dokářu ovládat nejen předměty, ale teď už i lidi...ovšem Espadu bych teda neovládla :D Nějaké slabší bytosti bych ovládla, ale silné jako už je třeba ichigo a pak právě Espada a kapitáni atd. tak těm byc se dohlavy nedostala T-T No, tak sme je tam ějak porazili nbo spíš jen pohmoždili a honem rycle utekly domů XD Sakriš, vypadá to, že bitva už hodně brzo začne a to ve velkém...podotkla Noe. Ani sme si nestačili sundat bundy a najednou nás na kolena dostalo několik velmi silných reiatsu. Těžce se nám dýchalo a někdo slabší než by hodil mdloby. Reiatsu pokleslo a my zas byli v mírném šoku...Že to není...Aizen a Espada..?! zhrozila sem se nad tou představou a zamračila sem se plus sem nasadila zase děsně itrápenej pohled. Navíc nebyli tady lidi z Kurosakiho party...a ikdyž tu byli jiní shinigami, nemyslím si, že by nám stáli pořád za zády a hlídali nás. To ale někdo rozevřel dveře, Ren a Kaya stáli ve dveřích se zbraněmi v ruce. Ste v pohodě? ptala se hned Kaya. My dvě jen kývli na souhlas. Kudasai, pojďte ven. Tady nějakej blbec zpřeláme nějakej strom a spadne na váš dům...venku se možná líp vyhnete a navíc teď máme být s vámi XP dodala ještě Kaya a tak se tedy šlo ven. No venku bylo liduprázdno. Někde v nějakém parku si bojovala ty s nejmenovanými arrancari (nejmenovaní fraccioni XD). Byli na tebe hned tři, ale ty ses jen tak nedala! Yoruichi, Yoriko a Moriko měli taky napylno. Několik jiných frracionů a hollow vyvolanými těmi frraciony dávali těmhle třem zabrat. Já, Noe, Ren a Kaya sme procházeli lice Karakury a byli velmi ostražití. To sme zase ucítili to reiatsu, které nás dvě pokládalo na kolena a nad námi na obloze se začali otevírat Garganty, z kterých vycházel právě Aizen, Gin a oživený Tousen o-O Poté se kolem začali objevovat i Espada č.1,2,3 a jejich fraccioni a pak postupně se objevovali další a další, dokonce i puribaron Espada. Nahoře už ovšem čekali kapitáni a pod-kapitáni, aby se ti Espáďáci jen tak nedostali zaprvé ke sloupům a zadruhé asi dolů do Karakury, ikdyž to teď byl jen "padělek" Karakury (zapomněla sem to správný slovo.XD). Sakra, už jsou tady! upozornil nás Ren. Bohužel...povzdychla si Kaya a my dvě jen zírali na nebe s vyděšeným výrazem..ikdyž Noe pořád vypadala míń vyděšeně jak já XD To jsi kolem nás najednou proletěla ty a narazila si snad vší silou do jednoho domu vedle nás (zase stěna xD), Midori chan! Zděsili sme všichni a šli sme tě vyhrbat z trosek XD Ono totiž se dole tady v Karakuře objevil Grimmjow i se svými dvěmi novými fraccionkami. Když totiž "sešli" dolů sem knám, ty jsi jim jaksi stála v cestě teď ses proletěla XD

A začalo to! boj byl v plném proudu, každý měl co dělat, tedy každý Shinigami, někteří Arancaři hold museli čekat, až jim Aizen dá rozkazy. to třeba Nnoitoru pekelně štvalo a nejraději by tam hned na všechny vlítl. Hlavně na Yamamotu, který tam tak provokativně v klidu stál, teda tak to aspoň vypadalo z Nnoitorovi strany. On měl totiž Yamamota co dělat, aby udržel Aizena s Ichimarem, ti se totiž po takové hodině a půl začali nudit a tak to Yamamotovi zhoršovali. Hodina a půl, dvě hodiny, tři a to už byl vážně problém. Tedy většina Shinigami měla dobojováno, všichni Barraganovi Fraccioni padli. Nejhorší to ovšem bylo s Powem, Ikaku na něho jen se Shikaiem nestačil. A použít Bankai? To v žádném případě, nechtěl, aby to někdo věděl. O jeho Bankaii věděl jen Yumichika a Ikaku nehodlal připustit, aby se to změnilo, i kdyby měl prohrát. Soi Fong zrovna zabila Ggia, který jí ale ve své formě Resurrección dal pořádně zabrat a kdyby se tehdy Omaeda nepostavil před ní, možná by to nezvládla. Ale tohle by nikdy nebyla schopná Omaedovi říct, ten zrovna taky dobojoval s Nirggem. Yumichika stejně jako Kira a Hisagi už také dobojovali a většina Fraccionů už byla mrtvá. No ale vyjímky jako třeba Apachi, Sun Sun a Mila Rose dávaly Rangiku pořádně zabrat. Už to málem vypadalo, že to nezvládne, ale to jí přišla nečekaná pomoc. "Hinamori!" Vydechla Rangiku překvapeně, ale ona, i přes to, jak měla Aizena ráda, i přes to přišla. "Indayo, Rangiku san. Už jsem v pořádku, dnes tady nejsem jako podřízená kapitána Aizena, ale jako pod-kapitánka 5. divize." Řekla Hinamori, Matsumoto jen přikývla, ale moc se jí to nezdálo. Řekla jsi kapitána Aizena? Hinamori, pořád nejsi připravená. Pomyslela si, to už se ale Halibeliné Fraccionky naštvaly a přešly do formy Resurrección. "Použít to na takové blbky, vážně musíme?" Zavrčela Apachi. Mila Rose jen přikývla, načež se všechny chytly za svoji levou ruku. "Quimera Parca!" Ty tři díky obětování svých levých rukou vyvolaly ohromnou nestvůru, její pohled byl tak ledový, bylo to jako dívat se do bezedné díry. "Náš mazlíček, Allon. Rychle to s vámi skoncuje." Zazubila se Apachi, Allon se ale nehýbal a jen upřeně na Hinamori a Rangiku hleděl. Po pěti minutách už to Apachi začalo štvát. "Oi! Sakra pohni se, ty potvoro! Koukej to s nima skoncovat!" Zařvala na něho, on ji ale ignoroval, to už Apachi cukalo obočí. "Ale no tak, vždyť nás nikdy neposlouchal, vlastně ani nevíme, kde má uši." Řekla Sun Sun a Mila Rose jen přikývla. V tu chvíli se ale Allon pohnul a jednou ranou srazil Rangiku k zemi, velmi těžce ji zranil, měla mnoho zlomenin a vnitřní krvácení, na moment skoro ztratila vědomí. "Rangiku san!" Vyhrkla Hinamori a hned jí spěchala pomoct, ale Allon vzápětí zasáhl i ji. Matsumoto ano Hinamori nebyly schopné pohybu natož boje. Tohle pro ty dvě vypadalo špatně a ostatní kapitáni začínali být trochu unavení, taky tři hodiny boje s Espadou, to není žádná procházka růžocou zahradou. "Oi, Ukitake, co myslíš, už?" Křikl Kyouraku uprostřed boje na Ukitakeho, ten se letmo podíval na Yamamotu a na ostatní a pak přikývl. "Soka, no pane Espado, dejte mi chvilku." Usmál se Shunsui a z kimona vytáhl malé sluchátko, hold Mayuriho další vylepšený komunikátor. "Oi kawai kawai Nanao chan... Ou gomene, už je čas, máme tu trochu problém." Řekl Shunsui, to jsem raději já od Nanao převzala její komunikátor, za to "Kawai kawai Nanao chan" měla zase chuť kapitánovi dát co proto. "Wakarimasu, Shunsui taicho. 12. divize už dokončila přípravy, jsme hotovi a můžeme zahájit záložní plán." Odpověděla jsem a v Seireitei se všechno dalo do pohybu. Urahara zahájil otevření Garganty a přenos Kurosakiho party a ostatních do Karakury. "Oi Tessai san, můžeme začít." Informoval Tessaie a začalo to. Najednou se u Ichiga o ostatních otevřela Garganta. "Soka, už je to tady, pospěšme si." Řekla Unohana a Byakuya jen přikývl. Hned se tedy všichni včetně Ayumi vydali přes Gargantu do Karakury, kde už je čekal Tessai. "Yosh, pojďte, Urahara už... Wakana! O...Oboko fuku-taicho!" Vítal všechny Tessai, když ale uviděl Ayumi, zarazil se. "Tsukabishi san, na vysvětlování bude snad dost času později. Kisuke tady není, že?" Řekla Ayumi, Tessai jen na souhlas přikývl. Inou hned všechny ještě vyléčila, drobné ranky nebo ne, lepší to bude bez nich, že? Zbylí kapitáni i pod-kapitáni se vydali stejně jako Ichigo na pomoc ostatním. "Hm, už mě to přestává bavit." Řekl Aizen a v tu chvíli prolomil Yamamotovu plamenou pevnost. "Čekám, kdy vám dojdou posily, tak jim dáme důvod pospíšit si." Řekl Aizen a kývnul a na zbylé Arancary, aby zaútočili. No Aizen to s těmi posilami zakřikl. "Bakudo číslo 81: Danltu!" Ozvalo se trojhlasně, na moment se až zdola zvedl prach, který ale hned usedl. "Ty hajzle, tak tady ses schovával a já si říkal, že už je po tobě!" Ozval se Kenpachiho smích a vzápětí už se pral s Nnoitorou. "Chire, Senbonzakura." Ozvalo se, načež se kolem Apache, Sun Sun a Mily Rose objevily třešňové květy. "Postaráme se o zraněné." Usmála se Unohana a společně s Isane, Hanatarou a Nemu pobrali všechny zraněné Shinigami a odešly i s Mayurim do Seireitei. "Splněno, Shunsui taicho, výměna proběhla bez problému." Ozvalo se Shunsuiovi ve sluchátku, to už jsme tam místo Ikaka, Yumichiky, Matsumoto, Hinamori, Kiry, Iby a Hisagiho stály já, Nanao, Moriko, Yoriko, ty, Noe, Yumi a Emi. Hold ti to chudáci schytali od Allona, ale nakonec s ním naštěstí velící kapitán udělal krátký proces. "Oi Midori chan, Nanao chan." Usmíval se Shunsui a i při boji na nás zamával. Yamamoto nám jen jedním gestem naznačil co dál a my se také pustily do boje. Nanao bojoval s Puribaron Espadou Cirucci Thunderwitch, Moriko se postavila Powovi a Yoriko čekal boj s Yamim. Aporro už se chystal něco udělat, to se ale před ním objevila Emi. "Já jsem tvůj protivník, Aporro." Řekla chladně načež Aporro trochu couvl a jen se pousmál, myslel si totiž, že za ty roky Emi zeslábla. Stejně tak chtěl i Grimmjow jít bojovat, to ho ale kdosi zezadu obejmul a následně ho přehodil za sebe. "Ohayou, Grimmjow kun." Usmála se provokativně Yumi a dala si ruce v bok. V tu chvíli se na scénu vrátila Kurosakiho parta. Ichigo měl sto chutí izena rozsekat na kousky, to mu ale v cestě stálo nejmíň sto Exequias! "To není možný, tihle nás snad pronásledujou!" Zavrčel, než se ale nadál, zlikvidovala ty Exequias něčí Cera. "Ichigo!" Ozval se už známý hlas, Ichigo tomu nemohl uvěřit. "Nelu! Peshe? Dondochaka?" Vykulil oči, tohle vážně nečekal. Jene jak byl tak rozptýlený, zaútočila na něho jedna Puribaron Espada a to Dordonii Alessandro Del Socacchio. Málem by Ichiga zasáhl, to by ho ale nesměl zablokovat Shinji. "Yare yare, není slušné rušit dva, když spolu mluví." Usmál se, teď už se přidali i Vizardi. Já taky chtěla pomoct, vtom jsem ale tak tak vykryla jeden prudký útok. Rychle jsem použila Shunpo a odskočila dál. K mé nelibosti si mě vyhlídl Ichimaru. "Dlouho jsme se neviděli, Midori chan." Řekl jako by nic, já se jen zamračila a pevněji stiskla svůj Zanpakuto...

Boj tedy pokračoval několik dalších hodin. Azen se tedy začal nudit, tak vyslal další členy Espady i Puribaron espadu, aby nás trochu poničili XD To ale přišli posili (Ty, nanao, já, Noe, Moriko, Yumi a Emi) a hned po nnás přišli i ostatní z Hueca Munda(Kurosakiho parta a zbylí kapitáni atd.). Téměř všichni měli aspoň jednoho či dva protivníky. Nikdo se nenudil...tedy krom Aizena. Ten všechno sledoval a komandoval ostatní. Někteří shinigami ale i arancai padali v bezvědomí kzemi. Hold se trochu víc všichni mlátili, hlavně Kenpachi řádil s Nnoitrou a Yachiru jen fandila xD Ta svůj boj moc neřešila, hlavně že bojuje Ken-chan. Yumi si vyhlídla Grimma a jeho fraccionky, no to bylo opravdu zajímavý XD Grimmjow si musel uklidnit hormony a holky zas nervy, páč podle jejich názoru Yumi právě sváděla Grimma a to je nepřípustné. Iciga si vyhlídl Urukiora, kterej byl mimochodem naštvanej, že Noe neuposlechla a neodešla...a ještě kevšemu se plete do boje. Ta tam teď likvidovala Exequias, no radost na ni hledět jak tam lítá jak smyslů zbavená a probourává si cestu těmi exequias XD Emi se šla pomstit Aporrovi a mě si vyhlídl Zommari T-T Ten mi pořád říkal, jak má úžsné sonido a jak je nejrychlejší. Bohužel to opakoval pořád a pořád, až mě začal krutě nudit ba i lézt na nervy. Jenomže jehosonido bylo opravdu rychlé o-O Já si vzala svoji zbraň podobné té Ururu a prostě sem na něj střílela a díky myšlenkách sem ty střeli ovládala, takže jakoby pořád pronásledovali Zommariho, jenže ten zmeeek byl opravdu moc rychlej. To tebe si vyhlídl Ichimaru XDXD No ten zrovna nevypadal, že by chtěl bojovat, spíš by se rád pobavil a přivítal XD Midori chan, dlouho sme se neviděli! Taky ses nemohla dočkat, až se znova uvidíme? začal provokovat. To už použil svoje super rychlé shunpo ( :D ) a dostal se až za tebe. To byl na tobě skoro nalepenej a už ti sjížděl prsty boky a pomalu dopředu aby tě pak mohl obejmout :P Dokonce se ktobě naklonil , že měl pusu u tvého ucha a už ti chtěl zašeptat, jenže to ho nekdo chytil prudce za rameno a odtrhl ho od tebe. Tys byla ještě v takovym šoku, než sis vlastně uvědomila, kam ti málem sahal (pamatuješ? blíž a níž XP). Boj tedy pokračoval a raněných pibývalo celkem rychle a Unohana s Isane a ostatními shinigami ze 4.divize pomalu nestíhali léčit o-O Inoue spíš taky léčila a občas někoho zachránila tím svým štítem. Mezitím Noe už vyvraždila snad polovinu těch Exequias. Ti se ale pak někam stáhli, kdo ví a a na Noe chtěli zaútočit nějací jiní arrancaři. Noe si jich celkem rychle všimla a hned uhýbala jejich útokům. Jeden arancar ji chtěl škrábnout svým mega drápem, ale to se tam objevil Urukiora. Nechal Ichiga Ichigem, ten už stejně byl celkem zase zničenej, a teď, když měl Ichi šanci se vyléčit třeba od Orihime...tak to né. To on si musel vyhlídnout někoho jiného a jít zase bojovat. Ten se taky jednou zabije, stejně jako ti vyčítají tobě to riskování XD Nechte ji mě. Já ji zničím...řekl bez větších emocí Urukiora, no takže ti Arrancaři měli po zábavě a šli si vyhlídnout někoho jiného, až zahlídly Rena XD Urukiora teda bojoval s Noe, ale pro ně to spíš byl jen přátelský trénink XD Proč si tady zůstala? Prosím, vrať se do Soul Society a zůstaň tam, dokud aizen nedá povel se stáhnout...prosil tiše Urukiora, ale Noe byla tvrdohlavá (né jako její ségra XD) a když chtěla zůstat, tak zůstala. Takže nakonec se tam ti dva přátelsky trénovali a nic si neudělali XD Ostatním to stejně bylo jedno, páč měli práce stěma svýma nepřátelema.

Po výměně měla zase co dělat Espada a jejich Fraccioni. Kapitáni hold museli vydržet a zase takový problém jim to nedělalo. Tak začnu třeba u Moriko. Na tu čekal boj s Powem v jeho formě Resurrección, což rozhodně nebylo nic lehkého. "Další bezvýznamný červ, co si myslíš, že zmůžeš?" Nadhodil Pow, načež se Moriko jen pousmála a částečně uvolnila svou Zanpakuto. Vzápětí hned Powa sekla přes obličej, to mu ovšem způsobilo jen drobnou ranku. "Chápu, ve formě Resurrección máš tvrdší Hierro. Tatakai Nasakeshirazu, Akatora!" Pak tedy Moriko vyvolala úplný Shikai a opět na Powa zaútočila, ten se nijak nebránil. To ho ale Moriko celkem poranila. "Soka, Shikai je dostačující, Arancare." Prohlásil Moriko, to si Pow setřel krev z tváře a podíval se na svou zkrvavenou ruku. "Dostačující? So des ka?" Řekl Pow a rozhodl se na Moriko použít veškerou svoji sílu. Měl to být jen jeden úder, Moriko stačila jen překvapeně zvednout hlavu, to už dopadla Powova pěst a všechno kolem se otřáslo. Na moment zmizelo Reiatsu Moriko a vzápětí kolem vytriskla krev. "Moriko!" Ozvalo se od někud, jenže to přehlušil řev tygra. Ta krev byla Powova a on se těžce odvalil dál, před ním stál pět metrů velký krvavě rudý tygr. "Bankai: Akai Kira-." Vydechla Moriko, Powa trochu podcenila, ale včas si to uvědomila, i když měla pár škrábanců a potrhané kimono. "Soka, podcenila jsem tě, ale to už se nestane. Akatora!" Řekla Moriko, načež jílcem svého Zanpakuto máchla směrem k Powovi, byla to jen chvíle a vzápětí zbyly z Powa jen krvavé cucky. Moriko vrátila Akatoru zpět do uzavřené formy, oprášila si kimono a podívala se kolem. Všimla si, že Yumi právě bojuje jedna proti třem, ne že by to Yumi nemohla zvládnout, ale Moriko tam nechtěla jen tak stát. To Yumi si to užívala. "Yare yare, jsi nějaký nesvůj, já myslela že ti vždycky bylo jedno, proti komu bojuješ nebo ne? Bojíš se snad, že ti holka nakope zadek, hm?" Provokovala Yumi, no s tím jaký byl Grimmjow nervák to nebylo dobré. "Mate kudasai, Grimmjow sama!" Ozvala se Neesa. "My se o ni postaráme!" Dodala Monabel a obě se postavily před Grimmjowa. "Oi Yumi, vadilo by, kdybych se přidala?" Ozvala se Moriko, to už stála vedle Yumi. "Jo, vadilo!!" Zareagovaly naprosto stejně Neesa a Monabel, to se Yumi jen usmála. "Tak to mě budete prvně muset odstranit, Arancar chan." Řekla Moriko. "Teme!" Vyhrkla Neesa a pustila se do Moriko a Monabel zase do Yumi. "Mate kudasai, hned jsem u tebe, Grimmi." Zasmála se Yumi, to se Grimmjow vážně držel a nechal tedy své Fraccionky, ať se pobaví. Mezitím měly Nanao a Yoriko i Noe co dělat, totiž jejich soupeři jim dávali pěkně zabrat. No Noe dávali zabrat do té chvíle, než si ji vzal na starost Ulquiora, ti dva se samozřejmě šetřili. Ulquiora si řekl, že když neodejde, tak ji aspoň bude nenápadně chránit. Když je řeč o ochraně, tebe Zommari nehodlal šetřit, to ho ale kdosi rázně uklidnil. "Jsou tady i jiní, Zommari." Uslyšela jsi Aizenův hlas. Zommari se zarazil. "Moshimokearimasen, Aizen sama, wakarimasu." Poklonil se Zommari, a pak šel bojovat se Sadem. "Sumimasen, Nano, snad ti Zommari moc neublížil." Řekl Aizen a přišel k tobě blíž, něžně ti setřel z tváře krev a pohladil tě po vlasech. "Byla to dlouhá doba, stýskalo se mi." Zašeptal ti. "Musíme si to čekání vynahradit, nemyslíš?" Dodal ještě, jednou rukou si tě k sobě přitáhl a ta ti pak lehce sjela na zadek a druhou ti něžně pozvedl bradu...
V tu chvíli mě Ichimaru zase provokoval, k mé smůle se mu podařilo dostat se za mě a už už se po mě sápal, když vtom ho kdosi odtrhl pryč. Já byla ještě v šoku, rchle se otočila a uskočila dál. Iie! Iie! Už na mě ani nesáhne, iie, nesmí! Běželo mi hlavou, to jsem se ale zarazila a mlčky jsem zírala na mého zachránce. "Osahávat dámu takhle na veřejnosti, no fuj." Řekla ta osoba, když ji ale Ichimaru uviděl, taky ho to překvapilo. "A hele, vypadá to, že si na mě vzpomínáš." Zasmála se. "Niban tai fuku-taicho, Oboko Ayumi." Řekl polohlasně Ichimaru. Byla to Ayumi, to ona mě zachránila. Ayumi, vážně ona... "Wakana... Wakana... Ayumi dana..." Dostala jsem ze sebe a málem zadržovala slzy. Vážně je živá... "Ale no tak, to jsi nevěděl, že po ukradení Hougyoku jsem se dostala z Aizenovi Zanpakuto, která mě tehdy pohltila? Tvůj výraz říká, že ne nebo jsi na mě snad zapoměl?" Prohodila jako by nic, otočila se ke mně a letmo na mě mrkla. "Jdi pomoct ostatním, postarám se o něho, Midori chan." Usmála se tak jako dřív. Na moment jsem byla mimo, pak jsem ale přikývla a vyrazila na pomoc Yumi a Moriko, tedy přesněji řečeno Grimmjowovi do rány. Ayumi se zatím beze zbraně pustila do Ichimara, Taijutsu bylo vždy její specialita. "Ora ora, co je s tebou? Vyšel jsi snad ze cviku? Nevadí, klidně můžeš stát, bude to krátké, jen si to s tebou vyřídím za vraždu několika Shinigami a za tuhle perverzárnu." Usmála se Ayumi, načež Ichimaru dostal po několika menších ranách a jednu pořádnou do hrudníku...

Začala sem být opravdu nervní. Ten mamlas tam pořád kolem lítal a já ho ne a ne zasáhnout. Už mě vážně začal štvát, to se ale objevil předemnou a vykopl nohu jakože mě uhodí do obličeje, já stihla jakž takž uhnout, to mě ale pak chytil pod krkem a držel mě víš a víš. Já se jen snažila nabrat aspoň trochu kyslíku a nehtama sem ho drápala do ruky, ay mě pustil. Pak se ozval už všem moc dobře známý hlas a Zommari mě hned pustil a zmizel někam pryč. Já klesla na kolena a v očích už sem měla hrůzu...Aizen přicházel..zase T-T To už mě ale držel a opět mi pozdvyhával bradu (nějaká oblbená činnost o-O). Zase mi připadalo, že mě tělo neposloucá...jakoby mě pokaždé Aizen ovládal, abych se nebránila o-O Přejel mi mráz po zádech a v hlavě mi pořád běželo Braň se! Braň se! XD Nakonec sem se snad poprvé vzchopila a začala se Aizenovi vzpírat a nějak sem se snažila dostat se od něho...
To ty jsi byla zachráněna Ayumi, která si vzala na starost Ichimara a dávala mu pěknou čočku. Ty jsi měla jít pomoct ostatním, ovšem při cestě tě srazil Aporro, kterej byl zrovna odkopnutej. Takže ste se vy dva odkutáleli někam pryč a jakmile ste se zastavili, Aporro se zvedl, zvedl i tebe a chytil ti nějak ruce jednou rukou a druhou držel svoji katanu pod tvým krkem nebezpečně blízko. To už kvám přicházela Emi a když viděla, že jsi teď rukojmí, no, celkem j to zarazilo XD Tak Emi san! Ještě krok a asi mi ucukne ruka s katanou u její ho krku *ďábelský pohled* No opravdu super! Ty jsi vážně měla štěstí a tyhle situace XD A navíc, jedinej blbej pohyb a měla bys po krku, páč Aporro ti tu katanu držel opravd blízko, že i teď když si pokla, cítila si ostří katany na kůži...
Mezitím se vrátím k boji mezi Grimmem a spol. Yumi a Moriko bojoval proti Nees a Monabel a Grimmjow na všechny ty holky jen trochu perverzně koukal XD (měl takovej ten svůj typický úsměv XD). Jenomže to najednou nějak Yumi přenechela obě fraccionky Moriko, která je nějak šikovně zablokovala a Yumi se vrhla na Grimma. nejdřív sním opravdu bojovala, pak ale nasadila provokativně šialský a svůdný pohled a na chvíli se zastavila. Grimmjow nechápal a taky se zastavil a jen na ni zíral. Yumi využila počasí, hold teď zafoukal lehce vítr a Yumi si prohrábla vlasy jednou rukou, uděala takovej ten svůdnej pohled jako modelky v časopisech pro muže XD Druhou rukou si jen přejela tělo a podívala se tím svým provokativně svůdným pohledem na Grimma, kterej z toho málem hodil mdloby. Už měl červenou u nosu a takový ten otupělý výraz. Toho si všimli fraccionky a málem by Yumi rotrhali na tisíc a půl kousků, to je ale pořád držela Moriko XD Yumi poté šla půvabným krokem ke Grimmovi, jen ho se kněmu přitiskla a pohladila po tváři. No ten nám hodil mdloba se spirálkama v očích a slinoou u pusy XD Yumi se jen na něj pak vítězně usmála a mohl pokračovat boj s jeho fraccionkama XD

Každý Shinigami je na svůj Zanpakuto hodně citlivý, opovážit se v jeho přítomnosti jeho Zanpakuto nějak urazit nebo podobně, to by nedopadlo dobře. Zanpakuto je Shinigamiho součástí. Už jen proto je pro každého Shinigamiho tou největší potupou být zraněn nebo dokonce zabit vlastním Zanpakuto. Není tedy divu, že jsem byla na Aporra pořádně naštvaná. O čem to zase mluvím? Totiž to je ta moje pověstná smůla, sotva se dostanu od Ichimara, napálí do mě Aporro a aby si zachránil vlastní život, vyhrožuje mi mým vlastním Zanpakuto. Popravdě, málem jsem i čekala, že Emi řekne něco jako "Tak si ji zabij" nebo "Mně je to jedno", ale kupodivu neřekla. "Tohle ti nepomůže, smrt jsi měl jistou ten den, kdy jsi se opovážil dělat na mně pokusy." Řekla Emi, to už mi cukalo obočí. "Tak to bacha, mým vlastním Zanpakuto mi vážně vyhrožovat nebudeš!" Sykla jsem, nepatrně natočila prsty směrem k Aporrovi a použila Bakudo 4, takže byl pod mojí kontrolou a ať se bránil sebevíc, tělo ho neposlouchalo a on dal můj Zanpakuto od mého krku. Já mu ho rychle vytrhla z ruky, uvolnila Bakudo a nechala Aporra Emi. To už byl Aporro naštvaný, nechtělo se mu věřit, že i po těch letech je pořád tak silná. Emi a Aporro spolu bojovali asi ještě půl hodiny, pak už to ale Aporro nevydržel a celý vzteklý uvolnil svůj Zanpakuto. Emi se v tu chvíli zastavila. "Buď šťastný, málokdo viděl můj Zanpakuto." Řekla, upažila levou ruku, takže byla vidět její Arancarská maska. Emi byla samá zvláštnost, už ten podivný vzhled její masky a nemluvě o zvláštním tvaru Zanpakuto. "Espada de Sangre." Řekla polohlasně, načež se jí v levé ruce začal objevovat její Zanpakuto. To se ale Emi zatočila hlava a mírně se naklonila. Začala se potit a celým tělem jí probíhala tupá bolest. Emi jen zaťala zuby a vzpomněla si, co jí tehdy řekl Urahara. "Dobře víš, že tvé skutečné tělo už ti po Aizenově zákroku a Aporrových pokusech nedokážu vrátit, musíš se sžít s tímhle náhradním. Ale pozor, dobře si pamatuj, že jakmile se objeví potíže, musíš si hned odpočinout. Bude se to zřejmě projevovat bolestí, závratěmi a pocením, možná se budeš i třást, nevím, každopádně pokud se budeš i přes tyhle potíže dál namáhat, nemuselo by to dopadnout dobře. Hádám dočasné ochrnutí nebo asi týden v kómatu, s tímhle bohužel nemám zkušenosti, ale pokud to nebude nutné, nevyvolávej svou formu Resurrección, hlavně ne při těch potížích." Tak takhle, hm? A co já s tím? Plané řeči, proč bych se měla šetřit? A proč bych měla šetřit jeho? Pomyslela si Emi, jenže jejího zamyšlení využil Aporro a vzápětí už na Emi použil svou osvědčenou techniku a následně ji odhodil, takže Emi probourala několik domů. "Yare yare, tušil jsem to, tak s čím začneme, drahá Emi?" Usmál se zlověstně Aporro a pohrával si s loutkou podobnou Emi. Silně té loutce stiskl krk, načež se Emi začala dusit. Sotva dokázala vstát. "Mu...Mudada..." Vydechla, načež se odhodlala a i přesto, že skoro nedýchala zaútočila a usekla Aporrovi obě jeho "křídla". Aporro se zamračil, to už stála Emi asi tři metry od něho a těžce dýchala a ještě k tomu se ty potíže ještě zhoršily a pomalu jí začala cukat pravá ruka. "A já chtěl být hodný." Zasmál se zlověstně, načež začala podle něho ta pravá zábava. S úsměvem se dal do ničení všech Eminých orgánů, kostí i svalů a s potěšením sledoval, jak trpí a není schopná boje. Emi trpěla o to víc, že ty potíže s jejím tělem ne a ne přestat, to už se naštvala. Vtom ji ale Aporro srazil k zemi a ona ani nedokázala vstát, jen tam v té díře ležela a krvácela a Aporro stál nad ní a smál se. Emi jen trochu otevřela pusu, jako by chtěla něco říct. "Copak? Slova na rozloučenou?" Usmíval se Aporro a ještě odkopl Emin Zanpakuto, ten vzápětí ale zmizel. "Muerte, Espada de Sangre..." Zašeptala, načež se ze smíchu proměnil Aporrův výraz na mírně překvapený, v tu ránu ho odhodil ohromný výboj Reiatsu. "Pomsta je má, Aporro." Řekla Emi, v tu chvíli už byla ve formě Resurrección a vypadala úplně v pořádku, ty potíže ale neustaly, Emi je jen svým Reiatsu stejně jako bolest zatlačila na ústup. "Tohle je za Neliel." Nadhodila, načež Aporra zasáhla poprvé a on přišel o část levé ruky. "Tohle je za mě." Pokračovala, načež přišel i pravou ruku. Náš vědec stačil jen nadávat, nic jiného v tu chvíli nemohl. "Yaburetari, Szayeli Aporro Grandzi, je konec." Dodala ještě, načež se okolo rozstříkla krev a Aporro po částech, ano vážně po částech padl k zemi. Emi pak uzavřela svůj Zanpakuto, vzápětí se zhroutila a ještě se třásla a potila, Emi už měla dobojováno...
Emi už byla po boji, toho si první všimla Yumi a na moment ztratila koncentraci, čehož Monabel využila a prudce ji odkopla pryč. "Zvládneš to tady?" Zeptala se Yumi Moriko neobvykle vážně."Ráda pomůžu." Ozvala jsem najednou a hned zablokovala další Monabelin útok. Yumi už na nic nečekala spěchala za Emi, no to se jí do cesty omylem připletl Ichimaru, hold Ayumi ho donutila k pohybu a to pořádně. Jenže Yumi neměla náladu nějak mu úhybat. "Jame!" Sykla a prudce ho chytla za kimono a odhodila ho přímo na Ayumi. Yumi rychle doběhla k Emi, která se stále třásla a potila. "Emi sama!" Vyhrkla Yumi, tohle všechno pozoroval Aizen. Totiž ty ses mu s pomocí Yoriko vymanila a on tě kupodivu nechal a šel si po svém. "Zrádkyně drží spolu, hm? Popravdě, nečekal jsem, že naše bývalá Primera vydrží tak dlouho. Neboj, nechystám se vás zabít, jen je tady jedna věc, s kterou trochu nesouhlasím. Ta trojka na tvém stehně, podívej se na Emin krk, takhle končí bývalé Espady a když k tomu připočítám tvoji zradu, hm..." Řekl Aizen tím svým klidným tónem, Yumi ani nestihla znova tasit svoji Zanpakuto a už ji Aizen přitlačil k jednomu domu, až vyplivla krev. "Lepší by bylo potrestat tě tvojí Sayou, ovšem nechci, aby se ti ta trojka zase díky Inoue vrátila." Usmál se a vytáhl svůj vlastní Zanpakuto! Yumi najednou ochromila ohromná bolest a rázem ztratila všechno Reiatsu. Do očí se jí až nahrnuly slzy, zatočila se jí hlava a ona upadla. Byla ale při vědomí, pomalu dýchala a nemohla se hýbat. Aizen jí jen před očima máchl svým Zanpakuto, který byl až po záštitu od krve. "Hned jsem spokojenější, Yumi." Řekl a pak se vrátil nahoru za ostatními. To si ho ale vyhlídl Yamamoto. "Už by to stačilo, Aizene. Dnes to všechno skončí!" Zahřměl jeho hlas, to všichni Shinigami s úžasem vydechli, velící kapitán se pustil do boje!
V tu chvíli se Moriko musela potýkat se samotným Grimmjowem, ale jejda, ona totiž Moriko umí provokovat a vzhledem k tomu jaký je Grimmjow nervák, no radost. On už se totiž tak naštval, že se proměnil do formy Resurrección. Moriko dostávala pořádně zabrat, málem neměla čas ani útočit, až se jí konečně povedlo vyvolat Bankai. To já měla taky co dělat, totiž ty Fraccionky byly dost silné a vzhledem k tomu, že jsem nesouhlasila s jejich kecy o tom, jak je Grimmjow úžasný, hold já ho prohlásila za cholerického agresivního úchyla a to těm dvěma bohatě stačilo aby uvolnily své Zanpakuto. Byly skoro nepříčetné a já snad každou vteřinu dostala další ránu, neměla jsem čas se bránit natož útočit. "Tohle je tvůj konec, kisama!" Vyhrkla Neesa. "Zaplatíš za tu úražku i za to, že si někdo tak slabý jako ty dovolil poměřovat síly s námi!" Dodala Monabel a obě se mi chystaly zasadit poslední úder. Ozvala se rána a pak naštvaný křik těch dvou. Byla to chvíle, na zem dopadl můj Zanpakuto, který se hned vrátil do uzavřené formy. Tam nahoře to byla zatím zoufalá reakce. Uvolnila jsem své Reiatsu a v tu chvíli, kdy zaútočily a vyrazily mi Senpuu jsem si rozpustila vlasy a musela použít poslední záchranu-svoji jehlici. Tu měla Monabel zabodnutou do půlky kousek od srdce a zase druhou rukou jsem držela čepel Zanpakuto Neesy. Nemohla jsem ale tak dlouho vydržet takový tlak a pomalu mi ta ruka začala krvácet a já začala cítit bolest. Vzápětí už mě Monabel odkopla dolů a Neesa mě ještě sekla do pravého ramena. "Kisama! Za tohle zaplatíš!" Sykla Monabel a vytáhla si jehlici z těla, obě pomalu sestoupily dolů, já mezitím už skoro dosáhla na Senpuu, to mi ale Neesa skrz na skrz probodla ruku a Monabel mi se vším všudy vrátila tu jehlici rovnou mezi plíce. Ty dvě už skoro měly vyhráno a já zase skoro nemohla dýchat, ale bylo to teď nebo nikdy a štěstí mi přálo. Moriko zrovna silně zasáhla Grimmjowa, což přilákalo pozornost těch dvou a já bolest nebolest se rychle přetočila, použila Bakudo číslo 62: Stonásobnou mříž a na moment je zadržela. Rychle jsem si vytáhla z ruky Neesin Zanpakuto, odhodila ho pryč a vyndala si i svou jehlici. Ani jsem v tu chvíli nemohla vstát a tak jsem jen s obtíží chytla Senpuu. "Bankai: Kaze no Tentei Takai!" Vydechla jsem, to už ty dvě prolomily moje Bakudo, ale v tu ránu je odhodil silný proud vzduchu, kterým jim způsobil značná zranění. Jenže v tu chvíli jsem to ještě dobře neovládla a tak už, sice bez újmy na zdraví, pokračoval ten proud vzduchu dál a většinu právě bojujících od sebe odhodil. Díky pomoci Senpuu se mi zacelily rány a já mohla alespoň na chvíli znovu bojovat.
Tou dobou byli Aizenovi příznivci skoro všichni mrtvý a Aizen nyní bojoval s Ichigem a Yamamotou. To každý pociťoval, ten duševní tlak byl skoro nesnesitelný, najednou se ale kolem rozlilo ostré bílé světlo, byl cítit chvíli příšerný žár a vzápětí takový duševní tlak, až to všechny bez vyjímky odhodilo několik desítek metrů pryč. Zvedl se prach, ale ten hned ustal a snad všichni se zatajeným dechem upírali oči nahoru k nebi. Tam stáli Yamamoto a Ichigo celí od krve a značně vysílení, dolů zrovna pomalu padalo Aizenovo tělo, které vzápětí chytl Stark a k němu se hned připojila Lilinet a taky Grimmjow, jeho dvě Fraccionky a Ichimaru. K nim se ještě vrhnul jakýsi až moc akční Shinigami, to už ale ti jmenovaní zmizeli Gargantou do Hueco Mundo a po tom Shinigamim se slehla zem. Když nepočítám mrtvoly, už tady nebyl nikdo z Aizenových příznivců. Dobrá, možná z bývalých ano, totiž to byl zajímavý pohled, jak tam někde na zemi po té explozi Reiatsu leží na zemi Noe, tu si k sobě tiskne Ulquiorra a chrání jí vlastním tělem. Ale bylo to vážně tak, Aizen je mrtvý? Vážně si odnesli jeho mrtvolu? Bylo po všem! Yokata! Konečně a tak snad můžeme udělat za kapitolou z Hueco Mundo jednu velkou tečku.

A bylo po boji. Všichni znavení a polomrtvý někde postávali či polehávali a jen sledovali, jak po tom otřesu a bílém světlu padal Aizen k zemi. Tedy, Stark stačil Aizena chytit a společně se zbylíma živýma odešli do Hueca Munda. Všichni byli šťastní, páč si mysleli, že je po všem! Stařík Yama s Ichigem sešli "z nebe" na zem XD Ichigo byl tak zralý na mdloby, to ho ještě všichni přátelsky plácali po ramenou, jak byl dobrej a že konečně byl Aizen zabit (Yamu jii samozřejmě taky chválili XD). No, pak se Ichi někde opřel a nabíral vzduch do plic. To už ale měl kolem krku mě, takže moc vzduchu nestihl pobrat XD Ichi! Musíme jít domů, musíš si odpočinout! začala sem hned na Ichiho chrlit své "plány" XD. No, mezitím ty jsi byla celkem středem pozornosti, páč si měl rozpuštěné vlasy a téměř nikdo tě takhle nikdy neviděl, takže všichni žasli, jak máš krásné hnědé a vlnité vlasy XD To si ale uviděla Toushira jak seděl na zemi a opíral se o nějakou stěnu XP Taky se snail nabrat vzduch a jen tak zíral někam do nebe a vypadal jinak celkem mimo. Emi a Yumi byli obě v bezvědomí čehož si všimli Ikkaku a Yumichika, tak si je přehodili přes rameno a šli je donést Uraharovi. Hold ti dva ještě ěli síly někoho táhnout. Poté se to nějak zpárovalo...Yoriko podepírala Byakushiho a oba se na sebe i přes svůj hrozný stav mile usmívali. Moriko si zase vyhlídla Shuuheie, kterej taky vypadal že zachvílí padne do bezvědomí, Uryuu hned začal hledat kamiko a pod. Ovšem byl tam i nezvyklí páreček a to Urukiora s Noe. On totiž uruki ležel na Noe v takové té "záchranářské" pozici. Dai jo ga, Noe chan? zeptal se Uruki a dokonce se pousmál! Noe se chvíli rozkoukávala co že se to teď děje, Hai...šeptla Noe a taky se pousmála. No, řekněme, že ti dva jaksi vůbec neřešili přítomnost ostatních a Uruki se k Noe víc naklonil a políbil jí. Pak si pomohli vstát a zase jim bylo jedno, že třeba někdo je probodává pohledem atak. No, větší část nás se vydala knám domů, někteří šli s Ishidou a Kamiko knim domů a někteří šli s Orihime a Sadem k Orihime domů XDNo, rozhodně u všech to vypadalo jako v nemocnici. A to ještě nemluvím o tom, že tam byla Unahana se svojí divizí a pomáhali nám s ránami. No všichni sme vypadali opravdu úžaně. Každej měl na sobě aspoň náplast či ovázanej aspoň prst XD No, tak třeba Ichigo. Ten byl ovázanej snad celej XD Měl opět hrudník celej v obvazech a břicho, levou ruku a pravý lýtko a ještě obvaz kolem hlavy a hódně náplastí XD Já měla jen obvaz na pravé ruce a jinak náplasti na obličejí a rukou a břichu. Dále u nás byli yoriko, ta byla nejmíň olepená a ovázaná. Měla jen zavázané zápěstí a náplast na tváři. Byakushi vypadal asi jako Ichigo, dále Hisagi, no ten dopadl znás nejhůř a Moriko měla jen hrudník ovázanej a obě nohy. Ty jsi měla hrudník v obvazech, ruku a pak spíš náplasti. Toushiro byl na tom ještě celkem dobře. No, Unohana si udělala takovéto ošetřovatelské centrum z domu ishidy, kde taky bylo nejvíc shinigami. Pár členů ze 4.divize bylo i u nás a mezinimi i Hanatarou XD Další členové byli u Orihime, kde bylo asi nejmíň shinigami....no, ale nás bylo hodně a to ještě nemluvim o vizardech o-O No, všichni byli rádi ,že bylo po boji a že si mohli hodit pauzu. Koupelna byla věčně obsazená, hold všichni se chtěli osprchovat a pořádně se umýt apod. No, přeskočíme čas až na devátou večer, kdy byli už všichni buď v postelích, nebo seděli v obýváku, v kuchyni či na terase a všichi se tak mezi sebou bavili. Byl takovej příjemnej večer. Já zrovna zacházela s ichim do mého pokoje, kde sme opět nepřehlédli ten mega nápis. No, to už sem sjížděla prsty po Ichigově hrudi a on mě taky něžně držel za boky. To už ale padali vášnivé polibky a poté sme se přesouvali k posteli XD To my dva sme byli asi tak nějak "nejakčnější" pár, páč všichni ostatní už spali nebo teprve zabírali. Ty jsi s Toushirem ležela už v posteli (nic neproběhlo, jako polibky atd. jo a le ty tři písmenka ne XD). Leželi ste už po tmě v objetí a Toushiro tě ještě hladil ve vlasech. Yoriko usla v náručí byakuyi u televize a ostatní už taky pomalu podřimovali. Všichni byli sice unavení, ale šťastní, že je to konečně za nimi a všichni si mysleli, že Aizen je mrtvý. Všude už nastal klid, někteří kapitáni a podkapitání se vrátili do Seireitei, kde ještě byli doošetření...

Těžko uvěřit, že už bylo po boji. Vážně je Aizen nadobro pryč? To si říkal asi každý, ale vše nasvědčovalo tomu, že ano. No den po bitvě to bylo plné překvapení. 7. divize se dala do zpravování škod, které Karakura utrpěla při pádu prvního sloupu a ostatní se ještě zotavovali. Samozřejmě to by nešlo aby naše páry nebyly spolu, ale ráno se dali zase všichni dohromady a pomalu se to všechno rozpouštělo. Ichigo a Renji by se hádali i polomrtví, totiž ti dva se to ráno hádali, kdo že má víc obvazů a náplastí. Emi se bohužel ten risk trochu nevyplatil a jak Urahara varoval, dostavilo se dočasné ochrnutí, ovšem jen asi na tři dny. To byla Yumi hned klidnější a aby si zpravila náladu, šla popichovat Ulquiorru, kterému taky Urahara zařídil "gigai". No pomalu se to všechno rozcházelo, až bránou Senkai prošli poslední Shinigami a 12. divize s pomocí Urahary a Tessaie odstranila sloupy, vrátila Karakuru zpět a díky 4. divizi se do Karakury v pořádku vrátili i její obyvatelé. Kurosakiho parta tedy měla zase jednou klid a já zase musela uznat, že je to příjemné vrátit se do Seireitei, které už nebylo v troskách, jako předtím. Zanpakuto, Arancaři, no děs, ale teď to vypadalo na období klidu. Po tom boji s Aizenem měli všichni nějak dobrou náladu. Jak tak běžel den za dnem, velící kapitán byl jakýsi méně zamračený, stejně tak i Soi Fong a jiní věčně zamračení Shinigami. ¨Byl to rozruch taky kvůli Ayumi, která už hodně dávno byla prohlášena za mrtvou. Měla toho dost na práci, jednou čas trávila se mnou, pak zase s Soi Fong, tu si pamatovala ještě jako malou stejně jako Byakuyu, kterého s oblibou škádlila, taky hodně času trávila s Shunsuiem a Ukitakem a jinak se poznávala a sbližovala s ostatními Shinigami a vrátila se k 2. divizi, ovšem sama řekla, že si nedělá nároky post více-kapitánky, to Omaedu uklidnilo, aby ne, že? Ale Soi Fong trvala na svém a tak nakonec 2. divize skončila s dvěma pod-kapitány. Hisagi s Matsumoto dali dohromady speciál týdeníku ještě z našeho kurzu, no byl nedostatek čísel, jak to šlo nadračku a taky jsme i v obvazech honili ty dva po celém Seireitei, co ti tehdy nafotili, no třeba kdyby Ichigo věděl, že tam do speciálu Hisagi dal ty vaše intimnější chvilky, asi by Hisagiho trochu prohnal. O to víc mě překvapilo, když nám Hisagi jednou u Saké řekl, že pravidelně už měsíc posílá do Karakury Uraharovi a Ichigovi náš týdeník. No abych to shrnula, přes zimu se to všechno uklidnilo, všem se zlepšili vztahy s ostatními a už tady bylo jaro! Uteklo to jako voda a než se kdo nadál, na sakurách se objevovaly zelené pupeny, které v následujících týdnech měly pomalu vyrašit až v ony bílé nebo růžové něžné kvítky.
Jenže Shinigami vážně nikdy nemá klid. Tou dobou se stále blížil a blížil den, kdy se po několika desetiletích musela přesunout Královská Pečeť. Nikdo krom královské rodiny ten poklad nikdy neviděl, nikdo kromě nich nemá tušení, jak Pečeť vypadá, jakou má sílu a jak s ní zacházet. Tedy alespoň to si každý myslel...
Byl to ten den D. Zrovna 10. divize byla pověřena hlídáním Pečeti během přepravy. Vše vypadalo normálně, žádné potíže, Pečeť se i se svým početným doprovodem pomalu a jistě pod rouškou mraků blížila k cíly, Matsumoto zrovna obcházela hlídky, až se pak vrátila k Toushirovi. "Taicho, nevyskytly se žádné potíže." Ohlásila, bylo sice dobře, že je takový klid, ale jak to bývá, byl to onen klid před bouří. Nikdo nečekal, že by se taková důležitá událost obešla bez potíží, ovšem nikdo si nedovolil něco takového říct. Ale stalo se. Tenhle pomíjivý klid přerušil velký výbuch...
Někdo se pokoušel dostat se k pečeti!

A bylo tedy jaro. Sakury už rozkvétali a Kurosakiho parta měla po zimních prázdinách a zase do školy. U nás doma sme měli o hosta víc a to Urukiora. Babi a děda byli děsně nadšení, že si Noe taky našla nějakého kluka a už by i nejraději rukioru vyzvídali. To ho ale pokaždé odtáhla Noe pryč, spíš dál od Babi a dědy, aby byl mimo ohrožení XD Já sem tenhle fakt pomalu vstřebávala, ale někdy sem si hold ten vražedný pohled neodpustila XD To už sme šli ale já, Noe, Uruki a quinciové (i Ren) směr ichigův dům. Tam už čekali Keigo s Mizuirou, tak sme se všichni pozdravili s úsměvem na tváři a čekalo se na Ichiga, kterej přišel asi po deseti minutách s naštvaným výrazem. Hold se zase ráno pral s tátou a nestihl se nasnídat XD Pak sem se tak nějak všichni posbírali a šli do školy. asi kolem čtvrté vyučovací hodiny sme ucítili něco divného. Něco silného. To totiž desátá divize bránila tu Královskou rodinu a Královskou pečeť proti nějakým divným věcem, které napadali tu rodinu. Dneska sme měli jen pět vyučovacích hodin, takže hned po páté sme celá Kurosakiho parta pospíchala za tím něčím, co nepřestávalo. Dorazili jsme na nějaké místo, kde sme e pk rozdělili a já s Ichigem a s Ishidou sme narazili na nějakou bariéru či co. To nemluvím o tom, že kolem nás bylo spousta mrtvých těl...úžasný pohled >-< Vešli sme do bariéry a hned nás tam obklčili nějací shinigami a po pár vteřinách vylezla z davu i SoiFong. Co tu chcete?! řekla nepříjemným tónem. Co se to tu ksakru děje?! začal Ichigo. soi Fong si jen povzdechla a začala nám vyprávět co a jak. Co je ta královská pečeť a otom útoku nám taky řekla a taky nám řekla, že byl Hitsugaya taicho poraněn a ztratil se. Rangiku byl zatčena, prozatím a odvedena do SS. No, opravdu super. Toushiro si tu někde lítá a skrývá své reiatsu a Rangiku spolu s ostatními členy byli zbaveni svých zanpakutou a my se mohli zase jen dívat. Po cestě domů ale začalo sněžit, což nám nijak divný nepřišlo. Všichni sme se mezi sebou nějak rozloučili a nakonec sem šla já a Ichgo směr jeho dům. Ovšem po cestě sme potkali Toushira! Byl opravdu zraněný a zrovna dvakrát nadšeně se netvářil, spíš utrápeně. To se tam ale ukázali ty dvě arrancarky a napadli nás! Nano, pohlídej Toushira! křikl na mě Ichi a sám ( o-O ) se pustil do těch dvou. Já teda byl u Toushira, kterej ale hodil mdlobby. Hold jeho rány ho vyčerpali. asi po deseti minutách ichigo nachvíli skončil s těma holkama. Ony totiž kamsi zdrhli...No, Toushira sme vzali k ichigovi domů. Doufali sme, že bude v pohodě a taky nám vysvětlí co že se to děje...

Slovo klid je pro Shinigami skoro synonymum ke slovu problémy. Ten den se to jen potvrdilo, jednu chvíli klid a druhou požár, spoušť a nespočet mrtvých. Všechno se seběhlo tak rychle a zprávy se stejnou rychlostí i šířily. V Seireitei z toho byl hned rozruch a velící kapitán okamžitě svolal radu kapitánů, kde se měla dostavit i Matsumoto. Já v tu chvíli byla s Rukiou v domě Kuchiki, kde byl samozřejmě i Byakuya. Totiž já měla zase lítat s papíry všude možně a Rukia mi nabídla pomoc a náhodou se moje práce týkala i domu Kuchiki. My jsme s Rukiou zrovna seděly venku na terase a třídily ty dokumenty. "Je to změna, že? Před několika měsíci to byl boj o život a teď zase papíry." Nadhodila Rukia. To se ozvaly nějaké hlasy a hluk, vzápětí vyšel ven i Byakuya. "Nii sama..." Řekla Rukia, ale to ji Byakuya přerušil. "Yamamoto sou-taicho svolal všechny kapitány, Královská Pečeť byla ukradena." Oznámil nám v rychlosti, to mi neunikl jeho znepokojený pohled a pak ten pohled, jaký vrhl na mě. Jako by tím pohledem říkal, že má strach, co udělám. Já ten pohled zprvu nechápala, ale každopádně jsme se s Rukiou vrátily do Seireitei. Tam mě ten povyk trochu znepokojil, pomalu jsem si začala uvědomovat, že za ochranu Pečetě byla zodpovědná 10. divize... Schůze kapitánů netrvala moc dlouho a Shunsui taicho byl za chvíli zpět. Já mu hned i s Nanao šla naproti. "Shunsui taicho, gomenasai, demo..." Vyhrkla jsem, Shunsui se jen pousmál, pak ale nasadil nezvykle posmutnělý výraz. "Nevypadá to dobře, spousta mrtvých, Královská Pečeť bůh ví kde, nemáme tušení, kdo ji ukradl a ke všemu je Hitsugaya nezvěstný. Vzhledem k okolnostem, no zkráceně, Yama jii ho obvinil ze zanedbání svých povinností, že prý vědomě anuloval své Reiatsu. Je to celé divné, Tajné jednotky teď vše vyšetřují a Hitsugayu hledají." Informoval nás a chvíli se odmlčel. "A aby toho nebylo málo, celá 10. divize byla rozpuštěna, než se tohle vyřeší, byly jim odebrány Zanpakuto a mají zákaz vycházení. Teď je hlídá Omaeda a několik Shinigami z 2. divize." Dodal, potáhl si klobouk víc do tváře a pomalu i s Nanao odešel. Já tam chvíli stála jak tvrdé Y, pak jsem se ale vzpamatovala, použila Shunpo a rychle šla za Matsumoto. Tam už byla i Rukia s Renjim, Sasakibe dono právě s několika členy 1. divize odnášel Zanpakuto a Matsumoto vypadala téměř před zhroucením. "Rangiku san!" Vyhrkla jsem a udýchaná doběhla k těm třem. "Je to nespravedlivé... Kapitán by nikdy..." Vydechla Matsumoto. "Ale vždyť ještě nic nevědí. To..." Zareagovala Rukia. "To znamená, že Královská Pečeť je až tak důležitá." Přerušila ji Matsumoto. "Jsem si jistý, že se kapitán Hitsugaya brzy vrátí." Pokusil se ji uklidnit Renji. "Snad, ah, proč museli všichni beze slova zmizet?" Povzdychla si Rangiku. "Hitsugaya taicho přece není jako Ichimaru!" Vyhrkl Renji, to ho Rukia šťouchla loktem a Matsumoto si znovu jen povzdychla. "Podle toho, co mi řekl Shunsui taicho zatím skoro nic nevědí. 2. divize prohledala pečlivě oblast, bylo to jen neznámé Reiatsu, žádné stopy, které by vedly k nalezení Pečetě, útočníků nebo Toushira." Ozvala jsem se, v tu chvíli jsme obě s Matsumoto vypadaly jako dvě hromádky neštěstí. "Budeme muset zamknout domy, Matsumoto fuku-taicho, laskavě se vraťte do své místnosti, Abarai fuku-taicho, už je čas." Přerušil nás někdo z 1. divize. Nezbývalo než jít, ač neradi. To jsem si ještě všimla, že Matsumoto cosi Renjimu zašeptala, ale dříve než jsem se stačila zeptat, řekl to Renji mně i Rukie sám. "O to se postarám, v knihovně se vyznám, pokusím se něco najít ve starých záznamech. Rukio, hádám že vy dva s Renjim půjdete za Ichigem, že?" Zareagovala jsem a Rukia jen přikývla. "Bude tady ale asi problém, nevím, jestli nás pustí do Karakury, přece jen by se jim náš důvod mohl zdát nedostačující." Nadhodil Renji. "O to se nestarejte, Ukitake taicho nám jistě dá povolení." Oznámila Rukia. "Yosh, ikuzo." Ukončila jsem to a tak jsme se všichni rozešli, Renji a Rukia šli prvně za Ukitakem a Byakuyou pro povolení a já se dostala do Centrální knihovny.
Tou dobou byl v Karakuře menší povyk, ty a Ichigo jste totiž na Toushira narazili. Byl vysílený a dost zraněný. Sotva mohl chodit, až se zhroutil, ještě jste ale zaslechli, že ač s těžkostí, vyslovil jméno Kusaka. To vás ale napadly dvě Arancarky, že by někdo od Aizena? Mohl za tohle Aizen? Těžko, vždyť je mrtvý! Ale co třeba někdo z jeho příznivců? Že by něco jako pomsta Gotei 13? Ichigo neváhal a hned se s těmi Arancarkami dal do boji, ty jsi mezitím Toushira dostala k Ichigovi domů. Ichigo se za chvíli vrátil, ty Arancarky totiž někam zmizeli. "To zranění vypadá zle, ale Inou je někde pryč s Tatsuki, shikosho!" Vydechl Ichigo a vrátil se do svého normálního těla, to se ale ozval hluk a kolem oken proletělo nespočet Quinci šípů. "Ichigo!" Ozvalo se, to už Kamiko celá udýchaná stála ve dveřích. "Je to jak záplava, tolik Hollow, Sado, Uryuu a Ren s nimi teď bojují, já vím, Inoue je pryč, ale co Urahara, takhle ti tu vykrvácí. Musíme si pospíšit, dokud ti tři ty Hollow zaměstnávají." Vydechla si, no Ichigo nebyl proti, jenže proti byl naopak Toushiro. "Nestarej se o mě Kurosaki, jsem ti vděčný za pomoc, víc ale dělat nemusíš." Řekl, to se ale ozval výbuch a Kamiko hned raději běžela klukům pomoct. To ty a Ichigo jste se hádali s Toushirem, který už vstal a hodlal jít pryč. "Kyoujin! Tak fajn, nepůjdeš k Uraharovi, ale aspoň si lehni! Vždyť jsi zraněný! A navíc tě hledají Tajné jednotky, k tomu mi řekneš co?" Vyhrkl Ichigo a málem násilím Toushira dostrkal zpět na postel, ať si lehne. On si jen povzdychl. "To není tvoje věc." Odpověděl, to už Ichigovi cukalo obočí. "Ty jeden..." Procedil mezi zuby, ale pak se uklidnil a odešel ke dveřím. "Odpočiň si, zítra najdu Inoue, Nano jdeš? Zajdu za Uraharou." Oznámil Ichigo a ty jsi tedy šla, v tu chvíli už bylo po Hollow a tak se k vám připojili i naši Quinci a Chad. Toushiro usnul, ale pořád ho trápily vzpomínky, minulost a to, co se teď děje, ale už se rozhodl. Nehodlal u Ichiga zůstat, ale aspoň trochu si odpočinout musel. Spal až do rozbřesku, to se probudil a k jeho štěstí byl v pokoji sám. S obtížemi vstal a sundal si své Haori, které vyměnil za plášť. Hodlal co nejrychleji zmizet, bylo totiž jasné, že by ho Ichigo nepustil.
Ano, byl další den a my stále v Soul Society, totiž s povolením to nebylo tak lehké, kapitáni měli pohotovost a Yamamoto zamítl jakékoliv výlety do Karakury. Tedy aspoň ten den, na dnešek se to Renjimu a Rukie povedlo usmlouvat, takže měli kolem poledne vyrazit. Já ani neměla ponětí o čase, podřimovala jsem u jednoho stolu zavalená knihami, papíry a jinými dokumenty. Celou noc jsem se snažila zjistit něco o královské pečeti, jestli náhodou už k podobnému útoku nedošlo a pokud ano, jestli nebylo něco zaznamenáno o útočnících. "Hana san-seki, okiro, kudasai." Ozvalo se najednou, to mě už probudil Bouji. Já si ospale protřela oči a trochu se zorientovala. "Nani? Bouji? Ah to už je ráno? Ksó, já musela usnout!" Povzdychla jsem si a vstala, k mé smůle jsem nic důležitého nenašla, jednalo se totiž o tajné informace, které byly uschovány v Centrálním archívu, kde jsem neměla přístup. "Jen mě napadlo, že byste asi měla vědět, že Abarai fuku-taicho a Kuchiki san odchází do Karakury asi za půl hodiny a že je nepustili dříve kvůli tomu, že se tam právě vydala kapitánka Soi Fong a několik dalších z 2. divize, aby prozkoumali i skutečný svět, jestli kapitána Hitsugayu nenajdou." Informoval mě Bouji, to jsem okamžitě skoro vyskočila ze židle. "Bouji, kudasai uděláš pro mě něco?" Vyhrkla jsem, Bouji se na chvíli podivil, ale pak ochotně přikývl. "Ty knihy a spisy jsou z toho regálu, arigatou, nikomu neříkej, že jsem pryč." Dodala jsem a pak spěchala za Rukiou a Renjim. Bouji si jen povzdychl a dal se do uklízení. Mně ale štěstí nepřálo, ty dva jsem nemohla najít, až jsem se na to vykašlala a požádala kapitána Shunsuie o otevření jedné skoro nepoužívané brány Senkai. "Mám podmínku, vrátíš se nám celá, jasné?" Usmál se, já jen přikývla a dostala se díky kapitánovi do Karakury asi jen o pět minut později než Soi Fong a její Shinigami. Raději jsem skryla své Reiatsu a spěchala za Uraharou. Ten pocit, kolik tady jen bylo Prázdných? A ještě cítím Reiatsu Ichiga i jeho přátel. Ale Toushirovo Reiatsu ne... Ah jen ať je v pořádku, musí být v pořádku! Běželo mi hlavou, to jsem se ale zastavila, totiž asi pět metrů přede mnou se právě hádala Soi Fong s Ichigem. "Mám své rozkazy, mluv, Kurosaki!" Řekla Soi Fong. "A já zase říkám, že na rozkazy kašlu! Nevím kde je ani kde je ta Pečeť!" Odsekl Ichigo. "Tak mi jdi z cesty, ať se přesvědčím nebo tě k tomu budu muset donutit!" Zareagovala a už tasila svou Zanpakuto stejně jako Ichigo. Na to jsem se ale nehodlala dívat a oba jejich údery jsem svým Zanpakuto zablokovala. "Midori!" Vyhrkl Ichigo překvapeně. "Co ty tady děláš?" Zareagovala Soi Fong nedůvěřivě. "Sumimasen, Soi Fong taicho, jen jsem chtěla zabránit zbytečnému násilí, zbytek nestojí za řeč. Ichigo, kudasai, mohu to zkontrolovat?" Odpověděla jsem, Ichigo schoval svůj Zanpakuto a přikývl. Soi Fong se jen trochu zamračila a pak šla po svých, já mezitím šla s Ichigem dovnitř. "Tak už o tom víš, že?" Nadhodila jsem trochu smutně. "Něco málo a i něco víc, než vy." Odpověděl Ichigo, to jsem zpozorněla. "Našel jsem ho, ještě včera tady byl, ale když jsem se ráno vrátil, už byl pryč. Nana a ostatní ho hledají a já chtěl taky, jenže to se mi do cesty připletla Soi Fong. Nechtěl jsem, ať jsem jde kvůli zbytkům jeho Reiatsu a tomuhle." Informoval mě Ichigo a zavedl mě do toho pokoje, opravdu, i když slabě, ale přece jen bylo ještě cítit jeho Reiatsu a na stole bylo složené jeho Haori! "Je naživu, aspoň že to a... Nani? Ta krev... Je zraněný, Ichigo, je to zranění vážné?" Vyhrkla jsem, když jsem si všimla krvavé skvrny na jeho Haori. Ichigo s takovým trochu smutným výrazem přikývl. "A ke všemu se tu objevily nějaké dvě Arancarky, podle toho co vím to byly určitě ony, kdo zaútočil na doprovod Pečeti a ke všemu se tu včera objevilo nespočet Hollow, jestli za tohle náhodou nemůžou ti hajzli z Hueco Mundo, že by se mstili za Aizena?" Nadhodil Ichigo, já jen se smutným výrazem ve tváři pevněji zmáčkla Toushirovo Haori. "Rukia a Renji by sem měli přijít asi tak za deset minut, raději to Haori dej jim, myslím, že by ho Rangiku měla dostat. Ještě se postarám o to Reiatsu a pak raději půjdu za Soi Fong taicho, v tuhle chvíli kdy se řídí podle těch rozkazů by to pro Toushira nedopadlo dobře." Povzdychla jsem si, vrátila Ichigovi to Haori a uvolnila trochu svého Reiatsu a tak smazala stopy, že tady kdy vůbec Toushiro byl. Pak jsem vyšla ven a rozhodla se najít Soi Fong.

V Karakuře, přesněji v Ichigovým pokoji, kde byl Toushiro...tak už tam vlastně nebyl. Zdrhnul a nechal tam akorát své haori. To bylo zrovna když sme chtěli jít za Uraharou, jenomže to se tam objevila Kamiko a rychle nás varovala před těma hollow. No všechno se to opět semlelo a dopadlo to tak, že celá Kurosakiho parta krom Kurosakiho se vydali hledat ztraceného Toushira. Ichiho totiž zdržela Soi Fong, která by asi nejraději Ichiga někam přivázala a mučila, dokud by neřekl vše co ví...Jenže proč by Ichi své informace říkal zrovna týhle protivné nedůvěryhodné ženské? o-O Už už na sebe ti dva tasili zanpakutou, když to ses objevila ty a zabránila jim možném útoku. Mezitím sme se mi z Kurosakiho party rozdělili různými směry a snažili se nějak najít Toushira. Jeho reiatsu už nebylo cítit a stopy taky žádné nebyli. Já teda běžela podle instinktu a pak se nachvíli zastavila. To ale těsně kolem mé hlavy proletěla ohnivá koule až mi zavláli vlasy a já se nejdřív lekla, že mám ještě kratší účes ale pak mě zajímalo, kdo že to na mě útočí o-O No ve vzduchu si tam lítala nějaká červeno bílá arrancarka a házela po mě ohnivé koule. Chtěla sem na ni vyzkoušet tu svoji novou mentální techniku, aneb ovládnutí celého jejího těla. Zaměřila sem se na ni a začal sem vypouštět....asi reiatsu XD No teď mě vidět Kenpachi tak by si chtěl asi "hrát" XD Mé oči vypadali jak Byakugan a když se mi povedlo dostat se do její mysle, musela sem se hodně snažit a soustředit(a soustředění není zrovna moje silná stránka), abych ji ovládla. No, vypadalo to úspěšn! Najednou se začala vzpírat jakoby jich ji držela v neviditelných lanen >:D To už ale ty a Ichigo ste taky běželi nějaký směrem hledat Toushira. Všichni vlastně bojovali. Ren bojoval stou modrobílou arrancarkou, no ten si musel zase hlídat hormony XD No nakonec mu pomohl Sado a Ren se mohl tak líp ovládnout. Ostatní třeba bojovali s hollow a ti nebyli nějak slabí. Jo, a ještě po cestě ste ty a Ichi potkali Renjiho s Rukiou. Kurosaki!! volal na něj Renji. Ichigo se zastavil, ale ty jsi běžela dál. Nehodlala si ztrácet čas nad povídáním místo hledání své lásky XD Ichigo měl sebou Toushirovo haori a tak ho předal Renjimu. Rukia tu snámi zůstala a též nám pomohla hledat a Renji odešel zpátky do Seireitei. Tam panovala opravdu děsná nálada. Byakushi se nemohl scházet se svojí Yoriko, páč byla někde zavřená bez svojí zanpakutou. To ho vyloženě s*alo, takže jako pomstu neplnil nařízení velícího kapitána XD No, Renji se dostal k té budově, kde byla Rangiku hlídaná Omaedou. Omaeda nechtěl Renjiho pustit a Renji ho marně přemlouval. To se tam jak na zavolanou objevil Shunsui taicho a Nanao ko-taicho. Já půjdu sním, to by šlo ne? řekl Shunsui tím svým klidným hlasem a Omaeda je tedy pustil. došli až k Rangiku, Renji ji předal to Haori a ještě se zeptal na někoho jménem Kusaka. Nemám tušení, kdo by to mohl být. Gomene...řekla posmutněle Rangiku. Ještě víc ji rozesmutnělo když viděla krev na tom Haori. Nanao dono se ale poté nabídla, že by eventuelně mohla něco najít v nějaké jiné knihovně, kde byli i různé spisy veřejné jen pro pod kapitány a kapitány. Rangiku s Renjim souhlasili, že je to dobrý nápad. To už ale ti tři museli zase jít a Rangiku zas zůstala sama. Nanao a kapitán Shunsui šli teda do té knihovny, ikdyž Shunsui nerad...ale byl zas rád že mohl být s Nanao XD Mezitím v Karakuře sme se všichni nějak sešli v jednom parku. Našli ste někdo aspoň nějakou stopu? zeptala se kamiko a všichni zavrtěli hlavou, že ne. To už se ale stmívalo a my hledání pro dnešek nechali. Všichi sme se začali rozcházet domů a já šla ještě k Ichigovi, kde nás hned vítali jeho ségry...spíš Yuzu, Karin mělazas ten svůj výraz bez zájmuXD No a nesmíme opomenout Ichigovýho tátu, kterej chtěl vzít ichiho útokem XD No sranda snima XD No, mezitím Toushiro už docela hodně vyčerpaný se schoval v nějaké chatce, kde se ale začli hromadit shinigami. Hlavní "mlůvčí" tam byli Hisagi a Kira a cosi volali na tu chatku. V tu dobu šel Shunsui nachvíli ven a všiml si, že ho někdo pozoruje. Tak zrychlil krok a pak někam zabočil....

V Karakuře bylo zase jednou živo, totiž když ji prohledávala Soi Fong a 2. divize to znamenalo, že ani smítko nezůstane na svém místě. To jsem ale netušila, že mimo Karakuru ještě hledají jiní Shinigami v čele s Kirou a Hisagim. To ale nebylo všechno, totiž ony se znovu objevily naše známé Arancarky. Tu modrovlasou Yan si na starost vzal Ren s Chadem a ta červenovlasá Yin si odchytla tebe, no samozřejmě si na pomoc zavolaly dost silných Hollow, takže se ani Kamiko, Soi Fong a jiní Shinigami nenudili, totiž sotva jednoho zabili, bylo tam pět dalších. Já a Ichigo jsme v tu chvíli spěchali za Soi Fong, ale místo ní jsme narazili na Renjiho a Rukiu. "Nezapomeň jim to dát, Ichigo!" Křikla jsem ještě na něho a pak se dala vpřed, cítila jsem totiž pro mě neznámé Reiatsu. To bylo Reiatsu Yin, ty ses jí úspěšně dostala do hlavy a dařilo se ti ji držet, ovšem asi po deseti minutách tvrdého vnitřního boje se ti dostala z moci a mělo sto chutí udělat z tebe popel. Ty rozhodně nejsi slabá, ovšem s jejím rychlým Sonidem, no marná snaha a tak z tebe byl fackovací panák. "Kigen Senpuu!" Ozvalo se najednou, načež Yin odfoukl silný poryv větru. "Dai jo ga, Nano?" Zeptala jsem se a mírně pozvedla svůj Zanpakuto směrem k Yin. "Kisama! Tohle ti vrátím!" Sykla, já ale na nic nečekala a dala se s ní do boje. "Pro koho tohle děláš? Patříš snad k Aizenovi?" Zeptala jsem se uprostřed boje, ale jen jsem to řekla, už mě Yin prudce odkopla a já spadla přímo na tebe. "Pche, já a sloužit takovému nic jako Aizen? Nikdy!" Odsekla a chtěla znovu zaútočit, to se ale zarazila a vzápětí zmizela stejně jako Yan a ti Hollow. Já rychle vstala a pomohla na nohy i tobě. "Gomen Nano, jen, ještě jsem tě chtěla o něco požádat. Jestli ho... Jestli Toushira znovu najdete, kudasai, nevyzraďte ho Soul Society, dejte spíš vědět mně, Rangiku, Rukii nebo Renjimu, kudasai. Já věřím, že je nevinný, on by nikdy nezradil!" Řekla jsem polohlasně, to jen pro jistotu, že by byl někdo poblíž. "Je to na vás, já už se musím vrátit." Dodala jsem ještě a pak se rychle vrátila k Soi Fong, která zrovna procházela bránou Senkai zpět do Seireitei.
Tou dobou seděla Nanao dono s Shunsuiem taicho aspoň hodinu v knihovně, totiž po té návštěvě u Rangiku, kde jim řekl nové věci i Renji měli co zjišťovat a vzhledem k jejich hodnosti se dostali ke spisům, na které jsem já nemohla ani sáhnout. "Hledala jsem v posledních 50 letech, ale žádná zmínka o vojákovi jménem Kusaka." Informovala Nanao Shunsuie. "A dívala ses do Spirituální Umělecké Akademie?" Zeptal se Shunsui. "Ano, ale taky tam nebylo žádné takové jméno. Každopádně, ve jménech zachovaných v registru kdy kapitán Hitsugaya promoval jedno chybí. Student ze Severní Rukongaie." Odpověděla Nanao. "Tak tedy, je tam cokoliv o Kusakovi?" Zajímal se Shunsui, Nanao jen přikývla a podala mu jeden spis i s fotkou. "To je on, Kusaka Soujiro." Dodala Nanao. "Huh? On je mrtvý?" Podivil se Shunsui při pohledu na jeho spis. "Není v registru, že by ho zapoměli zapsat?" Navrhla Nanao. "No, moc velký rozruch by kvůli tomu nebyl." Usoudil Shunsui. "Ale část zahrnující útočníka nebyla vyplněna." Nadhodila hned Nanao. "No, to že už dlouho necítíme jeho Reiatsu neznamená, že musí být mrtvý. No, asi je opravdu mrtvý, ale..." Řekl Shunsui a chvíli se odmlčel. "Ale co?" Zareagovala Nanao, načež si Shunsui nasadil svůj klobouk a vstal. "Jdu se projít, uvidíme se, až zjistíš jak zemřel." Mrkl na Nanao a než mu stačila říct jediné slovo, byl pryč. Nanao si jen povzdychla a pokračovala tedy v hledání.
To já měla v tu chvíli trochu problémy, bylo dobře známo, že při většině velkých akcí a problémech Soi Fong neměla zrovna dobrou náladu a Soi Fong ve špatné náladě, to je vražedná kombinace. Taky si pro sebe nenechala to, že jsem jednak "bezdůvodně" šla do Karakury, i když jsem tím nebyla pověřena a jednak jsem zasáhla do její práce. A dokonce zařídila i to, že si nás obě zavolal velící kapitán! "Neměla tam co dělat! Nebyla nikým pověřena a zasáhla do mé práce!" Vrčela Soi Fong zlostně. "Moshimokearimasen, Yamamoto sou-taicho, Soi Fong taicho. Já jen chtěla zabránit zbytečnému násilí a se zástupcem Shinigami Kurosaki Ichigem se nakonec v klidu domluvila a místo prohledala, nebyly tam žádné stopy, které by nasvědčovaly tomu, že by tam vůbec kdy kapitán Hitsugaya byl." Znažila jsem se se ospravedlnit. "S tím souhlasím, dobře vím, jaké jsou tvé postupy, Soi Fong." Řekl Yamamota. "Ah... Sumimasen, Genryusai dono!" Omluvila se hned Soi Fong. "Nicméně, to pořád nevysvětluje, proč ses bez pověření vydala do Karakury!" Řekl přísně a zpražil mě pohledem, až jsem raději sklopila oči. Sugoi a teď mám říct co? Lhát nebudu, ale to mám velícímu kapitánovi vyprávět, že i přes zákaz komunikuji s Matsumoto, že potajnu hledám informace v archívech a že jsem odhodlaná Toushira hledat ať se stane cokoliv? Pomyslela jsem si. "Moshimokearimasen Yamamoto sou-taicho, porušila jsem pravidla, neměla jsem pověření k cestě. Dlouho jsem svého kapitána přemlouvala a vymluvila se na to, že chci dohonit kapitánku Soi Fong, která tou dobou už byla na cestě do Karakury." Snažila jsem se to nějak zamluvit, Yamamoto jen trochu zamručel a chvíli nic neříkal. "Pro tentokrát vyvázneš jen s napomenutím! Příště to bude horší, to si pamatuj! A nezapomínej, že zákaz stýkat se s Matsumoto nadále platí! Toť vše, jděte!" Rozhodl Yamamota a my tedy obě odešly, Soi Fong doufala, že nějaký ten trest dostanu a já byla zase spokohená, že se tak nestalo. Jenže sotva jsme vyšly ven, ucítily jsme neznámé ale silné Reiatsu a pak i Reiatsu kapitána Shunsuie! Vyměnily jsme si jeden pohled a pak rychle zamířily tam, kde jsme to Reiatsu cítily. Než jsme tam ale došly, už z dálky jsme zahlédly ohromný ledový masiv, takže nepřítel s ledovou Zanpakuto. "Taicho!" Vyhrkla jsem, to už jsme totiž byly tam a Shunsui tam ležel v bezvědomí a krvácel! "Kyouraku, vydrž." Řekla hned Soi Fong a rychle mu šla pomoct, já chtěla taky, ale to jsem uslyšela jakési zasmání a zahlédla jsem neznámou postavu v plášti a s maskou na obličeji. "Shuushi!" Křikla jsem na toho neznámého a hned se za ním rozběhla...

V Seireitei nastal...děs. Shunsui taicho ležel v bezvědomí vedle nějakého kusu ledu a krvácel. Soi Fong mu běžela ihned na pomoc a ty jsi mezitím postřehla nějakého cizince, kterej se jen tak divno děsivě smál. Ty jsi nijak neváhala a běžela si přímo na něj. Taky ono vidět svého kapitána jak krvácí...no a ta představa jak bude vyvádět nanao dono...Běžela si na něj a on tam jen tak stál...Přes masku mu nebylo vidět do obličeje, takže si neviděla jak se tváří. Už si na něho tasila svoji zanpakutou a chtěla seknout, jenže on tvůj útok tak klidně a spřehledem odvrátil od sebe, až ses nestačila divit. Ty jsi ale nepřestávala a na to aby ses divila nebyl čas. Začala si na něho přímo brutálně útočit, ale on nic. Jen se bránil a odvracoval tvé útoky tak v klidu a bez většího použití sil...Mezitím v Karakuře nás Ichigův táta nechtěl pustit k Ichimu do pokoje, páč sme nejdřív museli všichni společně povečeřet XD Yuzu hned nosila na stůl jídlo a poté se mohlo jíst. Musím uznat, že na to kolik Yuzu bylo vařila opravdu...skvěle! Já kdybych mohla, tak si tak třikrát ještě přidám, ale ze slušnosti sem nechtěla vypadat jak kdybych týden nejedla XD Všechno bylo celkem v pohodě, ale pak sme já a Ichi ucítili to reiatsu! Patřilo Toushirovi a ještě několika jiným shinigami. Oba sme se zvedli od stolu, omluvili se a rychle běželi za tím reiatsu. Po cestě sme potkali jen pár dalších lidí, ostatní jako třeba Ren a Rukia atd. si asi řekli, že to vyřešíme, takže není třeba se někam hnát (Ono totiž Rukia, Ren, Kamiko a Ishida hráli dostihy a sázky XD). Takže sme tam byli já, Ichi, Orihime a sado. Noe byla někde s Urukiorou. Taky ste to cítili? zeptala se Orihime a všichni sme kývli hlavou na souhlas a běželi za tím reiatsu. Toushiro totiž vyšel z té chatky a chtěl zase utéct a zbavit se ostatních, jenže Kira s Hisagim mu vtom zabránili a Hisagi na něho použil jedno poutací kidou kouzlo, které Toushira bohužel zasáhlo. Ten se ovšem jentak nevzdal a prostě tam všechno zmrazil a utekl. Ten už byl skoro napokraji svých sil. Po několika minutách sme na to místo doběhli i my. Ou, Toushiro asi trochu řádil...poznamenala sem, když sme viděli to místo celé v ledu. Shiniigami už tam nebyli, asi se vydali hledat Toushira, těžko říct...Uběhl zas nějaký čas a Tousiro se tváří v tvář setkal s Kusakou. Řekněme že tebe taky docela vyřídil, ovšem byla si na tom líp než Shunsui, kterej teď ležel v budově 4.divize. Nanao tm brečela a nadávala si, že je to jen její vina, to už ji uklidňoval Ukitake a ty jsi ležela v nějakém pokoji, kde právě byli navštívit Bouji a Moriko. Mezitím za námi (Kurosakiho parta) se objevil Urahara s Yoruichi. Zrovna nadšeně nevypadali, Je tu problém..Královská pečeť začíná vypouštět postupně své reiatsu a vypadá to, že ji někdo chce využít...začala Yoruichi, Proto sme už připravili bránu Senkai, abyste se dostali co nejdřív do Seireitei...mám takové tuení, že se právě tam někde ta Královská pečeť ukáže...pokračoval Urahara, když vtom nás všechny ochromila obrovská síla. Královská pečeť! Toushiro i Kusaka se pomocí pečetě dostali přesně do seireitei jak říkal Urahara, takže nebyl čas na další vybavování...Museli sme jít

Krev, led, trosky, krev... Tohle večer vidět, vidět svého kapitána na pokraji života a smrti, to není zrovna příjemný pocit a navíc ten zlověstný smích toho neznámého. Soi Fong už zavolala 4. divizi, takže kapitán byl relativně v bezpečí a já se se zlostí pustila za tím neznámým. "Midori chan! Mate kudasai!" Slyšela jsem ještě za sebou Hinamori a několik dalších Shinigami, ale já skoro nevnímala, byla jsem tak naštvaná, ne nadarmo se říká, že vztek kalí mysl a zatemňuje úsudek, ale v tu chvíli mi bylo všechno jedno. Celá naštvaná jsem se dala s tím neznámým do boje a při tom se i pokoušela zjistit, kdo je, ale to se mi nepodařilo. Ani jeden z nás neuvolnil svůj Zanpakuto, tedy zatím, asi po deseti minutách už se se mnou rozhodl ten neznámý skoncovat. "Soten Ni Zaze, Hyouninmaru!" Nemohla jsem tomu uvěřit, ale vážně, vážně na mě útočil Toushirův Zanpakuto! Nestihla jsem říct jediné slovo, ani vyvolat Shikai a ta vlna ledu mě rychle smetla z cesty až někam za místo, kde jsme našly kapitána Shunsuie. To bylo poslední, co jsem si ten večer pamatovala...
A zatím co Unohana taicho a ti nejlepší zdravotníci ze 4. divize operovali Shunsuie, já už ošetřená ale stále v kómatu ležela na ošetřovně a u mě seděli Bouji a Moriko. "Ledový Zanpakuto...." Začal Bouji. "Myslíš, že to byl on? Nemohl, Shunsui taicho je jeho dobrý přítel a aby ublížil Midori? To je nemožné!" Zamítla to hned Moriko. "Ale i tak, je to divné... Co vím, teď to vyšetřuje 6. divize. Omluv mě, půjdu za Nanao fuku-taicho, vypadá, že se každou chvíli zhroutí, kudasai až se probudí, řekni mi." Poprosil Bouji Moriko, ta jen přikývla a Bouji šel ven, ale ve dveřích se ještě srazil zrovna s Nanao. "Gomene, fuku-taicho, už je vám lépe?" Omluvil se Bouji, Nanao přikývla a posunula si brýle. Ti dva tedy zavřeli dveře a sedli si k mojí posteli vedle Moriko. "Ještě než se tohle stalo, s kapitánem jsme něco málo zjistili. Hledali jsme informace o tom muži, jehož jméno kapitán Hitsugaya zmiňoval. Tak tedy, Kusaka Soujiro byl kapitánův spolužák na Spirituální Umělecké Akademii, pocházel ze Severní Rukongaie. Podle záznamů to byl dobrý student, nadějný Shinigami, ale nepromoval, zemřel totiž ještě před ukončením akademie. Co je ale zajímavé, v jeho spisu nebyla vyplněna kolonka útočníka a jeho jméno ani není v registru a mám pocit, že se Shunsui taicho domníval, že by stále ještě mohl být naživu. Nicméně, s tím na co se mě asi chcete zeptat vám nepomohu, nenašla jsem jedinou zmínku o jeho Zanpakuto nebo jiných schopnostech, pokud měl kapitán pravdu, je dost možné, že je do toho všeho Kusaka Soujiro zapleten." Vysvětlila těm dvěma Nanao. "Kolik ledových Zanpakuto v Soul Society tohle dokáže?" Nadhodil Bouji. "Bouji přestaň! Dobře víš, že to Hyouninmaru být nemohl! Může ho ovládat jen Hitsugaya taicho a ten by v životě Midori ani kapitánovi Shunsuiovi neublížil!" Okřikla ho Moriko. "Ale Hyouninmaru to byl." Povzdychla jsem si, to sebou všichni trhli. Já totiž celou dobu byla vzhůru a vše poslouchala. "Vyvolal Shikai, byl to Hyouninmaru, ale Toushiro ne. Ale ten útok byl jiný, struktura spirituálních částic, to Reiatsu a vůbec ten útok celkově, bylo to jiné než u Toushira." Řekla jsem jim, to se venku ozvaly nějaké hlasy a dovnitř vešli Ukitake a Byakuya. "Právě nám přišly dvě zprávy, tedy ta starší, Kirovi a Hisagimu se povedlo asi před čtvrt hodinou zadržet Hitsugayu ve skutečném světě, ale teď nám došla zpráva, že se mu podařilo utéct a oni ho stále hledají." Oznámil nám Ukitake. "To ale není vše, 6. divize důkladně prošetřila místo činu a je víc než jisté, že to byl Hyouninmaru, nicméně v tu dobu kdy byl Kyouraku napaden byl podle hlášení Kiry a Hisagiho Hitsugaya ve skutečném světě. Je jedno kterou bránou Senkai by prošel, do Soul Society by se dostal asi za půl hodiny, ne-li za delší dobu, což ho vylučuje jako útočníka." Vysvětlil nám Byakuya. "To nás ale přivádí k další záhadě, jak může někdo ovládat Hitsugayův Zanpakuto? To je vyloučeno, pak tedy mohou dva Shinigami využívat jeden Zanpakuto? Zanpakuto se rodí z duše Shinigamiho a uzavírá s daným Shinigamim smlouvu. Jeden Zanpakuto nemůže vlastnit smlouvy více Shinigami, pak by to už nebyl Zanpakuto. Budeme to muset projednat s Mayurim a..." Ale to Ukitakeho přerušil poplach a my všichni ucítili ohromnou sílu. "To je..." Vydechla Moriko. "Královská Pečeť." Dodal Bouji, ti čtyři se hned chtěli dát do pohybu, předpokládalo se, že já budu ležet a odpočívat, no to se předpokládalo špatně. Sotva se ti čtyři jen pohnuli, chopila jsem se svého Zanpakuto a vzala to oknem rovnou ven. Nijak jsem neřešila, že nemám svoji jehlici, že mám ležet nebo že za mnou Moriko běží, já dál spěchala k hoře Soukyoku, odkud vycházela ta ohromná síla. "Zase utíkáš z ošetřovny?" Ozvalo se najednou a vedle mě se objevila Kamiko i s Ishidou a Renem. "Neptej se, Urahara nás sem poslal a koukám že včas. Tohle není normální Reiatsu, Královská Pečeť, že?" Řekl hned Ren. "Ne jen ona, to Reiatsu! To jsem včera cítila, je to ten útočník, ale není sám..." Vydechla jsem a použila Shunpo, cítila jsem totiž Toushirovo Reiatsu. To už se na hoře Soukyoku objevili Renji, Ikaku a Yumichika. To totiž Kusaka použil Královskou Pečeť, aby se společně s Toushirem sem přenesl. "Vypadá to, že jsme tu první." Zazubil se Ikaku a Yumichika jen přikývl. "Hitsugaya taicho! Nande?" Vyhrkl Renji, když viděl Hitsugayu s Kusakou, který v ruce držel Královskou Pečeť. "Neotravuj, Renji. Co má za smysl ptát se ho zrovna teď? Podle pohotovostní výstrahy a našich rozkazů máme zatknout Hitsugayu Toushira a zloděje Pečeti." Přerušil ho Ikaku a máchl svým Zanpakuto ještě v pochvě směrem ke Kusakovi, ten se jen pousmál. "Madarame Ikaku, nejlepší voják v kombinování hrubé síly a zručného šermu." Řekl jako by nic Kusaka, to už Ikaku tasil svůj Zanpakuto. "Lichotkami se nikam nedostaneš, kámo." Zazubil se. "Nejsi pro mě žádný soupeř." Prohodil Kusaka. "Sokayo!" Křikl Ikaku a vrhnul se na Kusaku, jeho útok ale zablokoval Toushiro. "Bojovat s takovým zraněním, hádám, že to berete vážně." Řekl Ikaku. "Proč jste zašel tak daleko, Hitsugaya taicho?" Křikl Renji. Jděte mi z cesty." Odsekl Hitsugaya, bylo vidět, že mu to zranění působí značné potíže a bolesti. To už se kolem začali objevovat ostatní Shinigami, pod-kapitáni i kapitáni. Tedy až na Shunsuie, Nanao, Unohanu a Isane a chyběla ještě Kurosakiho parta, totiž, zase jste se trochu zdrželi v tom zmatku v uličkách a i na střecháh to bylo o krk, všude to bylo samý Shingami a málem nebylo k hnutí nemluvě o troskách, které zbyly ze včerejší potyčky s Kusakou. "Kusaka Soujiro! Tak jsi tedy pořád naživu." Nadhodil Ukitake, Kusaka se jen spokojeně usmál. "Královská Pečeť mi vrátila život, s ní jsem neporazitelný! Přijde ten den a já se pomstím Soul Society a za to, co mi provedlo! Ale dnes ne, čekejte a třeste se před mocí Pečeti!" Prohlásil Kusaka, to už většina Shinigami tasila své Zanpakuto. V tu chvíli jsme se na Soukyoku konečně dostaly i já a Rangiku, já byla pro ni totiž ještě zaběhnout. Rangiku při pohledu na svého kapitána nebyla schopna jediného slova a jen mlčky jako já šla blíž. "Taicho..." Dostala ze sebe polohlasně, ale i přesto to Toushiro dle jeho výrazu slyšel a otočil se naším směrem, to ale zaťal zuby a pokusil se potlačit tu bolest, totiž ta rána začala znovu krvácet a ke všemu ostatní už začali útočit. Kusaka ale ještě před tím než ses na Soukyoku dostala ty s Ichigem znovu vytáhl Královskou Pečeť. "Pro dnešek by to stačilo, čekejte mou pomstu! Já dosáhnu svého!" Usmál se a chystal se znovu sebe i Toushira přenést pryč, ale to jsem nehodlala dovolit. Už cestou do Karakury jsem si řekla, že jakmile ho najdu, už se od něho nehnu ani na krok, ať to stojí co to stojí. "Iie!" Vyhrkla jsem a než se kdokoliv nadál, byla jsem u Toushira a zrovna v tu chvíli Kusaka použil Pečeť, takže mě přenesl s nimi... "Yare yare, moje známá ze včerejška. Popravdě, nečekal jsem, že by někdo zareagoval tak rychle, aby se k nám stihl připlést." Usmál se Kusaka. Já jen vydechla a Kusaku ignorovala. "I když se budeš bránit sebevíc, tu ránu ti vyléčím, přece mi tady před mýma očima nevykrvácíš!" Řekla jsem Toushirovi a pomocí Kido začala tu ránu léčit. Byla hluboká a tím jak byla dlouho neošetřená a jak se Toushiro namáhal se to zhoršilo, ale nebylo to nic, co bych nemohla pomocí Kido dát do pořádku. Tahle reakce Kusaku překvapila, ale jen mlčky stál a pozoroval nás...
Zatím v Seireitei byl povyk nad povyk. I přes ten chaos co nastal si nakonec Yamamoto sjednal pořádek a všichni se seřadili tak jak byli po divizích včetně Kurosakiho party, která už tam byla celá. "Naštěstí nebyly nyní žádné oběti. Všichni jste viděli, že moc Královské Pečetě je ohromná, manipulovat s časem, hmotou a prostorem je téměř nepředstavitelné a v rukou muže jako je Kusaka je Pečeť to největší nebezpečí vůbec. Všechny divize včetně Kurosakiho skupiny zůstanou v pohotovosti. 4. divize se postará o kapitána 8. divize Shunsuie Kyouraku, kapitán 13. divize Ukitake Juushiro, kapitán 6. divize Kuchiki Byakuya a pod-kapitánka 8. divize Ise Nanao se ihned dostaví do Úřadu Technologického Výzkumu, kde podají kapitánovi 12. divize Kurotsuchi Mayurimu hlášení o všem, co zatím zjistili a 12. divize se od tohoto okamžiku bude snažit tuto záhadu rozluštit. 7. divize zatím odklidí trosky po včerejším boji, 3. divize prohledá celé Seireitei, jestli náhodou nenaleznou jakékoliv stopy, které by vedly k nalezení Kusaky Soujira, Hitsugayi Toushira a nyní i Hany Midori. 5. divize prohledá Severní Rukongai, 6. Jižní, 8. Východní, 9. Západní, 11. divize prozkoumá okolní lesy a hory a 1. divize zůstává i s Kurosakiho skupinou jako ochrana v Seireitei. Toť vše, jděte!" Zavelel Yamamoto a všichni se dali do pohybu, dokonce i on, byl totiž povinen uvědomit 0. divizi, tedy královskou stráž, která byla po ukradení Pečetě v té nejvyšší pohotovosti. V Seireitei panovala nepopsatelná atmosféra, bylo to jako kombinace vzteku, zoufalství a strachu. Ichigo byl pekelně naštvaný, že se na Soukyoku nedostal včas, aby zasáhl, Matsumoto z toho všeho byla skoro zoufalá a někteří Shinigami se děsili při představě, čeho je Kusaka s pečetí schopný.

Po tom zmatku na hoře Sokyoku si ty, Toushiro a Kusaka zmizeli. To už ale velící kapitán rozdal všem různé povinnosti. Někdo měl něco prozkoumat, někdo zas měl hlídat, uklízet uličky apod. Matsumoto nemohla věřit svým očím, že viděla svého kapitána navíc vtak hrozém stavu, a že ji zase zmizel. Klesla na kolena a jen zírala na to místo, kde kapitán stál. Bylo mi Matsumoto líto, tak sem k ní šla a snažila sem se jí utěšit. Mezitím Ichi se nám čertil, že nestihl nic udělat aten blb Kusaka zase zdrhnl. Všichni tři quinci se tvářili strašně důležitě, jakoby se vlastně nic nestalo. Hold si chtěli zachovat klidnou hlavu a promýšlet plán. Členové z první divize se taky tvářili skoro až arogantně, no člověk by je teď nejradši profackoval. No, panovala tu opravdu divná atmosféra, ovšem tu zas "porušovala" moje mladší sestra, která zase měla hubu svých názorů a začala prudit Ishidu XD " Hele, quinci, proč se vy tři tváříte tak důležitě?! Teď nám právě nějakej Ku...no tamten unesl kápa a Midi chan! A vy tu stojíte, držte se za bradu a zíráte do blba...to si myslíte že takhle je nějak zachráníte?" řekla né moc přátelským tónem. "My přemýšlíme...nad plánem" řekl ještě vklidu Ishida. To se Noe zamračila a založila si ruce na prsa" Jo jasně, takže teď budete hodinu vymejšlet plán, kterej vám Ichigo stejně nějak pokazí -_- A navíc tu hodinu co vy budete přemýšlet...tak .....tak bysme mohli aspoň zatm hledat nějaké ty stopy reiatsu či jak tomu říkáte, já tady tomu pořád nijak nerozumím a ani mě to zatím netrápí.." pokračovala Noe. To už Ishidovi vadilo, páč si myslel, že teď zpochybňovala jeho přemýšlení, bystrost a plány. Ichigo zrovna slyšel část o sobě, že prej kazí plány XD To byla určitě blbost XD Aby Ichi kazil plány? Néé XD Takže i on se pak zapojil do..hádky XD A tu všichni quinci s Noe a ichigem se hádali právě tu hodinu, kterou mohli promarnit třeba pemýšlením nebo tím hledáním. "Tak dost! Radši děte něco dělat!" křikla naštvaně Matsumoto. Už byla jakž takž při smyslech a celkem ji vadilo, když se zrovna těch pět hádalo. Já musela jen souhlasit. "Radši je děte hledat! Určitě se přenesli někam do Karakury..." pípla Matsumoto. To ale zas přišel nějaký člen z 1.divize a mračil se na celou Kurosakiho partu i na Matsumoto, "Nemůžete teď opustit Seireitei! Velící kapitán vám dal rozkaz hlídat okolí a..."nedořekl páč měl botu v obličeji a poté spadl v tom bezvědomí na zem. To byla jaksi moje bota. Poslouchat nějaké keci, že nám někdo řřekl to a to? Ani mě nehne! Šla sem si pro botu a vzala na sebe roli vedoucího XD " Takže pohyb! Kdo umí otevřít Senkai bránu?!" zeptala sem se, načež nám tedy Matsumoto otevřela bránu a jen nám zamávala a popřála nám hodně štěstí při cestě XD
Mezitím vás Kusaka opradu přenesl do Karakury, ovšem na jaké místo >-< Byli ste v nějaké asi škole, ale už staré a nepoužívané. Občas nějaké střepy, hodně prachu a navíc všude byl bordel a špína celkově a takovej divnej zatuchlej smrad. Ovšem né zas tak hroznej na udušení XD Vy ste se objevili v nějaké třídě s jedním proskleným oknem, ovšem neradila bych tím oknem utíkat, páč tam bylo hodně střepů a při úniku byste se mohli pořezat. Sunce už zapadalo a takové ty oranžovo-červené paprsky ozařovali celou tu školu. Navíc ta škola stála někde na samotce...Poblíž bylo sice několik domů, ale nikdo na tomhle sídlišti už nebydlel. Jediný, kdo tu bydlel, byli duchové. Možná proto sem lidé nechodí, páč se o tomhle místě říká, že tu straší XD Ty jsi chtěla hned ošetřit Toushiho, kterej se kupodivu ani nijak nebránil. Než si mu ránu zahojila úplně, Kusaka tě odtáhl od něj pryč a Toushira svázal nějakým tím Kido kouzlem. Kusaka tě někam táhl a držel tě pevně za zápěstí. Ty ses samozřejmě vzpírala a Toushiro na něj řval "Kusako!!!Okamžitě ji pusť!!!! Kusako!! Jestli ji něco uděláš...!!!" bylo ještě slyšet na chodbě, kterou tě Kusaka táhl. On se jen poťouchle usmíval a ty jsi se všelijak vzpírala, ale marně. To jak si sebou škubala se Kusakovi moc nelíbilo a když ste byli někde na konci chodby, kde byli pak už jen zaprášené schody, prudce stebou bouchl o zeď a přitisknul tě kní. Svýma rukama držel ty tvé, aby ses nemohla rukama nijak bránit a svým tělem zabránil nějak celkově tvému pohybu....jinak řečeno ste byli nasobě skoro přilepení XP Zíral ti divně do očí, do tvých nštvaných a zároveň vyděšených očí a on se zase jen poťouchle usmíval, "Víš otom, že mě Toushiro vlastně zabil a sebral mi Hyourinmara? Možná bych to mohl vrátit tím, že mu seberu jeho milovanou dívku..."řekl celkem vážně a potichu a přibližoval se ktobě víc a víc. Slunce už skoro zapadlo za hory a pár těch oranžovo-červených paprsků ještě ozařovalo hlavně vás dva (áh ta romatiika! Západ slunce a stěna XDXDXD). Kurosakiho parta ještě procházela senkai bránou...ještě tak pět minut a byli v Karakuře a navíc první divize jančila kvůli našemu neuposlechnutí...

"Taicho, okolí Jižní brány čisté! Severní brána v pořádku! Hlásím, že Západní brána je beze stopy. U Východní brány se nic nenašlo." Tak podobné věci byly slyšet po celém Seireitei. Všechny divize byly v pohybu, tedy až na desátou, ta byla nucena vrátit se do svých kasáren, krom Matsumoto. Rangiku se ještě vzpamatovávala z toho všeho a pořád i s Kurosakiho partou byla na Soukyoku. Tam bylo v tu chvíli hezky živo, totiž když se začnou hádat naši tři Quinci, Ichigo a Noe a Inoue je uklidňuje, no to stojí za to. Jenže to by nebylo ono, aby vás nešel někdo napomenout nebo vám připomenout rozkazy. Ale jak už to tak bývá, zoufalá doba si žádá zoufalé činy a tak není divu, že jeden z 1. divize skončil v bezvědomí. "Dejte pozor, já se pokusím nějak to tady uklidnit." Řekla vám ještě Matsumoto a vy jste poté zmizela bránou Senkai do Karakury v naději, že nás Kusaka přenesl právě tam. Bylo až zvláštní, jak rychle se rozšířila zpráva o tom, že Kurosakiho skupina porušila pohotovostní nařízení a omráčila člena 1. divize. Toho chudáka Matsumoto dotáhla k jeho kasárnám, ale už z toho měla problém. Hned byla pokárána, že není ve svých kasárnách, pak ji hned zase vyslíchali, co se Kurosakiho skupiny týká a nakonec ať se snažila sebevíc, skoro násilím ji odtáhli do jejích kasáren. "V tuto dobu je nepřípustné takto jednat, Kurosaki Ichigo ohrožuje průběh celého pátrání! Okamžitě pošli do Karakury pět členů 2. divize a jednoho pod-kapitána! Musí okamžitě uvědomit Uraharu Kisukeho a náš pátrací oddíl, který již prohledává Karakuru a její okolí!" To bylo Yamamotovo rohodnutí a tak Choujiro musel jít a co nejrychleji to všechno zařídit.
Jak Yamamoto řekl, pátrací oddíl asi před pěti minutami dorazil do Karakury, ale to je už čekaly Yin a Yan a nespočet Hollow, které přivolaly. A tak měl pátrací oddíl místo pátrání na práci tyhle dvě. No Kusaka je neposlal jen tak pro nic za nic, dobře věděl, že ho dřív nebo později najdou, ale v tuhle chvíli potřeboval mít klid. Mé pocity se v ten moment daly jen těžko popsat, byla jsem šťastná, že je Toushiro naživu, byla jsem zmatená, co má tohle všechno být, naštvaná, že tak riskoval, cítila jsem i strach, co kdyby s tou ránou dál bopjoval? A pak jsem i vnímala přítomnost Kusaky, což ve mně probouzelo vztek, ten kdo málem zabil mého kapitána a ten který vůbec za tohle všechno může. A aby toho nebylo málo, Kusaka se rozhodl přestat s nečinným pozorováním a dříve než jsem Toushirovi tu ránu úplně vyléčila mě odtáhl kamsi pryč a jeho svázal pomocí Kido. "Hanase!" Vyhrkla jsem a snažila se mu všelijak vysmeknout, ale k mé smůle mě držel moc pevně. Vzápětí už jsme byli od Toushira o cosi dál a procházeli jsme jednou z mnoha opuštěných chodeb. To už Kusaku mé cukání unavovalo a bez zaváhání mě přitlačil ke zdi tak, že jsme se mu nemohla vysmeknout, skoro jsem se ani nemohla hýbat a měla jsem zablokované ruce, takže jsem na Kido mohla zapomenout. Bylo to marné, to mě ale zaskočila jeho slova. "Tvé verzi moc nevěřím a minulost už změnit nemůžeš, tak dej laskavě ty ruce pryč!" Odsekla jsem a pokusila se znovu nějak se mu vysmeknout, ale zbytečně. On se jen pousmál a dost blízko se ke mně naklonil. "Ale budoucnost ano a díky Královské Pečeti bude budoucnost taková, jakou ji budu chtít já, hm? Zprvu jsem doufal, že to Hitsugaya cítí stejně, ale teď, dávno zapomněl co se tehdy stalo a není schopný vrátit to Soul Society. Vlastně je to tak i lepší, až nadobro zmizí, bude jen jeden Hyouninmaru a ty, ty budeš jenom moje..." Usmál se zlověstně, já po něm vrhla zlý pohled, ale to bylo tak všechno, co jsem v tu chvíli mohla. Shikasho! S tou Pečetí má pravdu, její moc je ohromná, takhle pro něj není Gotei 13 žádný soupeř. Mihlo se mi hlavou, jenže to jsem hned musela řešit jiné problémy, totiž Kusaka si zřejmě řekl, že bylo dost slov a až nebezpečně se přiblížil, já už málem měla infarkt z toho, co hodlal udělat, musela bych se zbláznit, jako by mi nestačili ty nehody předtím! Yada! Tohle ne! Kudasai, znovu ne! Běželo mi hlavou. "Yameno!" Sykla jsem a v poslední zoufalé naději odvrátila hlavu jak jen to šlo, ale v tu chvíli už bylo jasné, že se z tohodle sama nedostanu. Jenže v tu chvíli se Kusaka zastavil a než jsem se nadála, použil Shunpo a odtáhl mě někam pryč. Stál opět v jedné z chodeb, mě držel tak, abych nemohla použít Kido ani svůj Zanpakuto a kolem nás stáli Kamiko, Uryuu a Ren. Tak proto uhl, nebylo by asi příjemé schytat to od jednoho z nich. Ulevilo se mi. Tedy pořád to nebyla ta nejlepší situace, ale aspoň že už se Kusaka o nic nepokoušel. "Ani se nehni." Řekl Uryuu chladně a stejně jako Kamiko a Ren mířil na Kusaku. "Všem šípům se nevyhneš." Přidal se Ren. "Ale, vy byste byli schopní útočit, když je tady riziko, že zasáhnete i Midori?" Oplatil jim to Kusaka, ale ti tři dál zůstavali v klidu. "Neboj, míříme přesně." Zareagovala Kamiko, načež se až neskutečně rychle přímo na Kusaku řítilo několik šípů. Kusaka ani nemrkl a než se ti tři nadáli, všechny šípy se vracely k nim. Oni pomocí Hyrenkyaku rychle uhli, to totiž Kusaka použil Královskou Pečeť a přenesl jejich útok do jiné dimenze a pak zase zpět. "Getsuga Tensho!" Ozvalo se najednou, Ichigo totiž využil příležitost a už si byl jistý, že Kusaku zasáhne, než se ale jeho útok ke Kusakovi dostal, rychle se vrátil zpět a smetl ho z cesty a jelikož to byl dost silný útok, smetl i ty tři Quinci. Ulevilo se mi, když se všichni zase zvedli, byli v pořádku. A to můj pohled padl směrem k jedné odbočce, cítila jsem odtamtud Toushirovo Reiatsu, i když jen slabě. "Kudasai hayaku, pomozte Toushirovi!" Vyhrkla jsem, bylo mi totiž jasné, co znamená to, že cítím jeho Reiatsu tak slabě. Tím jak se pokoušel prolomit Kusakovo Kido se příliš v tomhle stavu namáhal a rána se mu opět otevřela a tak musel použít své Reiatsu aby aspoň dočasně zastavil krvácení a potlačil bolest. "Soten Ni Zaze, Hyoninmaru!" Ale to nikdo nečekal, že i takhle prolomí Toushiro v čas Kido a bude odhodlaný s Kusakou bojovat. Tohle Kusaku překvapilo a Toushirovi se povedlo zasáhnout ho. Tedy aspoň trochu, ale dobré bylo, že mě Kusaka musel pustit. Horší ovšem bylo to, že se ti dva spolu dali do boje a v takovém stavu Toushiro nebyl schopný Kusaku porazit. Bylo už na první pohled vidět, že mu ta rána opět působí potíže, to mu ale Kusaka zablokoval Zanpakuto řetězem na tom jeho a chystal se ho seknout, Toushiro se i přes tu bolest a blokaci Zanpakuto pokoušel ten útok vykrýt, ale bylo jasné, že by to takhle nedokázal. Na tohle jsem se nehodlala nečině koukat, Ichigo a ostatní taky ne, ale já byla rychlejší. "Yameno!" Vyhrkla jsem a použila Shunpo, výsledek? Oba jejich Zanpakuto jsem blokovala tím svým a vtom se to stalo! Stává se to jen vzácně, ale při boji kdy se dva Zanpakuto skříží je možné vidět vzpomínky a minulost danného Zanpakuto a to se právě stalo. Hlavou mi výřily jak vzpomínky Toushira tak i Kusaky a já viděla to co se tehdy stalo. Jak staré zákony Soul Society zničili přátelství a toho slabšího odstraněli, jak tehdy marně Toushiro žádal o jiné řešení než boj a jak tehdy Kusaka zaútočil první, první ve snaze získat Hyuninmara nehledě na ostatní. Byla to jen chvíle a vzápětí už jsme od sebe všichni byli nejmíň tři metry, vtom se ale cosi kolem mihlo-2. divize! To byli oni, pět členů 2. divize pod vedením Ayumi, kteří se na Yamamotův rozkaz vydali varovat Uraharu a průzkumný oddíl a také udělat pořádek s Kurosakiho skupinou a Kusakou. V tu chvíli už tam byla celé Kurosakiho skupina, ovšemj nikdo nic nestihl udělat a už byli pod vlivem Kido a dohledem těch pěti Shinigami. "Bakudo číslo 61: Vězení šesti světelných tyčí!" A Ayumi měla na starost Kusaku, on ovšem její Bakudo zablokoval. "Ne tak rychle!" Křikla na něho a vzápětí už spolu bojovali, bylo vidět, že Kusaku moc nepotěšilo, jak se události vyvíjely dál. Ayumi ani nestačila vytasit svou Zanpakuto a Kusaka už použil opět Královskou Pečeť. "Nevidíme se naposledy..." Řekl ještě mým směrem a pak zmizel. "Ksó! Připojte se k pátracímu oddílu, já se postarám o tohle. Ikuzo!" Zavelela Ayumi a přišla blíže k vám, vy jste se marně dožadovali vysvětlení a marně jste se pokoušeli dostat z Kido. "Hitsugayo, neutíkej znovu, kudasai. Vysvětlí se to, vrať se do Seireitei, celá 10. divize i Matsumoto čekají!" Řekla takovým přátelským tónem a upřeně hleděla na Toushira, kterému jsem v tu chvíli znovu léčila tu ránu. Tentokrát úspěšně. Toushiro mlčky vstal a podíval se na všechny krom mě. "Ať mi Matsumoto i ostatní prominou, ale tohle je kvůli mně a já to musím vyřešit." Řekl, v tu chvíli měl ve tváři takový smutný výraz, jako já tehdy... Ksó, zatracené Kido! Zase uteče! Běželo hlavou Ichigovi a marně se dál snažil dostat se z Kido. Než se kdokoliv nadál, políbil mě a pak zmizel. Slyšela jsem ještě jeho gomen a pak byl opět pryč, beze stopy, se skrytým Reiatsu, opět hledal Kusaku. "Iie... Iie... Proč si sakra myslíš, že všechno musíš zvládat sám?!" Řekla jsem polohlasně a tiše vzdychla, to mi Ayumi položila ruku na rameno. "Já vím, teď ale pojď, nejsem proti, abys ho hledala. Víš, že ti to Yamamoto sou-taicho určitě zakáže, ale to je teď vedlejší. Utekla jsi z ošetřovny, zase, byla jsi zraněná a pořád jsi!" Řekla nekompromisně, já jen mlčky přikývla. "Oi! A co my? Co tohle má sakra znamenat?" Nadával Ichigo. "Dle rozkazů velícího kapitána jsem nucena vás odvést zpět do Seireitei, kde budete na dobu neurčitou zadrženi v kasárnách ve vězení 1. divize. To kvůli porušení dřívějších rozkazů, je to narušení průběhu celého pátrání, je mi líto." Povzdychla si a otevřela Senkai bránu...

A bylo po všem, navíc zpátky v Seireitei. Jenomže kde přesně...byli jsme jaksi zavření v celách první divize a navíc jsme byli rozdělení na holky a kluky. Inoue nijak nic neříkala, ty jsi ještě byla v šoku z toho, co ti chtěl Kusaka udělat a já tam naštvaně a zároveň znuděně chodila po místnosti sem a tam. Noe nám jaksi usnula a kapánek chrápala. Kamiko si prohlížela nehty a pak konečky svých vlasů a vůbec nikoho nevnímala. Jen se těšila, až se vrátí domů a bude moct být zase s Ishidou XDNáh, ti shinigami jsou fakt divný! Jenom kvůli tomu, že sme chtěli radši zachránit přátele než hlídat Seireitei....nás zavřou...>-< Začala sem diskutovat spíš sama se sebou. No, pak tam ještě padlo hodně mých názorů na všechny divize. No, byla jsem opravdu podrážděná, teď bych i nejraději někomu vrazia, nejlépe někomu z první divize, páč podle mě to jsou jen arogantní sobci, co mají blbé názory a rozhdonutí XD U kluků zas bylo celkem ticho. Ishida ležel na posteli a taky nic ani nikoho nevnímal. Samozřejmě když padla nějaká blbá narážka, tak se hned bránil a čertil XD Ren tam seděl někde v rohu a poslouchal ostatní. Chad seděl vedle Rena a nic neříkal a přes jeho ofinu mu nešlo vidět do očí, takže je možné, že taky jako No spal, akorát nenápadněji XD No, Ichigo chvíli seděl, chvíli stál, chvíli se snažil roztáhnout mříže od sebe...no prostě se nudil a nehodlal tu být zavřený až někde do večera. Zatraceně! Tohle se fakt může stát snad jen nám >-< říkal Ichi a zase si šel sednout. No, ve vězení byla opravdu nuda, obzvlášť, když polovina lidí byla myšlenkama jinde a druhá půlka buď nadávala, spala nebo nechtěla komunikovat XD To v Karakuře Toushiro přestával cítit reiatsu Kusaky. Už byl unavený a tak se rozhodl jít ke mě domů do tvého pokoje XD Jenomže když otevřel dveře a chtěl vyjít schody, zaslechl, jak ho někdo volá, Chiyo-chan? Noe-chan? Jste to vvy? ptala se naše babička! Toushiro nevěděl co má dělat a hlavně co říct naší bábi o-O Nakoukl teda nesměle do kuchyně, kde byla naše bábi i děda. Eh, dobrý večer...já..já myslel, že tu ještě nejste a chtěl jsem jít to..začal zmatkovat a všelijak rozhazovat rukama směrem ke schodům a často se drbal na hlavě nebo ve vlasech XD A ty jsi kdo? ptala se babička. No, já sem kamarád Chiyo a Noe chan...začal improvizovat..hlavně teď neříct nějakou kravinu, Tak to jo...pojď si knám sednout, děvčata ještě nejsou doma! usmála se nna něj mile bábi a šla mu vařit čaj. To si ale děda všimnul, že má krev na asi tričku, páč mu ještě před nějakou chvílí tekla krev z té rány. Ty ses někde rval? Mimochodem jak se jmenuješ, chlapče? ptal se děda. No, T-Toushiro. Hitsugaya Toushiro a jo pral jsem se...já..nedořekl Toushi, páč ho zas přerušila bábi, Takže ty jsi taky ten gangster nebo jak tomu vy mladí říkáte? To musíš mít asi ve škole autoritu že? A určitě si tě oblíbila naše Noe! Ta má tyhle gangstery ráda! Že ty jsi tu hlavně kkvůli ní? prohlásila bábi. To ale nesouhlasil děda, A nemá je ráda náhodou naše Nana? to zas nesouhlasila bábi, Né! Prosimtě, vždyť má toho doktora a ti se zajisté nervou! řekla zas bábi...No pak se tam prostě takhe dohadovali, bábi ošetřila Toushiho(konečně je zase zdravej XD) a půjčila mu nějaké oblečení...no, nějaké XD Když se vrátili, obcházela bábi celej dům a našla v mým pokoji ještě nějaké oblečení po Ichigovi, tak to oblečení vyprala a teď ho půjčila Toushimu XD No, chudák Toushi XD Strávil večer s našemi prarodiči a musel poslouchat jejich názory. Mimochodem bábi málem šla sním až na záchod o-O Radši nechci vědět proč XD To my trčeli pořád v těch celách a nikdo nepřicházel. Pár lidem už kručelo v žaludku a někteří se tomu smáli. No, ovšem já našvaná, podrážděná a ještě hladová? To nebyla dobrá kombinace, to byla přímo smrtelná kombinace....smrtelně nebezpečná XD Kusaka skryl své reiatsu opravdu geniálně a byl schovaný zas v jiný starý zaprášený a neobydlený budově. Byl celkem zmatený a mimo z toho, co mohl málem udělat...A to políbit tě! Byl to pro něj celkem úžasnej pocit a měl v plánu to zopakovat...(muhaháXD)

A byli jsme zpět v Seireitei. Ovšem každý jinde, Kurosakiho parta rozdělana na kluky a holky v celách vězení 1. divize a já na ošetřovně. Zvláštní, že vás nikdo nehlídal, tedy aspoň do té chvíle, než se ozval jakýsi křik a pak přišel Renji. "Oi Ichigo, tak takhle, jo? No čekal jsem kdy něco takového vyvedeš." Uchechtl se Renji a na moment si užíval toho, jak na něho Ichigo nemůže a jen se mračí. Pak ale zvážněl. "Jdu vám říct pár novinek. Takže po tom vašem výletě toho omráčeného z 1. divize málem svedli na Matsumoto, ale už se to vyřešilo, jen ji zase stejně jako zbytek 10. divize zavřeli v jejích kasárnách. Hrozilo vám obvinění z maření zásahu proti Kusakovi, no nechci nic říkat, ale být tam Soi Fong taicho, beztak by vás odsoudili jako zrádce. Ale co vím, právě teď je rada kapitánů a Oboko fuku-taicho nějak s velícím kapitánem vyjednává." Oznámil Renji, to ho ale Ichigo přerušil. "Oboko fuku-taicho? To je kdo?" Zeptal se nechápavě, hold jeho úžasná paměť se opět projevila. "Kurosaki to byl vtip, že? Nebo si snad vážně nepamatuješ tu co nás sem dovedla a co bojovala s Kusakou?" Ozval se ze zadu Ishida. Ichigo se chvíli zamyslel a podrbal se vlasech. "Jo ta podobná Yoruichi, hm myslím že je Uraharův typ." Zamyslel se, to se Renji a Ishida plácli do čela, hold Ichigo a jeho úvahy, to někdy vážně stálo za to. "Jo, ona. A Midori leží na ošetřovně, začalo jí vnitřní krvácení, ale samotná kapitánka Unohana ji léčila, takže teď jí stačí chvíli odpočívat stejně tak jako kapitánovi Shunsuiovi, však víte, po tom boji s Kusakou byl na tom špatně. Kurotsuchi taicho, Ukitake taicho a Kuchiki taicho společně s Kurotsuchi fuku-taicho a Ise fuku-taicho zatím sháněli co nejvíce informací o Kusakovi a i celkovému problému s rozdvojeným Zanpakuto, nicméně jde o něco tajného, co Centrála 46 zamlčuje o odmítá nám to vzdělit, dokonce ani velící kapitán nemá k té informaci přístup a 0. divize nám také odmítá poskytnout potřebné informace o Královské Pečeti, takže máme vlastně svázané ruce." Pokračoval Renji, to Ichigovi kolem hlavy začaly naskakovat otazníky. "Kdo že se na tom s Ukitakem san a Byakoyou podílel? A kdo že to zamítl nebo co? Já v tom mám trochu zmatek." Řekl znovu nechápavě, Renjimu málem klesl pant, ale udržel se, nádech, výdech a dal se do vysvětlování. "Ata Ichigo, v Soul Society má nejvyšší moc král, ten má svoji osobní stráž-0. divizi. Král vydává rozkazy Centrále 46, která je pak dává velícímu kapitánovi a ten zase Gotei 13, ano? Král má přístup ke všem dokomentům, 0. divize k většině, Centrála 46 už o něco míň a u Gotei 13 má největší moc velící kapitán. Ten ovšem nemá k některým dokumentům přístup stejně jako jiní podřízení. A než se zase zeptáš, Kurotsuchi Mayuri taicho bojoval s Ishidou, je u 12. divize, ten s modrými vlasy. A Kurotsuchi Nemu fuku-taicho je pořád s ním, nosí cop. Shunsuie Kyouraku taicho znáš a Ise Nanao fuku-taicho je jeho zástupkyně, nosí brýlé a má černé vlasy, už jsi ji párkrát viděl s Midori. Je ti to už jasné?" Vydechl Renji a Ichigo tak chápavě přikývl, pak ale zase nesadil nechápavý výraz. "Co zase nechápeš?!" Zamračil se Renji. "Já jen proč tě chce Bouji praštit po hlavě." Řekl Ichigo, načež se Renji prudce otočil a za ním Bouji s pochvou své Zanpakuto v ruce! Bouji se lekl a odskočil stejně jako Renji. "Co sakra blbneš? Já jsem na jejich straně, bakero!" Vyhrkl Renji. "Gomen, já v takových situacích nerozeznávám osoby, myslel jsem že jsi Kuchiki taicho." Zareagoval Bouji, načež všichni zmlkli, jen Ichigo dostal záchvat smíchu a Renjimu cukalo obočí a měl naprosto jedinečný vyjevený výraz. "Hitokiri řekni mi jednu věc, jak si mě s mými vlasy a mým hlasem můžeš splést s kapitém Byakuyou?" Řekl Renji pomalu a očima se zabodl do Boujiho, ten se jen zazubil a podrbal se ve vlasech. "Zase kecám, já na rychlo neumím vymýšlet dobré výmluvy. Já si jen nebyl jistý... Jestli bys nevyzradil kapitána Hitsugayu." Odpověděl a tu poslední větu zašeptal, takže ji slyšeli jen Renji a Ichigo, který měl hlavu vystrčenou ven mezi mřížemi. Všichni ztichli, Bouji schoval svou Zanpakuto a přišel až k mřížím. "V Seireitei se objevil i Urahara Kisuke, vypadá to, že se dost dobře zná s Oboko fuku-taicho a když ti dva spěchali na kapitánskou schůzi, zaslechl jsem jejich rozhovor. Kapitán Hitsugaya je stejně jako Kusaka a Královská Pečeť někde v Karakuře, Urahara mu půjčil gigai, které mu už vrátil. Zachytil prý zase Kusakovo Reiatsu a tak zase šel, Urahara za ním poslal Kuroimaou chan a Shanahime chan, aby ho sledovaly. Ti dva se dohodli, že tohle ostatním neřeknou dřív, dokud Ayumi nepodá hlášení a nepřesvědčí ostatní o nevinně kapitána Hitsugayi. A ještě se dohodli, že to neřeknou Haně san-seki, prý by měla aspoň ještě hodinku dvě spát." Vysvětlil všem. "Neříkat mi co? Jako bych je sama nesledovala." Ozvalo se najednou vzadu, to už jsem tam stála já a Bouji se jen tak klasicky zazubil. Já sešla po schodech dolů, strhla si pár obvazů, totiž ono se mi ještě pár ranek otevřelo a pak si jen vlasy opět učesala do drdolu. Bouji už na nic nečekal a odemkl vám cely. Všichni vyšli ven, tedy až na jednoho. "Lidi, mám problém. Já se tady zaseknul." Ozval se Ichigo, hold jak pořád strkal hlavu ven mezi mříže aby slyšel, zasekla se mu. Já a Renji jsme se jen plácli do čela a tak jsme se zdrželi pár minut tím, že jsme nějak šetrně dostávali Ichiga ven, ale nakonec se povedlo. Opatrně jsme to vzali do podzemních tunelů, které vedly pod Seireitei, až jsme vylezli v jedné vždy opuštěné uličce, tedy skoro vždy. "A máme vás." Uslyšeli jsme Uraharu. "Za útěk to bude prodloužení trestu nejmíň o jeho polovinu a vzhledem k tomu že jste měli být zadrženi na dobu neurčitou..." Přidala se Ayumi, všichni strnuli, načež se ti dva od srdce zasmáli. "Kdybyste počkali pět minut, šlo by to i bestrestně." Usmála se Ayumi. "My si trochu s ostatními kapitány popovídali a můžu jen říct, že jste si svůj trest v podobě hodiny a půl ve vězení odseděli, že Hitsugaya už není brán za zrádce a vlastně mnohem víc, však uvidíte. Dodal Urahara, načež si ti dva plácli. Mně se hned ulevilo. "Yokata..." Vydechla jsem, tím jsem ale na sebe upozornila Ayumi, která mě do teď skoro nevnímala. Ten její pohled už jsem znala, znamenal průšvih. Já jen hodila nevinný výraz a dělala andílka. "Máš štěstí, že už tě Retsu taicho vyléčila. Yosh, ikuzo." Řekla nakonec a tak nás ona a Urahara dovedli k bráně Senkai, my všichni prošli, tedy až na Boujiho a Renjiho, ty dva si odchytl Urahara a cosi jim vysvětloval...
Tou dobou měly Emi a Yumi sledovat Toushira, ovšem to by je nesměli zastavit jistí Arancaři. Ano, Arancaři nikoliv Arancarky, jim se totiž do cesty postavil Stark a Lilinet! "Ksó, ou Coyote, nechceš s tím chvíli počkat? Máme trochu naspěch!" Okřikla ho Yumi takovým tím jejím provokativně dotčeným tónem, totiž Stark s Lilinet použil svou formu Resurrección a ani Emi ani Yumi nemohly přes ně projít. Trvalo to chvíli, ani jedna z nich nestačila tasit Zanpakuto a ti dva zmizeli, ani ty dvě nijak moc nezranili. "Co to kruci bylo? Nějaký pokus o pomstu za Aizena?" Odfrkla si Yumi. "Možná, teď si musíme pohnout, necítím Reiatsu ani jednoho z nich." Zareagovala Emi a tak se i s Yumi vydals hledat Kusaku nebo Toushira, popřípadě Kusakovy Arancarky, které by je k němu třeba dovedly.
I Toushiro stejně jako Emi a Yumi hledal Kusaku, zatím bez úspěchu. A stejbě bez úspěchu jsme hledali my jeho. On už byl v odlehlejší části Karakury, zastavil se kdesi od nějakých starých skladišť a pořád bez jediné stopy, která by vedla ke Kusakovi. Jenže Kusaka si ho našel sám a než se Toushiro nadál, už na něho zaútočil, on ale uhnul. "To chceš tolik umřít, že mě pořád hledáš?" Zašklebil se Kusaka a dal se s Toushirem do boje. "Nebuď si sebou tak jistý, Kusako. Vrať tu Pečeť nebo ji od tebe dostanu násilím!" Odsekl Toushiro. "S tím bych mohl mít menší problém, Hitsugayo. Víš, trochu jsem pozměnil své plány. Vidím, že o naši pomstu nestojíš a zřejmě jsi ani nikdy nestál, to je ale dobře. Buď teď nebo později, stejně to s tebou jednou skoncuju a bude už jen jeden Hyouninmaru a to můj! To mně po právu náleží a ty a staré nesmyslné zákony Společenstva jste mi ho tehdy sebrali! Ale teď to bude jinak, navíc s Pečetí, budu mít co chci a ty poznáš jaké to je, když nemůžeš mít něco po čem tak moc toužíš! Nebo bych spíš měl říct někoho..." Usmál se zlověstně se Kusaka, to totiž narážel na mě, čímž Toushira hezky naštval a tak teprve začal opravdový boj. Teď už jsme jak my tak i Emi a Yumi citíli jejich Reiatsu...

K naším celím přišel Renji a to hned bylo veselo! Ichigo se zas ukázal jako velice chápající kluk s velkým pamatovákem XD Poté se tam objevil i Bouji a to byla ještě věší sranda XD Ta jeho výmluva o podobnosti Renjiho s Byakuyou...No, Renji nás tedy informoval o všem možném a poté nás tajně vypustil a my honem do podzemních uliček. Když jsme někde vylezli, načapali nás Urahara a Ayumi. No my už si mysleli, že budem mít průšvih jak tři, ale zas by nám bylo divné, aby nás prásknul právě Urahara. Dneska sme měli celkem štěstí! Urahara nám oteřel senkai bránu a my hurá do Karakury za Toushirem a Kusakou. Jakmile jsme se objevili v Karakuře, všichni tři Quinci okamžitě zmizeli pomocí Hirenkyaku a mířili hned směr Toushiro a Kusaka. Takyže ti dva byli cítit míle daleko. Ono když někdo vyprovokuje Toushira, tak vás to může stát i hlavu. Ty, Ichigo a Noe ste to vzali Shunpem, páč ty jsi chtěla být honem rychle u své lásky, Ichigo chtěl všechno zachránit a Noe...ta se jen nudila tak běžela sváma XD My ostatní sme běželi klasickm během. Mezitím Emi a Yumi narazili na ty dvě arrancarky od Kusaky, takže se nám Emi a Yumi jaksi zdrželi. Noe si jich při běhu všimla a tak jim šla pomoc. Já, Inoue a Sado sme tedy běželi a Inoue šla taky pomoc Emi a Yumi. Sado běžel někam dál a mě najednou přišlo, jakoby někdo proběhl kolem mě. I za běhu sem otočila hlavu dozadu, jestli neuvidím toho někoho, ale nikdo tam nebyl. Asi jen halucinace. Jenomže jak sem nedávala pozor na cestu, zakopla sem o nějaký kámen a skutálela se do příkopu. Tam sem narazila ády do dalšího šutru a málem sem si vyrazila dech. Úplně ve mě tak zaskočilo a proletěla mi celem taková tlačivá bolest. Poté sem se snažila nabrat znovu vzduch do plic. Na chvíli sem neměla v plánu se zvedat. Mého pádu si ostatní nevšimli...celkem mi to ani teď nevadilo, páč aby mě někdo tahal zpátky na nohy..-_-" No, mezitím ty, Ichi, Sado a Quinci ste doběhli k Toushirovi a Kusakovi. Toushiro chtěl zrovna zasáhnout svým ledovým útokem Kusaku, ovšem ten uhnul a málem ten útok přistál na vás XD Ichigo začal nadávat a ty si jen leknutím vyjekla. Toushiro i Kusaka si tě všimli a na pár vteřin se na tebe oba zadívali. Toushiro starostlivě, Kusaka...škodolibě XD To ale náhle Kusaka zmizel a perfektně skryl své reiatsu. Poté se objevil ze tebou a oběma rukama tě objal kolem pasu a pak jakoby pod prsama. Jen se divně zasmál a i stebou zmizel! Tvoje reiatsu bylo ještě jakž takž cítit, ale Kusokovo cítit nebylo vůbec. Toushira málem trefilo a okamžitě bez rozmyšlení se vydal nějakým směrem, kterým ste mohli eventuelně jít. Ichigo samozřejmě následoval Toushira, páč byl zas naštvanej, že se nestihl ani pořádně rozkoukat, natož někoho zachránit XD

Zavzpomínejme na moment na to, co se dříve stalo...
Po konečné bitvě nad Karakurou přežili jen Ichimaru, Stark, Lilinet, Grimmjow, Neesa a Monabel. Ulquiorra se přidal na naši stranu a všechno vypadalo jako zázrak. Už žádný Aizen, žádné únosy ani podobné hrůzy. Tedy to si alespoň každý myslel, vždyť jsme sami viděli padat Aizenovu mrtvolu k zemi. Ten boj všechny trochu změnil, jak Shinigami tak i ostatní v Karakuře se pak k sobě chovali víc přátelsky, třeba u nás v Seireitei už si tolik neutahovali z 4. divize, aby taky ne, vždyť 4. divize udržovala při životě všechny obyvatele Karakury a vyléčila tolik zraněných.
Po Aizenově smrti bylo všechno v klidu, sem tam nějaký Hollow, jinak nic. Byl zrovna pátek ráno a jako vždy Kurosakiho parta mířila do třídy. Ren měl zase dnes náladu, řekněme že byl úchylnější než jindy, takže to byla radost s ním být v jedné místnosti. Uryuu a Kamiko byli jako vždy, stejně tak i Sado a Orihime, ta se usmívala od ucha k uchu a líčila Tatsuki, jak se nemůže dočkat víkendu. Noe na tom byla podobně, ta už se viděla někdy o víkendu s Ulquiorrou. A ty? Ty jsi mohla být šťastná, že už není žádný zvrhlý Aizen, který by na tebe sahal a unášel ti sestru, že už máš svého Ichiga a on tebe. Zrovna jste vcházeli do třídy, když vtom se ozvalo: "Iiiiiiichigoooooo!" To se totiž Keigo běžel přivítat a jako vždy byl krapet hyperaktivní. Jak už byl od Ichiga kousek, zastavil se a instinktivně se kryl. Nastala chvilka ticha. "Keigo co děláš?" Pozvedl Ichigo obočí, to se Keigo podivil. "Čekal jsem, že mě jako vždycky praštíš." Řekl, to se Ichigo jen ušklíbl, pozdravil se s Mizuirem a šel do třídy. Vyučování šlo rychle, až byl konec školy a Kurosakiho parta i s Keigem a Mizuirem šla domů. "Mate mate, v pondělí jsi mi uhnul, v úterý jsi mě opatrně zastavil, ve středu jsi mi zamával a zmizel za dveřma, ve čtvrtek to samé a dneska zas! Už jsi mě týden nepraštil!" Vysvětloval tam všem Keigo a hned to řešil, co s Ichigem je, že je nemocný, že to není on a podobné dedukce. "Ha, mám to! Tebe při ranním budíčku táta trefil a z toho ti hráblo!" Vykřikl asi dvacátou střelenou teorii. Ichigo se jen plácl dlaní do čela. "Kdepak, Ichigo má nemoc zvanou láska. Komu by nepopletla hlavu krása a něžnost naší Nany?" Ozvalo se najednou za vámi, to byl Shinji! A za ním i ostatní Vizardi. Ichigo se na Shinjiho výhružně podíval, hold nám pořád trochu žárlil. "Indayo, Ichigo. Já to nijak špatně nemyslel." Řekl nevinně Shinji, hold Ichi měl ještě v živé paměti to, co si Shinji dovolil na plese, i když to už bylo celkem dávno. Po té bitvě se ke Kurosakiho partě čím dál častěji připojovali Vizardi, pravda, že Shinjimu ses pořád líbila, ale držel se zpátky, uznal svou prohru, že tě hold dostal Ichigo dřív. A takhle podobně to šlo dnem za dnem, Ichigo byl nějaký trochu klidnější, ale to vlastně i ostatní a nikomu to nijak nevadilo. No klidnější, jak se to vezme, čím dál častěji nám Ichiho chytala vášnivá nálada. Řekla bych, že tobě nijak nevadilo, když tě zahrnoval vášnivými polibky a něžnými doteky.
Po té delší době klidu se ale jednoho dne stalo něco divného. Jednu sobotu Kurosakiho parta seděla i s Yumi, Emi a Ulquiorrou u Urahary. Ten vás čím dál častěji zval, vždycky chtěl slyšet nějaké drby, sám přidal co je nového v Soul Society, někdy i vyprávěl staré historky a jindy tam byla i Yoruichi nebo Ayumi. Toho večera tam byl jen Urahara, ale i tak to byla zábava jako vždy. Ichigo samozřejmě seděl vedle tebe a jednou rukou tě objímal. Ty jsi o něho byla opřená a spokojeně se k němu tulila. Ichigo tě chtěl zrovna políbit, když vtom sebou trochu cukl a druhou rukou se chytil za hlavu, toho si všiml i Urahara. "Dai jo ga, Kurosaki kun?" Zeptal se, načež už se na Ichiga dívali i ostatní, co že se to děje. "To nic není, jen mě trochu bolí hlava. To určitě ten dnešní budíček." Odpověděl Ichigo, omluvil se, políbil tě na rozloučenou a odešel domů. Že prý si půjde lehnout. No hlava ho bolela, ale proč, že? Kdo by řekl, že tu bolest způsobil boj Ichiga a Aizena v jeho vnitřním světě. Ano, Aizena. Byla totiž jedna skutečnost, o které tehdy nikdo nevěděl. Aizen se tak lehce nevzdával a v posledních minutách souboje se mu tehdy podařilo přenést svou duši do Ichigova těla. Tam denodenně zápasil s Ichigem, Hichigem i Zangetsu stejně jako dnes. "Teme! Vypadni sakra z mýho těla! Jako bys už nemohl chcípnout!" Láteřil Ichigo a dál bojoval s Aizenem, který jeho útoky v klidu odrážel. A co když řeknu ne? Mám své plány, s tím nic neuděláš." Usmál se Aizen, to ho málem zasáhl Hichigo a následně i Zangetsu. Totiž i těm dvěma Aizenova přítomnost vadila a tak teď neřešili nějaké dohody nebo co jim Ichigo dá, když pomůžou. "Ale vy dva už mě štvete. Říkaly ti někdy Emi nebo Ayumi jaké to je být pohlcen mým Zanpakuto?" Řekl takovým zlověstným tónem, tasil svůj Zanpakuto a vzápětí se celým Ichigovým vnitřním světem rozlilo ostře bílé světlo. Ichigo si promnul oči, vstal a začal se rozhlížet kolem. "Oi, Zangetsu oosan! Hichigo? Cos s nima provedl, Aizene?!" Soptil Ichigo, Aizen jen spokojeně schoval svůj Zanpakuto. "Tys mě neslyšel? Pohltil je můj Zanpakuto, teď jsou mým zdrojem síly. A teď už to spolu skončíme, ano? Vadí mi, když mě vyrušuješ ve chvílích, kdy jsem s Nanou." Řekl Aizen, načež chtěl Ichigo zaútočit, ale najednou se mu všechno kolem převrátilo opačně, začala se mu točit hlava a než se vzpamatoval, ucítil tupou bolest a svalil se k zemi. Aizen kolem něho vytvořil bariéru a pak už měl klid. Nebyl tady nikdo, kdo by ho rušil. Ichigo byl mimo, Hichigo a Zangetsu teď byli jeho zdroj síly stejně jako tenkrát Ayumi a ostatní neměli ani tušení, že stále žije, že ovládá Ichiga...

Byl tedy pátek, celkem pěkný den, ani vedro, ani zima, nepršelo...prostě normální hezký den. Po škole jsme se my, Kurosakiho parta, stavili opět u Urahary. Ten měl pro nás nejnovější drby ze SS a my mu zas měli taky něco říct, aby to mohl vykecat ostatním shinigami XD No, dozvěděli jsme se, že akorát v SS je teď celkem živo a zábava. Matsumoto každej lichej den pořáda večírky v jedné tajné skrýši, spíš tajné mmístnosti 10-divize. Shunsui a Nanao se pořád "hádaj" a nějací shinigami si začali na ty dva vsázet, kdy se dají dohromady XD Ty že prý máš pohodu a všude seš vidět buď s Toushirem jak se ksobě tulíte či tak, nebo s Boujim, jak za něho žehlíš průšvihy. Yama jii se rozhodl, že do každé divize (přesněji na každou zahradu každé divize) postaví bazén XD Byakuya prý pěkně zdivočel kvůli naší divoké Yoriko XD Hisagi prý zas všude chodí s Moriko a ti dva jsou úplně mimo, hlavně že jsou spolu. Kenpachi se prý nudí a chtěl by tu Ichiga na ranní rozcvičky XD No, ak už sem řekla, v SS bylo veselo...a to taky právě díky Boujimu, kterej byl průser za průserem. To už chtěla vyprávět Kamiko drby z Karakury. To se ale zrovna Ichigo chytil za hlavu a poté odešel asi k sobě domů. Urahara se za ním tak tajemně díval, jakoby zas veděl něco víc, co my ne. Samozřejmě mě to nedalo a musela sem se taky zvednout a jít za Ichim. Nano chan! Být tebou tak tady radši zůstanu...podotkl Urahara. To sem stím ale nesouhlasila, co když ho chce zas ovládnout Hichigo?! Prostě sem se rozhodla jít za ním a tečka! Nebojte, dám si pozor! Co když se mu teď někde něco stalo? Zatí...zatím se mějte! rozloučila sem se a běžela ho hledat. Nejdřív sem šla k Ichimu domů. Zazvonila sem u ich na dveře a asi po minutě mi otevřel jeho táta a za tátou ichigovi ségry. Dobrý den! Je doma Ichi? zeptala sem se děsně mile XD Ne, nebyl ještě ady, já myslel, že ste někde spolu o-O nechápal jeho tátaa už si myslel, jak Iciga bude vyzvídat kde byl když né semnou a chraň ho pánbůh jestli byl někde s jinou XD, já jen poděkovala, rozloučila se a šla zase tím jedním parkem. Kam asi tak mohl jít? Sakra, říkal že ho olí hlava a že jde domů...třeba to vzal tou delší cestou..přemýšlela sem a běžela přes park určitým směrem. To sem si ho ale všimla jak sedí na laviče a hlavu má položenou v dlani. Ichi! řekla sem si spíš pro sebe a šla k němu. Ichi, seš v pořádku? Nechtěl tě předtím ovládnout zas ten hollow? strachovala sem se a už sem byla skoro něj. Radši sem si dávala bacha, aby tam fakt neseděl Hichigo místo Ichiho. Ichi tam pořád seděl, ani nic neříkal...prostě nic. Sedla sem si pořád opatrně vedle něj na livačku a pomalu ho vzala za ruku, Ichi, řekni něco. Klidně nějakou blbost, ale hlavně něco řekni...Teď mě fakt docela děsíš... snažila sem se mluvit klidně XD
Mezitím u Urahary na chvíli všichni ztichli, ale pak se začlo drbat. Nejvíc tamasi mluvila Kamiko, Uryuu se na ni jen zamilovaně usmíval, sado mlčel jako vždy a Inoue taky žvanila. V SS bylo opravdu celkem živo. Matsumoto zrovna ukecala Hisagiho, aby do svého deníku dal na zadní stránku (přední neukecala XD) reklamu...spíš pozvánku. Ono totiž za dva dny měl být další mejdan. Matsumoto už sháněla pití a i něco k jídlu, hold chtěla být připravená. Yoriko a Ikkaku jí pomáhali, ikdyž Yoriko míň, ta musela trávit hlavně čas s Byakushim. Ty jsi se procházela s Toushirem po uličkách, jenomže vy dva ste taky nikdy moc klidu na sebe neměli. Například teď. Teď si vás odchytla Matsumoto, spš si odchytla kapitána, Taicho! Mohl byste za mě zas udělat ty papíry? Já vážně nemám čas a navíc musím ještě zařizovat hodně hodně věcí a ty papíry mají být do zítra! řekla zoufalým tónem Matsumoto. Toushiro, ikdyž teda fakt nerad, se stebou rozloučil a šel úředničit. Ty jsi teda chtěla zamířit do své divize, to si ale uslyšela menší výbuch a pak uviděla i kouř z budovi 12.divize. Rozhodla ses podívat se, co se to tam stalo, popřípadě někomu pomoct. Když už jsi byla skoro u hlavních dveří 12.divize, vyběhl znich Bouji, který byl celý od čmoudu a stáli mu vlasy XD Za ním běželo několik členů z 12.divize a pak se tam objevil i očmouděný a ohořelý Mayuri, který tam vyhrožoval pěstí směrem Bouji XD Ty malej zmetku!! Tohle už ti jen tak neprojde!! křičel tam Mayuri a pak se zas vrátil k sobě do budovi...

V Seireitei bylo zase jednou veselo. Vrcholily přípravy Matsumotina dalšího večírku, tedy přesněji to mělo být loučení s 3. a 4. důstojníkem 9. divize, kteří měli být za dva dny převeleni k 0. divizi. Ovšem Rangiku to vzala jako další mejdan a že když jsou dva, o to větší párty to musí být a už plánovala, jak bude hodně saké a jídla a zábavy, no není co dodat. Vyjímečně ji Toushiro uvolnil od papírování a sám se do toho pustil, já zase měla namířeno k 13. divizi, kde zrovna byl Shunsui taicho s Nanao dono a Ayumi dana, ale u Úřadu Technologického Výzkumu jsem se zastavila. Chvíli se ozývaly nějaké zvuky, pak ale ven jako namydlený blesk vyletěl Bouji! Byl celý začmouděný a ještě mu stály vlasy, moje reakce? :*Kon eh what*: Ještě lepší ale bylo to, jak za ním pak vyběhlo několik členů 12. divize, to jsem tvářila asi takhle: :*Kon eh what*: :*Kon eh what*: A třešničkou byl Mayuri, který stejně ba ještě víc zřízený jak Bouji vylezl ven a hrozil mu pěstí, hold průšvihář v akci a Bouji měl zrovna na 12. divizi ohromné štěstí. Už to vypadalo, že Mayuri se vrátí dovnitř, jenže to se zastavil, všiml si mě! Jenže ouha, na jeho tváři se objevil zlomyslný úšklebek, to můj výraz byl asi takový: :*Kon eh what*: :*Kon eh what*: :*Kon eh what*:
Takže nakonec se ti Mayuriho Shinigami vrátili s nepořízenou, Bouji zalezl do kasáren a já? Já to zase schytala, jo na žehlení Boujiho průšvihů už jsem expert. Pod Mayuriho dohledem jsem musela uklidit celou laboratoř a chodbu, či-li všechno, co Bouji zašpinil a poničil. "To mi řekněte, Kurotsuchi taicho, že máte na mě takové štěstí... Ten Hollow, před týdnem čaj, pak ty dokumenty, dopisy, ta hlídka, saké a dnes tohle. Já už málem nevěřím tomu, že vždy když vám Bouji něco provede, ručím za něho já..." Říkala jsem spíš sama sobě při úklidu takovým křečovitým tónem a v hlavě už se mi honily představy o tom, jak je Bouji mrtvola. "Taishtachikata... A co, už sis zvykla, ne? Mimochodem, tam máš ještě šmouhu." Usmál se Mayuri, to už jsem křečovitě stiskla hadr a měla sto chutí nacpat ho milému kapitánovi Kurotsuchimu do krku! Mihlo se mi hlavou, prostě krása a Bouji se zatím v klidu dal do pořádku a šel si sednout za kapitánem, Nanao a Ayumi.
Tou dobou jsi hledala Ichiga. Doma nebyl, nikde po cestě jsi ho nezahlédla, až jsi ho konečně našla v parku. Mlčky tam seděl s hlavou v dlaních a i když jsi na něj promluvila, mlčel. To už ti začal dělat pořádné starosti a tak sis sedla vedle něj a pokoušela se z něho dostat, co mu je. Najednou ale Ichigo zvedl hlavu a usmál se. Jenže ouha, měl na hlavě menší krvácející ranku. "Gomen, nechtěl jsem tě vystrašit. Jen se do mě naváželi nějací blbci, bylo jich trochu víc, ale nic mi není, je to jen škrábnutí. No, trochu ano, zase se ozval, ale jen krátce. Raději půjdeme." Vysvětlil ti, zvedl se a natáhl k tobě ruku, aby ti pomohl vstát. Tak tě tedy Ichigo doprovodil domů, ale dřív než jsi mu stačila nabídnout, že ho třeba ošetříš, věnoval ti úžasně něžný polibek a pak utíkal domů...
Mezitím už jsem dávno měla po úklidu, Mayuri mohl být spokojený, že si zase svoji škodolibou náladu vybil na mně a že má zase v laboratoři uklizeno a já právě vylezla ze sprchy, totiž být cítit jako Mayuriho laboratoř po výbuchu, to není nic moc. "Necháváš to na zítřek?" Ozval se najednou Senpuu. "To teda ne, Boujiho si najdu a to bude horší než uklízet ten svinčík!" Oznámila jsem a pak se převlékla do kimona na spaní, rozčesala si vlasy a šla ven. Skryla jsem Reiatsu a použila Shunpo, až jsem došla ke kasárnám 13. divize. Tam zase bylo veselo, Bouji, Shunsui taicho a Ukitake taicho měli načnuté saké, smáli se a povídali si. Nanao už zřejmě šla. Jen jsem si povzdychla, zaklepala a vešla dovnitř. "Sumimasen, nerada ruším, ale potřebovala bych na moment Boujiho." Omluvila jsem se a takovým skoro až zákeřným tónem zvýraznila slovo moment. Shunsui a Ukitake na mě koukali zprvu trochu překvapeně, taky nebylo běžně, že jsem chodila po Seireitei v kimonu na spaní s rozpuštěnými vlasy. To Bouji se spíš tvářil jako A sakra, dobře věděl, proč tam stojím. Než kdokoliv cokoliv řekl, lapla jsem Boujiho za kimono, Shunpo a pak už jsme stáli u skladu 8. divize. Bouji se tvářil jako minutu před smrtí. "Víš, je dobře, že jsi zaneřádil jen část chodby a tu malou laboratoř, náš sklad je asi třikrát větší." Usmála jsem se, Bouji jen svěsil hlavu, že se vzdává a dal se do uklízení, od rovnání krabic přes mytí oken až po zametání. Trvalo to asi hodinu a půl a Bouji se mohl jít znovu koupat, jak se zpotil a taky jak byl od toho prachu špinavý. No já byla spokojená, pomstila jsem se Boujimu a sklad vypadal jako nový. :*Kon cool*:
Další den ráno jsem seděla v pracovně a vyplňovala nějaké papíry. Přála jsem si, aby už byl večer, Toushiro totiž měl taky spoustu práce a tak bychom se mohli vidět až k večeru. Jenže vtom se ozval jakýsi hluk a otevřeným oknem do pracovny skočil Renji, který následně málem spadl oknem ven, protože ho přitáhla Rukia, která vzápětí taky oknem vlezla dovnitř. Já se jen plácla dlaní do čela a dopsala poslední formulář. "Pohni si, za deset minut jdeme do Karakury, to víš, měsíční kontrola toho, jak si Kurosaki vede plus jako vždy zastávka u Urahary." Oznámil Renji a Rukia jen přikývla. "Ah... Soka, do večera jsme zpátky ne?" Ujistila jsem se. "Znáš Uraharu, bude to nadlouho, ale klidně můžeš jít dřív, aspoň utečeš jeho výslechu co se vztahů týká." Zazubil se Renji. "Jo, protože mu to stejně Renji vyžvaní." Podotkla Rukia a šťouchla Renjiho do žeber, ten se ale bránil. "Nani? Já to fakt nečetl schválně! Nemůžu za to, že jsem našel fotky a zápisky Hisagiho a Matsumoto!" Nesouhlasil, to jsem zpozorněla. "Moment, jaké zápisky a fotky?" Vyhrkla jsem, to se ti dva přestali hádat a dělali, že nic neřekli. "No tak, já to z vás dostanu, jak..." Ale ani jsem to nestačila doříct, Renji totiž i s Rukiou vyskočil oknem ven a utíkal pryč. "Oi! Sokomatara!" Křikla jsem na ně a použila Shunpo, až jsem je dohonila u brány Senkai, ta už byla otevřená a my v klidu mohli jít do Karakury.
Tam už nás čekal Urahara a s ním i ranní ptáčata, takže naši tři Quinci. Ostatní, tedy krom našich tří Arancarů, Ururu, Jinty, Tessaie a modifikovaných duší o našem příchodu nevěděli. Než ale kdokoliv stačil říct jediné slovo, ozvalo se sborově: "Nee chan!!!!!" To se totiž objevil Kon a hned skočil na Rukiu, přesněji se jí pověsil okolo nohy a to ho jen těžko setřepávala. A ten druhý hlas, to byl Ren, no vážně radost, když mě svalil k zemi. "Okiro kudasai!" Sykla jsem a pak s pomocí Ishidy a Renjiho ze sebe Rena dostala, prostě krásné přivítání.

Byla jsem tedy doprovezena až domů. Chtěla jsem Ichimu nabídnout, že bych se mu na tu ranku podívala, ale on hned zmizel. Tohle mi přišlo divný, ale tak co. Hold to nebudu řešit a udělám si pěkný den jen pro sebe ve vaně s pěnou XD Když už jsem byla v koupelně, z chodby jsem slyšela Noe s Urukišim. Ti dva taky dělali pěknej hluk, ale pak se zavřeli do pokoje a už byla zase klid. Opět sem se chtěla zasnít, jenomže to sem slyšela dole domovní zvonek a Noe jak kříčí, ať tam jdu. -_-" Opravdu super. Vyleza sem teda z vany, kde sem nebyla ani deset minut, zabalila se do ručníku a šla tedy otevřít. Byla mi celkem zima, páč vyhřátá z vařící koupele do studené chodby není moc dobrej nápad. Otevřela sem dveře a tam naši tři quinci. Ohayo! Můžem dál? zeptala se mi Kamiko a ti dva se taky děsně mile culili. Doufám, že nějak nerušíme...dodal Uryuu a ukázal na ručník plus ze shora byli slyšet zajímavé zvuky. Ani né, pojďte dál. Kdyžtak si zatim sedněte do obýváku nebo kuchyně, já jen na sebe hodim aspoň župan a hned vám něco přichystám. vychrlila sem a šla nahoru vzít si jen spoďáry a župan. Taky kdo by se zas oblíkal, když do vany možná půjdu za nějakou chvíli znova XD No, v župan sem seběhla ktěm třem, kteří mi oznámili že by tu rádi dnes přespali. Navíc zítra má přijít Rukia, Renji a ty podívat se knám do Karakury atd. a naši Quinci chtějí být u toho, až příjdete XD Po několika minutách opět někdo zvonil. To tam stáli Orihime se Sadem, prý že se jdou rozloučit. Rozloučit? A kam jedete? nechpala jsem je. Ty jsi asi ve škole poslední dobu nedávala pozor že? Jedem na ten výměný pobyt do švédska! připomněla mi Orihime...spíš mě informovala, páč já asi vážně nedávala pozor a o žádném výměném pobytu nevím XD Orihime i Sado odlítali už za několik hodin, takže se opravdu jen rychle rozloučili a hurá na letiště.
A nastal další den. Asi v šest ráno všichni tři Quinci už byli vzhůru a už se připravovali na odchod z mého domu. Byla sobota a já měla vplánu ležet v posteli celej den XD Noe byla vzhůru i s Urukišim už v půl osmé a šli se někam asi projít. Quinci meitím došli k Uraharovi, kde byl i Kon XD Arrancarky asi spali, páč tam ještě nikde nebyli. Všichni přítomní tedy stáli v té tréningové hale a čekali, až již připravenou Senkai bránou projdete vy. Po několika vteřinách pořád nic a Kon s Renem se asi těšili nejvíc. Náhle nastala ta chvíle, kdy jste se koneně objevili! Na Rukiu okamžitě skočil Kon..spíš nestihl doskočit, páč Rukia ho hned uzemnila nohou a na tebe se vrhl Ren. No, řekněme, že to jsi fakt nečekela, zakopla a oba ste skončili na zemi, což Renovi nijak nevadilo. To se ale zas nelíbilo Kamiko a Ishidovi, tak ho z tebe násilím nenásilím dostávali pryč. Rene, slíbil si, že aspoň před náma budeš klidnit své hormony! nadávala Kamiko a už mu hrozila pěstí, to se Ren schoval za Ishidu...no prostě krásné přivítání. No, Urahara začal hned vyzvídt co se děje v Seireitei. Tak ste teda všichni tři šli nahoru do krámku do té místnosti s kulatým stolkem, kde jste si všichni posedali a měli ste mluvit a hlavně Uraharu informovat o důležitých věcech...takže drby. No a Midori san zase musela žehlit průšvihy ve dvanácté divizi! řekl Renji pobaveným tónem. Ata, Midori, nepodplácíš ty Boujiho, aby naschvál dělal průšvihy ve dvanácté divizi? Že bys něco víc cítila ke kapitánovi Mayurimu? rejpal Urahara a tak začalo sobotní ráno.
Mimochodem můj plán celodenního válení moc nevyšel, páč někdo někomu volal na mobil, asi nejspíš na mobil Noe a mě to prostě nedalo a musela sem ze zvědavosti kdo volá vsát XD Poté sem si udělala kakao a v županu šla vybrat schránku...jako každou sobotu XD

Zase jako dřív, asi tak nějak bych to popsala. Naši tři Quinci, ty, Urahara a zbytek jeho obchodu s námi seděli uvnitř a Urahara hned vyzvídal co je nového. Renji si samozřejmě nemohl odpustit zmínku o Boujiho dalším průšvihu, díky kterému jsem to zase od Mayuriho slízla já. Jenže to by nebyl Urahara, aby ho nenapadla nějaká krásná poznámka. Jen to řekl, Renji těžko zadržoval smích a i Rukia měla problém nesmát se. Já jen údivem pootevřela pusu, ale pak se uklidnila. "Urahara san, tohle neberte nijak špatně, jako by se to nestalo, ano?" Řekla jsem klidně a než se Urahara stačil zeptat o čem mluvím, už schytal jednu pořádnou a tak získal kawai monokl. "Eh... Heh... No, tak raději povídej ty, Renji, jak to teď máš s Rukiou?" Pokračoval Urahara, no Renji se málem udusil tím čajem, který zrovna pil a když Urahara přidal další chytré poznámky, udělal se mu monokl číslo dvě. Prostě zábava, když vtom jsme všichni ucítili známý duševní tlak. Než jsme se zvedli, už kolem proběhly Emi a Yumi v jejich pravé podobě a já, Renji a Rukia hned za nimi. Venku se totiž objevily Neesa a Monabel. "Jikanda, Shinigami." Řekla Monabel a Neesa se jen škodolibě usmála. Vzápětí byla za tebou a chystala se zaútočit, ale Emi její útok ihned zablokovala. Jenže jak se tam tak blokovaly navzájem stejně jako Monabel a Yumi, z ničeho nic obě naše Arancarky zaúpěly bolestí a každá s krvácející ránou na levékm rameni padly k zemi. To byl Stark! Samotná Primera! "Štveš mě, Coyote. Nesnáším tyhle podlé útoky, jen zbabělci skrývají úplně Reiatsu!" Sykla Yumi a stejně jako Emi se zvedla. "Mate kudasai, zraněné bojovat nemůžete a..." Ale Renji to nestačil doříct, to už se objevil Ichigo a hned se dal do boje. "Kyoujin! Tři na jednoho je moc!" Sykla jsem a hned stejně jako Renji šla pomoct I9chigovi. Rukia se zatím pokoušela uklidnit ty dvě a poslat je dovnitř, ať se nechají ošetřit. Vzápětí to vypadalo tak, že Ichigo bojoval se Starkem, Monabel se mnou a Neesa s Renjim. Každý se soustředil na svůj boj, když vtom se ozvalo bolestivé zaúpění! Já i Renji jsme se prudce otočili, toho ale ty dvě využily a my tvrdě spadli na zem. Najednou se Neesa a Monabel postavili jedna za a druhá před Starka s Ichigem a utvořili kolem nich neprůhlednou bariéru. Šlo to všechno hrozně rychle, najednou se ale cosi mihlo a bariéra se rozpadla. To byl Ulquiorra a dole k vám přiběhla Noe. Po tom útoku byl Ichigo mimo, jeho tělo bylo nehybné a Neesa s Monabel ho v tu chvíli držely. Ulquiorra se dal do boje se Starkem až se na moment přiblížil k Ichigovi, zachytil jeho pohled a to strnul, jenže toho Neesa využila a zaútočila, Ulquiorra uhnul. Ale tohoto rozptýlení jsme zase využili my, já a Rukia jsme použily Bakudo číslo 4: Plazící se lano, Ulquiorra zaměstnal Starka a Renji chytl Ichiga. Stark jen mlčky odskočil dál a otevřel Gargantu, všichni tři zmizeli.
"Ichigo! Oi Ichigo!" Bylo slyšet Ishidu, to už se za námi dostali i naši Quinci, které až překvapivě zaměstnala Lilinet. Ichigo se nehýbal, měl zavřené oči, byl studený, jako mrtvý. "Hayaku, vemte ho dovnitř!" Křikla Kamiko. Za pár chvil už jsme byli zase vevnitř. Ichigo ležel nehybně a bez jediné známky života, Urahara něco konzultoval s Tessaiem, Noe tě uklidňovala a naši tři Arancaři byl trochu dál od ostatních. "Všimly jste si, že?" Zeptal se Ulquiorra a ty dvě přikývly. "Co tě tak rozhodilo?" Řekla Emi. "Ten pohled nemíváš často, Ulquiorro." Přidala se Yumi neobvykle vážným tónem. "Zachytil jsem jeho pohled, bylo to... Bylo... Ty oči, to nebyl Ichigo, ty oči poznám, jen jeden muž má tak znepokojující, zlé a vypočítavé oči." Odpověděl. "Wakana, musel to být přelud, dobře víš..." Odmítla to Emi, ale to ji přerušila Yumi. "Mohl by vůbec? Víme, že jeho Zanpakuto je schopný absorvovat jiné, také je to iluzionární Zanpakuto, ale tehdy nad Karakurou se jeho Zanpakuto rozplynul." Nadhodila Yumi. "Je to divné, zkusím zjistit víc." Uzavřel to Ulquiorra a pak i s Emi a Yumi zmizel pomocí Sonida někam pryč. My mezitím podali zprávu Soul Society a seděli venku na střeše. "Nechápu to, není nijak zraněný, nevyčerpal žádné Reiatsu, jeho duševní spánek ani duševní řetěz nebyl nijak porušen, neubyla ani životní energie, ale on se pořád nehýbe. A ani nejsou známky po jedu." Nadhodila Rukia a při tom se opírala o Renjiho, který jí jednou rukou objímal okolo ramen. "Které Bakudo je schopné způsobit takový stav?" Zareagovala jsem, to ty dva trochu překvapilo. "Nejmíň 90. úroveň, ale vždyť nebylo cítit žádné další Reiatsu a duševní tlak nebyl tak velký, aby nás natolik zmátl." Odpověděl mi Renji. "To ne a i kdyby kdokoliv své Reiatsu skrýval sebelíp, vždy by byl malý náznak. Bakudo 90. úrovně by odpovídalo, to ale neovládá každý. Třeba někdo na kapitánské úrovni nebo spíš bývalý kapitán." Prohodila jsem a přemýšlela, jestli by bylo možné, že by za tohle mohl Ichimaru. To se ale otevřela Senkai brána a z ní vylétly tři pekelní motýly. "Návrat? No dobře, 12. divize to bude nepochybně i se 4. divizí a Jednotkou Kido řešit." Povzdychla si Rukia a dle rozkazů i se svými motýly skrz bránu odešli. Já měla zůstat tady v Karakuře.