Karakura aneb příběh začíná

A byli jsme pryč, Kona to nijak nebralo a raději se zajímal o to, kde že bude bydlet. "Ha, Ichigo bude jen rád že bude mít ode mě pokoj." Zazubil se Kon a hned letěl k Ichigovi. "Takže ode dneška bydlím u Nany chan." Řekl, jako by to už byla hotová věc. No, v tu chvíli se dal Ichigův výraz jen těžko popsat, proto raději použiju grafické znázornění jeho nálady: :*Kon shocked*: Tak asi takhle nějak se tvářil. "Co je? Nezáviď mi!" Řekl Kon takovým vítězným tónem, to už se Ichigo tvářil o cosi jinak: :*Kon angry*: "To ses zbláznil, ne? Na to zapomeň, ještě abys ji otravoval ty plyšový úchyle!" Zamračil se Ichigo na Kona a tak si tam ti dva vyměňovali zlé pohledy, až si Ichigo uvědomil, že jaksi stojíš kousek od nich. "Eh Nano, pokud teda Kona tak chceš, tak dobře, jen pozor, je to pořádně úchylný plyšák. Kdyby něco, řekni mi, já už ho když tak srovnám, že?" Řekl Ichigo přátelsky a poslední větu ale poněkud výhružně a opět si s Konem vyměnil zabijácký pohled. "Ah Nana chan, co teď? Rybník? Domů? Nebo co zajít někam na jídlo? Já bych si něco dal." Rozzářil se Kon, to už věděl, že má totiž vyhráno. "Jo a je pořádně nenažraný." Dodal ještě Ichigo, to se Kon zase zlobil, že mu kazí image.
V tu chvíli už jsme byli zpět v Seireitei a to by přece nebyli Yumichiko a Ikaku, aby neměli zase ty svoje "úžasné" poznámky. "Byla to jen kontrola města, jestli tady nejsou ještě další Hollow, co tě to tak zajímá?" Odpověděla jsem Ikakovi, který teď nasadil zamyšlený výraz. "Obhlídka města, nikdo je neviděl, měli chvilku pro sebe, hmm... Z toho lze usuzovat, že..." Ale jelikož Ikaku uvažoval moc nahlas, svoji úvahu nedokončil. "Z toho lze usuzovat co, Ikaku?" Podíval se na něj Hitsugaya, to už na něho koukal i Shunsui, Yumichiko i já. "Eh z toho lze usuzovat že... Že jste pečlivě prohlédli město, takže tam už není jediný Hollow." Vykoktal rychle Ikaku, jo moc kecat, to se hold nevyplácí. Když už jsem si myslela, že bude od těch dvou chvilku klid, začal zase Yumichiko. Já se teda nikdy nepovažovala za nějak krásnou či co a na kritiku jsem byla zvyklá, taky že se v jednom kuse kritizuju sama. Pomyslela jsem si, ale poznámky tohodle typu nemá rád asi nikdo. "A ty se divíš? Za dnešek máme za sebou nejmíň dvacet Hollow, takže je pochopitelné, že jsem trochu rozcuchaná." Řekla jsem klidně, musela jsem uznat, že mi můj účes trochu nedržel, taky po tom všem boji. No co, vytáhla jsem si z vlasů tu jehlici, která mi držela vlasy v drdolu a rozpustila si je. To mohl být pro ostatní nezvyk, vidět mě s rozpuštěnými vlasy bylo hodně neobvyklé. Byla to jen chvilka a už jsem měla vlasy opět učesané do úhledného drdolu a po stranách obličeje pár pramínků, teď už jsem rozcuchaná rozhodně nebyla. To se najednou Shunsui zastavil. "Tak Midori, pojď se mnou, budeme muset pro starouše Yamu sepsat hlášení, stejně tak i Toushiro. Jo málem bych zapomněl, starouš Yama s tebou chtěl mluvit, tak mu to hlášení můžeš dát rovnou tam a vy dva jděte za Kenpachim, 11. divize má teď volno." Řekl Shunsui a tak jsme taky všichni udělali, Toushiro odešel hned za Yamamotem, Yumichiko a Ikaku zase šli za Kenpachim a já s Shunsuiem taicho šla za Nanao dono, která se o všechno tohle papírování starala.

Hele nemusíte se pořád tak hádat XD pokoušela sem se ty dva trošku uklidnit. Kon teda přestal a s vítězným pohledem se mě zeptal co teď. No jelikož sem měla už plavky a znova převlíkat se mi fakt nechtělo, tak sme šli samozřejmě do vody XD Kon teda protestoval, že už teď je jak houba na tabuli a že nechce dopadnout hůř. XD Pak si ale řekl, že to znamená delší vysušování ode mne, takže se snažil smočit co nejvíc XD Ichigo ty nejdeš? volala sem z vody na něho, kterej tam stál jak tvrdé Y. Tsuki na břehu přemýšlela, co by komu mohla udělat XD Proto se nenápadně potopila do vody a nečekaně stáhla Kona pod vodu...no prostě prudila ho jako Ikakuka XD Pak ji ale napadlo, že by mohla zksuit vyprovokovat Ichiga. Ten se naštve lehce, takže bude sranda XD
Mezitím v Seireitei už Shunsui všem řekl co a jak a všichni teda odešli a svými povinostmi. Než ale např. Hitsugaya odešel, ještě se na tebe mile podíval a aby to nevypadalo podezřele tak všem jakoby zamával a odešel XD Po cestě do budovy 8. divize se tě Shunsui pohodářským tónem zeptal, Hitsugaya taicho je nějaký divný poslední dobou..nezdá se ti? Přestává se mračit a dokonce už se ani nezlobí na Rangiku kvůli nějakým blbostem...podrbal se na hlavě a při tom koukal kamsi do nebe. Když ste pak dorazili do nějaké kanceláře v budově 8.divize, byla tam už přichystaná Nanao dana.
No tak rychle, Yamamoto taicho to už bude chtít...A zase budem poslední kdo mu to hlášení donese...Midori-chan , prosím mohla bys mi tedy pomoci? řekla trošku nasupeně Nanao danna, jelikož zase hlavně kapitán přišel pozdě a nestihnou sepsat hlášení..zase XD Ale no tak, zlatíčko Nanao! Tohle rozčilování ti vážně moc nesluší! řekl tím svým tónem a uchváceně koukal na Nanao dana XD
Mezitím Toushiro se vracel k sobě do asi 10.divize XD Také přišel do kanceláře, kde byla Rangiku. N a představte si, Toushiro celkem milým a klidným hlasem svoji více-kapitáku pozdravil! Rangiku málem dostala z toho infarkt, že jí kapitán takhle mile pozdravil XD ( Z toho bude zaskočená ještě týden XD), Hitsugaya taicho, Y-yamamoto sama chce s vámi mluvit...trošinku se zakoktala a pořád si ho podezřívavě prohlížela, jestli je to vážně on XD No, mezitím v 11.divizi, když se Ikaku s Yumichikem vraceli tak Ikaku si pořád trval na svým, že spolu něco Midori-chan a Hitsugaya taicho mají a už si plánoval jak to prostě zjistí na 100% a že je chce někde načapat a tím si potvrdit svou teorii XD

:*Ichi kun*:

:*Maya Natsume*

Na Konovu otázku jsi měla rychlou odpověď a už jsi v mžiku byla ve vodě a lákala taky ostatní. Kon se chvíli zdráhal, ale pak přišla rozhodující myšlenka. Když se namočím ještě víc, bude mě muset Nana chan sušit ještě dýl a navíc můžu postříkat Ichiga. No eh, možná bych si to u něho za ten poslední týden měl vyžehlit, hmmm ale jak? Přemýšlel Kon a při tom šel směrem do vody. "Už vím!! Ááá..." Vyhrkl, když vtom mu podjela tlapka a už byl ve vodě, to už na něho Ichigo s Tsuki divně koukal. "Co víš, Kone? Na co jsi přišel?" Zajímala se hned Tsuki. Kon nasadil rychle nenápadný výraz alá Já nic. "Nic nic, jen mě něco napadlo, nic důležitého, Ichigo pojď taky plavat!" Snažil se to Kon zamluvit. Ha, to bude paráda! Budu vyzvídat něco od Nany a pak to řeknu Ichigovi a pak budu zase vyzvídat od Ichiga a jeho kámošů a řeknu to Naně! Já jsem genius. Radoval se Kon sám pro sebe a v klidu ležel na zádech na hladině rybníka a zubil na všechny strany. "Em promiň, ale už půjdu, uvidíme se později a Kone, ty nedělej žádný blbiny." Řekl Ichigo takovým zvláštním tónem a pak s celkem zamyšleným výrazem vzal svoje věci a odešel.

:*Zaraki*:

:*Midori*: :*Toushiro*:

:*Yachiru*:

Mezitím v Seireitei si každý šel po svém. Ikaku a Yumichiko zrovna došli za Kenpachim. "Konečně jste tady, už jsem myslel, že vás tam nějakej Hollow oddělal." Zazubil se Kenpachi. "Ha Lebkoun a Krasoň." Ozval se najednou dívčí hlas, to už se Zarakimu na rameni objevila Yachiru. Ikaku se jen zamračil a Yumichiko naopak pousmál, tohle bral od pod-kapitánky jako kompliment. "Teď se nic neděje, máte volno. Bylo jich tam dost těch potvor, co? Škoda že jsou tak slabý potvory hnusný, to by byla jiná třeba takových sto Obrovských Hollow, to by mohla být menší rozcvička, no i když bych se ani nezapotil." Nadhodil Kenpachi a pak někam odešel, to Yachiru se dala do řeči s Yumichikem a Ikaku pořád přemýšlel o jeho teorii. "Hej Yumichiko, ale s Ichigem a Nanou jsem se trefil, že jo?" Řekl zadumaně. "Jo jo, ale s Midori a Hitsugayou taicho ne." Odpověděl mu suše Yumichiko, byl totiž moc zabraný do vyprávění Yachiru, jak to tady bez nich ten měsíc vypadalo. Ikaku se jen zašklebil, jako by tím říkal Moji teorii nikdo zpochybňovat nebude! "Hm, hm... Yachiru dono, můžu se vás na něco zeptat?" Řekl po chvilce mlčení. "Jasně, Lebkounku." Usmála se Yachiru, načež Ikaku bojoval sám se sebou, aby nevybuchl vzteky, ale ovládl se. "Myslíte, že je něco mezi Midori z 8. divize a Hitsugayou taicho? On se chová poslední dobou hrozně divně a dneska spolu byli dlouho sami!" Začal hned Ikaku, načež Yumichiko nasadil výraz alá On si nedá pokoj a Yachiru se jen usmála. "Že ty žárlíš? Jo, určitě žárlíš! Ha, já to věděla, Lebkounek žárlí!" Jásala Yachiru a doslova zářila. To Ikaku měl málem infarkt a Yumichiko zase záchvat smíchu.
V tu chvíli už se Toushiro vrátil od Yamamoty zpět za Rangiku, která pořád byla celá mimo, jak se dnes její kapitán chová. "Co jsi tak překvapená, Matsumoto?" Řekl jen tak tím klidným tónem Toushiro. "Em já, totiž jen se chováte jinak, kapitáne." Dostala ze sebe Matsumoto udiveně. "Jen mám dnes dobrou náladu." Zareagoval Hitsugaya a opravdu to na něm bylo vidět.
To už jsem společně se Shunsuiem taicho mířila k budově 8. divize sepsat hlášení. "Ah ano, Shunsui taicho. Dnes byl jako vyměněný, ale myslím, že je to lepší, než když se pořád mračí." Odpověděla jsem svému kapitánovi, v tu chvíli jsme vešli do jeho kanceláře kde už čekala Nanao dono. Ta byla poněkud nabroušená, že si kapitán opět dává tak na čas a když jí ještě řekl zlatíčko, to už se Nanao musela držet. "Ehm, kapitáne, přestaňte tak na mě laskavě koukat nebo si to hlášení budete psát sám." Řekla Nanao, to Shunsuie trochu uklidnilo a tak se raději věnoval troše saké, které si nalil. Já mezitím s Nanao sepsala hlášení a ta ho hned odnesla Yamamotovi.

Když Ichigo odcházel a Konovi uklouzla tlapka, takže sletěl do vody, na nno sekundu sem se zamyslela, proč vlastně Kurosaki-kun tady asi nechce být. Z přemýšlení mě ale vytrhlo to, že mě Tsuki stáhla pod vodu. Když sme vyplavali, ona záchvat smíchu a já se snažila nabrat dech a vykašlat vodu XD Tsuki! Příště aspoň zahuč než mě stáhneš, abych se stihla nadechnout! řekla sem panicky. To nás ale vyrušil Kon na břehu.
Nana-chaaaaaaaaaaaaaan!!!! M-mě je zimaaaaaaaaa!!!! volal a při tom se strašně klepal. Já mu to nejdřív nechtěla věřit, protože dneska bylo celkem vedro a dusno a on se klepe zimou o-O No co, tak sme teda vylezli ven, já si zbalila věci do tašky, vzala Kona do náruče a všichni tři sme šli směrem knám domů. Po cestě sme potkali Daisukeho, další duch. Byl to vlastně nejlepší kámoš Tsuki, takže Tsuki nám jen zamávala a dešla kamsi s Daiem-kun. Zbyli sme tedy já a Kon, kterej si pořád říkal něco pro sebe.
Máš hlad? zeptala sem se ho. On začal brutálně kývat hlavou na souhlas, tak sme ještě zašli do nějakého stánku něco koupit k jídlu.
Mezitím v 11.divizi se snažil Ikaku přesvěčit Yachiru o jeho teorii, Yachiru-san! Mě jenom zajímá jestli spolu něco mají..a..a navíc Midori-chan není můj typ!! Yachiru byla ale jiného náoru a tak mu teda pěkně vysvětlila, Lebkounku! A proč tě vlastně zajímá co spolu mají? Kdyby si ji neměl rád, nebo kdyby se ti nelíbila, tak by tě to nezajímalo...ale jelikož se ti líbí, tak tě to zajímá!! zazářila opět Yachiru. Do toho všeho přišel Zaraki a zajímal, proč na sebe tak "štěkaj", že ho ruší. Yumichiko mu to všechno vysvětlil a Zaraki se jen podrbal na hlavě. To už měl Yachiru opět na zádech a pak Zaraki promluvil k Ikakuovi, Víš, ikaku, nemyslím si že zrovna Midori-chan je ta pravá pro tebe...znova se podrbal a odešel. Ikaku měl chuť něco rozbít nebo nakopat XD
Mezitím u vás ste s Nanao dopisovali to hlášení a Shunsui nenápadně pokukoval po nanao dono. Když to bylo hotové, Nanao tě hned hnala za staříkem a ať si pospíšíš atak. Takže si rychle vyběhla a běžela po nějaké cstě. Najednou si narazil na křižovatku, tak ses chvíli rozmyšlela kudy, až pak si vybrala asi správný směr. Tak ses znova rozběhla, ale to si narazila do někoho, kdo vycházel z jiné uličky. Oba ste spadli na zem a pak ste oba zjistili, kdo to je XD No prostě si ležela na Renjim a ten ležel na tom hlášení XD

:*Kon eh what*: :*Kon shocked*: :*Kon angry*:
Tak dvě tři minuty po tom, co Ichigo odešel Kon vylezl z vody ven a chudák se začal klepat zimou, není divu, však byl promočený skrz naskrz. Ano, bylo vedro a to pořádné, ale Kon se ne a ne přestat třást, tak jsi, tedy hned po tom, co jsi seřvala Tsuki, že tě mákem utopila, ho zabalila do ručníku a hurá domů. Cestou Tsuki narazila na jiného ducha, takže vás s Konem nechala samotné. To tě zrovna napadlo, že má Kon asi hlad a taky že měl. Doma ti vlastně babička nechala polívku, ale to stačit nebude, tak ses rozhodla nakoupit. Hned kousek od vás byl jeden obchod a tak jsi v mžiku byla tam a vybírala, co koupíš. Kon se zatím zachumlal ještě víc do ručníku a pokoušel se nehýbat ani nemluvit, asi by lidi kolem pořádně překvapilo, kdyby plyšová hračka "ožila". Procházela jsi okolo regálů s nejrůznějšími věcmi od potravin přes nádobí až k plyšákům. Dokonce tam byla polička s plyšáky, kteří byli úplně ale úplně stejní jako Kon. Ten jen tak na půl vykukoval z tašky a sledoval vše okolo, i ty plyšáky. Ha, stejně jsem hezčí! pomyslel si a dál vykukoval z tvojí tašky. Ty ses jen letmo otočila a od plyšáků jsi přešla k pokladně zaplatit nákup. Jenže jak ses otočila, omylem jsi drkla do toho regálu s plyšáky a jeden z nich zapadl někam dozadu, takže nebyl vidět. Toho sis ale nevšimla, jenže jakási stará paní ano. "Zlodějka! Haló, ona ukradla tu hračku!" Začala křičet, až přiběhla i ochranka a všichni se na tebe tak divně koukali. "Podívejte, tam v tom regálu chybí plyšák a ještě předtím tam byl a co jí nekouká z tašky?! Podívejte!" Hulákala ta babka a při tom ukazovala na Kona, tohle bude ještě zajímavé.
Mezitím bylo v 11. divizi veselo. Ikaku se zuby nehty snažil Yachiru vysvětlit, že se mu nelíbím ani nic podobného. Jenže Yachiru měla svůj názor, za kterým si stála a když se do té debaty ještě vložil Kenpachi, to už bylo na Ikaka a Yumichika moc. "Mně se nelíbí!!!!! Já si myslím, že spolu Midori z 8. divize a Hitsugaya taicho něco mají, ale nikdo mi nevěří!!!!" Zařval Ikaku pořádně nahlas, až se to rozléhalo po celé Seireitei. To Yumichiko se musel opravdu držet aby z toho tlumeného smíchu to jeho chechtání nepřešlo v záchvat smíchu. Kenpachi a Yachiru si jen vyměnili pohledy a pak se smíchem odešli. "To mi řekni, jak na něco takového přišel. Hitsugaya že někoho má?" Smál se Zaraki. "Lebkounek asi dostal úpal." Dodala Yachiru, to už to Yumichiko nevydržel a smál se na celé kolo, Ikaku pro změnu vypadal jako krátce před smrtí.
V tu chvíli už jsme společně s Nanao dono dokončily hlášení, no a jak, byla to složka plná papírů, totiž s horlivostí Nanao a s tím jaký jsem puntičkář to ani jinak dopadnout nemohlo. "Tady, prosím pospěš, ať Yamamoto sou-taicho moc dlouho nečeká a spěchá to, neztrať to, nezabloudi nikde, snad máš lepší orientační smysl než Yachiru chan a Kenpachi taicho." Řekla mi ještě Nanao a já jen na znamení souhlasu přikývla, vzala to hlášení a mířila k budově 1. divize. Ještě jsem za sebou slyšela, jak Shunsui taicho zase tím svým typickým hlasem říká Nanao broučku a ona zase byla celé na nervy, hold dneska měla dost papírování a když Shunsuie odvolali do Karakury, byla na to sama. Já tedy spěchala k 1. divizi s hlášením, už to byl jen kousek, rovně k další křižovatce, pak doleva a nahoru po schodech. Jenže moje cesta skončila na té křižovatce, jak jsem tak spěchala, moc jsem nekoukala na cestu a tak jsem vzápětí do někoho narazila. Když jsem se trochu vzpamatovala, uvědomila jsem si, že ten někdo do koho jsem narazila je Renji. Teď tam ležel na zemi, já na něm a pod jeho hlavou byla ta složka s hlášením, no musel to být zajímavý pohled na tu naši srážku. "Ach, gomenasai, Renji dono." Omluvila jsem se hned a vstala. "Em, jste v pořádku?" Dostala jsem ze sebe, přece jen to byl pod-kapitán.
:*Midori*: :*Kon dead*:

V obchodě sem teda omylem drkla do regálu s plyšákama jako je Kon a pak se to tak nějak všechno divně semlelo. To už tam byla ale ochranka a ta babka pořád na mě ukazovala prstem a já pořád nechápala.
M-moment já nic neudělala! A-asi sem do toho regálu drkla a nějaký plyšák musel spadnout! Tenhle je vážně můj! bránila sem se a snažila sem se obhájt. Oni mi ale nevěřili a vzali mi tašku, kde začali prohlédavat moje věci. Samozřejmě Kona si vzali do ruky a ikdyž už Kon nebyl v tašce, prohledávali tašku dál. To ale narazili na moji pistoli, takže na mě ochranka vrhla trochu hodně divný obličej...Moment, na to mám povolení..z peněžky sem vytáhla jakýsi papír, který obsahoval právo vlastnit zbraň. Oni si ten papír pečlivě prostudovali, ale stejně na mě vrhali divné pohledy. Pak mě apadlo, jestli nějaký plyšák vážně nezapadl za ten regál, No a co kdybych se koukla za regál jestli tam není ten pravý plyšák? Protože já bych vážně nekradla, nemám ktomu důvod!! A navíc enhle je vážně můj! A navíc je celý mokrý....omylem mi spadl do rybníka když sem se tam koupala, s kamarády...trošinku sem zalhala, ale tak trochu pravda to je XD Ochranka pořád nic neříkala a to už se tam shromažďovali kolem nás lidi a ta babka pořád tvrdila něco otm, ať mi nevěří a podobný nesmysli. No, tohle byl velice "zábavný" den.
Mezitím jak si srazila pod-kapitána Renjiho a omluvila se, on teda rychle vstal a podal ti ruku, aby ti pomohl. Pak i místo tebe posbíral to hlášení, které bylo jenom trošinku pomačkané, ale žádnej papír ani nic nechybělo. Příště radši koukej pořádně na cestu mile se usmál. To si ale vzpomněl, že předchvílí slyšel něčí hlas jak vyřvává že máš něco s kapitánem XD Takže to Renjimu nedalo a musel se ujistit.
Ehm, Midori-chan, můžu mít dotěrnou otázku? Ty máš něco s kapitánem 10.divize, Hitsugayiou Toushirem? řekl a trochu se zakřenil a zároveň se pomalu třásl na odpověď a doufal, že bude mít nějký nový drb XD

"Zvláštní, jak jedna nehoda může způsobit takový chaos. Nebo spíš co dokáže jedna ukřičená babka." Láteřil Kon, když už jste šli z obchodu. "Babka jedna bláznivá, hm. A hele, co ty po taškách nosíš? Bouchačku jo? To by jeden neřek." Pokračoval dál Kon, to už jste došli k domu tvé babičky. Ale co to? U branky postávala jakási dívka. "Ah ohayou, Nana chan!" Zdravila tě, podle hlasu bylo jasné, že je to Orihime a taky byla. "He he, Orihime chan, he." Řekl Kon polohlasně a dle jeho výrazu bylo jasné, kam se ten, jak by řekl Ichigo, plyšový úchyl dívá. Co dodat? Snad jen Orihime, schovej výstřih. "Neruším? Já jen jestli teď nemáš čas, že bychom třeba mohly jít k vám nebo tak, prostě si popovídat. Všichni odjeli a já nemám co dělat." Navrhla ti s úsměvem.
Mezitím už jsem se s Renjiho pomocí posbírala ze země a naštěstí našla i hlášení, které bylo v pořádku, no relativně. Ještě jednou jsem se omluvila a už chtěla jít, jenže vtom se Renji zeptal na něco, co jsem ani v nejmenším nečekala. Okamžitě jsem se začala červenat a omylem jsem upustila tu složku s hlášením. Nani? Co tohle, jak vůbec, jak ho to napadlo? Od koho to jen může vědět? Běželo mi hlavou a tak jsem raději stále s ruměncem ve tváři rychle zvedla tu složku. "Em gomene, Renji dono, to hlášení spěchá, arigatou za pomoc." Vykoktala jsem červená jak rajče a s hlášením v ruce uháněla do budovy 1. divize.

U našeho domu stála Orihime. Celkem přátelsky mi nábidla, jestli by sme si mohli třeba popovídat, tak proč ne? Pozvala sem ji knám domů.
Ah, Inoue, počkáš chvilku? Musim vysušit plyšáka ^-^ řekla sem a rychle odběhla do koupelny, kde sem zapla fén a vyfoukala sem sním Kona, kterej měl u toho dalších tisíc keců. asi po pár minutách sem šla zpátky a Kon šel hned zamnou a pak se jen tak promenádoval po bytě, jakoby byl teď jeho XD Udělám kdyžtak čaj, nechceš ktomu kdyžtak něco? ptala sem se Inoue a šla zase do kuchyně postavit vodu a pak sem se koukala do skříněk, jestli nenajdu někde třeba nějaké sušenky, bo tak XD Pak sem všechno přinesla do asi obýváku XD , tam sme si sedli a srkali čaj XD Hm, a máš něco konkrétního na srdci co bys mi chtěla říct? ptala sem se Inoue, páč tohle mi fakt přišlo divný. Mezitím Kon našel můj pokoj a nenápadně se mi prohrabával ve věcech, co kdyby našel třeba nějakej deníček, kde budu mít něco o Ichigovi? To by pak měl dobré informace, které by mu vykecal a pak jak vymyslel by něco zjistil od Ichiga a vykecal by to mě XD No, zatim nacházel akorát např. moje spodní prádlo pečlivě složené v šuplíkách, nebo v šuplíkách u stolu jen nějaké čmáranice, ale deniček žádnej. Pak ho napadlo prozkoumat postel a jemu hlt štěstí asi dneska přálo, páč našel můj tajnej deníček pod hromadou plyšáků...XD
Mezitím jak se Renji zeptal na tu věc a ty si radši odběhla, i on si začal vyvozovat teorii. Hmm, říká se, že mlčení je souhlas...Já osobně si asi myslim, že i neodpovídání a zapírání odpovědi znamená souhlas...Takže má něco s kapitánem 10.divize!!! Renji najednou taky zazářil a rozhodl se stejně jako Ikaku zjistit o tom něco víc. Taky že se ti dva asi po deseti minutách střetli a nějak se zakecali právě o tom, jak to je mezi tebou a kapitánem XD
Takže teď to chce vymyslet jen nějaký plán jak dokázat...nedořekl Renji, páč ho NĚKDO přerušil ^-^
Co dokázat?? ptal se nabroušeným tónem Hitsugaya. Oba dva krutě strnuli a nevěděli co teď. No, jak dokázat, že....že kapitán....Mayuri..není člověk? řekl nejistě Ikaku. To mu ale Hitsugaya samozřejmě nevěřil a hned je jakoby napomenul, Vy ste snad jako nějaká mezinárodní organizace milovníků drbů?!?!?! zamračil se ještě víc a oba probodával pohledem a jakoby říkal, ať na nějaké šmírování a špehování rychle zapomenou...XD

Orihime hned přikývla, očividně byla ráda, že bude mít společnost. "Jistě, nechceš s něčím v kuchyni pomoct?" Nabídla se, jenže to už byl na stole čaj i sušenky a Kon se zrovna hrabal v tvém pokoji. "Tady ne, hm být deníček, kde bych byl? No moment, Ichigo tajné věci schovává pod matraci postele, hmm. Ale tam jsem se díval..." Přemýšlel Kon nahlas a koukal po pokoji. To mu do oka padla hromada plyšáku a taky že jo, za chvilku už držel v ruce deník, tedy aspoň si to myslel. Opatrně ho otevřel, aby si ověřil, že je to skutečně tvůj deník. Jakmile ale objevil stránku plnou srdíček a která byla skoro celá popsaná Ichigovým jménem, bylo to jasné. "Jo, mám to! Našel jsem to! Kdo je machr? Kdo? Kon je nej! Kon dokáže všechno, ha!" Jásal pořádně nahlas, takže to bylo slyšet i dole, ale to Kon neřešil. Místo toho otevřel deník a začal v samé radosti nahlas číst nějakou stránku. "Zase jsem měla příležitost a já to zazdila! Kruci, podaří se mi někdy ho nějak zaujmout? Já bych do něčeho kopla, kruci! Furt mě ignoruje a stejně ho mám ráda! Jo, jednou to určitě bude MŮJ Ichigo!" Hulákal Kon a celý rozjařený tancoval na tvé posteli z deníkem v packách. To ses zrovna Orihime na něco zeptala, ale přerušil vás Konův řev. "Co to je? U vás je ještě někdo doma, Nana chan?" Zeptala se Orihime, a jejda, copak se teď asi děje nahoře, co?
V tu chvíli jsem se už vracela zpět z 1. divize. Hlášení jsem naštěstí donesla v pořádku a kupodivu ještě včas. Teď mi ale hlavou běžely jiné věci. Jak jen? To to tolik dávám najevo? Ale já si nemůžu pomoct, vždycky zrudnu. A odkdy zrovna Renjiho zajímají takové věci? Hm, no hlavně ho teď nesmím potkat, ani Renjiho ani Toushira. Říkala jsem si v duchu a pomalu mířila zpět k 8. divizi. Jenže to bych nesměla mít takovou smůlu, schválně jsem to ještě vzala jinou cestou než předtím a koho před sebou nevidím? Renji, Ikaku a Toushiro! Co jsem komu udělala?! Mihlo se mi hlavou a tělem mi projelo nepříjemné mravenčení, zase jsem cítila, že trochu rudnu, do háje s hormony! Nadávala jsem v duchu ale bylo mi to houby platné. Ikaku zrovna přišel s další "geniální" výmluvou, kterou by nesežral ani nějaký ožralec. A že bylo na co koukat, myslím jejich výrazy, no těžko se to popisuje, takže raději graficky. Renji: :*Kon eh what*: Ikaku: :*Kon stop talk :*Kon shocked*: A Hitugaya se svým typicky vážným výrazem: :*Toushiro*:
Klid, ignorovat, to půjde. Nadechla jsem se a hurá kolem nich. Raději jsem nic neříkala a na znamení pozdravu se tak na půl poklonila. Neměla jsem chuť vybavovat se s Renjim a Ikakem, kteří by ze mě tahali informace a zase jsem nevěděla, jak teď v jejich přítomnosti mluvit s Hitsugayou. Chtěl, abych mu tykala, ale kdybych to udělala před těma dvěma, měli by o důkaz víc a tak jsem se raději moc nevybavovala a šla zpět k 8. divizi.

Ze shora byl slyšet Kon, ovšem to asi Orihime nevěděla že mám nahoře oživlýho plyšáka. Eh, jejda, a-asi sem nechala zaplou telku...nahoře...P-počkáš chvíli?? řekla sem Inoue a rychle vyběhla schody a rovnou do pokoje. Jakmile sem spatřila Kona na posteli a smým super tajným deníčkem, nejdřív sem ztuhla, pak Kona nehorázně probodla pohledem a pak se po něm vrhla, jen mu sebrat ten deník XD Kon se ale nedal a kamsi zdrhnul, no samozřejmě já za ním. Ten malej úchylák běžel pře kuchyň kde byla Inoue, kterou to dost překvapilo, co že to je, no a vzápětí sem běžela já a akorát sem stihla Inoue říct, ať chvíli počká XD
Kone dej to sem!!!! Sakra čekej!!! křičela sem na něho celá zuřivá a zároveň sem se bála, aby ten deník Kon třeba neztratil nebo aby si to ještě celý pak přečetl....No různé hrůzzostrašné představy mě napadali XD No, jenomže Kon i přes to, že měl malý a tlustý nožky běžel teda pomalu rychleji jak já. A navíc to musel být na nás fakt super pohled. No eště že už se stmívalo.
Mezitím v kanceláři 8. divize shunsui netrpělivě, kde si, dělal různý zvuky XD To Nanao dono strašně vytáčelo (takovýto co dělal Oslík v Shrekovi2 , vtom kočáru XDXD). Shunsui taicho...můžete prosimvás přestat dělat ty zvuky?!! opět se rozčílila a Shunsui se na ni jen tak podíval, pak nasadil ten uchvácený pohled XD Ale no tak, drahouško nanao chan! Tohle zlobení ti vážně nesluší XD řekl tím svým uchváceným tónem, ale toho Nanao spražila pohledem. Potom někde v uličce, jak tam byli Renji, Ikaku a Toushiro, si chtěla rychle projt a nezakecat se. To se ale samozřejmě nestalo XD Cestu ti zatarasil Ikaku, a pak nasadil takovej vážnej obličej a pravil vám dvou (tobě a toushirovi) XD Tak a teď chceme vědět, jestli mezi sebou něco máte! řekl strašně vážně a díval se na vás dva, co řeknete a jak budete reagovat atd. Ty už jsi chtěla něco říct, ale to začal okecávat Tousshiro, jenomže co řekl, No a? Ty snad žárlíš? pozdvyhl Toushiro obočí a založil si ruce. To Ikakuka trochu naštvalo, pomalu to vypadalo, jakoby Yachiru všem řekla, že Ikaku žárlí XD
Ha, takže máme celou dou pravdu?!! za´tal radostně pěsti Renji. Kapitán kývl hlavou na souhlas XD Hmm, moment, třeba to říkáte jen abyste se nás zbavil....ha! Chceme nějakej důkaz!! Jinak .....jinak ještě nevim , ale nebude to příjemný!! jakovy vyhrožoval Iaku. Toushiro si jen neěřícně a jakoby znuděně povdychl, Takže důkaz...řekl kapitán , chytl tě za ruku, přitáhnul si tě apřed těma dvěma tě políbil!! Ty dva z toho byli total paf! Ani jeden z nich nebyl schopný slova jen nevěřícně na vás zírali XD :cherry:

"Ale Nano, vždyť televize je tady!" Zavolala na tebe ještě Orihime, jenže to už jsi měla jiné věci na práci jako třeba vrhat po Konovi vražedné pohledy. Nastala chvilka ticha. "Kyayyyyy pomoc!!!!!" Zaječel Kon, to už jsi po něm skočila jenže on uhnul a výsledek? Kon běhal s řevem a tvým deníkem po celém domě, ty za ním a Orihime to jen mlčky sledovala. "Wááá Orihime chan pomoc, ona mě zabije!!" Křičel Kon a zrovna v tu chvíli narazil do sporáku, na kterém zrovna stál hrnec s polévkou, kterou jsi chtěla ohřát. Jenže ouha, ten hrnec spadnul Konovi na hlavu a všechna ta polévka se vylila jak na Kona tak i na tvůj deník. Orihime nevypadala nijak vyvedená z míry jen se usmívala. "Kone, že ty si nedáš pokoj. Škaredý Kon, brát jiným věci, to se nedělá. A teď navíc jsi nasáklý polévkou. Nana chan, nebude vadit, když ho vyčistím? Koupelna je hned vedle tvého pokoje, že?" Usmála se Orihime. Sundala Konovi ten hrnec z hlavy, postavila ho stejně jako tvůj skrz naskrz promočený diář na stůl a zvedla Kona nasáklého polévkou. "Kon je trochu zlobivý, ale jinak je většinou hodný, Ichigo si ho u tebe zapomněl?" Zeptala se Orihime ještě před tím, než šla do koupelny.
U nás bylo taky veselo. Dalo se čekat, že se mi nepodaří jen tak v klidu projít, ale že už to byl jen kousek. Ti tři stáli hned kousíček od budovy 8. divize, tomu se hold říká smůla. Když už jsem si myslela, že v klidu odejdu postavil se mi do cesty Ikaku až jsem musela couvnout, abych do něj nenarazila. To na co se zeptal mi málem vyrazilo dech a ještě s jakou vážností to řekl. Nani?! Chceš pár facek?! Kruci pitomče, jestli sis nevšimnul, Toushiro je hned za mnou!! Kyay, já toho cvoka asi zaškrtím! Běželo mi hlavou a já cítila, že ruměnec na mé tváři o cosi ztmavnul. Už jsem chtěla něco říct, ale Toushiro se slova chytl jako první. Jak se tam ti tři dohadovali, jestli ano nebo ne, myslela jsem, že se mi to jen zdá, že tolik smůly přece nemůže potkat ani mě, jenže když pak Toushiro těm dvěma odsouhlasil jejich teorii, to jak jsem zrudla ještě víc mě přesvědčilo, že je tohle všechno skutečnost. Ale pak nastal ten klíčový okamžik! Jako by těm dvěma nestačilo, že jim už Hitsugaya jejich teorii odsouhlasil, oni chtěli ještě důkaz! Já se neopovažovala říct jediné slovo. Co si ti dva k čertu myslí? Teď, teď si asi Toushiro udělal o mě hezký obrázek. Blbci, proč se jen nemohli spokojit s tou jejich teorií? Povzdychla jsem si, když vtom se Toushiro rozhodl, že jim ten důkaz poskytne. Z ničeho nic mě Toushiro chytil za ruku, přitáhl si mě k sobě a... Políbil mě!!!!!!!!!! Stejně jako Ikaku s Renjim jsem tomu nemohla uvěřit, ale opravdu, byla to skutečnost! Zprvu jsem byla celá v rozpacích a vyvedená z míry, ale pak jsem na chvíli zavřela oči a užívala si ten pocit. Pocit Toushirovi blízkosti, tu skutečnost, že je opravdu u mě a ten nádherný polibek. Ikaku a Renji jen stáli a koukali na nás s opravdu těžko popsatelným udiveným výrazem. "To... Oni..." Začal koktat Ikaku a při tom z nás nespouštěl oči. "Důkaz nad důkazy." Dostal ze sebe po chvilce Renji, co dodat? Ti dva mohli být spokojení, že měli pravdu, ale kdo jim teď uvěří? Ostatní řeknou, že jim přeskočilo nebo že Ikaku Renjiho nějak přemluvil, aby jeho absurdní teorii podpořil. Jenže třetí svědek téhle události se nečekaně ukázal hned za Renjiho zády a myslím, že by v tu chvíli Renji a nejspíš i Ikaku byli raději, kdyby se tady ten třetí neobjevil. "B...Byakuya taicho..." Vykoktal ze sebe Renji, hned se k nám otočil zády a dělal jako že nic. To Ikaku na nás pořád zaujatě hleděl. "Renji já to říkal, měli jsme pravdu!" Začal jásat, když vtom ho Renji "nenápadně" praštil ať se vzpamatuje. Ikaku už chtěl začít nadávat, ale když uviděl Byakuyu, raději si to rozmyslel. "To nemáte lepší věci na práci než šmírovat?" Řekl svým typickým nezaujatým tónem Byakuya. Ikaku to zase až tak příliš nebral, ale hold Renji byl Byakuyův přímý podřízený, no to si o něm kapitán udělal hezký obrázek. Ale tihle tři nebyli jediní pozorovatelé, z okna budovy 8. divize se nad tím vším usmíval Shunsui taicho. "To by jeden neřekl, tak on měl nakonec Ikaku pravdu. Moje krásná Nanao, tomu neuvěříš, pojď se podívat." Usmíval se Shunsui. To už vedle něho stála i Nanao a oba sledovali dění dole. Em, tedy, už je jasné, proč se tak Hitsugaya taicho choval." Řekla Nanao, jakmile uviděla, co se tam dole děje. "A hele, Byakuya. Hm, no s tím jaká on je kopa srandy těm dole nezávidím." Prohodil Shunsui a taky že měl pravdu, to už by bylo možná lepší potkat Hollowa než Byakuyu.

Po akcičce u nás doma vzala Orihime Kona do koupelny a ptala se, jestli si ho u mě zapomněl Ichigo. To, malinko sem zase znejistila, ale odpovídat sem ještě mohla , Ne nezapomněl, potkali sme se u rybníka a Kon Ichiga přemlouval, aby mohl jít semnou, pousmála sem se a oddychla sem si nad deníčkem, že se aspoň nedostal do cizích rukou. Vlastně sem byla ráda že byl nasáklej polívkou XD Tak se sením "rozloučila" a vyhodila do koše. To už bylo z koupelny slyšet, jak si KOn stěžuje, že na něj Orihime moc tlačí a že ta divná houbička pěkně bolí a že ten fén fouká moc horký vzduch. No já sem akorát setřela a prostě uklidila podlahu, no a kdo se nevracel. Bábi s dědou přišli z výletu.
Jé, babi, dědo XD Nevadí že tu mám na návštěvě kamarádku? hned se ptala, abych třeba neměla z toho průšvich. Ale to víš že ne, akorát není už moc pozdě? Aby se rodiče nezlobili! upozornila bábi a já ji špitla, že rodiče nemá, takže bábi si taky připadala trapně, kvůli tomu co řekla. Nana-chan, šla by si mi ještě skočit koupit čaje? Koukám že už došli...upozornil zase děda, když stavil vodu na čaj, ale čaje nikde. Takže sem se šla převlíknout, řekla sem Orihime že na chvíli odejdu, ale že ještě zůstat klidně může, no vzala sem si peníze a šup do čajového krámku.
Mezitím v Seireitei bylo velmi veselo. Když tě Toushiro zrovna líbal, objevil se Byakuya a z okna vykukovali Shunsui a Nanao dono. Nikomu se nechtělo věřit, že by kapitán měl něco s nějakou členkou z nějaké divize, ale byla to pravda. Byakuyu to evidentně nezajímalo, otočil se a odcházel pryč. Renji odcházel radši sním a měl takovej smutnej obličej, že už musí pryč. Ikaku tam zase zářil, že měl pravdu od samého začátku a nikdo mu to nechtěl věřit. Ještě sem nějak dotáhnout Yachiru, aby si rozmyslela tu svoji teorii. Vtom vášnivém polibku vás ale vyrušil z okna Shunsui, který na vás mával a po tobě chtěl, aby ses už vrátila, že Nanao chan má moc práce a proto tě prosí, abys jí šla pomoc XD

"Aha, no, tak já půjdu Kona umít." Kývla Orihime a za chvilku už byla v koupelně. Ty ses mezitím chopila hadru a uklidila tu rozlitou polévku, to už se z koupelny ozýval Konův hlas. "Wáá Orihime chan, to je nepříjemné. Au, au..." "No tak Kone klid, neměl jsi zlobit a jinak se ta polévka z tebe nedostane, jen to vydrž. Vydržíš to pro mě?" Uklidňovala ho Orihime a zřejmě to zafungovalo, neboť pak Kon utichl. Jenže co to? Otevřeli se vchodové dveře. "Nano, jsme tady." Volal tvůj děda, no jo, babička a děda se vrátili po celodenním vyřizování s pořádným nákupem. Raději jsi hned své prarodiče informovala, že tady máš kamarádku, ale těm to ani za mák nevadilo. "Vidím, že jsi snědla všechnu polévku, chutnala ti, Nano?" Zavolala na tebe ještě babička, ty už jsi ale mířila dědovi pro čaj a ani v nejmenším tě nenapadlo, že by se něco mohlo stát. Vždyť už toho dnes bylo dost ne? Prvně ti Hollow, pak ti zvláštní Shinigami, Tsukina šílená nálada a trapasy s Ichigem a pak tvůj deníček. Asi za dvanáct minut ses vrátila i s čajem, hold byla fronta, ale co. Jenže co to? Babička s dědou byli nějak podezřele potichu a Orihime už na tebe ze schodů mávala, ať jdeš rychle za ní. No něco se muselo stát, to by si jinak Orihime netiskla Kona do výstřihu, aby byl už zticha.
Ve Společenstvu Duší taky nebyla nuda. Renji raději odešel se svým kapitánem, chtěl si to trochu vyžehlit, taky mít u kapitána vizitku šmíráka není nic dobrého. Ale zvědavost mu nedala a tak ještě stihl před odchodem Ikakovi říct, ať mu pak řekne, co bylo dál. Ten jen přikývl a dál zářil radostí a sem tam se díval, jestli někde náhodou neuvidí Yachiru nebo případně Kenpachiho, aby jim dokázal, jaký má na tyhle věci úžasný odhad. Byl do toho tak zabraný, že si ani nevšiml, že už jsme se pomalu s Toushirem vzdalovali. Já v tu chvíli byla doslova v sedmém nebi, tohle byl vlastně splněný sen. Vypadalo to na katastrofu a jak to skončilo? Asi bych těm dvěma později měla poděkovat. Pomyslela jsem si a usmála se. Já i Toushiro jsme si mysleli, že teď budeme moct být spolu, ale to by mě nesměl Shunsui odvolat, abych pomohla Nanao dono. "Hm, Shunsui někdy vážně ví jak narušit plány." Povzdychl si Toushiro a mě hold nezbývalo než se vrátit ke kapitánovi a Nanao. Ještě než jsem ale odešla, jako předtím mě Toushiro chytl za ruku. "Sice tě teď Shunsui zaúkoloval, ale večer už určitě budeš mít volno." Řekl a já dostala pusu na tvář. No co dodat? Já červená a šťastná šla za Shunsuiem, dnes už by mě asi málo co rozhodilo. "No no no, kdo by to řekl, tak rovnou kapitána, jo?" Usmíval se už ve dveřích Shunsui, já jen s ruměncem ve tváři nahodila nevinný úsměv a pak si sedla ke stolu vedle Nanao a začaly jsme se probírat všemi těmi papíry. "Nanao broučku, to byla inspirace, co to taky zkusit?" Prohodil po chvíli ticha Shunsui tím svým zasněným hlasem, to ale neměl dělat. Chudák přepracovaná Nanao a teď ji vlastně otevřeně požádal o polibek, no není divu, že Shunsui málem dostal něčím po hlavě.

V čajovým obchůdku byla kupodivu fronta, i přest to, že půlka města Karakura byla někde za hranicemi u moře. Když sem se pak vracela domů, ze schodů už na mě mávala Orihime a tiskla si Kona k výstřihu. No, nejdřív sem vůbec nevěděla co si mám myslet, ale tak snad mi to Orihime objasní XD
O-orihime-chan? D-děje se snad něco?? nechápala sem, a už vůbec ne, když sem viděla zamlklý prarodiče, kteří by v tichisti nevydrželi ani minutu. No tak sem na odpověď nečekala a šla za Orihime. Panebože, co se ještě takhle pozdě večer může dít?? No zajímalo by mě, jestli v tom Společenství mají taky takhle divný dny...pomyslela sem si při stoupání po schodech nahoru.
Mezitím, když si přišla do jedné z mnoha kanceláří 8.divize, Shunsui taicho jakoby nabízel Nanao-chan taky polibek. Ta už ale vážně neměla nervy. Už od rána ji kapitán takhle debilně prudí, tak vzala první věc, co jí přišla pod ruku a hodila to po kapitánovi. Ten místo toho, aby se třeba naštval nebo tak, tak si tu věc tiskl v náruči a zasněně tam pokřikoval, že dostal dáreček od své krásné Nanao chan! Tý už se rýsovali na čele žilky, vstala od stolu a doslova dokopala kapitána za dveře téhle pracovny. Pak se posadila zpátky na své místo a chopila tužky a šup vyřizovat papíry.
Buď ráda, že Hitsugaya taicho není tak otravnej! řekla to hlasitě, aby to Shunsui taicho slyšel. Ten to ale nepochopil a škrábal tam na dveře jak pes a prosil, ať ho Nanao chan pustí dovnitř. (Nanao stihla totiž ještě radši zamknout).XD
No, když se Toushiro vracel do budovy 10.divize, po cestě ho "doprovozoval" Ikaku. No co, měli budovy kus od sebe a společnou cestu. Takže Ikaku si dovlil vyzvídat kapitána 10.divize a to na téma, jak dlouho spolu ste, jestli ste neměli třeba něco vážnějšího než pusa,a jestli krom nich někdo ví atak. Toushiro na něco odpověděl, na něco ne, ale rozhodně ho to celkem otravovalo, takže se mu taky rýsovala žilka XD
Ještě jednu otázku a vymyslím si něco nepřípustného a řeknu to tvému kapitánovi...-_-" zamračil se Toushiro. To Ikakua umlčelo, páč si nemohl dovolit vypadat u Zarakiho jako třeba zbabělec, nebo neschopák...už teď vypadá jako žárlivka! XD

Orihime tě hned táhla nahoru do tvého pokoje, kde si s trochou námahy vyndal Kona z výstřihu. "Menší problémek, no když jsi tu nebyla..." Začala Orihime vyprávět, až ses dozvěděla, co zase Kon vyvedl. Jak jsi odešla, Orihime Kona prosila, ať zůstane v tvém pokoji, že hned přijde. Chtěla totiž pozdravit tvé prarodiče, jenže Kon samozřejmě nevydržel sedět a tak byl v mžiku dole. Jenže to trdlo plyšák zakopl, spadl ze schodů a při tom křičel na celý dům. No komu by nebylo divné, že je vidět jen Orihime a při tom je slyšet chlapecký hlas. "Já se musela vymluvit na břichomluvectví, jenže pak Kon vešel do kuchyně." Povzdychla si Orihime. Hned ho chytila a tvým prarodičům tvrdila, že to je plyšák, na kterém si břichomluvectví cvičí a že je na baterky, takže umí chodit. Jenže Kon to završil tím, že se na tvé prarodiče zamračil a řekl jim, ať na něho tak nezírají. "To už jsem ho raději umlčela a zalezla do tvého pokoje." Zakončila své vyprávění Orihime. No aspoň že byl teď od Kona klid, způsob jakým ho Orihime umlčela ho odrovnal na dost dlouho a on teď jako v transu ležel na posteli.
Mezitím jsem Nanao pomáhala s papíry, jenže to by nebyl Shunsui taicho, aby nějak Nanao nepozlobil. Když ji vlastně otevřeně požádal o polibek, už se opravdu Nanao nervla a hodila po něm co měla nejblíž po ruce. A copak nehodila? Nanao ignorovala malé věci jako třeba knihy, ona rovnou vzala jakousi středně velkou sošku, no tou dostat do hlavy, to by byl asi Shunsui pořádně mimo. Jenže on ji chytil a začal prohlašovat, že dostal dárek. "To je ale radostný den, má krásná Nanao mi dala dárek! Od teď je tahle soška posvátná, Nanao zlatíčko, arigatou." Jásal Shunsui a tiskl k sobě tu sošku. "A dost!" Vyhrkl najednou Nanao a já jen nevěřícně sledovala, jak kapitána doslova vykopla z pracovny a ještě zamkla. "Eh Nanao dono, nepřehnala jste to trochu?" Řekla jsem, to už se ale Shunsui pokoušel dostat dovnitř a doslova škrábal na dveře. "Kudasai má nádherná Nanao, zlatíčko, pusť mě dovnitř. Za odměnu ti věnuju polibek." Žadonil Shunsui, no to bylo pro Nanao o důvod víc ho sem nepouštět a když ještě Nanao začala mluvit o jiných kapitánech nahlas ať to Shunsui slyší, no radost pohledět a v tu chvíli naše výrazy a pocity? Těžko popsat, jen se podívejte.
Nanao: :*Kon angry*:
Shunsui: :*Kon in love*:
Midori: :*Kon eh what*:
V tu chvíli se Hitsugaya vracel zpět k 10. divizi, ale ne sám. Když se Ikaku vzpamatoval a uvědomil si, že já už jsem pryč a že Toushiro odchází, hned se za ním rozběhl. Eh Renji bude naštvaný, že nevím, co bylo pak. Něco musím zjistit. Pomyslel si a tak měl Hitsugaya o zábavu postaráno, neboť ho celou cestu Ikaku zasypával otázkami. "Ještě posledních pár, já si je i napsal." Žadonil Ikaku a aniž by čekal na odpověď, vytáhl jakýsi lísteček a začal číst. "Jak dlouho se vám líbí Midori? Co se vám na ní líbí nejvíc? Neváhal jste ani trochu s tím polibkem? Jak Midori líbá? Jak dlouho už spolu jste? Už bylo něco víc než pusa? Kolikátá známost je u vás Midori?" Četl Ikaku, to už ho ale Toushiro zastavil, taky tohle snášel skoro čtvrt hodiny. Jakmile ale vzpoměl Kenpachiho, Ikaku zmlkl. Už teď si díky Yachiru myslí, že je žárlivý, teď aby si ještě myslel že je dotěrný a drbna. Ale jako na zavolanou, sotva Ikaku zmlkl, objevil se Kenpachi jako vždy s Yachiru na zádech a vedle něho Yumichiko. "K...Konbanwa, taicho." Pozdravil hned Ikaku. Yachiru seskočila Kenpachimu ze zad a zazubila se na Ikaka. "Lebkounku, že ty zase vyzvídáš?" Zeptala se s úsměvem. To se dal zrovna Zaraki s Toushirem do řeči a Ikaku viděl další šanci. "Kenpachi taicho kudasai, zeptej se na tyhle otázky!!" Vyhrkl a už k němu letěl s tím seznamem, to ho ale chytl Yumichiko a i Yachiru, které to přišlo jako zábavná hra. "Zjistěte něco, kudasai, Renji jinak na mě bude naštvaný!!" Volal ještě Ikaku, kterého Yumihiko a Yachiru táhli pryč. "Pa pa Keníčku, hezky si popovídej." Zamávala na něho ještě Yachiru a pak i s Krasoněm a Lebkounkem zmizela.

Vylechla sem si teda celý příběh o tom, co Kon prováděl. No málem mě klepla pepka...říct mím prarodičům cona mě tak zíráte...No nevim, jestli ještě někdy pustí Orihime k nám domů XD No, tak to je super...Ach jó T-T Už vidim myšlenky prarodičů, jak ti trhaj hlavu a mučej tě atak. proože oni nesnášej takovéhle chování..Sou úplně jak jetý...špitla sem Orihime , teda, prosimtě až odsud půjdeš, tak počítej stím, že tě babi s dědou budou probodávat pohledem...upozornila sem ji na 98% možnou věc, která by se mohla stát, až teda Orihime půjde dolů. Pak sem vrhla pohled na Kona, kterej si užíval v sedmým nebi a v duchu sem si říkala, že už chápu proč sem byla před ním tak varovaná XD
Mezitím v kanceláři Shunsui přestal škrábat na dveře a bylo akorát slyšet, jak odchází. Nanao chan si celkem radostně oddychla, No konečně bude klid...řekla a podala ti další hromádku papírů. Nanao měla před sebou zrovna nějakej asi důležitej papír, který vyžadoval její podpis. Tak si teda namočila pero do inkoustu a začala co nejlépe podepisovat.
Nanao chááááán! Broučku! Už jsem tady!! Nanao sebou trhla, a tím zkazila svůj podpis. Když zjistila, že je Shunsui taicho v okně a stojí na žebříku, málem ji trefilo. Najednou jakoby se ji vzteky rudě rozsvítili oči a rychlozí došla k oknu, kterým brutálně třískla tak, že Shunsui spadl na zem. Pak je zaťala zlostně pěsti a šla si sednout na místo, Tohle klidně můžeš vypustit z hlavy XD řekal najednou mile Nanao.
Mezitím v uličce před budovou 10.divize potkal Toushiro Kenpachiho. Yachiru a Yumichiko táhly Ikakua někam pryč, prej abysi Keníček mohl popovídat. No a taky že jo. Keníček toho nevědomky zjistil tolik, že to snad není ani zdrávo a Toushiro to nevědomky vypouštěl z úst. No prostě bavili se o holkách, takže část byla i otobě, pak se bavili různě co je naholkách hezký a sexi...taky se pak dostalo na tebe no a podobně to tak rozebírali, až Toushiro zjistil, že je hodně hodin a slíbil Matsumoto, že jí pomůže s papírováním. Pak se teda rozloučili, Toushiro si ale to papírování vymyslel, aby se mohl jít zaprvé upravit a zadruhé chtěl sehnat nějakou růžičku nebo bonboniéru pro tebe, až se staví na večerní návštěvě XD Kenpachi samozřejmě nevědomky všechny ty informace vykecal Ikakuovi, kterej zářil, že bude mít info pro Renjiho XD

Tak sis to všechno vyslechla a raději Orihime varovala. "Hm, to je škoda, Kone ty máš dneska den, co si jen o mě musí myslet?" Povzdychla si Orihime, ale Kon absolutně nevnímal. "Nano já nevím, raději půjdu, tví prarodiče už jsou určitě i tak naštvaní." Řekla po chvilce ticha Orihime a zvedla se z tvé postele. "Dewamata a gomene za ty problémy s Konem, měla jsem ho líp hlídat." Rozloučila se a zamířila ke dveřím, ještě se zastavila, omluvila se tvým prarodičům, kteří stále mlčky popíjeli čaj. Jakmile Orihime odešla, zavolali tě tví prarodiče dolů. "Ubohá dívka, smrt rodičů ji tak poznamenala." Řekla babička takovým chápavým tónem. "Tak tak, ani nevěděla co mluví, znal jsem jednoho kluka, který z toho skončil u psychiatra." Kývnul děda a hned začal výkladat o starých dobrých časech na univerzitě a babička se taky rozpovídala, takže se naštěstí všechno vrátilo k normálu a tvé prarodiče vůbec nenapadlo, že je Orihime nevychovaná nebo že Kon je plyšák s modifikovanou duší uvnitř. XD Tuhle obvyklou idylku přerušilo ale klepání. "Nano, můžeš prosím otevřít?" Pobídl tě děda a tak jsi šla no a koho nevidíš? Ve dveřích stál Ichigo a tvářil se poněkud nervózně. "Eh ahoj Nano, můžu na chvíli dál?" Zeptal se trochu rozpačitě. Co tady jen Ichigo může večer chtít?
V tu chvíli jsme s Nanao byly stále v pracovně a probíraly se papíry, když vtom se Shunsui taicho zvedl a odešel. Bylo vidět, že si Nanao oddechla. "Příjemná změna, konečně klid." Usmála se a opatrně začala podepisovat jakýsi dokument, ale vtom to přišlo! V okně se objevil Shunsui taicho a z plných plic volal na Nanao, ta sebou trhla, zkazila ten podpis a následně prudce shodila Shunsuie i s žebříkem z okna. "Eh víš co, já to dodělám a ty si půjdeš odpočinout, ano?" Řekla jsem Nanao a na chvilku vypustila tu formálnost. Nanao už opravdu byla přepracovaná a tak jen tiše nadávala, že ji kapitán jednou přivede do hrobu. Odemkla jsem a odvedla Nanao do jejího pokoje a počkala než si lehla. Nanao měla dneska nervy nadranc. Pomyslela jsem si a vrátila se do pracovny zpět za papíry. Mou práci ale přerušilo jakési skučení, které vycházelo zvenčí. Otevřela jsem okno a koho tam nevidím? Shunsui tam pořád ležel jako leklá ryba. "Ach moje Nanao, jsi tam?" A pořád si nedal pokoj. "Vy nevíte, kdy přestat, kapitáne a pak skončíte takhle." Zakroutila jsem hlavou a seskočila dolů. Chvíli jsem Shunsuie přemlouvala, ať vstane, ale on že prý tady bude čekat na Nanao. "Nanao už je u sebe a spí, je přepracovaná a unavená." Oznámila jsem mu. Ajaj, to kvůli mě, jsem to ale tupec." Zareagoval Shunsui. "No celkově a to vaše dolézání jí taky moc nepomohlo. Víte co, dnes ji nechte tak a zítra ji moc nezlobte, třeba se zeptejte, jestli nechce s něčím pomoct a podobně, uvidíte, že bude hned milejší." Navrhla jsem kapitánovi. "Hm, hm, zkusím to. A co ty? Hádám, že dneska máš o společnost postaráno, viď? Tak kdy přijde Toushiro?" Řekl po chvilce přemýšlení Shunsui a začal se rozhlížet kolem. :*Kon eh what*: "Eh když tady není Nanao nemyslete si, že budete štvát i mě!" Vrhla jsem na něho těžko popsatelný výhružný pohled. "Já vím já vím, jen tě zkouším, že budeš Toushirovi věrná." Zasmál se Shunsui a raději zmizel a dobře udělal, z těhdle narážek jsem chytala stejnou náladu jako Nanao.
Vrátila jsem se opět do pracovny a pustila se do toho zbytku papírování, což byla asi hodina práce a už se mi pomalu z toho klížily oči. "Konečně poslední." Vydechla jsem si, když vtom mě někdo zezadu obejmul. "Nepřeháníš to s tou prací? To bys měla nechat spíš tomu lenochovi Shunsuiovi." Řekl mile Toushiro a já se jen usmála. Shunsui taicho měl pravdu, o společnost mám postaráno. Pomyslela jsem si.
Ale nebyla jsem jediná, která už měla program. Kenpachi se v klidu bavil s Toushirem a nevědomky z něho vytáhl víc než dost informací, které omyl vyžvanil Ikakovi. Ten málem skákal pět metrů do nebe, jak byl šťastný. "Kenpachi taicho vy jste ten nejúžasnější kapitán! Vy dokážete všechno!" Jásal Ikaku a následoval jeho taneček štěstí. Yumichikovi opět cukaly koutky a Yachiru popichovala Ikaka, ale ten byl tak šťastný, že si toho nevšímal a hned to všechno běžel vyzvonit Renjimu.

Jakmile Orihime odešla, prarodiče si mě volali dolů. Ale místo toho, aby nastal nějakej zákaz nebo nějaké pomluvy, říkali jen soucitivě své názory apod. Pak ale někdo klepal, děda mě poprosil ať du otevřít a prej kdyby to byl náš starej soused, tak není doma XD Ale soused to nebyl, byl to toiž Ichigo. Eh, dál? M-moemnt, já se duzeptat jo? naznačila sem Ichigovi , aby kdyžtak šel dovnitř a já po cestě k prarodičům trochu zrudla XD Babi, dědo? Můžu si dovolit ještě jednu návštěvu? zeptala sem se strašně mile. No to by nebyli prarodiče, aby mi to nedovolili XD Tak sem zase zaběhla pro Ichiga a zavedla ho do pokoje, abychom nerušili prarodiče. Kon z toho požitku v sedmém nebi asu usnul, páč mi slintal na deku a chrápal. Když teda Ichigo vešel ke mě do pokoje, vykoukla sem ještě na chodbu, esli tam náhodou není už Tsuki nebo jiný duch a pak sem teprv zavřela. No, jdeš si pro Kona? zeptala sem se, páč jiný důvod mě zatím enapadal.
Mezitím když si dopisovala poslední papír, náhle tě někdo objal. N kdo to mohl být že? Když si se k Toushirovi otočila, podal ti rudou růži XD Víš, nějak sem se zapomněl zeptat jaká je tvoje oblíbená květina, tak doufám, že růže se ti také líbí řekl opět mile a jak ti předával růžičku, opět jako před těma dvěma si tě přitáhnul a vášnivě políbil. To ste ale naštěstí nevěděli, že vás klíčovou dírkou pozoruje Shunsui. Přemýšlel nad tím, co si mu dole řekla a nad tím, jakto že je takovej mrzutej kapitán neodmítnut a on jo XD No takže Shunsui odešel k sobě do pokoje a tam přemýšlel nad tím, jak zítra bude své krásné Nanao chan pomáhat a že by ji mohl donýst i třeba snídani do postele XD
Mezitím Ikaku sprintoval do budovy 6.divize, aby mohl najít Renjiho a všechno mu vyklopit. Jenomže nějakej člen co hlídal, Ikakovi řekl, že Renji asi nebude moct jít jen tak teď ven, páč se předchvílí šíleně porafal s kapitánem. Ikakuuu! Ikaku tady! křičel šeptem Renji z jednoho okna XD Ikaku okamžitě běžel ktomu oknu, Renji! Mám úžasné zprávy!! také křičel šeptem Ikaku. No, moc se ale neslyšeli, tak se Renji rozhodl, že nějak lseze dolů z toho okna. Svázal si prostěradla a peřiny a deky k sobě, aby z toho měl jako provaz, pokterém se spustil dolů. No, trochu mu to trvalo, páč neměl z toho dobrý pocit a bál se, že spadne dolů XD Když se konečně dostal k Ikakovi, hned začali drbat, co všechno nevědomky zjistil Zaraki taicho XD

Ichigova návštěva byla nečekaná ale ještě víc tě vyvedlo z míry to, že se zeptal, jestli může dál. No samozřejmě ses prvně musela zeptat babičky a dědy. "Tak pozdě? Kdo to jen je?" Podivil se děda a usrkl čaje. "Ale to víš že ano, tvoji kamarádi jsou vítáni." Kývla na tebe babička a tak jsi rychle zavedla Ichiga nahoru do svého pokoje. Mohla jsi být v klidu, díky pečlivosti tvé babičky a jejím pravidlům jsi měla pokoj dokonale uklizený a od Kona teď naštěstí nehrozil žádný průšvih. Jakmile Ichigo uviděl Kona, jak se rozvaluje na tvé posteli, jen mlčky a bez jediné reakce na tvou otázku ho zvedl před svůj obličej a výhružně na něho zíral. Vzápětí Kon líně otevřel oči, ale co to? To nebyla Orihime nebo ty, první věc kterou viděl byl Ichigův naštvaný výraz. Nastala chvilka trapného ticha, kterou přerušil Kon, který chtěl začít ječet, to ho ale Ichigo rychle umlčel. "Já tě varoval! Ten deník, ty pitomče! Pak to s Orihime!" Vrčel na Kona Ichigo, ten byl naštvaný a zároveň měl z Ichiga strach, i když by to asi nikdy nepřiznal. "Nano, moc se omlouvám, mělo mě napadnout, že se Kon prostě neudrží." Omluvil se Ichigo a z jeho tónu bylo cítit, že ho to mrzí. "Hele hele, ten deník mrzí i mě, já si stačil přečíst jen tak málo. Hej Kurosaki, víš že tam měla stránku pomalovanou srdíčky a tvým jméne...Au!!" Začal Kon, ale to ho Ichigo znovu umlčel. "Tak já si ho asi raději vezmu zpátky, nechci abys měla kvůli toho plyšového cvoka problémy." Řekl a dle jeho výrazu bylo vidět, že slyšel, co Kon kecnul, Ichigo se sice nepatrně ale i tak trochu červenal!
Mezitím v Seireitei měl každý svoji práci. Už byl večer a většina už pospávala, tedy krom těch co měli hlídku nebo krom takových jako třeba Ikaku. Hold Kenpachi si ani neuvědomil, kolik toho zjistil a už vůbec mu nedošlo, že to všechno Ikakovi vyžvanil. Ten z toho měl doslova Vánoce a samozřejmě hned letěl za Renjim, aby mu to všechno vylíčil. Před budovou 6. divize ho ale zastavil strážce. "Za Abaraiem, jo? No nevím, ten je teď asi mimo." Oznámil strážce načež Ikaku nasadil udivený výraz. Ten strážce k němu přišel blíž a pošeptal mu to, taky nechtěl aby ho nedej bože kapitán Byakuya slyšel. "Renji se pohádal s Kuchikim kvůli Rukii, pak prý ještě padlo něco o nepřiměřeném chování a kapitán ho trochu srovnal svou Zanpakuto." Informoval ho a pak nasadil výraz alá Ode mě to nevíš. To už ale na Ikaka volal Renji z okna. Kapitán ne kapitán, Renji opatrně a pomalu slezl dolů a trochu s obtíží došel k Ikakovi. "To ti to trvalo, chodíš jak mrtvola." Vyčetl mu hned Ikaku, načež se Renji zatvářil asi takhle: :*Kon shocked*: "Pitomče! To víš, když tě zmlátí Byakuya Kuchiki, to je jen takové malé škrábnutí, kruci já byl málem mrtvej, tupče!" Opáčil se Renji, načež Ikaku sklapnul. "Tak co? Mluv." Pobídl ho Renji, který byl celý zvědavý, co Ikaku zjistil. "To bys nevěřil, Kenpachi taicho se s Hitsugayou zakecal a zjistil toho víc než dost! To bys nevěřil, že..." A tak se tam Ikaku rozkecal o všem, co mu Kenpachi řekl a Renji jen spokojeně poslouchal každé jeho slovo, koho by to nezajímalo co?
Já v tu chvíli dokončila to všechno papírování, nedivím se, že je Nanao dono přepracovaná. Pomyslela jsem si, vstala a všechny ty papíry uložila, kam patřily. To už ale u mě byl Toushiro a podal mi nádhernou rudou růži. No co dodat? já byla šťastná jak blecha, prostě pohádka. "Ty mi snad čteš myšlenky, růže mám nejraději." Usmála jsem se a vzala si tu růži, načež mě Toushiro opět vášnivě políbil. Já opět zavřela oči, objala ho a užívala si ten nádherný pocit. To ale ani jeden z nás netušil, že tohle všechno klíčovou dírkou sleduje Shunsui. Nějak mi to nejde do hlavy. Hitsugaya je v jednom kuse zamračený a přísný a už ji má a já? Proč ne já? Přemýšlel Shunsui a pak si znovu přehrával má slova. "Ale ale, to tě Nanao nechce pustit dovnitř?" Ozvalo se najednou, až sebou Shunsui trhnul. To už za ním stál Ukitake. "Eh co ty tady, Ukitake?" Zazubil se Shunsui a nechal šmírování. "Byl jsem zanést nějaké dokumenty a proč ty koukáš přes klíčovou dírku do vlastní pracovny? Nanao?" Odpověděl Ukitake. "Ne ne, chudáček má krásná Nanao je tak přepracovaná, že už spí, ajaj dnes jsem ji naštval. Jen, Midori ty papíry dodělala za ni a teď, heh no raději bych tam nechodil." Zareagoval Shunsui, jen Ukitake trochu nechápal. "Řekněme že ji tam po práci někdo navštívil." Vysvětloval Shunsui a kývnul na Ukitakeho, ať se sám podívá. "To se bojíš jít do vlastní pracovny jen kvůli, aj, chápu." Řekl Ukitake, ale v půlce věty se zarazil když viděl, co se v Shunsuiově pracovně děje.

Když teda Ichigo zvedl Kona z postele, pak na sebe vrhali zlé pohledy atak., tak to sem ještě v pohodě překousla, ale když se Kon zmínil o srdíčkách v mým deníku, no málem mě trefilo a já myslela, že Kona zabiju. Radši sem stejně jako Ichigo dělala, že sem nic neslyšela a pořád sem stála u dveří jako tvrdé Y. Potom Ichigo řekl že radši Kona vezme pryč, aby nedělal zas problémy. Zrovna mě nenapadalo co říct, tak semm radši mlčela a jen kývla hlavou na souhlas, že si ho teda může vzít zpátky k sobě....
Mezitím v Seireitei se lecos dělo. Ikaku vykecával Renjimu věci o vás dvou. Abarai byl z toho celej paf a vůbec ho nezajímalo, že je třeba Byakuya pozoruje nenápadně z okna. HLavní byli ty drby XDHa, cože? Takže to mi chceš říct, že jako Hitsugaya taicho byl do zamilovaný už od té předposlední mise? Týjo! Tak všichni sme mysleli, že je na ni spíš naštvaný bo tak, ale ono to bylo opačně...hmmm...podepřel si Renji bradu, jakože nad tím strašně přemýšlí. No, Ikaku mu vyprávěl lecos. Když spolu takhle drbali už asi hodinu, Renji na to upozornil, ale Ikaku začal smutnit, že není ještě ani v půlce toho, co ví :D
Mezitím vy v kanceláři ste se teda vášnivě líbali, a to ste nevěděli, že vás přes klíšovou dírku pozorují kapitáni :D Když se Ukitake narovnal, tak si nemohl odpustit jednu poznámku XD To je teda zajmavý, že zrovna tenhle kapitán Velkej Mrzout už má dívku... podrbal se na hlavě a Shunsui nemohl než souhlasit. Pak si vzal ty papíry od Ukitakeho a ještě takhle pozdě večer...teda ono už (u vás) bylo asi jedna-dvě ráno, je sám lenoch Shunsui dopisoval a prostě úředničil a už se těšil, až bude úplně ráno XD No jo, nemohl se dočkat své Nanao chan XD....................

V tvém pokoji nastala chvilka ticha, to proto, že ty jsi stejně jako Ichigo nevěděla co říct a Kon byl Ichigem donucen mlčet. Tohle trapné ticho přerušilo vrznutí podlahy a za dveřmi se ozvaly tlumené hlasy. Nedalo ti to a tak jsi otevřela dveře a koho tam nevidíš? Babička s dědou! "He, my byli jen zvědaví na tu tvoji pozdní návštěvu." Řekl děda. "Tak tak, vypadá jako milý hoch." Přikývla babička a oba doslova zářili. "Em konbanwa." Pozdravil hned Ichiga tvé prarodiče a ti se hned usmáli. "Dobrý chlapče a jakpak se jmenuješ?" Pustila se děda hned do hovoru. "Já jsem Ichigo Kurosaki." Odpověděl Ichigo. "Kurosaki, hm? Tvůj táta je doktor, že? Tuhle mi pěkně pomohl, ještě jsem mu nestačil poděkovat..." A tak se tam tvůj děda rozpovídal a zapojila se i tvoje babička, Ichigo vypadal, že mu to nijak nevadí a Kon kupodivu mlčel i bez Ichigovi pomoci, zřejmě mu došlo, že by další průšvih nebyl nic dobrého. A tak se ten hovor protáhl aspoň o půl hodiny, až bylo devět večer. "Panečku to je hodin, táta určitě nebude moc nadšený, že jdeš tak pozdě." Zděsila se tvá babička a odskočila do kuchyně a s ní i tvůj děda. "Em Nano, já už půjdu. Máš fajn prarodiče a ještě jednou promiň za Kona a ten deník." Řekl Ichigo a při zmínce o deníku trochu sklopil oči a pak zamířil ke dveřím. Dole už na něho čekala tvá babička s táckem domácích koláčků a děda s nějakou knížkou. "Tady máte něco na zub, snad bude chutnat, jsou právě čerstvé z trouby." Usmála se tvá babička. "A tohle dej svému tátovi, naposledy jsme se o té knize bavili a já mu slíbil, že mu ji půjčím. Já hlava děravá na to zapomněl." Dodal tvůj děda a podal Ichigovi. Ten se tvářil, že tohle všechno není nutné, ale přece nemohl odmítnout a tak poděkoval, rozloučil se a s těmi věcmi i s Konem odešel. "Tak už za tebou chodí i kluci? Holka ale vybrala sis dobrýho." Usmíval se děda a pak si šel sednout do kuchyně. "To ano, jaký milý hoch." Souhlasila babička a šla za dědou, no hned měli téma k diskuzi.
Mezitím u budovy 6. divize Ikaku živě líčil, co všechno Kenpachi zjistil a Renji jen doslova uchváceně poslouchal. "Jo a víš co říkal Zaraki taicho? Že prý to Midori dobře skrývala, ale že to jednou fakt bylo vidět a když tak o tom přemýšlím, měl pravdu. Vzpomínáš když ji přiřadili k 8. divizi? Tak asi tři měsíce po tom, víš ten útok na Seireitei." Vykládal dál Ikaku, to už Renji upozornil, že je dost pozdě, jenže Ikaku chtěl alespoň tohle dopovědět. To ale neměli tušení, že je kapitán Byakuya pozoruje a všechno slyší. Však co? Jediné co o něm řekli bylo to, že málem Renjiho zabil. Byakuya očividně nemohl pochopit, jak je jen může bavit o něčem takovém kecat a taky nechápal, že se nějaký kapitán stará o milostný život. On totiž zastával názor, že by se měli všichni kapitáni soustředit na práci a třeba Shunsui ho někdy přiváděl k nepříčetnosti. Byakuya tam vydržel až do teď, ale to už to nemohl dál poslouchat a odešel od toho okna. Řekl si, že Renjiho usměrnil dost a že kdyby ho zmlátil ještě jednou, možná by si začali ostatní myslet, že je ještě surovější než Mayuri a tahle myšlenka se mu moc nezamlouvala.
To já měla svoji chvilku s Toushirem, že by odměna za to papírování? To už se Shunsui a Ukitake vzdálili a trochu tuhle malou záležitost probírali. "Jo jo, nějak mi to neleze do hlavy, že mě Nanao nechce a jak říkáš, tady náš věčně zamračený Toushiro už někoho má. No ale to se budeš divit, Ukitake,. Já mám totiž perfektní plán, jak si získat srdce mé krásné Nanao." Zazubil se Shunsui a pak si vzal od Ukitakeho ty dokumenty. "Co? To chceš pracovat ještě teď? Jsou asi dvě ráno." Podivil se Ukitake, když Shunsui zamířil do jiné pracovny s tím, že se jde pustit do těch papírů. "To si piš, první krok k mé Nanao, přece tu práci nenechám na ní. Však ti později řeknu." Odpověděl mu s úsměvem Shunsui a zavřel se v pracovně. Ukitake se nad tím jen pousmál a šel si po svém. Pomalu přicházel nový den, to mě zrovna Toushiro doprovodil k mému pokoji, no co, tak jsme "trochu" ponocovali, však to později oba dospíme. Pomyslela jsem si, taky že jsme to protáhli, bylo zrovna půl třetí nebo kolik.

No, když bábi s dědou dali Ichigovi všechny ty dárky či co a já ho šla ještě vyprovodit, to ale bábi s dědou se zmiňovali, jakého hodného luka sem si to našla apod. Ježiš, já se strašně omlouvám za ty dva...tohle sem od nich vůbec nečekala...bylo částečně trapně za to částečné vyzvídání. Tak jak sem se už zmiňovala, šla jsem ho vyprovodit až ke dveřím a tam sem se sním rozloučla a zavřela dveře a šla si sednout ještě nachvíli do kuchyně k babi a dědovi.
Mezitím v Seireitei se už Ikaku vracel k sobě do pokoje a Renji též. Byakuya (XDXD) to už nijak neřešil, a šel si taky lehnout, jenomže popravdě on než ještě usnul, si v hlavě přemítal to, co Ikaku vyžvanil Renjimu :D Renji dlouho nemohl usnout, ba on byl přímo nabytý energií, akorát Ikakua ta dnešní vyzvídávka trochu vyčerpala, tak aspoň těch pár hodin šel spát. No, po cestě ho ještě potkala Yachiru, od které dostal vynadáno, že chodí takhle pozdě, že byl určitě šmírovat tebe a že si prostě nedá pokoj s tou žárlivostí. To Ikakua trochu "probudilo" a začal se potichu s Yachiru hádat.
V budově 8.divize se stebou musel už Toushiro rozloučit, páč všichni kapitáni useli vstávat dřív, jelikož měli zase nějakou tu radu. Proto ti ještě věnoval polibek na rozloučenou, vyskočil oknem (to mi připomíná Zora, XDXD) a běžel ksobě do pokoje a při cestě moc nedával pozor na cestu páč každá jeho myšlenka obsahovala slovo" Midori-chan" XD Shunsui ještě teda dodělával ty papíry, ale nastal problém. V jednom papíře totiž nevěděl, co se po něm vůbec chce. Takže vyšel na chodbu a kouknul se opět klíčovou dírkou, esli si už sama, což si byla, tak zaklepal a žadonil, abys mu pomohla ještě s jedním papírem :D Že tomu nerozumí :D

Konečně už se tví prarodiče rozhodli, že vás nechají být a odešli tuhle novinku probírat do kuchyně. Ty ses ještě za ně Ichigovi omlouvala, ten se zastavil a otočil se. "To nic, náhodou jsou fajn, že Kone?" Řekl Ichigo a při posledních slovech Kona zamrazilo, Ichigo totiž narážel na jeho nezdvořilé remcání vůči tvým prarodičům. Za chvilku ti Ichigo zmizel z očí. Nakonec vlastně to Konovo zlobení bylo k něčemu dobré, že? Zavřela jsi tedy dveře a vrátila se za babičkou a dědou do kuchyně. "Nano miláčku, nezašla bys prosím ještě vynést smetí?" Poprosila tě babička a ty jsi jí samozřejmě nemohla a ani nechtěla říct ne, tak jsi hned přikývla a chopila se smetí. Vyšla jsi před dům a zamířila k popelnicím, které byly tak pět metrů od vaší branky, když vtom jsi uslyšela jakýsi nelidský řev a čísy hlasy. Ten řev už jsi znala, už jsi ho slyšela, ale pořád sis nemohla vzpomenout, kde. To až jsi uviděla dalšího Hollow, kterého právě dorazili dva neznámý Shinigami. Další Hollow? Kolik jich tady jen v Karakuře je? Ti dva Shinigami neměli ponětí, že je vidíš a ani neměli ponětí, že se tohle byla jejich poslední minutka. Byl to jen okamžik a oba se svalili k zemi a pod nimi se začala objevovat kaluž krve, co to jen bylo?! Další Hollow?! Najednou ti jako by ztuhly nohy, co teď? Pomoct jim? Nebo je tam nechat? Ale odpovědi ses nedočkala, tvé přemýšlení narušil útok jakéhosi Hollowa a to pořádně nechutného, který vypadal jako pavouk. Slyšela jsi čísi hlasy, zřejmě další Shinigami a řev mnoha Hollow a pak? Nic... Tma... Prázdno... Nevíš, co se dělo pak, co bylo s tím odporným pavoučím Hollow a s těmi mrtvými Shinigami, ale konečně ses probrala. Co to? První věc co jsi viděla byli asi tři nebo čtyři další úplně neznámý Shinigami. "Tělo jsme nenašli, možná ho ta potvora úplně zničila." Uslyšela jsi jednu ženu. "Chápu, tak tedy duševní pohřeb." Přikývl jeden Shinigami, který ti byl nejblíž. "Neboj, ve Společenství se ti bude líbit." Kývl na tebe a než ses nadála, přitiskl ti jílec svého Zanpakuto na čelo. Společenství? Moment, vždyť tam patří jen duše! Ty jsi přece živý člověk! Nebo už ne?
Mezitím se už rozpustil ten drbací klub u 6. divize. Renji se vrátil do svého pokoje, ale kupodivu i přesto, že ho Byakuya pěkně zřídil Renji ne a ne usnout a když se mu to alespoň na chvíli povedlo, hned se zase vzbudil. To Byakuya neměl možnost něco naspat, hold kapitáni mají své povinnosti a jedna z nich je chodit na každou schůzi Gotei 13, která je většinou brzy ráno. Takže hned potom, co nechal ty dva ať dál kecají šel do svého pokoje a prostě jen odpočíval, nemělo smysl usínat, když za chvilku musí na schůzi kapitánů. Tak prostě jen tak ležel a přemýšlel nad vším možným a to dokonce i nad něčím co on považoval zbytečné a to nad milostným životem. Byakuya by asi nikdy v životě nepřipustil, že o tomhle přemýšlel, ale poslouchat Renjiho a Ikaka je hold nebezpečné a tak se stalo. Nějak mu vrtalo hlavou, k čemu to vlastně všechno je, jako celkově vztahy a podobně. Byakuya byl toho názoru, že je to zbytečné a že není nutné někoho mít. Nejlepší je spoléhat se sám na sebe. Víš co od sebe můžeš čekat a nemusíš starat o nikoho a o nic jiného. To byla jeho teorie, no to si myslel zřejmě pro to, že nám hold Byakuya žádnou velkou lásku neprožil. Je to jen poblouznění, nedokonalost lidí tak i Shinigami, jen obyčejné blouznění smyslů. Takhle nějak Byakuya sám pro sebe komentoval vztahy a lásku, jenže pak tady byla další část Byakuyova já, která mu říkala něco úplně jiného. To si myslím jen proto, že jsem nikdy žádný takový vztah neměl. A co kdyby? Co to zkusit, dívat se víc okolo sebe než na sebe? Našeptávala Byakuyovi jeho druhé já, to už ale musel jít a tak se zvedl a stále s hlavou plnou takových úvah zamířil na radu kapitánů. V tu chvíli Renji jen tak koukal z okna a sledoval některé kapitány, jak jdou na radu. To Ikaku byl na rozdíl od Renjiho pěkně unavený, ale ještě nespal, jak se totiž vracel od 6. divize, potkal Yachiru. "No no Lebkounku, to není hezké chodit tak pozdě. Já vím, ty jsi byl zase špehovat tu Midori, že jo, ty žárlivko? A já vlastně ani nevím, jak ta tvoje Midori vypadá." Řekla Yachiru a začala přemýšlet, kdo že to vlastně jsem. "Kyay Yachiru dono, ona není moje! A uvidíte ji s kapitánem Hitsugayou, už si dali pusu! Dneska, přede mnou, Renjim a kapitánem Byakuyou a kapitánem Shunsuiem! Oni vám to dosvědčí! A to byste nevěřila, co všechno náš jedinečný kapitán Kenpachi od Hitsugayi zjistil." Protestoval Ikaku a tak se z hádky rozvinula debata a Yachiru s úsměvem poslouchala to kvantum informací.
V tu chvíli už jsem se musela s Toushirem rozloučit, hold jako kapitán musel na radu, ale před tím než odešel mě ještě políbil. Já jen s ruměncem ve tváři a tou růži celá šťastná a zasněná vylezla z Shunsuiovi pracovny a šla do svého pokoje. Tu nádhernou růži jsem dala do vázy a už si chtěla alespoň na chvilku lehnout. Rozpustila jsem si vlasy a sundala si vršek kimona, když vtom někdo zaklepal. "Eh mate!" Zavolala jsem a rychle si zase ten vršek oblékla a šla otevřít. "Shunsui taicho?" Tak svého kapitána jsem teď rozhodně nečekala, zrovna teď ve tři ráno. "No koukám, že už jste v mé pracovně vy dva skončili, co?" Usmíval se Shunsui jako vždy. "Nani? Vy jste nás... Tedy co potřebujete zrovna teď ve tři ráno, kapitáne?" Prvně jsem byla trochu vyvedená z míry, těžko uvěřit, že nás celou tu dobu kapitán špehoval a to bylo asi dobře, že jsem nevěděla ještě o Ukitakem. "Heh pustil jsem se do papírování, ale s tím posledním si nevím rady." Odpověděl mi Shunsui. "Soka, už jdu." Zareagovala jsem a šla tedy Shunsuiovi pomoct, ani jsem si znovu neupravila vlasy do drdolu, no co, tak mě Shunsui jako jeden z mála viděl s rozpuštěnými vlasy. Sedla jsem si ke stolu a pročetla si dva papíry, s kterými si Shunsui nevěděl rady. "Jeden papír chybí, asi jste ho někde založil." Řekla jsem po chvilce čtení. "A nebo mi ho Ukitake nedal." Navrhl Shunsui druhou možnost, to už jsem se prohrabovala tím nepořádkem na kapitánově stole, až jsem našla ten chybějící papír. "Ani se nedivím, taky v tomhle nepořádku něco najít." Zakroutila jsem hlavou a pak ještě kapitánovi pomohla s dalšími papíry, které se mu bůh ví jak dlouho válely na stole.

Dneska byl vážně divný den. Jdu vynýst odpadky a najednou se všechno seběhlo tak rychle...Jediné co si pamatuju je, že nějací Shinigami mě poslali asi do toho Společenství. Jenomže tam můžou jen duše a né lidi.....Já sem jako...mrtvá? Já nejsem mrtvá!!!!!!!! zakřičela sem se slzami v očích. Uvědomila sem si, že sem někde jinde. Sedím někde na zemi a kolem mě procházejí asi duše, které na mě koukali, jako že mě chápou, e je nezvyk být mrtvý. Děvče, pojď knám, poůžem ti...nabídla mi nějaká žena ruku na pomoc ze země. Já sem byla ale tak vyděšená a tak mimo, že jsem rychle vstala a někam odběhla. Běžela jsem k nějaké volně otevřené bráně, to ale na mě ty duše křičeli, ať tam neběžim, že budu potrestána, ale já jak smyslů zbavená sem neposlechla a běžela dál. Narazila sem na nějakou křižovatku, tam sem vůbec nepřemýšlela, kudy bych měla běžet teď, no prostě sem někudy pořád běžela a slzy mi tekly proudem. Snažila sem se totiž najít cestu k mému domu, respektivě k domu mé babičky a dědy.
Mezitím ste ty a Shunsui měli dopapírováno a ty jsi od kapitána dostala i s Nanao den volna. Shunsui se musel hodně přemáhat, aby se nešel podívat na svou milou Nanao chan a sám odejít na radu. Ty i Nanao ste spali ještě hoodně dlouho(anebo i ne, to už je na vás :D).Shunsui po cestě narazil na další kapitány, takže Ukitake a Hitsugaya. No, oba dva Hitsugayu nenápadně vyzvídali a ten začal rudnout jak vzteky tak i tím, že se nepatrně styděl :D Ostatní kapitáni se už taky sbírali z postelí a po ranní hygieně odcházeli na tu radu. Taktéž i Byakuya. Ten ale jaksi nedával pozor na cestu, páč přemýšlel o vztazích a láskách atd....
Mezitím jsem teda běžela a běžela a nějak si mě všimli nějací Shinigami z 8. a 10. divize a začali mě honit. No, takže já běžela a běžela a do někoho sem omylem vrazila. Ostatní Shinigami se okamžitě zastavili a nasadili výraz který jako říkal, Tak to bude mega průšvih! Narazila sem totiž do kapitána Byakuyi :D Myslim že on jakoby ležel na mě. No, to mě začínalo odrovnávat a vtu chvíli sem nevěděla co dělat :D ....

Teď už čas plynul překvapivě pomalu a já s kapitánem Shunsuiem dodělala všechny ty papíry. Jenže mně to jako strašné perfekcionistce nedalo a tak jsem ještě "trochu" přerovnala kapitánovi kancelář, protože už jsem se na ten nepořádek a zmatek nemohla dívat. "Heh no musím uznat, že je to tu přehlednější." Zazubil se Shunsui a rozhlížel se po své nezvykle uklizené pracovně. Nastala chvilka ticha, kterou narušovalo jen Shunsuiovo mručení, což znamenalo, že nad něčím přemýšlí. "Em Midori chan, myslíš, že bych mohl no, že bych..." Začal nejistě Shunsui. "Zajít za Nanao dono? Ne. No tak kapitáne, vydržte bez ní chvíli, potřebuje klid." Přerušila jsem ho. "Ale bez své krásné Nanao to nevydržím." Namítl kapitán, to už jsem ho ale zpražila přísným pohledem. " He he, tak raději ne. A víš co? Ty i Nanao máte zítra, no vlastně dnes volno." Zareagoval Shunsui. "Ah arigatou, Nanao to volno pomůže." Usmála jsem se a trochu si zívla. Hm a já to aspoň můžu dospat. Pomyslela jsem si, to jsem si ale všimla, že na mě nějak Shunsui taicho zvláštně kouká. "Drahoušek Nanao si odpočine a ty budeš mít čas na milostný život." Prohlásil Shunsui a hned jak to řekl, vzal to oknem dolů a pak šup na radu. Dobře udělal, tyhle narážky mě dokážou pěkně naštvat a když se naštvu, opravdu to stojí za to. Jen jsem si povzdychla a vrátila se zpět do svého pokoje, kde jsem se převlékla a šla si lehnout.
Zatím co já klidně spala, dole byl pěkný rozruch. Už to tak bývá, že duše těžko nese tu skutečnost, že je ve Společenstvu. Že je ten daný člověk mrtvý, pryč od rodiny a přátel, že jeho život skončil. Ale pak si naopak všechny duše uvědomí, že tady začíná život nový, stačí jen dodržovat pár pravidel a bude se tady žít dobře. Jedním z nich je zákaz vstupu do Seireitei, to zabezpečoval Gidambo-ohromný Shinigami, který hlídal jednu ze vstupních bran. Ty se otevíraly jen málo kdy a zrovna dnes Gidambo tu svou otevřel, aby dovnitř vpustil kapitána Mayuriho, který byl společně asi s deseti členy 12. divize obhlédnout okolí Seireitei a jako vždy hledal někoho zajímavého, na kom by se daly provádět nové pokusy. Tentokrát se vrátil bez úlovku a jak to u něho bylo, z deseti zdravých Shinigami byli zdraví tři a zbytek utrpěl několik ran v důsledku Mayuriho vzteku, že nenašel žádný nový pokusný objekt.
V tu chvíli ses zrovna ocitla v místě nejbližšímu Seireitei, byla jsi celá vyděšená, kde jsi. Přece nemůžeš být mrtvá, to nejde, co ostatní? To už je nikdy neuvidíš? Babička a děda, Orihime, Kon, spolužáci a...A Ichigo. Byla jsi úplně mimo a skoro ostatní lidi, no tedy duše nevnímala. Jako smyslů zbavená jsi vstala a rozběhla se k bráně, kterou jsi těsně před zavřením proběhla. Ignorovala jsi všechno a všechny kolem, snažila ses najít dům babičky a dědy, ujistit se, že je to jen zlý sen a že jsi přitom doma a živá. Ani sis nevšimla, že jsi při běhu vrazila do Mayuriho, který zprvu jen mlčky sledoval jak mizíš v jedné zatáčce. "Hm hm, takový duševní potenciál, ta duševní síla. Hm, tohle bude dobrý pokusný objekt." Usmál se zlověstně a vzápětí srazil tři zbylé zdravé Shinigami, kteří chvíli byli v bezvědomí. "Pitomci, měli jste ji chytit!" Zařval Mayuri a tak se tedy sám celkem pomalu vydal za tebou. Ty jsi neměla ani tušení, že je ti v patách ten nejsurovější a nejagresivnější kapitán celého Společenstva a dál jsi bezhlavě běžela, kam tě nohy táhly. K tvé smůle či štěstí Byakuya také moc nedával pozor na cestu a tak si tě skoro nevšiml. To až když si do něj narazil, on tedy ještě uskočil, jenže ty už jsi padala na zem a nějak ho stáhla s sebou, takže spadl na tebe. Konečně ses uklidnila a začala vnímat. Kolem stálo mnoho Shinigami a na tobě ležel kdosi zřejmě důležitý podle toho, jak se ostatní chovali. "B...Byakuya taicho, jste v pořádku?" Vykoktal jeden Shinigami načež Byakuya rychle vstal a beze slova ti pomohl vstát, což ostatní zaskočilo. Co s ním je? Většinou by se na někoho jako jsi ty díval shora a skoro by se štítil dotknout se někoho tak podřadného, ale teď? To už se sem ale plnou rychlostí řítil Mayuri. "Mně neutečeš, děvče. Konečně zajímavý pokusný objekt! Z cesty, Kuchiki!!" Hulákal na celé Seireitei a ve tváři měl hrůzostrašný škleb. Ale Byakuya se ani nehnul a pak? Rána, až se zvedl prach a nebylo na chvíli nic vidět.
"Co to bylo?" Přerušil najednou Ukitake výslech Toushira. Hold Hitsugaya cestou na radu potkal Shunsuie a Ukitakeho, takže se ho ti dva hned začali vyptávat a popichovat ho, to ale jejich debatu přerušila ta rána. "Šlo to ze západu." Dodal Shunsui, to už Hitsugaya mířil tím směrem a Shunsui a Ukitake nechtěli být pozadu, tak šli taky. Prach konečně usedl. Tu ránu vyvolala srážka Byakuyi a Mayuriho, která oba dva odhodila každého na jinou stranu. Ti dva to ubrzdili, ale i tak udělali slušnou díru do zdi. To už tam doběhli všichni kapitáni, tedy krom starého Yamamoty. "Viděli jste to? Tohle vyvolala jen obyčejná srážka Mayuriho sama a Byakuyi sama." Vyhrkl po chvilce údivu a ticha jeden Shinigami. "Kuchiki já tě varoval, tohle je můj nový pokusný objekt!" Zavrčel Mayuri a zle se na tebe zazubil. "Ne před rozhodnutím staříka Yamy." Dovolil si promluvit Shunsui, to Mayuriho naštvalo a tak po něm skočil se svou Zanpakuto v ruce. Shunsui jen s úsměvem stál, zřejmě si chtěl s Mayurim pohrát, ale Soi Fong byla jako vždy poněkud netrpělivá. Hned Mayuriho útok odrazila a postavila se mezi ty dva. "Tohle chování kapitánům nepřísluší, je to ztráta času." Zavrčela na Mayuriho. "Hm, znám ji." Řekl spíš sám sobě Hitsugaya, který byl zatím úplně vzadu a skoro neviditelný. Jak se sem dostala? To je nemožné, aby se obyčejné duši podařilo proklouznout branou. Ačkoliv má velký duševní potenciál i duševní sílu. Vypadá vyděšeně, taky kdo by nebyl z Mayuriho strašného xichtu. Ale... Je...Je celkem hezká... Přemýšlel Byakuya, no slyšet ho Mayuri, asi by se zase neudržel.