Spoustu nového aneb doba zdánlivého klidu

"To nic, to bude dobrý." Uklidňovala jsem Uraharu a při tom ho objímala. Taky říct mu ne? To nešlo, chudák malá, byl vážně smutný. Pár minut mě ne a ne pustit, ale nakonec přece jen povolil a trochu se odtáhl. "Arigatou, hned je mi líp." Řekl už klidněji, já se jen usmála. "Yosh, tak nepůjdeme? už je dost pozdě." Navrhnula jsem uraharovi, ten si nasadil klobouk a jen přikývl. Po chvíli jsme se rozloučili, já se vrátila do svých kasáren a on do kasáren dvanácté divize. Ten den už se nic moc nestalo. Celá modifikovná pětka už byla ve svých pokojích a Hibiki, ta už v tom svém byla dávno. Dnešek jí pořádně zamotal hlavu, nečekala, že jí tohle Mayuri řekne. Já raději do pokoje zapadla hned, totiž potkat nabroušenou Nanao nebo kapitána Shunsuie s papíry v ruce, to by mi přihodilo infarkt. Hodlala jsem to všechno zaspat a tak jsem se hned převlékla a šla spát.
Hodina za hodinou, minuta za minutou a byl další den. Tentokrát jsem měla přijemný budíček, do pokoje mi totiž vniklo několik slunečních paprsků, které mě lehce donutily otevřít oči. Pomalu jsem vstala, protáhla se a pak se šla převléct.
V tu chvíli se u kasáren první divize otevírala brána Senkai, Urahara se vracel zpět do Karakury! Ale sám, bez tebe, bez rozloučení. Jen nechal Mayurimu dopis, který ti pak měl dát a ten ho dal zase Nemu, ať počká, než se vzbudíš a pak ti ho donese. V tom dopise bylo tohle:
"Ohayougozaimasu, Eiri.
Když tohle čteš, znamená to, že už jsem pryč. Vrátil jsem se do Karakury. Nechávám celé téhle situaci volný průběh a vás pět by mělo taky. Nevím, jestli si to uvědomuješ, ale tohle není stejná situace jako tehdy. Vás pět porušilo pravidla a řád Soul Society a to si zaslouží trest, který vám velící kapitán udělil. I když vás chápu, není správné, co děláte.
Nechám vás teď v Seireitei. Mayuri vám nijak neublíží, za to ti ručím. A navíc, aspoň můžeš být s Yoruichi, Soi Fong a Ayumi chan a taky s Midori, což bych s tebou i měnil, ale zpět k tématu. Vrátím se za měsíc, Kurosakiho parta odešla se mnou, ale pokud budeš chtít, za ten měsíc je můžu přivést sem.
Dewamata, Urahara...

Ráno vylezlo sluníčko na oblohu a vzbudilo celé Seireitei. Dnešek by mohl být vydařený. Například ty si vstala, nikdo tě nerušil, vklidu jsi udělala ranní hygienu a všechno šlo tak krásně a připadalo ti, že tenhle den ti nikdo nepokazí. Na tvé dveře v klidu zaklepala Nanao a po tvém souhlasu vešla dovnitř. Ohayogozaimasu Midori chan! Doufám že neruším moc brzy, ale chtěla bych vám dát tohle. Řekla docela mile Nanao dono a podala ti jakousi bílou obálku se zlatým ohraničením. Otevřela jsi obálku, vyndala dopis a zjistila si, že ten dopis vlastně byla pozvánka! Pozvánka na svatbu! Kuchiki taicho a Yoriko san seki se rozhodli být ssvoji a všem už zaslali tyhle milé pozvánky! Vypadá to že za svědky půjde Yoruichi san a Rukia chan a Yoriko chan si vyžádala i družičky, teré budou stejně oděny do růžových šatečků! A mezi ně patříte i vy! No není to sladké? rozplývala se Nanao dono nad tou zprávou a už si představovala celou tu svatbu (pls ať ta svatba vypadá tak nějak normálně jakou nás, né japonsk svatba, já totiž nevim co oni tam všechno můžou a nemůžou mít ^-^). Tyhle bílozlaté dopisy přišli všem divizím aspoň pětkrát a některé si vzal i Urahara sebou do karakury, kde to rozdal Kurosakiho partě a jiným shinigami, kteří zrovna hlídali Karakuru.
I naší pětku čekal jeden dopis, jak svatební tak od Urahary. Jen co jsem se vzbudila, ani jsem se nepřevlíkla a už jsem četla dopis od Urahary. Po přečtení sem to nějak vstřebala a jen zavrtěla hlavou. Celej měsíc >-< Tak snad to uteče jako voda...A celej ten měsíc nevytáhnu prsty z kasáren mezi ty shinigami >-< dala jsem si menší předsevzetí a dopis jsem šla donést ostatním čtyřem. Ti čtyři byli opět spolu v nějaké společenské místnosti mezi shinigami z téhle divize. No já tam v pyžamu a s rozcuchanou hlavou prošla kolem všech až k té čtyřce a předala jsem jim dopis. Raion se asi taky po včerejšku už uklidnil a dokonce jsme se pozdravili. Dnešek byl opravdu zvláštní. Jakoby někdo nebo něco šířilo láskyplnost a pohodu a štěstí a všechny ty zlé a depresivní pocity z nás úplně zmizeli. Po přečtení dopisu se všichni tvářili tak nějak kamenně a bez nějakých emocí. Hmm, to je vážně super. Takže až za měsíc pro nás pošle Kurosakiho partu? Stejně ten měsíc uteče coby dup. Poznamenala pak Neko. To už ale k nám šel nějaký shinigami, který se tvářil jak kdyby pozoroval lehké holky ve sriptýz baru XD V ruce držel ten svatební dopis a pohledem přeskakoval ze mě na Neko a zpátky XD Ehm, jen by mě zajímalo, vy dvě jste ty z modifikované pětky že? my dvě jen nechápavě kývli hlavou. No tak abyste si začali připravovat ty růžové šatičky řekl úchylným tónem ten Shinigami, nechal nám tam dopis a odešel za nějakou svoji partičkou. Neko to začala číst nahlas, aby se vědělo, nač ty růžové šaty. Nani?! Ale já nesnáším růžovou barvu! A proč musíme jít za družičky?! A Hibiki to už ví? Ach ta růžová>-< Když mě vůbec nesluší...začala tam chrlit Neko a málem nerozdejchala to, že bude mít růžové šaty. Ou! No v šatech jsem vás ještě neviděl, dámy, to se teda těšim! poznamenal Fuka provokativním tónem, načež ho uzemnil Hebi. Super, a mé předsevzetí bude porušeno -_-
Svatba měla být za tři dny, ovšem všichni už teď sháněli například oblečení, jídlo, někoho kdo ty dva oddá apod. Dnešní den už hrozný nemůže být ^-^

Spoiler: svědci: Rukia, Yoruichi
Družičky XD: Midori, Eiri, Neko, Hibiki, Moriko a Ayumi
Kněz-oddávající: pravděpodobně Yama jii
Fotografové: Matsumoto a Hisagi
Ten co podává prstýnky a kontroluje podpisy manželů a svědků. pravděpodobně Renji XD
ostatní jsou hosti

Byly dny klidné a pohodové a dny ne příliš veselé, jednou se něco povedlo, jindy zase ne a ty dny se neustále střídaly. Řekla bych, že včerejší den byl pro nás obě spíš ten horší, ovšem dnešek začínal snad pro každého v Seireitei pěkně. Já jsem z té zprávy byla dost vedle, ale hned se mi na tváři objevil potěšený úsměv. "Po ránu nemůže být hezčí zpráva." Usmála jsem se, zatím co Nanao začala tu pozvánku číst nahlas. Já si zrovna učesala vlasy do drdolu a vtom zazněl výčet funkcí a zmínka o šatech družiček. "R... Růžové šaty?" Dostala jsem ze sebe trochu vystrašeně, totiž představa sebe v růžových šatech mě moc netěšila. "Ale no tak, budeš vypadat nádherně! Já se tak těším! Tak pojďme, dnes máme volno, kapitán včera udělal všechnu práci asi na tři dny dopředu. Yoriko nás čeká dole ve společenské místnosti s ostatními dívkami! Byla jsem tak nadšená, že jsem jí nabídla, že všechny přípravy a zkoušky mohou proběhnout v našich kasárnách." Zářila Nanao, no krása, že všechen ten shon bude hned tady, ale co, byla jsem šťastná za Yoriko i za Byakuyu, konečně se rozhodl pro jinou, takže ho ztráta Hisany už tolik netíží. Ale bylo jasné, že na ni nikdy nezapomene. To ale Yoriko vůbec nevadilo, ona si naopak Hisany vážila a líbilo se jí, že Byakuya na svoji lásku k ní nikdy nezapomněl. Totiž ta představa, že na ni taky takhle bude myslet se jí líbila. "Soka, taky ráda pomůžu." Přikývla jsem a odešla s Nanao dolů do společenské místnosti, tam vážně byly snad všechny holky a ještě někdo navíc. U dveří postávala Yoruichi a vedle ní Soi Fong, vedle pak Unohana s Isane a Hinamori. Kousek dál poskakovala Matsumoto a sní Yachiru, kousek od Yoriko, která stála uprostřed místnosti, byly Nemu, Kiyone a Rukia. Celé to uzavíraly Moriko, Ayumi, Hibiki, ty a Neko a pak já s Nanao. A málem bych zapomněla na Yumichiku a Hisagiho, kteří postávali bokem. "Takže jen holky?" Neodpustila jsem si a s pozvednutým obočím se provokativně usmála na ty dva. "Oshina! Jsme tu všichni! Takže ráda bych vás podrobněji seznámila s vašimi funkcemi!" Zářila Yoriko a vytáhla si dlouhý seznam, který se táhnul až ke dveřím. "Oddá nás velící kapitán, pak bych prosila jednu "dobrovolnici", která si s ním zatančí." Začala Yoriko, to jsme si s holkami vyměnily pár pohledů. "Já jsem si za svědka vybrala ségru a Byakuya vlastně taky, takže za svědky jdou Yoruichi a Rukia. Rangiku a Hisagi budou vše fotit a Yumichika s Moriko se budou starat o šaty, líčení, účesy a podobné věci." Usmívala Yoriko, to se Yumichika i Moriko potěšeně usmáli a Hisagi a Matsumoto hned začali fotit, totiž chtěli mít všechno zdokumentované, od příprav až po obřad. "Prstýnky nám podá Renji a teď už k mému oblíbenému, družičky!" Zajásala Yoriko, to jsem si všimla, že Ayumi se jen rezignovaně plácla do čela. "Vybrala jsem Midori, Eiri, Neko, Hibiki, Moriko a Ayumi, pojďte prosím sem!" Usmívala se dál a my jmenované jsme tedy šly. "Ayumi san, můžete sem, prosím?" Pokynula ještě Ayumi, ta jen popšla blíž, to už k ní ale Yoriko přiměřovala úzké světle růžové šaty bez ramínek lehce přes kolena. "Kawai!" Ozvali se sborově Yumichika a Moriko. Neko málem omdlela a Ayumin výraz jasně říkal, že tohle si na sebe nedá. Do toho se ještě ozvala Nanao: "Oh sugoi! Ty vám všem budou tak slušet! Chlapi z vás nespustí oči, tedy krom kapitána Byakuyi, to je jasné, ten bude mít oči jen pro Yoriko!" Řekla sebejistě, no já jsem při té zmínce jen polkla. "A vy ostatní, potřebovala bych pomoct s organizací všeobecně, už se toho chopila Nanao, ale je toho spousta. Hudba, jídlo, dekorace a mnohem víc, domluvte se s Nanao co a jak a já teď prosím Yumichiku sem!" Zavelela Yoriko a všechno se dalo do pohybu. "Yoriko vážně, do tohohle mě navlíknout?" Děsila se Ayumi. "Ou to ne, tyhle jsou jen první pokus, Yumichiko, kudasai, podej mi ty nově ušité." Zazubila se Yoriko, načež jsme všechny měly v rukou jednay šaty. Hlavní rozdíl byl, že tyhle nové byly skoro nad kolena, což se Ayumi líbilo ještě míň a Neko už málem utekla, kdyby ji s nezvykle šťastným úsměvem ve tváři nezastavila Hibiki. Ta byla z toho všeho celá pryč, nechtělo se jí věřit, že si ji vybrala jako družičku. Tím jí dala najevo, že ji má aspoň trochu ráda jako kamarádku, že vůbec ví, že Hibiki žije, že ji vlastně přijala mezi nás ženské Shinigami. "Že se Yumichika s Moriko úžasně trefili? Ty šaty jsou krásné!" Ozvala se znovu Yoriko, to už Yumichiku a Moriko Ayumi zpražila pohledem. "Sakra Yumichiko, kratší to být nemohlo?" Povzdychla si Ayumi, ale Yumichika se jen usmál. "Konzultoval jsem to s dvěma kapitány, jejichž vkusu věřím a když něčímu vkusu věřím já, to je záruka kvality!" Prohlásil Yumichika. "Vážně? S kterými úchyly jsi o tom mluvil?" Zareagovala Ayumi, to ji ale Yumichika totálně uzemnil. "S kapitánem Ukitakem a s kapitánem Shunsuiem a ty šaty speciálně pro vás klidně můžu nechat zkrátit." Odpověděl, to se Ayumi zatvářila asi takhle: "To jsem si mohla myslet." Řekla a na moment si vzpomněla na staré časy s těma dvěma. To najednou Yoriko hlasitě tleskla a získala si tak pozornost ostatních. Tak dámy, můžete se převléct, musíme doladit účes, doplňky a případné vady odstranit." Oznámila, to se ale Moriko zarazila, dala si ruce v bok a zaryla svůj pohled do Yumichiky a Hisagiho, ten jen nasadil výraz alá Já nic, já muzikant, já si tady jen tak fotím." Ale marně, nakonec mu ale Soi Fong přidržela u krku svoji Zanpakuto a Hisagi byl hned ten tam, ovšem my tak trochu zapomněly na Matsumoto, která samozřejmě byla s Hisagim domluvená. Matsumoto už plánovala, jak svého kapitána podplatí těmi fotkami, aby nemusela mít tolik papírování a jak je nabídne i ostatním jako tenkrát v horách. "A ty co, Yumichiko? Ty se, pokud vím, mezi holky nepočítáš." Ušklíbla jsem se, Yumichika se ale jen spokojeně usmál. "Ale Midori chan, já se tady o všechno oblečení a doplňky starám a Nee chan to sama nezvládne." Řekl mi a jako by nic si šel sednout, no kdybych byla nervák, Yumichika by asi proletěl oknem. K našemu štěstí ho ale Yoriko zaměstnala probíráním nějakých jiných věcí a tak jsme se relativně nepozorovány mohly převléct, přece jen, co si budeme říkat? Yumichikův pohled ne jednou zavítal k tobě.A zrovna ty jsi měla menší problém se zapínáním šatů. Totiž sama si je nemohla zapnout žádná z nás, ale když jsi je potřebovala zapnout ty, nejblíže byl zrovna Yumichika. Než ses nadála, už stál u tebe a lehounce ti zapnul ty šaty. "Klid, od toho jsem tady. Počkej, podívám se, jak to vypadá." %Prohlásil tím svým tónem, dvakrát tě obešel kolem dokola, až pak zastavil před tebou. Trochu ti potáhl ty šaty nahoru, pak zakroutil hlavou a dřepnul si. To ti ty šaty za sukni mírně potáhl dolů, pak vstal, znovu si tě prohlédl a spokojeně kývnul hlavou. "Nádhera." Řekl a pak šel obcházet další. Prostě krása tyhle přípravy.

Dnešek bude teda něco. Z 12. divize jsme šli rovnou do osmé, kde jsme měli prý zkoušet. Neko šla spíš jak na popravu, Hibiki po cestě úplně ářila, že bude družičkou a já jen přemýšlela nad tím, co asi budem po obřadu mít k jídlu XD Růžovou jsem taky dvakrát neměla ráda, ale proč se ostatním neukázat že?XD Dorazili jsme do osmé divize jako předposlední, poslední si dorazila ty a nanao. To už ale začalo organizování. Yoriko chtěla, aby se všechno povedlo a aby všechno bylo dokonalé....možná taky proto si najala Yumichiku jako hlavního rádce co se desingu týče XD Hisagi a Rangiku už fotili, prý musí být vše zdokumentováno od samého začátku až do konce XD Momentálně jsme každá družička dostala ty růžové šaty nad kolena a měli jsme se jít převlíknout. Hisagi chtěl jít do šaten (do jiné společenské místnosti), to ho ale zastavila Soi Fong svojí zanpakutou a Hisagi jen naprázdno polknul a nasadil ten výraz Já nic, já muzikant XD Takže se knám nahrnula Matsumoto, teda aspoň to měla v plánu, ale to ji zastavila Moriko, Matsumoto ne! Jestli máš v plánu pak vydělat si na našich fotkách tak to teda ne! Myslim, že převlíkání můžeš vynechat! řekla Moriko, to ale kolem ní prošel Yumichika jako nic a začal nás tam organizovat. Matsumoto nasadila pohled alá Říkala jsi ssnad něco?! a pokračovala ve své cestě dál. No Rangiku asi měla vánoce, páč si těma fotkama zas něco pro sebe vydělá XD Všechny jsme se soukali do šatů a nešlo nám se zapnout. Tak například u mě už byl Yumichika, někoikrát mě obešel, já tam stála jak solný sloup, několikrát mi šaty poupravil a odešel za další družičkou. Yumichika ovšem začal být nervózní, páč se tam některé dívky jen ve spodním prádle vybavovali a s převlíkáním si nelámali hlavu. Áááá!!To né! Ať jdou pryč!!!! zaječela najednou Neko a byla celá rudá a celájen ve spodním prádle se šla někam schovat, nebo aspoň na sebe něco dát. To jsme se podívali k jednomu oknu a opravdu tam bylo milé překvapení -_- Totiž kluci jak z různých divizí, tak naši modifikovaní nás celou dobu očumovali a všichni měli červenou u nosu XD Já a Ayumi, jakožto největší choleričky, jsme je shodili z okna. Ovšem někteří vytrvalí jedinci jako třeba Fuka a Renji a podobní adepti si nedali říct, takže jsme je s Ayumi museli nenásilně odrovnat. Jó Yuminy techniky se hodí. Moriko pak radši zatáhla závěsy a rozsvítilo se. Yoriko jen nevěřícně kroutila hlavou a pak zase po nás volala, abysme si pospíšili. Moriko byla první hotová. Šatičky měla na sobě dokonale dané, ktomu růžové lodičky, menší kytice v rukách a dokonce už měla vyčesaný i takový pěkný drdol a ve vlasech měla zapíchané růžičky. Moriko, která měla s Rangiku nejdřív problémy, se teĎ nechala fotit jak modelku XD Konečně jsme všechny byli v šatech i ve střvíčkách a Yumichika s Moriko se pustili do česání našich vlasů. Yoriko nám připravovala právě ty malé kytice, to byla všude samá lesklá stuha, pak si nás dovolila líčit, což se nelíbilo Yumichikovi a stejně to po ní předělal. Asi po dvou hodinách práce jsme všechny byli dokonalé, no prostě k sežrání XD Matsumoto udělala snad miliony fotek a po další půl hodině nám Yoriko dovolila si sundat aspoň ty šaty, ale že boty ať si necháme, páč se budem učit na nich ladnou chůzi. Ovšem když jsme se převlíkali a větší část znás byla ve spodním prádle, někdo otevřel dveře a k našemu štěstí-neštěstí to byl Byakuya. Jenomže Neko už z toho všeho byla vytočená, takže si ani nevšimla, že je to kapitán a prostě po něm hodila svoji lodičkou. Byakuya se maximálně stihl nadechnout a pak jen kvůli té ráně spadl na zem. Naštěstí se mu nic nestalo, jen bude mít bouli na čele. Neko nasadila pohled alá To jsem vážně nechtěla! Yoriko ho šla dát posadit do jiné místnosti a Yachiru už nesla pytlík s ledem XD Co sis to proboha vybrala za vražedné družičky? Už si viděla jak dopadli ti šmíráci? řekl Byakushi a dostával se z toho leknutí, mezitím co my jsme chodili po místnosti do kolečka za sebou a poslouchali Yumichiku jak máme zvedat nohy, jak máme mít rovná záda apod.

Dnešní ráno bylo vážně veselé, jakmile se začaly zkoušet šaty, začaly komplikace. Ovšem ne s oblečením nebo něčím podobným, první ránou bylo "pár" šmíráků, které jsi ale společně s Ayumi rychle srovnala. No mně to bylo celkem jedno, protože jsem se převlíkala vzadu v takovém zastrčeném koutku místnosti, sama, bez Yumichiky, ale ne, on si mě prostě musí najít. Zrovna když Moriko odešla k další družičce a já už si mohla ty šaty sundat, k jeho štěstí a mé smůle, mě našel Yumichika. Já byla k němu zrovna otočená zády a to se mu hodilo. Nevšimla jsem si ho a v klidu si hleděla svého, když vtom jsem si uvědomila, že mi někdo rozepnul vzadu ten zips! Okamžitě jsem zrudla a tak tak si ty šaty chytila. "Já už myslel, že se nám jedna družička ztratila, tak šup s tím dolů, musíme se podívat na líčení, účes a doplňky už vlastně máme." Řekl Yumichika jako by nic, já se ale nervla. Totiž tohle ráno se to stupňovalo a my se pořád s yumichikou štvali, ale tohle ne, mně teda nikdo takhle rozepínat šaty nebude! "Yumichiko, máš patnáct sekund, než budeš mít moji lodičku v obličeji." Řekla jsem takovým tónem, že se pan Krasoň raději odporoučel. "Ale tu podprsenku pod tím mít nebudeš!" Zavolal ještě, no to by nebyl Yumichika, aby mi to nějak nevynahradil že? Měl štěstí, že jsem si musela držet šaty, jinak by to s ním špatně dopadlo. po téhle drobnosti nám Neko ještě odrovnala ženicha lodičkou přímo do hlavy, no Byakuya z toho měl šok, jo a taky bouli, ale to Yoriko přemluvila Isane, takže byl Byakuya za chvíli jako ze škatulky. No Yumichika a Yoriko se prvně delší dobu starali jen o Moriko, tak se pak převlékla do svého normálního kimona a hurá se svým seznamem ven.

Moriko si cestou odškrtávala v seznamu, který jí Yoriko napsala. Zkoušku družiček už měla za sebou, teď měla zkontrolovat velícího kapitána. Taky v jeho věku, často nám zapomínal a párkrát i usnul v nevhodnou chvíli a tak Moriko použila Shunpo a hurá do kasáren první divize. Chvíli trvalo, než velícího kapitána našla, ale nakonec přece jen. "Oshina, sou-taicho. Oblek máme, Yumichika, jak vidím, už s vámi tu úvodní řeč konzultoval. Vypadá to pěkně, ale tady jsem vám pro jistotu připravila něco, co vypadá ještě líp. A květina! Chybí vám k obleku! Bez toho prostě nemůžete jít. Myslím že, růže bude dobrá, ano červená růže! Takže prosím, tu řeč se naučte, ne tu Yumichikovu, tady tuhle a oblek vám dám tady. O tu růži se nestarejte, to až v den svatby, o květiny se stará kapitánka Unohana s Isane. To by bylo všechno, děkuji za váš čas." Vychrlila tam ze sebe Moriko, to byl pro Genryusaie pěkný budíček, ale nakonec to oba přežili a Moriko mohla spěchat ke splnění dalšího bodu. To byl těžší úkol, musela najít Ikkaka. Ten se chtěl z toho všeho vykroutit a když mu Kenpachi řekl, že bohužel není do čeho pýchnout, Ikkaku raději někam zdrhnul. Yoriko Moriko napsala pár míst, kde by mohl být. Ale problém, v hospodě nic, v doju ani v parku taky ne a co teď? Moriko chvíli přemýšlela a pak jí napadlo hledat Ikkaka tam, kde on snad nikdy nevkročil. Moriko zamířila do pracovny jedenácté divize, tam bylo papírů a spisů, takovou pohromu v pracovně neměl ani kapitán Shunsui. Moriko zavřela obě okna i dveře a pak se postavila doprostřed místnosti, dala si ruce v bok a jen se usmála. "Mám tě vytáhnout nebo půjdeš sám?" Řekla, bylo ticho. To se najednou cosi v té hromadě papírů začalo hýbat, až cosi vykouklo ven. V těch papírech se zaleskla Ikkakova pleška a on pak celý nadšený vylez ven. "Ksó, já se z toho zblázním." Zanadával, ale nic mu to nebylo platné. "Oblek a všechny ostatní instrukce máš v pokoji, Yumichika se o to postaral, růži ti seženu. A věř mi, já si tě najdu všude, tak nic nezkoušej." Řekla Moriko, provokativně mu zamávala a pak hurá pryč. Už jí zbývalo jen jen domluvit se s Matsumoto co a jak, zkontrolovat, jak Yumichika zkorigoval ostatní chlapy a pak hurá k bráně Senkai. Moriko to stihla tak tak, ale hlavně že vůbec. Když tam dorazila, už procházel bránou Shinji. Moriko se jen ušklíbla a spěchala za ním. "Teda, už mi ten tvůj úsměv chyběl." Řekla ironicky, to se na ni Shinji zašklebil, ale vzápětí se oba zasmáli. "To víš, chtěl jsem tu být dřív než Kurosaki, trochu ho překvapit. Tak do toho malý Byakuya znovu praštil, jo? Že si ale vybral neklidnou povahu." Zazubil se Shinji, to už se objevila i Hiyori, až nakonec u Moriko stálo všech osm Vizardů, z toho Love a Kensei schytaly funkci nosičů, takže museli pobrat všechny věci, které Yumichika s Moriko a Yoriko naporučili, že musí mít. "Sakra já už to držet nebudu, koukejte to někdo vzít!" Nervnul se už Kensei. "Ale no tak, Mugurumo, vydrž, ty padavko." Mávl nad tím rukou Shinji, ale jen to řekl, sesypaly se mu všechny tašky, co držel Kensei, na hlavu. "Eh Hiyori, co kdybys mi pomohla?" Zeptal se Shinji, když zrovna kolem šla Hiyori. "Bakero, proč jako?" Řekla a ještě ho praštila botou po hlavě. No asi po pěti minutách byl Shinji zase na nohou a mohlo se jít. Moriko je všechny vedla do kasáren osmé divize, Nanao samozřejmě nechala připravit pokoje a o tomhle s nikým, než s kapitánem Shunsuiem a Yoriko nemluvila. Mělo to být překvapení. A tak Moriko opatrně nasměrovala všechny Vizardy do jejich pokojů, kde si dali věci a řekla jim, že teď už mají volno, dokud si je neodchytí Yumichika. Někteří se šli projít po Seireitei, pozdravit staré známé a svoji bývalou divizi, ale Shinji, Kensei a Rose se rozhodli okouknout, jak jdou přípravy dole ve společenské místnosti.
V tu chvíli nás tam Yumichika peskoval a my se tam už přes hodinu mořily na podpatcích. A bonus k tomu všemu byl, že Yumichika s Yoriko nechtěli, aby se ty šaty třeba poničily a tak si každá z nás musela obléknout jiné, které předtím Yoriko nechala ušít, ale Yumichika je úplně zamítl. A tak jsme si je musely obléknout a Yumichika tam pak vesele chodil okolo, mořil nás na těch podpatcích a to už jsme za sebou měly jeho opakování tance. "Tak a nakonec si to chce ještě zopakovat, opět ukázkově. Takže koho já si vyberu." Prohlásil najednou a začal si hledat svou oběť k tanci. Neko svým pohledem jasně dávala najevo, že jestli si ji vybere, bude ho to bolet, Ayumi už se raději nijak netvářila a ostatní byly celkem v klidu, jen unavené. Ale Yumichiku chytla škodolibá nálada. "Tak pojď." Koukl na mě. "Ne, už ne." Povzdychla jsem si. "Ale jo." Kývl na mě Yumichika. "Né." Řekla jsem rezignovaně a celá nadšená šla k Yumichikovi, pak už jen zaujmout správný taneční postoj a přežít pár minut tance. Já s tancem neměla žádné technické potíže, přece jen už v Karakuře na plese jsem si to vyzkoušela, ale spíš mě štvalo, že teď Yumichika v těch naschválech vede a taky jsem byla unavená. Nikdo z nás si ale v tom všem zmatku nevšimnul, že se dovnitř dostali Shinji, Kensei a Rose a všechno tiše pozorovali. Prvně tak okukovali Hibiki, pak přešli k Neko, k tobě a na moment se zastavili u mě. Já stále tančila s Yumichikou. "Yare yare, nežárlíš nám, Kenseii?" Rýpnul si Shinji, to ho Kensei jen zpražil pohledem a mlčky mě s úsměvem ve tváři pozoroval. Vtom se ale ozval Rose. "A...A..." Zakoktal tiše a udiveně koukal někam bokem. "Co a? Hej Rosy, co je?" Řekl Shinji, pak se podíval tam kam Rose a málem mu vypadla pusa z pantu. "A... A..." Koktali už společně a Hirako jen poklepal Kenseiovi na rameno, ten se prvně na ně podíval, co zas blbou, pak se ale podíval tam kam oni a přidal se. "A... A... Ayumi?!" Dostal to konečně ze sebe Kensei, to se každý ohlédl jejich směrem. Taky aby tak nekoukali, když viděli Ayumi v kratších růžových šatech a s naprosto nezvykle učesanými vlasy. Ayumi při pohledu na ně úplně ztuhla, jen na ně mlčky zírala. "Iie... Iie... Vy tři okamžitě vypadnete pryč a zapomenete, co jste viděli!" Dostala ze sebe, ti tři na to ale měli jiný názor. "Teda... Em... Tak takhle jsem tě ještě neviděl." Řekl Kensei. "Je to nezvyk." Přidal se Rose. "Krásná jako vždy." Završil to Shinji, to už na něho ale Ayumi koukala s pozdvihnutým obočím alá Co jsi říkal? "Shinji! Rosi! Kenseii! Ohayou!" Zavýskla najednou Yoriko a div ty tři neumačkala, jak je objala. "Pak pokecáme, já teď musím za Byakuyou. Yumichiko, spolíhám na tebe!" Oznámila a byla ta tam. Ovšem korunku tomu dal Yumichika. Já čekala, že po příchodu těch tří mě konečně pustí, ale on ne, on mě držel ještě pevněji a i se mnou si přitančil až k nim. "Ale, rád vás zase vidím. Co jsem slyšel od Nee chan, máte všechno s sebou. To je dobře, tak, co říkáte na družičky? A nebojte, tyhle šaty jsou jen na nácvik, ty pravé jsou tisíckrát hezčí. Ou Midori chan, drž tempo, já jsem ještě neskončil!" Vykládal Yumichika a přitom tančila po celém pokoji, no já myslela, že se sesypu. Když už to trvalo moc dlouho, nervla jsem se. Trochu jsem se k Yumichikovi naklonila a zašeptala mu do ucha: "Co myslíš, jak hodně by to tímhle podpatkem bolelo? Víš, unaveným tanečnicím se stává, že svého partnera mohou "náhodou" zranit." Řekla jsem takovým trochu záludným tónem, to už byla výstraha, že je zle a tak to raději Yumichika ukončil poslední otočkou a já se mohla sesypat někam bokem.

Přípravy byli opravdu chvílemi zábavné a chvílemi na zabití. Například když si tě vybral Yumichika k tanci, hrozila jsi mu pak podpatkem, takže tě pustil. Yumichika nám dal na chvíli volno a střevíčky jsme si taky mohli sundat. Ayumi byla celá naštvaná a ejradši by se před tou svatbou schovala. Když chtěl ale Yumichika zase něco zorganizovat, skočila mu dotoho Soi Fong, která zrovna přišla. Dámy oběd! Kapitán Shunsui nechal pro vás navařit samé specialitky a zabral nám stoly v jedné malé restauraci!! Křikla Soi Fong a než se kdo stačil divit, všechny jsme vyběhli z osmé divize co nejrychleji to šlo, až se za námi zaprášilo. A né že se přejíte! Nebudu poslouchat pak vaše stěžování na to, že vás bolí břicho!! okřikl nás ještě Yumichika, ale vypadalo to, že byl zcela ignorován. Vizardi ho začali prudit, hlavně co se autority týče. Že tě poslouchali, Yumichiko! ušklíbl se Kensei a Yumichika se jen bránil. Přišli jste ve špatnou chvíli! Ještě před hodinou poslouchali a na nic si nestěžovali! založil si ruce na hruď a odkráčel taky do té hospůdky. Vizardi jen pokrčili rameny a šli též za náma.
Hospoda (či restaurace) byla váně pěkná. Dobře sladěné barvy s vkusným nábytkem a příjemnou atmosférou. Na nás už čekal Shunsui u jednoho velkého stolu, kam se vešlo až na dvacet lidí. Holt velký stůl musí být. Jen co jsme tam přišli, už se nosilo jídlo na stůl a všem se sbíhali sliny. Já a ty jsme si už chtěli nabrat nějaké jídlo, to nás ale obě zastavil Yumichika, Tohle nemůžete teď jíst! Říká se, že po tomhle se vám zhorší pleť a to si teĎ nemůžem dovolit! okřikl nás, to už ale šel zastavit Moriko, která si nabrala něco sladkého. No že by jsme se mohli najíst v klidu se říct nedalo, proto se nakonec obětovala Yoruichi a Yumichiku z hospody vykopla. To zrovna šli kolem Shinji, Kensei, Love a Rose a dost zajímavě na něho koukali. Ale copak? Že by tě nechtěli poslechnout tvá poslušná děvčata? rejpnul si Shinji, což Yumichiku urazilo a on jen s nosem nahoru odešel do svých kasáren na oběd. Vizardi se šli ze zvědavosti podívat do vnitř na nás a na jídlo co nám donesli. Všichni se snažili najít si místa co neblíž u Ayumi (chudák XD), takže to dopadlo tak, že Kensei seděl po tvé pravici, Shinji po mé levici a vedle Ayumi z obou stran seděli Rose a Love. Jelikož Love neviděl, to co ti tři a samozřejmě byl hned o tom informován, naschvál se jí ještě zeptal, Ayumi chan! Takže ty jsi měla na sobě růžové šaty a střevíčky? Hm...ten účes co máš ti ale vážně sluší! To už Ayumi začala praskat žilka a jen zatínala zlostně zuby. To sem teda zvědavej, co tam s Yumichikou ještě budete nacvičovat ^-^ dodal Kensei. To si zrovna nabíral jakousi omáčku na talíř a stihl si u toho nabírání kýchnout, takže ta omáčka se mu tak trochu rozletěla všude možně, ovšem nejvíc si to schytala ty. u omáčku si měla ve vlasech, na obličeji i na šatech a rukou a možná i vtém jídle XD Kensei nasadil pohled alá Ježiš co jsem to udělal?! okamžitě vzal nějaký ubrousek a začal ti tu omáčku jemně odstraňovat z pleti a zvlasů. Midori chan moc se omlouvám! to nebylo vůbec schválně! omluvil se ti, to ostatní, hlavně Shinji, dostali záchvat smíchu. Shinji jak se chlámal a rozhazoval pořád rukama, povedlu se mu na mě vylít horkou kávu. Já jen sebou cukla a začala panikařit a vřeštit, že to bolí, tak vzal Shinji nějakou chlazenou limonádu a vylil mi ji na nohu, kde jsem byla popálená od toho kafe. Jenomže tím jak jsem sebou předtím škubla jsem drkla do stolu a na něm se rozlilo dalších x skleniček, navíc asi půlka z nás hledali ubrousky, páč byli ohozeni tou omáčkou a pak tam dokonce začali lítat pantofle a jedna taková přilítla Kenseiovi ze zadu, takže vlastně kvůli té pantofly ti dal pusu a ty jemu hned facku a tak se nám Kensei s červenou u nosu sesypal pod stůl XD Moriko tam vřískala, ať se uklidníme, že si zničíme účesy a líčení. Asi jediná Ayumi byla najednou z nás nejklidnější a jen nás pozorovala, jak se všichni fackujem a někteří se opovážili hodit po sobě jídlo a skleničky a talíře padali na zem XD No prostě menší polední pohroma. Ovšem málem bych zapoměla na to, že Byakuya byl ještě oslepen Hisagiho foťákem a nějak se mu z toho zatočila hlava a spadl přímo Yoriko do klína (důsledky si nese taky ten podpatek v čele XD). Ano, Hisagi a Matsumoto tam též nemohli chybět a všechno honem rychle fotili, div je nebolel prst jak mačkali pořád spoušť. Bohužel k našemu neštěstí Hisagi, jak už zmińovala, si nevypnul svůj super blesk a tak tam asi půlku znás oslepil...

Milé překvapení, že? Kdo by nechtěl být viděn v krátkých růžových šatech a podpatcích? No Ayumi rozhodně ne a už vůbec nechtěla, aby na ní čučeli zrovna Shinji, Kensei a Rose. Ale tahle malá příhoda nám aspoň na chvíli zajistila od Yumichiky pauzu. Ten nás ale dlouho oddychnout nenechal a už se zvesela chystal k pokračování zkoušky, to se ale objevila Soi Fong. Než Yumichika stačil mrknout, zbyl tam jen on a naši tři Vizardi. My totiž měly dvě možnosti, buď se dál mořit na podpatcích a poslouchat Yumichiku nebo si zajít na oběd, těžká volba, že? Ovšem mé naivní přání klidného oběda bylo to tam. Hodně lidí, hodně problémů a nemluvě o tom, když si přisednou i Vizardi. Navíc když padla zmínka o Ayumi, jak vypadala v těch šatech, to byl začátek pohromy. A ta nastala, když se Kenseiovi povedlo většinu lidí polít omáčkou, ale nejvíc jsem to schytala já,tu omáčku jsem měla snad všude. Shinjimu se zase povedlo hezky tě polít a ke všemu se tam snažili probojovat Matsumoto a Hisagi s foťáky, to ale zareágovali naši sourozenci. Ani jeden z nich nehodlal dopustit nějaké zhanobení jejich díla a tuhle katastrofu se rozhodli i s Yoriko hned řešit. "Yumi kun! Fotky!" Křikla najednou Moriko a vzápětí se dovnitř přiřítil Yumichika i přesto, že ho před tím Yoruichi vykopla ven. Než se Hisagi a Matsumoto nadáli, Yumichika jim vesele utíkal pryč i s jejich foťáky. Ti dva si vyměnili jeden vražedný pohled a pak hurá za Yumichikou, který byl v tu chvíli zřejmě v ohrožení života. No a v tomhle zmatku se Kenseiovi nešťastnou náhodou povedlo políbit mě, což mělo jasnou reakci. PLESK! A Kensei byl pod stolem. To už ale Moriko cosi projednávala s Yoriko a ta vzápětí zapískala, čímž na sebe upoutala pozornost. "Pro dnešek se všechny zkoušky ruší, zítra budeme pokračovat až po obědě. Ovšem všechny dámy mají teď jednu povinnost! A tak říkám za deset minut v horkých pramenech." Oznámila Yoriko a pak odešla. No radostnější zprávu jsem si přát nemohla, byla jsem celá ulepená od té omáčky a unavená a horké prameny byly v tu chvíli úplný zázrak. A tak jsme všechny zamířily k horkým pramenům. V půlce cesty těsně před námi s křikem proletěl Yumichika, který stále měl ty foťáky a za ním hned Matsumoto a Hisagi. "Yumichiko! Dej to sem!" Křičela na něj Maztsumoto. "Jestli se těm fotkám něco stane, těš se na speciální vydání Týdeníku pod názvem Yumichikovy trapasy!" Vyhrožoval Hisagi. "Vidíte? Važte si mé oběti! A pohněte do těch sprch, já už to dlouho nevydržím!" Křikl na nás Yumichika a použil Shunpo.
No ať za chvilku nebo za delší chvíli, přece jen jsme všechny došly do horkých pramenů. Ještě jsme se vysprchovaly, umyly si vlasy a pak hurá do příjemně teplé vody. Všechny jsme si rozpustily vlasy a následně si je zavázaly tak, abychom si je už víc nenamočily, i když některé z nás si je vlastně myly. "Ah konečně..." Vydechla jsem blaženě a ponořila se do vody. "Takže dámy, ráda bych pronesla něco na začátek. Děkuji Yumichikovi, že svým činem zabránil fotkám a jen říkám, bye bye bráško, my máme volno!" Zavýskla Moriko. Byla to pohoda, konečně klid, žádní čumilové, žádné podpatky, žádné krátké růžové šaty ani Yumichika, který by nás napomínal, že nestojíme rovně. Některé z nás byly ve vodě, ale třeba Ayumi seděla zabalená v ručníku a posedávala nahoře. Ayumi se trochu protáhla a pohodila vlasy, no to ale žádná z nás netušila, že i někteří pánové se rozhodli zajít do horkých pramenů. Za zdí se totiž vesele bavil Shinji, Shunsui, Ukitake, Kensei, Rose, Renji, Kira, Bouji, Byakuya a Ikkaku. Shinji byl ovšem nebezpečně blízko dělící stěny a tak slyšel většinu toho, co jsme si říkali. "Oi Shinji, tak posloucháš nás?" Vyrušil ho najednou Rose. "Ale kde že, ten má něco zajímavějšího k poslouuchání." Ušklíbl se Shunsui. "K poslouchání ano, ale ještě schází něco ke koukání." Zareagoval ironicky Shinji, to se ostatní zasmáli a hovor pokračoval dál. Shinji ale asi po pěti minutách zjistil, že by se i ke koukání něco opravdu našlo. Totiž on se nechtěně opřel o tu zeď a objevil takový otvůrek, kterým se dalo celkem šikovně koukat na druhou stranu. Původně to opravdu neměl v plánu, ale řekl si, že když se na chvilinku jen mrkne, nic se nestane. Ale že si zaměřil objekt, ve výhledu měl zrovna Ayumi, jak tam seděla nohu přes nohu, zabalená jen v ručníku a zrovna když se smála. To byla jedna z věcí, které měl Shinji na Ayumi rád, vždycky tvrdil, že nikdo se nedokáže usmát tak nádherně jako ona. Shinji se chvíli tím pohledem kochal, pak se ale vzpamatoval, co kdyby ho viděli ostatní? A tak si dal zpátečku, přece jen, kouknout se může i později, ne?

Na obědě bylo tedy veselo a myslim, že číšníci z té hospody si nás asi budou moc dobře pamatovat. To už ale byli vyhlášeny horké prameny a tak jsme se všechny prodrali ven z hospody, nechali tam ten nepořádek a hurá do pramenů. No všechny jsme byli náramě šťastné! Žádná buzerace od Yuichiky a naše znavené nohy si mohli odpočinout. Ayumi a Moriko seděli na kamenech obalené v ručníku s nohama ve vodě, ostatní jsme byli ve vodě a užívali si té pohody XD Ovšem to jsme nějak nezaregistrovali, že vedle přes stěnu jsou chlapy a pár zvědavých jedinců už si všimlo, že jsme tady taky my a navíc k jejich štěstí měli v tom dřevěném dělítku díru , takže hlavně Shinji, pak Kensei a i zvědavý Shunsui s Ukitakem se na nás koukali a hihňali se jak škodolibý puberťáci. To ale začala menší bitka mezi těmihle čtyřmi, páč každej se chtěl koukat a díra byla jen jedna. Proto si všichni čtyři dali kámen, nůžky, papír a ten kdo vyhrál si mohl nechat díru pro sebe. Nakonec vyhrál Ukitake a spokojeně šel šmírovat. To se ale nelíbilo těm třem a tak Shunsui s Kenseiem udělali ze sebe doslova žebřík a Shinji měl po nich nějak vyšplhat a podívat se přes stěnu. Když Shinji šplhal a byl už skoro u krajíčku té stěny, Moriko se zrovna otočila směrem stěna a všimla si té díry plus nějaké oko! Někdo nás šmíruje!! Vy prasata!! křikla Moriko, když byl Shinji už nahoře a mohl nás vidět. To se pak ale zase lekl právě toho šmírctví a myslel si, že to bylo na něj. To snad ne?! Jakto že ste si mě všimli tak brzo?! rozčiloval se Shinji, to ale Moriko splašeně bouchla do stěny a Shinji přepadl do dívčí nádrže! Ukitake hned odvrátil pohled a dělal, že on se vůec nekoukal a Kensei se Shunsuiem spadli do chlapecké nádrže. No všechny dívky začali pištět, jediná klidná byla opět Ayumi, která na tyhle voloviny byla už lehce zvyklá a nehodlala si kazit lázně nějakým třeštiprdlem. Všechny dívky jsme byli zvody venku a Shinji se zrovna vynořil, *kašel* Teda! Kdo se chce koupat s Hirakem? řekl děsně sebevědomě a opřel se o ty kameny jako největší borec. Tohle bylo na moji výbušnou povahu hodně a myslela jsem, že už tomu pošukovy něco vyvedu! Já toho magora snad zabiju!! sykla jsem a šla směrem k němu s rukama za zády, kde jsem žhavila elektřinu XD No když to uviděla Yoruichi a SoiFong, okamžitě po mě skočili a snažili se mi zabránit vyslání elektrického proudu vodou XD Hirako to nijak nechápal a jen nás pobaveně sledoval, jak se tam my tři perem a vůbec mu nepřišlo divné, že se chci dostat k nádrži a ty dvě mi vtom brání. On totiž vlastně nevěděl, že ho chci zelektrizovat. Pak nás ale potkala záchrana! Do pramenů přišla i Matsumoto, která nechala Hisagiho s Yumichikou bejt, jen ať se perou a sama si odskočila na relaxaci. Když nás viděla, jak se všechny dívky krčí někde v rohu, Ayumi si klidně sedí dál na kameni a mě tam dávají ruce za záda a různě mě tam přiškrcují, divné jí to vůbec nepřišlo, až pak si všimla Hirakaa kdo by to byl řekl, že Matsumoto ho doslova vyzvedne z vody a přehodí ho přes tu dělící zeď až do klučičí nádrže. Měli byste ucpat jednu díru v té stěně, často už se mi stalo že mě nějací úchylové pozorovali. Řekla nahlas, načež se Shunsui a Ukitake potopili a dělali, že jsou děsně neviní a nevědí, co to ta Rangiku plácá za nesmysli. Narozdíl od nás sem Rangiku dost často hodila, takže znala všechny tyhle špehovací místečka a tak XD Všechny dívky se opět ponořili do vody a snažili se dělat, že vedle vůbec nejsou žádní čumilové a vydrželi jsme tam docela hodně dlouho...

Sranda musí být, ne? No sranda možná ano, ale Shinji v dívčích pramenech ne. To bylo zase něco, ovšem když se objevila Matsumoto, to byla reakce. Shinji se asi takhle ještě neproletěl, i když vzhledem k povaze Hiyori možná i jo. Ostatní pánové raději dělali, že oni nic, že oni se do té dírky vůůůůbec nedívali. Tak tedy po vyhození Shinjiho jsme se ještě vrátily zpět do vody a byly tam asi hodinku. Yoriko a Moriko nám vysvětlovaly, jak to zítra bude, kdy a kde máme být a podobně. V tu chvíli se od kluků ozval jakýsi šramot, to prvně s takovým vítězným výrazem vyšel Hisagi a spokojeně se ponořil do vody, za ním se o chvilku později doloudal Yumichika s totálně vražedným výrazem. Hisagi se totiž naštval ještě víc, když Matsumoto nechala všechno na něm, ale on nehodlal nechat fotky napospas Yumichikovi a tak než se milý Yumichika nadál, Hisagi mu sice málo, ale křivě svým Shikaiem zkrátil vlasy. Oba si tu chvíli pamatovali. Yumichika se hned zastavil, chvíli se nehýbal a pak se otočil. Ve tváři se mu mísil výraz totálního zděšení a vražedné zlosti. Nakonec to dopadlo tak, že Yumichika chtěl Hisagimu ty foťáky omlátit o hlavu, ten ale i s foťáky stihl utéct a Yumichika si okamžitě nechal ty vlasy upravit. "Ale no tak, co ten výraz? Jen jsem si dovolil menší úpravu." Zubil se Hisagi na Yumichiku. "Ty! Ty na mě nemluv! Pamatuj si, že pokaždé když uděláš jediný krok, když se jen trochu pohneš, já budu tam, abych se pomstil! Nikdo nemá právo ničit můj majestát krásy!" Soptil Yumichika, pak ale taky vlezl do vody a když se za nějakou tu chvíli uklidnil, začal společně s Byakuyou ostatním vysvětlovat, co a jak zítra.
Ten večer se už nic významného nedělo, všichni se vrátili do svých kasáren, Vizardi přespávali u osmé divize a Shinji se cestou ještě stihl všem holkám omluvit. Myslím že jeho omluva zabrala, totiž když řekl: "Klidně mě za to každá z vás může proplesknout!" Myslím že žádná z nás moc dlouho neváhala, ale Shinji byl spokojený. My už se nezlobily a on to bylo pro něho hlavní, srandy kopec, ale rozhádat si nás nechtěl. Všichni jsme byli dost unavení, přece jen organizace toho všeho, zkoušení oblečení, nacvičování proslovů a v případě holek Yumichikovy "hodiny na podpatcích," no byl to zážitek. Myslím že ten večer každý usnul jako když ho do vody hodí. Tahle noc utekla pěkně rychle a hned tady byl druhý den. Teď ale nebyl čas na hlouposti a všechno se muselo patřičně přichystat a nacvičit. I Vizardi pomáhali se vším možným a musím zmínit Hiyori, která byla perfektní dozor. Totiž jakmile viděla, že se někdo ulívá, dala mu co proto a hned mu šla práce rychleji. Tahle sobota byla vyloženě pracovní, ale stihlo se všechno potřebné. No jestli jsme včera byli unavení, tak dneska jsme byli totálně umoření a někteří jako třeba Moriko nebo Yumichika byli rádi, že neusnuli ve sprše. Sice bylo teprve půl osmé večer, ale většina z nás se osprchovala a zalehla, přece na ten zítřejší Den D musí být fit, ne?
V tu chvíli i v Karakuře probíhaly přípravy. Totiž Urahara byl z té svatby celý nadšený, že úplně zapomněl na všechny trable a smutek, osobně obešel celou Kurosakiho partu a donutil je, aby přespali u něho. Teď už se čekalo jen na Ichiga před jeho domem. Tessai, Jinta a Ulquiorra fungovali jako nosiči a za tu dobu, co se čekalo na Ichiga už stačili všechny věci odnést k Uraharovi do obchodu, kde je Emi, Yumi a Ururu urovnaly. No na Ichiga, spíš se čekalo na Uraharu, ten pořád dlouho nevycházel. "Co tam jen Urahara san tak dlouho dělá?" Přemýšlela Orihime nahlas. "Táta má beztak otázek, určitě vyzvídá, kam že to jdu a podobně, doufám že mu Urahara řekne něco rozumného." Poškrábal se ve vlasech Ichigo. No divil by se, kdyby slyšel, co si Isshin a Urahara řekli. "Jak bych tě viděl, Ichigo je přesně jako ty." Usmíval se Urahara. "Ne, on není takové pako jako já, je po Masaki." Usmál se i Isshin a na moment se zamyslel. "Tak vyřiď Byakuyovi a Yoriko pozdrav od tvého anonymního přítele. A hlídej mi ho tam, Ichigo je taky neklidná povaha." Řekl nezvykle klidným tónem, pak na sebe ale Isshin s Uraharou mrkli a začali se chovat jako vždy, takže mírně uhozeně. "Ichigo! Reprezentuj rodinu! A nerozbij ten dárek! A nezapomeň si s nějakou krásnou slečnou zatančit! Opatruj se! Ichigo! Tak za dva dny! Hm... Nebo za tři? to je jedno, prostě se pak vrať!" Skákal Isshin energicky kolem. "Ach jo, on je jak malý dítě." Kroutila hlavou Karin a jen se kývnutím rozloučila s Ichigem. "Onii san! Opatruj se!" Volala na Ichiga Yuzu, ale nakonec se přece jen celá Kurosakiho parta v čele s Uraharou dostala do jeho obchodu. Tam ale Uryuu začal trucovat. "Ne, já tam nejdu. Mají svatbu a ani mi neřeknou, abych ušil šaty!" Rozhodil naštvaně rukama. V místnosti nastalo ticho. "A taky kvůli vztahům Qunci a Shinigami!" Snažil se to zamluvit Ishida. "No právě, tak tam půjdeš a ty vztahy zlepšíš." Rýpla si Yumi s tím svým provokativním úsměvem. "Ale stejně, určitě..." Začal zase Ishida a vymýšlel spousty důvodů, proč tam nepůjde. Kamiko to jen s pobaveným úsměvem poslouchala, pak se zvedla, prošla kolem Ishidy a při tom lehounce pohladila po ruce. Pak zamířila do svého pokoje, ale ve dveřích se ještě zastavila a prohrábla si vlasy. "Myslím, že si vezmu ty modré šaty." Řekla "nenápadně." Vtom Ishida sklapnul, zaleskly se mu brýle a on si je jen lehce poupravil. "Změnil jsem názor, půjdu rád." řekl takovým vážným tónem, jako by se nic nestalo. Ostatní se rozesmáli a Ishida s Kamiko na sebe jen mrkli. "Ale Uryuu, je tady jeden problém. Víš, nemyslím že šaty, které máme vybrané jsou pro..." Ale Urahara to nestačil doříct. To už Ishida kolem všech lítal s krejčovským metrem a Ururu za ním s bločkem a Jinta se špendlíky. "Žádný strach! Já to zvládnu, upravím všechno oblečení tak, že oslní i Kurosaki se svojí tupostí." Řekl Ishida, který už se do své práce zabral tak, že ani nevnímal Ichigovo láteření. Mezitím si Uraharu vzal stranou Kon, on totiž hrozně řešil, jestli půjde, jak teda půjde a co a jak. "Neboj, Ichigovi jeho tělo chybět nebude, tedy tím myslím, že ho nebude potřebovat. Řeknu Ishidovi, ať ti taky něco spíchne." Uklidnilo ho Urahara a taky tak udělal.
No ať už někdo spal nebo třeba jako Ishida chystal věci na zítřek, neúprosně se blížilo ráno. A bylo to tady! Ráno a s ním den Yoričiny svatby! V Seireitei bylo hned od sedmi ráno živo. Byakuya to všechno korigoval v sídle Kuchiki a Yoriko zase v Seireitei. Nanao se taky chopila organizace a Matsumoto s Hisagim vše fotili. Dost práce měli taky Moriko a Yumichika, kteří byli v jednom kole. Ti používali Shunpo snad přes hodinu v kuse, totiž oběhnout všechny divize bylo něco. Bylo to takhle, prvně museli sehnat všechny členy dané divize, zkontrolovat, jestli jsou všichni správně navonění a jestli mají připravené věci, pak každého upravit, spravit případné vady na oblečení, každému udělat účes a samozřejmě kapitánům a pod-kapitánům věnovali zvláštní péči. Takhle asi přes čtyři hodiny obíhali Seireitei a že někde měli co dělat. Třeba přemluvit Ikkaka, ať si vezme ten smoking bylo dost velké umění. Nebo taky zažili pěkný risk, hlavně Yumichika. Ten si totiž v desáté divizi vzal na starost Hitsugayu. A to by nebyl Yumichika, aby nezkontroloval každý knoflíček na saku, každý přehyb látky na každém kousku oblečení a ke všemu jeho poznámky, no div že neskončil jako nanuk. Čas neúprosně běžel a blížila se jedna hodina, kdy to mělo všechno vypuknout. Ti největší hladovci, kterým snídaně nestačila, jako třeba Omaeda, si ještě něco zobli, ostatní pomáhali s posledními přípravami. Yumichika a Moriko svou práci končili u družiček a nevěsty, no a taky si vzali zvlášť do parády fotografy, samotného oddávajícího velícího kapitána a i Renjiho, taky bude podávat prstýnky tak nějak musí vypadat. Ještě před tímhle stihli upravit Byakuyu, pak se tedy vrhli na Renjiho, Yamamota, odchytili fotografy a pak hurá za nevěstou a družičkami. Yoriko měla samozřejmě přednost a Yumixhika s Moriko si dávali náležitě záležet. My družičky jsme si zatím nachystaly všechny doplňky, oblečení a boty a pak jsme teda mohly jen sedět a hledět, jak řekl Yumichika. Totiž on, i Moriko, byl na nervy, že by se nám něco mohlo stát a že by byl konec se svatbou, prý skandál, konec všeho a tak nám tam jako "stráž" nechal Rukiu a Nanao. No k jeho i Moričině velkému štěstí se nic nestalo a oni se mohli pustit do naší vizáže. Nanao a Rukia pak odešly a my zažily ty dva v akci, to bylo vážně něco.
A zatím co se někteří svatebčané scházeli do sídla Kuchiki, nevěsta seděla ostatním z očí a družičky podstupovaly zákroky Yumichiky a Moriko, dorazila Kurosakiho parta. No to by jeden neřekl, co Ishida stihl s menší pomocí udělat za jednu noc. Kluci ve smokingu a holky zase v naprosto nádherných šatech. A že jim to všem slušelo, třeba Uraharu Inoue málem nepoznala, když ho prvně viděla ve smokingu a bez klobouku. "Tak pojďme, pojďme, jak já se těším! A Uryuu kun, znamenitá práce!" Zářil Urahara. Ale neudělali ani krok a už před nimi stál Yumichika, ovšem stále ve svém Shinigami kimonu. "Takže vážení, aby bylo jasno, okamžitě nasaďte Shunpo, Hirenkyaku nebo Sonído a ty, kteří nemohou vemte na ruce, ale fofrem za mnou!" Poručil, no taky se tak stalo a za chvíli už byli všichni v kasárnách osmé divize. "Nee chan, mám je, zvládáš?" Křikl najednou Yumichika, když procházel kolem jedněch dveří. "Kisuke san! Ichigo! Ohayou, minna!" Ozvala se nadšeně Moriko. Yumichika se jen pousmál. "Takže stíháš, no pojďte za mnou, uděláme rychlou kontrolu a pak můžete jít do sídla Kuchiki. Nezabloudí ani kapitán Zaraki, nechal jsem cestu vysypat okvětními plátky růží. A naštěstí, Yachiru i s kapitánem Zarakim už jsou na místě." Vysvětlil Yumichika, zavedl celou Kurosakiho partu do jedné prázdné místnosti se zrcadlem a rychle všechny zkontroloval, pak je spěšně vyprovodil z kasáren, zkontroloval, jestli už Ginrei odvedl Yoriko a pak běžel pomoct Moriko. Musím říct, že nás ti dva připravili perfektně. Oni se pak spěchali osprchovat a my jim pomohli nastrojit se, ti dva samozřejmě vypadali nanejvýš půvabně, taky jak jinak? Nakonec Yumichika všechny družičky nahnal ven, totiž pro družičky a nevěstu vymysleli s Moriko zvláštní cestu, aby je před obřadem nikdo neviděl. Ovšem Yumichika byl i teď nervní, bylo třičtvrtě na jednu a my byly už na místě a on stejně plašil, ale pak se při pohledu na všechno kolem uklidnil. My družičky jen sem tam vykoukly z okna. "Ou super, vidím Fukův provokativní xicht a hned vedle jsou Hebi a Raion." Informovala tě Neko, která si pořád dost dobře nezvykla na myšlenku růžových šatů. "Ah Ma... Mayuri sama..." Pípla najednou Hibiki. Ona totiž zahlédla Mayuriho, přesněji Mayuriho ve smokingu. Já a Ayumi jsme se raději oknu vyhýbaly a Ayumi už prohlašovala, že se schová za první závěs, který uvidí. Ovšem i když to nemyslela vážně, Yumichika jí naprosto vážně řekl, že je všechny schoval, no na co on nemyslí. To už se ale usadili i poslední příchozí, byla jedna hodina a obřad mohl začít!

A nastal den D! Den svatby Yoriko a Byakuyi! Všichni se snažili co nejíc pomáhat a hlavně zachovat klid. To o Yumichikovi se říct nedá. Ten pořád plašil a lítal sem a tam a měl tisíce řečí a připomínek. Moriko jen lítala sem a tam a upravovala snad každého, kdo ji přišel pod ruku. Blížila se jedna hodina a všichni už seděli na svých místech. Vizardi i Kurosakiho parta tu byla taky, Urahara byl celej natěšenej a málem se nám vžil do role tatínka Yori-chan. Jeho už dojímalo to, že jeho Yoruichi je svědek a jeho Neko a Suzumebachi jsou družičky ^-^ Právě procházel Yama jii až na své vyvýšené místo. Yama jii měl taky oblek a vypadal jak dokonalost a půvabnost sama. Ono když ho celého strojil Yumichika, tak jedině s půvabem XD Teď už opravdu všichni, i Omaeda si sedli na svá místa a čekali, až příjde nevěsta a ženich. To už z jedné strany přicházel Byakuya se svým svědkem Rukiou a se svojí rodinou. Všichni se na něho usmívali, ovšem adepti jako Ichigo si neodpustili škodolibo-rejpavej pohled. Rukia byla celá šťastná a taky červená, že je bratrova svedkyně a vůbec že se její starší bráška žení. Rukia z toho byla na měkko a vhlavě jí běželo, jak je prostě Nii sama úžasný. Mimochodem svatební hudba už taky zněla a to už přicházela nevěsta a za ní my družičky. Neko a Ayumi dostali ještě naposlední chvíli košík s okvětními lístky sakur, které měli rozhazovat před příchodem nevěsty. Takže nejdříve prošli Neko s Ayumi, za nimy Yoriko v krásných bílých šatech a za ní zbytek družiček. Všichni se tam rozplývali, jak jsme i s nevěstou krásné a půvabné a jak nám to sluší. Když jsme pomalu a s půvabem procházeli kolem desáté divize, kde byl vidět i Hitsugaya, tys ho určitě nemohla přehlídnout a když sis všimla, že se na tebe s úžasem dívá, začervenala si se. Hitsugaya byl opravdu okouzlen a nemohl z tebe spustit oči natož se vzpamatovat. Matsumoto mu mávala před očima rukou, ale Hitsugaya ji jen zmateně odstrčil a zíral dál XD No nejen Hitsugaya takhle zírali. Skoro všichni nezadaní i zadaní zírali s polootevřenou pusou. Shinji, Kensei a Rose zírali na Ayumi, která se jen provokativně smála a v duchu už se rozčilovala, jak je to potupné a že se chce ještě schovat. Urahara byl zase naměkko ze mě a Neko, no tatíček se nám tam málem rozbrečel. Hebi zas koukal stylem Toushiro na Neko, která z toho byla celá nervózní a Raion s Fukou se jen mile usmívali. Nevěsta došla ke svému ženichu a my jsme se rozdělili a podle Yumichikových instrukcí jsme se seřadili vedle sebe tak, aby ostatní viděli na svatbu XD Yama jii byl taky tím vším tak unešen, že zapomněl na to, že má vlastně oddávat. Hudba ještě hrála, ale už ocosi tišeji, aby byl Yama jii slyšet. Yama jii se tedy vzpamatoval a začal ten svatební proslov. Proslov mohl trvat asi pět minut, ale pak se konečně začal ptát, zda li si bere Yoriko Shihouin Byakuyu Kuchiki a naopak. Tak samozřejmě si řekli ANO a měli se vyměňovat prstýnky. Ovšem Renji se taky zapomněl a když mu došlo, že se čeká na něj, škubnul sebou a honem rychle donesl prstýnky. Ichigo se mu potichu chlámal, čehož si Renji všimnul a tak na sebe i o svatbě dělali ksichty. Výměna prstýnků tedy proběhla, pak už se jen políbili a mohlo se tleskat a jásat. Byakuya s Yoriko ruku v ruce spíš běželi než šli směrem na zahradu k rybníčku, kde se měla házet kytka. No, hlavně dívky se nahrnuli kolem Yori chan, která měla za chvíli hodit kyticí. Jediná Hiyori se nezúšastnila a tak ji chtěl Shinji popostrčit, aby taky šla. No tak Hiyori! Bude to sranda, tak tam taky jdi! řekl Shinji, to už ale dostal po hlavě, Ne! Tyhle blbosti mě prostě neberou! založila si Hiyori naštvaně ruce, ale pak jen s docela milým poledem sledovala, kdo tu kytku chytí. Nahrnuli jsme se tam i my družičky (dokonce i Neko s Ayumi XD). Tak dámy! Připravte se! křikla na nás Yoriko, otočila se knám zády a hodila za sebe kytici. Všechny dívky ji chtěli chytit a tak se hromadně hrnuli za kyticí. Některé šikulky jako třeba já a ty zakopli nějak sami o sebe auž jsme byli na zemi. No měli jsme štěstí, že měl Byakuya vždy upravenej trávník, takže se stačilo jen oprášit a byli jsme zase jako nové. Všichni chlapi to sledovali a spíš se báli, kdo to chytí, aby se pak nestali třeba příště ženichem oni XD A k našemu nečekanému údivu po kytici sáhla jako první Nanao! Jelikož je docela vysoká tak stačilo aby si vyskočila a chytila kytici! Jak ale dopadala na zem, podklouzla se jí noha a kdyby tam tak blízko nebyl Shunsui, už by byla v rybníčku. Z toho vyplívá, že ji Shunsui chytil do náruče jako princeznu a Nanao se nám s kyticí v ruce červenala a všechny dívky okolo jen vydechli úžasem XD Haló, lidi! De se jíst!! křičel Omaeda a už byl první nakýblovaný u stolů s připraveným jídlem a pamlsky a mohl sis brát co chceš (takže raut, nevim jak se to píše XD). Já a ty jsme šli nejdřív spolu směrem stoly, to si tě ale vyhlídl Hitsugaya a prostě mi tě sebral >-< Midori chan, jdi si sednout, já už ti něco donesu! bylo ještě slyšet Toushira, který si tě držel kolem pasu. Mě už ale vzala kolem ramen Neko a tak jsme šli spolu. Chybí ti partner co? rejpla si do mě, ovšem já to brala nějak moc vážně. Hmm, no a. Tobě taky ne? zeptala jsem se. Neko ale zakroutila hlavou a udělala ten zvuk na nesouhlas. Já už si známost našla...Teda on našel spíš mě o řekla už trochu zasněně a koukala kamsi jinam. No, já už musim, tak si najdi aspoň tanečního partnera XP řekla a běžela kamsi jinam. No přesněji řečeno ji u laviček čekal Hebi s milým úsměvem na tváři a s nějakou asi růží v ruce.
To už jsme všichni zasedli ke stolům a čekalo se akorát na Yama jiiho. Když konečně dorazil, zacinkal na skleničku, páč chtěl mít ještě jeden proslov. No kupodivu nemluvil vůbec nudně a dokocne ho všichni poslouchali! Yama jii jen popřál snoubencům hodně štěstí a zdraví do společného života apodobné věci. Všichni jsme se pustili do jídla, ovšem to bylo zas o nervy. Teda aspoň u Toushira. On totiž vedle tebe seděl ještě Ukitake, kterej se tě pořád na něco ptal, občas se tě tak jako omylem dotknul prsty, když ti třeba podával sůl a pořád se tak nebezpečně laskavě usmíval a to Toushiho vyloženě štvalo. Holt nervk a ještě žárlivka XD Mohla uběhnout tak hodina a Yoriko vyhlásila taneční! Nejdřív se měli sklidit nějaké věci a poté si mohli chlapci namlouvat dámy. K tobě se samozřejmě hrnul Toushiro, ovšem takový Kensei se rozhodl, že první tanec prostě bude patřit jemu a basta, takže Hitsugayu předběhl! Midori chan, zatančíš si semnou, prosím? řekl tak mile a jak nastavil k tobě ruku, to bylo tak úžasné, že si nemohla odmítnout. Ikakku, jakožto hlavní DJ svatby tam zapnul nějakého dlouhého ploužáka. První na plac šli právě ženich a nevěsta a chvíli si tancovali sami. Pak ste se přidali ty a Kensei, Nanao a shunsui a další a další. Toushiro tam jen nervně postával a jen vás sledoval. To do něj ale drkl Ichigo s rukou v kapse, Co se tváříš ja kyselý zelí? Je svatba, tak se směj Toushiro! snažil se to říct přátelsky. To už ho ale Toushi okřikl, Pro tebe i na svatbách jsem kapitán Hitsugaya!!>-< řekl naštvaně a Ichigo jen pokrčil rameny a odešel. Klukům se moc tančit nechtělo, ale holky se jen rozhlíželi, kdo si pro ně přijde. Já, Hibiki a Rukia jsme seděli u jednoho malého kulatého stolečku s džusem, kterej jsme srkali brčkem a jen se zalíbením pozorovali ostatní, jak krásně plouží. Navíc se už stmívalo, takže Yumichika ještě zapl osvětlení, které tam ráno s Moriko přichystali, takže plac, kde se tančilo bylo osvícené a prostě romantické! Nii sama je úžasný! Chci být jako on! rozplívala se tam Rukia a Hibiki jen okukovala Mayuirho. Já koukala na novomanželé s hodně velkým zalíbením XD Vlastně, nevím jak ostatní mod. duše, ale já jsem ještě nikdy na žádné svatbě nebyla a až doteď jsem ani nevěděla, co to vůbec svatba je. To Hibiki asi taky ne, ale tak co. Řídili jsme se Yumichikovými instrukcemi, takže by všechno mělo být tak jak je.

Takovou atmosféru málokdo zažil, aby každý byl tak mimo, dokonce i velící kapitán a aby jeho proslov zaujal, to je úplná rarita! Ale bylo to tak, trochu se to uvolnilo u jídla, kdy se všichni rozpovídali. Taky bylo o čem, třeba o Nanao a Shunsuiovi. Totiž právě Nanao chytla nevěstinu kytici a vzápětí, když málem spadla, ji chytil Shunsui, no jestli se ti dva nedají dohromady tak už nevím. Usmívala jsem v duchu. Ty jsi seděla mezi Boujim a Neko, no vážně krásné místo. Neko se tam tulila k Hebimu, takhle jsi ji ještě nikdy neviděla, byla jako vyměněná a dokonce už úplně zapomněla na ty růžové šaty. A z druhé strany se zase ozýval Bouji. Ten se moc dobře bavil s Shunsuiem a Nanao, ale do jejich debaty se zapojovali i Rose, Love a Lisa. Sedělo se vlastně u čtyř stolů a každý z nich se dal celkem dobře charakterizovat dle osazenstva. Ten hlavní stůl, kde seděli Byakuya a yoriko doslova zářil štěstím, dokonce i věčně vážný Ginrei měl skutečně dobrou náladu, co teprve Rukia a Renji, že? Rukia byla celá mimo, jak je Nii sama úžasný a Renji byl zase hrdý na svého kapitána. Yoruichi měla radost ze svojí sestřičky stejně jako Ayumi a Soi Fong? Ta byla šťastná, že je Yoruichi sama šťastná a že sedí vedle ní. Stůl první z leva byl taky něco, totiž když tam seděli milovníci Saké a zábavy jako Ikkaku, Moriko, Hisagi, Yumichika, Iba nebo Kira, to byla kombinace. Ale od toho tam byli kapitánky Unohana a kapitán Komamura, kteří je případně měli trochu zklidnit. Ale ani jeden z nich se k tomu nějak neměl, dnes i ti nejvážnější Shinigami dali volnost emocím a prostě se bavili. Prostřední stůl byl dost velký šok, kdo by řekl, že od stolu kde sedí Yamamoto půjde nejvíc míchu? Totiž Yamamoto se v té dobré náladě rozpovídal a když se k tomu přidalo dohadování Kenpachiho a Ichiga a Urahary a Mayuri, no to stálo za to. Ale přece jen, nejveselejší stůl byl zatím ten náš. Co taky čekat od stolu, u kterého sedí Matsumoto a Vizardi s Boujim a Shunsuiem? Ou, málem bych zapomněla zmínit ještě dvě trojice, které posedávaly u hlavního stolu naproti Byakuyovi. Tu první bych popsala jako "Chudák Hibiki." Totiž Hibiki seděla mezi Raionem a Konem, k tomu není co dodat. A druhá trojice byla asi nejklidnější, to byl totiž Tessai, Emi a Yumi. Ti zatím vedli způsobnou konverzaci o všem možném, ale bylo jasné, že takhle to, už jen kvůli povaze Yumi, dlouho nevydrží. Každý se najedl, napil a Ikkaku zatím stihl vymyslet, jak se ulít z tancování. Ikkaku se rozhodl, že bude hlavní DJ a přece někoho, kdo se stará o hudbu nikdo nemůže rušit, ne? Yumichika původně myslel, že se bude střídat s Moriko, ale když se toho chopil Ikkaku, proč ne? "Stejně ho pak budeme muset dostat na parket." Mrkl Yumichika na Moriko. "Když né já, tak někdo jiný, myslím že Matsumoto by mu taky dala lekci." Přikývla Moriko. To už se ale ozval Ikkaku a vyhlásil sólo pro ženicha a nevěstu. Vzápětí se ozval potlesk a Yoriko s Byakuyou vešli na taneční parket. Byl to krásný pohled, jak oba s úsměvem tančí, tohle okouzlilo snad každého. "Tak na ty dva, Kuchiki, ať ti to vydrží!" Ozval se najednou Kenpachi a v ruce už držel sklínku k přípitku. Ostatní se hned přidali a tak na moment zazněl cinkot skleniček. Po téhle písničce se měli přidat i ostatní. Teď to bylo doslova bojové, totiž kdo u koho bude první tanec. Renji samozřejmě hned požádal Rukiu a ještě s tou růží, co jí dal, no krása. To už se zvedali i ostatní od stolů. Zrovna když Soi Fong chtěla odpovědět Ayumi na jednu otázku, ozval se za ní čísi hlas a ten někdo už jí podával ruku. "Smím prosit?" Usmíval se Urahara! Soi Fong se začervenala, byl to nezvyk, s jiným účesem, v těhdle šatech a tančit s Uraharou? Vždyť se ti dva vždycky nesnášeli. Ale Uraharu skoro nepoznávala, bylo to dlouho, co ho viděla bez klobouku a teď navíc Urahara v tom smokingu a s tím šarmantním úsměvem působil jako hotový svůdník. "Já... Tedy..." Koktala Soi Fong, to ji ale Yoruichi lehce strčila na Uraharu, ten jí jen chytil a jako pravý gentleman jí pomohl zpět nabrat rovnováhu. "Yoruichi sama..." Špitla Soi Fong, to už se ale Ayumi i Yoruichi smály. "Ou taicho, přece se někdy můžete uvolnit, ne?" Ušklíbla se Ayumi. "Jen jdi, Kisuke tě neukousne." Přidala se Yoruichi, to už pro ni ale šel Ginrei. Dokonce i velící kapitán měl partnerku! Totiž Yoriko se dohodla s Unohanou, že ta se s ním celkem dobře zná, tak proč ne. dokonce i Isane si našla partnera dokonce vyššího než je ona, tedy přesněji on si našel ji. Zrovna když vstala, kdosi ji chytil za ruku a přitáhl si ji k sobě. "Tak pojď, Isane, nebudem tu jako jediný sedět na zadku." Zazubil se Kenpachi. "Zaraki taicho!" Řekla překvapeně sane a trochu se červenala. Hisagi chtěl ještě něco vyfotit, to se ale kolem protáhla Moriko, lehce mu sundala foťák z krku a pověsila ho na krk Ikkakovi, pak se hned přitulila k Hisagimu. "Ne ne, teď si tě zamlouvám já." Usmála se a vlepila mu pusu. "No to si nechám líbit." Zareagoval Hisagi. Yumichika to jen s úsměvem pozoroval a Ikkaku teda fotil. Jinta a ururu zatím stáli bokem a pozorovali to. To si k nim ale ze zadu dřepnul Tessai a každému dal ruku na rameno. "Udělejte šéfovi radost." Řekl tím svým tónem. "He? To jako..." Začal rozčíleně Jinta, ale Tessai ho přerušil. "Udělejte vedoucímu radost!" Řekl přísně a hrůzostrašně se mu zaleskly brýle, takže Jinta raději přestal remcat a šel tančit s Ururu, pokud možno co nejdál od Tessaie. Ten tam jen stál s rukama založenýma na hrudi a spokojeně se usmíval, ono to nešlo jinak, když si vzpomněl, jak Urahara málem ronil slzy dojetím, když viděl tebe a Neko jako družičky a když teď viděl jeho výraz při pohledu na Jintu s Ururu. Ulquiorra šel samozřejmě tančit s Noe, Shunsui s Nanao a Inoue tančila se Sadem. Ishida nezaváhal a hned vyzval Kamiko a Hebi samozřejmě tančil s Neko. Kira si došel pro Hinamori, Sentaro nakonec požádal Kiyone, Tessai tančil s Emi a Yumi si odchytla Yumichiku. A to doslova, ten tam tak v klidu stál a spokojeně všechny kolem pozoroval, když vtom ho kdosi lehce přitáhl za límec košile a on uslyšel yumino pousmání. "Nechtěl jsi tady jen tak stát, že ne?" Ušklíbla se a tak Yumichika tančil s Yumi. Velkým překvapením bylo, když Mayuri nabídl tanec Nemu a Bouji zase požádal Mashiro. Shinji tančil s Hiyori, Rose s Lisou, ale Kensei teda překvapil. Vážně, asi nikdo krom Kenseie by si nedovolil vyfouknout Toushirovi přímo před nosem můj první tanec, ale stalo se a já nemohla říct ne. Tohle všechno jsi pozorovala ty s Hibiki a Ayumi. Všechny jste se rozplývaly,jak je to krásné a podobně. To bylo něco:
Hibiki: "Mayuri sama vypadá úžasně..."
Ayumi: "Shunsui si konečně někoho našel..."
Eiri: "Byakuyovi a Yori chan to tak sluší..."
No krása, ale byli tady ještě takoví, kteří nikoho k tanci neměli. Kon, v Ichigově těle, sebevědomě vstal, trochu si uvolnil kravatu a rozhlížel se kolem, to mu do oka padla Hibiki. "Yare yare a ty co? No tak kamaráde, koukej si taky nějakou najít, tak fofrem!" Usmíval se Kon a už táhnul Raiona s sebou. Ten se mu nakonec vysmekl, ale Konovi už to bylo jedno, protož došel k Hibiki. Lehce jí políbil hřbet ruky a usmál se. "Smím prosit?" Řekl, no Hibiki nemohla říct ne a tak jen s mírným ruměncem ve tváři a s úsměvem přikývla a šla s Konem tančit. Jako další k vašemu stolku přišel Ukitake, to ayumi raději uhla pohledem, protože jí bylo jasné, že jde pro ni. "Ale Ayumi chan, opravdu, sluší ti to. Já bych ti přece nelhal." Řekl mile, Ayumi to raději vzdala a jen s úsměvem přijala Ukitakeho výzvu. Teď už jsi tam seděla sama, no sama, na proti tobě stál Raion a trochu nervózně se na tebe díval. "Tak co, na usmířenou?" Řekl nakonec a natáhl k tobě ruku. No říct ne by bylo vážně škaredé a navíc, on se ti vlastně omluvil! Takže i ty jsi našla svého tanečního partnera. Ale byl tu ještě někdo, kdo se netvářil zrovna nadšeně. Toushiro jen trochu naštvaně pozoroval mě a Kenseie, co si budeme říkat, Toushiro žárlil a to měl ještě v živé paměti Ukitakeho, který se o mě při jídle až moc zajímal. To už u něho ale byl Ichigo, který se ho snažil rozveselit, ale Toushiro ho pěkně zpražil. "Ty seš tracený případ." Zakroutil hlavou Ichigo, když vtom jeho i Toushira kdosi zezadu objal. "Ohayou! To nerada vidím, když někdo netančí. Taicho, nebuďte tak skleslý, není důvod žárlit a Ichigo, ty tady nestůj jak tvrdý y a pojď trsat." Zářila Matsumoto, to ale spíš Toushira naštvala a Ichiga vyděsila. "Já vůbec nežárlím!" Řekl Toushiro skoro vražedně. Ichigo s Matsumoto raději couvli. Rangiku se ale rychle vzpamatovala, na první tanec totiž foťák svěřila Ibovi, který teď s Ikkakem soutěžil, kdo bude mít zajímavější a lepší fotky. "S kapitánem je to těžké, ale počkej, až se mu Midori chan vrátí, to bude změna nálady! No a my si zatím můžeme zatančit, přece nenecháš dámu čekat!" Usmívala se Matsumoto a přitáhla si k sobě Ichiga za límec košile, Ichigo neměl šanci utéct.
První tanec byl za pár chvil za námi a Ikkaku v malé pauze ve focení pustil další ploužák. Já nechtěla riskovat, že si mě zase někdo odchytne a tak jsem okamžitě zamířila k Toushirovi, když vtom se kolem mě mihnul Ichigo a schoval se za mě. "Ichigo! Co vyvádíš?" Lekla jsem, ale to už jsem viděla Matsumoto, jak ho hledá všude kolem. Ichigo byl ale pohotovější a použil Shunpo. Než jsem se nadála, stála jsem u Toushira a Ichigo zase zdrhal někam pryč. Toushirovi se viditelně ulevilo, že mě má zpátky. Při tanci jsem k němu trochu víc naklonila. "Gomen, ale věř mi, ty nemáš sebemenší důvod k žárlivosti." Špitla jsem, Toushiro jen nasadil pohled alá Já nic. Já se jen usmála. "Každopádně ti to budu muset nějak vynahradit." Zašeptala jsem a políbila ho, ta úžasná atmosféra přetrvávala dál.

Všechno bylo tak úžasné a tak půvabné! Kdo by to byl řekl, jak dopadne první tanec. Nevěsta a ženich spolu tanovali snad každej ploužák, co Ikkaku pustil. Například ty si zrovna tančila s Kenseiem, kterej si moc dobře všimnul Toushirova výrazu a na tebe se pořád jen mile smál. Jak ste tak pěkně ploužili, chytil tě Kensei o cosi níž než je pas. Ty jsi jen zrudla a ruku mu dala zptáky na záda. Kensei ovšem vůbec neměl nějak zklamaný výraz a pořád se mile culil. Matsumoto si odchytla Ichhiga, který z toho dvakrát nadšený nebyl a navíc když při ploužení měl skoro pořád hlavu v jejím výstřihu, na další ploužení už přemýšlel, kam se schovat. Yumichika ploužil s Yumi a tomu to nijak nevadilo. Ikkaku si naivně myslel, že bude celou noc pouštět písničky, ovšem když skončil tenhle první ploužák a Ikkaku chtěl pustit další, Moriko ho čapla za límec a odtáhla ho od audio techniky. Místo něh tam šel Hisagi, kterej se ale o místo musel nejdřív poprat. No spíš se s Ikkakem jen pošťuchovali mezitím co ostatní střídali partnery. Já tančila s Raionem, ovšem asi jediní my jsme si zatančili na omluvu. Raion se pak vyměnil s Konem, kterej uviděl Matsumoto a začal tam pořád opakovat Nee chan!! Nee chan počkej na mě! - Takže vlastně Kon zachránil Ichiga, kterej si toho nevšimnul a běžel kamsi dál. Matsumoto nechala Ichiga Ichigem a věnovala se Konovi. Urahara si chtěl ještě jednou zatančit se Soi Fong, ta už ale prchala pryč, takže nakonec skončil Urahara s Ayumi XD Soi Fong si oddychla a myslela si, že všem chlapům zdrhla, to ji ale kdosi chytil za ruku a byla předána Ikkakovi. To Moriko si ji odchytla a dala ji s Ikkakem dohromady. No oba byli opravdu nadšený, ale aby nenaštvali Moriko tak radši šli na parket mezi ostatní. Hisagi už pouštěl další song a Moriko se tam k němu tulila a pozorovala ostatní, jak krásně plouží. Tebe si nikdo odchytnou bohužel nestačil, takže si ploužila s Toushim, kterej byl hned klidnější a jak říkala Matsumoto, kapitán nám změknul. Teď by mu oslovení Toushiro třeba od Ichiga vůbec nevadilo XD Ichigo se v běhu otočil aby zjistil, zda li ho Rangiku stále hon, jenomže jak nedával pozor a nekoukal před sebe, omylem narazil do mě. Já se zrovna taky nějak otáčela, takže Ichigo dostal ránu do hrudi a já do nosu. Hned jsem se za něj chytla, no krev minaštěstí netekla. Seš v pořádku, Co nos? staral se hned Ichigo a sklonil se ke mě. Jen jsem nějak zkusila krčit nosem, no už to bylo naštěstí v pořádku a ani zas tak nebolel. Jo, to bude dobrý! Kam si prosimtě běžel? zeptala jsem se, ale než jsem se dočkala odpovědi, slyšela jsem ten děsivý hlas Mayuriho, jak se chystá pro mě jít. Á tady jsi Eiri chan! řekl tím svým tónem. Ovšem s tímhle šíleným vědcem jsem teda tančit nechtěla a tak částečně jsem se schovala za Ichiga. To je mi líto Mayuri san, já už se ale teď dohodla s Ichigem! snažila jsem se to říct důvěryhodně. Mauri se jen podíval na Kurosakiho, kterej se radši nijak netvářil a pak teda odešel. Arigatou že ses neprokecl! poděkovala jsem Ichigovi za záchranu a potom jsme spolu opravdu šli tančit. Poté tam Hisagi dal nějaký mega dlouhý ploužák a prý že se máme i v průběhu písničky střídat. Sám pak vzal Moriko a šli se ploužit. To už u tebe a Toushira byl Ukitake stímsvým úsměvem. Dovolíš, Hitsugayo? řekl Ukitake a už se střídal s Toushim, kterej zas nasadil naštvanej pohled a sám se pak s někým vystřídal. Ukitake se nezdá, ovšem ten už měl všechno promyšlené. Ploužili jste se a ploužili až jste se doploužili k jedné dlaždičkové cestě. Tam se ti zasekl podpatek a vyvrkla sis kotník. Sykla si bolestí a opřela ses o Ukitakeho, který ti napomáhal vrátit ti rovnováhu. Midori chan! Bolí to hodně? zeptal se tě, ovšem na odpověď nečekal a vzal tě do náruče a nesl tě jako princeznu! Obešel taneční plac a šel s tebou až ke stolům kde tě opatrně posadil na židly a začal dělat, jak se o tvůj kotník stará. Vzal i svoji kravatu a kotník ti už nějak zpevnil a pak tam s tebou chvíli seděl...

Hudba, tanec, jídlo, pití a zábava. A ta atmosféra! Bylo to jako v pohádce. Moriko dotáhla Ikkaka na parket, zabránila Soi Fong v útěku z parketu a Yumichika se tak zabral do tance s Yumi, že ani nevnímal Ikkaka, jak jemu i Moriko za tohle slibuje pomstu. Oslava pokračovala dál, to Hisagi pustil dost dlouhý ploužák, při kterém jsme se taky měli prostřídat. Já si užívala s Toushirem a málem nevnímala okolí, ovšem když přišla řada na střídání, Ukitakeho hlas mě, no i Toushira, vrátil zpět na zem. No co mu zbývalo, nechtěl vypadat jako žárlivec a tak se šel s někým taky vystřídat. Já mu ještě před tím, než odešel, chtěla něco říct, ale to už mě vzal stranou Ukitake. Já neměla sebemenší tušení, že si tohle Ukitake dopředu naplánoval. taky kdo by to do něho řekl? A možná právě proto mu jeho plán vyšel. Já si ani nevšimla, že jsem tak blízko té dlaždičkové cestě a vtom jsem si vyvrtla kotník. Bolestivě jsem sykla, zavrávorala a opřela se o Ukitakeho. Ten mi hned pomohl zpět chytit rovnováhu, ale ten koník tak trochu bolel. Ukitake mi pomohl dojít k jedné židli. Já si sedla, to už se ale Ukitake začal hned starat. "Indayo, Ukitake taicho. To nemusíte." Řeka jsem a jemně si ten kotník promasírovala. "Hm, trocha Kido by..." Ale to jsem nestačila doříct, přerušila mě totiž kapitánka Unohana. "Ale copak? Nehoda? Dnes by ale nikdo neměl kvůli takovým drobnostem sedět bokem." Usmála se mile a podřepla si. Odvázala tu kravatu a vrátila ji Ukitakemu, pak mi přiložila dlaň na kotník. Za chvilku už jsem necítila sebemenší bolest. Unohana spokojeně vstala. "Arigatougozaimasu, Unohana taicho." Poděkovala jsem, Unohana se jen usmála, že není zač, to už jsem ale zaslechla Toushira, který byl v mžiku u mě a staral se, co mi je. Unohana ho ale uklidnila, že je všechno v pořádku. To se zrovna ozval Hisagi, že se má opět střídat a tak Unohana šla tančit s Ukitakem a já zase s Toushirem. Ten se zprvu tvářil tak, že kdyby mě teď někdo požádal o tanec, skončil by hodně špatně. Pak se ale zase uklidnil. "Nebolí tě už ten kotník? Jestli chceš, můžeme si jít sednout." Staral se Toushiro, já se jen usmála. "Ne, vážně, je mi dobře. Díky kapitánce Unohaně mě už nic nebolí." Ujistila jsem ho, to se mi ve tváři ale objevil šibalský úsměv. "Ale asi by bylo nejlepší, kdybys teď byl nějakou tu chvíli se mnou. Co kdybych si zase něco udělala?" Řekla jsem, to se Toushiro usmál a věnoval mi vášnivý polibek, no beru to jako ano. Mihlo se mi hlavou.
V tu chvíli jsi tančila s Ichigem. Ty jsi byla ráda, že jsi utekla Mayurimu a Ichigo, že zdrhnul Matsumoto. Když byl Mayuri dost daleko, Ichigo se jen ušklíbl. "V pohodě, ale ten jeho pohled, vidělas to? Jak by mi říkal, že za tohle mám jasnou pomstu." Řekl a při vzpomínce na Mayuriho pohled se otřásl. Tanec s Ichigem byl moc příjemný, nijak na tebe nespěchal ani netlačil, dobře se s ním povídalo a nic si nedovoloval. Ovšem takhle klidný tanec to neměl být napořád. Narušila vám ho Matsumoto, která při dalším střídání ulovila Shinjiho. "Oi Ichigo, vyměníme se pak? Tahle písnička bude za chvíli končit." Navrhnul Shinji a Matsumoto nebyla proti. Jenže Ichigo ano, vidina tance s Matsumoto, tedy jeho hlavy v jejím výstřihu, ho trochu děsila a ty jsi se, taky kvůli tomu incidentu v pramenech, do tance s Shinjim taky dvakrát nehrnula. Ichigo se jen zazubil a nenápadně se k tobě naklonil. "Připrav se, zdrháme!" Šeptl a pak "nenápadně" i s tebou odtančil kamsi bokem, ovšem Matsumoto, trochu povzbuzená Saké, přemluvila Shinjiho a tak to dopadlo tak, že ty a Ichigo jste se ploužili všude kolem a Matsumoto s Shinjim za vámi, prostě slalom mezi dalšími páry. Když ta písnička skončila, oba jste se sesypali na židle a Shinji hned vedle Ichiga. "Heh vzdávám to, to nemá cenu." Zakroutil hlavou Ichigo. Shinji se jen uchechtl. "Já taky, Matsumoto je moc i na mě." Řekl, to už ale byla Matsumoto dávno pryč, totiž na další tanec měla spadeno na ženicha a jak každý mužský ví, před Matsumoto Rangiku není prostě úniku. Takže tuhle písničku vaše trojice proseděla u pití, kupodivu se s shinjim dobře povídalo a s Ichigem jakbysmet. Mohli jste s úsměvem na rtech pozorovat Matsumoto, jak tančí s Byakuyou, Shunsuie s Yoriko, Uraharu s Ayumi, ale i Rena s Emi a Yumi s Boujim nebo Yoruichi s velícím kapitánem. Shinji se už chystal, že po téhle písničce tě zkusí vyzvat k tanci, to ho ale předběhl Urahara! "Věnuješ jeden tanec svému tátovi?" Řekl žertovně a natáhl k tobě ruku. Ty jsi samozřejmě souhlasila a tak jsi šla tančit s Uraharou. Kamiko zatím vytáhla na parket Ichiga, Moriko Ishidu, Sado tentokrát tančil s Yoruichi a Orihime s Renem. ovšem Konovi se splnil sen, i když Rukia věděla, že je to on, šla s ním tančit! A to byl pro Kona málem životní úsměv. Ale zpět k tobě a Uraharovi. Uprostřed tance se k tobě naklonil a začal s vysvětlováním. "Eiri, potřeboval bych od tebe jednu maličkost." Začal Urahara. "Víš, rád bych si zatančil s Midori chan, ale Hitsugaya ji nedá z očí. Napadlo mě ale takové nenásilné řešení, co kdybys ty šla tančit s Hitsugayou? Aspoň jednu písničku." Žadonil Urahara.No s tím jeho prosebným tónem a výrazem, zkus mu říct ne, to prostě nešlo a tak jsi souhlasila. Urahara se jen šťastně usmál a pokračoval v tanci. "Co jsem to slyšel za plány?" Ozval se najednou Mayuri, ten totiž tančil kousíček od vás a ve tváři měl ten svůj úsměv. Ale překvapením bylo, že tančil s Hibiki! Ta byla štěstím celá mimo. Urahara se jen nevinně usmál. "Ale nic, my se jen bavili o tom, jak to Midori chan s Hitsugayou sluší." Zareagoval Urahara. Tahle písnička se pomalu ale jistě chýlila ke konci a bylo na čase pomalu se přesunout a ke mně a Toushirovi. Urahara to měl dobře vymyšlené, domluvil se totiž s několika dalšími holkami, aby zaměstnali další možné zájemce o tanec se mnou.

Po několika hodinách jse tančila s Uraharou. U něj jsem si nepřišla nijak nervózní a anijsem nepociťovala to, že bych rudla jako třeba u Ichiga. Holt u praštěnýho táty a červenat se? To asi ne. To už se mi ale svěřil s jeho tajemstvím. Ježíš tak proč pro ni předtím nešel? napadlo mě nejdřív, ale pak jsem jen kývla hlavou na souhlas a nenápadně jsme překecávali další děvčata, aby zabránili chlapům jít za tebou. Mayuri nás moc dobře slyšel a nejdřív jen nechápavě vrtěl hlavou. Hibiki byla úplně mimo, takže ta nic neslyšela. Písnička se blížila ke konci a my se blížili k vám. Když dozněli poslední tóny, mělo se zase střídat a vy dva ste se tvářili děsně nenpadně, aby jste se nemuseli střídat. Ovšem od kazení plánů jsme tady my! Urahara hned šel k tobě a tím svým svůdným tónem a pohledem tě žádal o další tanec. Já se rychle nakýblovala k Toushirovi a použila jsem na něj to co před tím Raion na mě. Zatancujeme si na usmířenou? Víš jak v těch kasárnách jsme se nepohodli...snažila jsem se mu to rychle vyjasnit. No Toushiro nejdřív nevěděl, ale pak viděl tebe a Uraharu, jen si naštvaně povzdechl a šel tedy semnou tančit. Mým velkým zážitkem tď bylo, že jsem tančila sprvním klukem, kterému nekoukám na břicho či hrudník ale je skoro stejně velkej jako já XD Takže aspoň tenhle tanec jsem si mohla uvolnit krk XD Hisagi tam pustil zase něco dlouhého, aby mohli všichni tančit. Rangiku si našla další oběť a to Ikakka. Ten už toho měl dost, ale kdo by Matsumoto řekl ne?XD Písnička začala hrát a všichni se začali ploužit. někteří se střídali dřív, někteří později, ovšem já jsem kecala s Toushirem o všem možném, jen aby ho nenapadlo tak brzo střídat a kazit tak chvilku mého taťky XD Urahara byl to samé. Pořád ti něco říkal nebo se ptal , aby nežvanil jen on, při tom tě nenápadně chytal níž a níž a dělal že nic nedělá a pořád se tvřil tak mile a zároveň svůdně XD(to je vážně děsný slovo). Urahara si tě i nenápadně přitiskával blíž a blíž. Například dělal, že zakopl a hned jak se zase narovnal, tak se ktobě přitisknul o pár centimentrů blíž XD To už si tě ale vyhlížel Ren, kterej zrovna tančil s Kamiko. Rene, proč máš v obličeji zas ten tvůj divnej šibalskej výraz?! zvedla Kamiko obočí a tvářila se opravdu nadšeně. Huh? Ale nic, jen si vylížím další partnerku >: D Když se začalo střídat několik jiných párů, Ren se vystřídal s Uraharou a Urahara tedy teď byl s Kamiko. Pojď na mou hruď, zlatíčko 3 řekl děsně sebevědomě Ren a žeby si tě nenápadně k sobě přitiskl? To né. Ten tě prostě vzal za pas a doslova si tě na sebe nalepil a nehodlal nijak povolit. Přitom se na tebe díval těma svýma krásně živě modrýma očima. Úplně se do těch tvých snažil zakoukat, jen aby tě trochu obměkčil. Tak jste se tam hezky ploužili nalepný na sobě a i Ren zkoušel dát ruku níž a při tom se ještě šibalsky zubil XD Byl i čas na střídání mě a Toushira. Sakra, že vy ste se domluvili aby mě všichni předběhli?! řekl napruženě, když viděl místo Urahary Rena. Já jen pokrčila rameny, ale to už se knám připloužili Mayuri s Hibiki. Hibiki teď byla na týden dopředu odrovnaná a mimo. Takže i na Toushira se pak jen mile a nepřítomně usmívalaXD No a mě si vzal do parády Mayuri. Docela nezvyk vidět ho bez té jeho šílené masky a toho klobouku nebo co to nosí. A navíc ve smokingu? Opravdu nezyk a navíc, Mayuri zrovna mezi menší chlapi nepatřil, takže jsem zas musela mít zakloněnou hlavu, páč koukat zas na knoflíky by bylo divné XD

Bylo příjemné sledovat, jak si každý tu svatbu užíval. A bylo spoustu momentků, které si prostě říkaly o fotku. Třeba když Ichigo s tebou utíkal před Matsumoto a Shinjim, nebo když Moriko dotáhla Ikkaka k Soi Fong. Za zmínku určitě stojí Shunsui a Nanao při chytání Yoričiny kytice nebo sólo Yoriko a Byakuyi. Ovšem byly tady i dokonalé perličky, třeba když Matsumoto tančila s velícím kapitánem. Zatím byli všichni střízliví, dokonce i Matsumoto! Ale té stačil k povzbuzení ten malý lok při přípitku a hned byla aktivnější. No a velící kapitán nějak od ostatních tu náladu pochytil a taky se rozjel, nakonec kolem nich všichni na parketu udělali kruh a ti dva měli sólo. To se Hisagi málem ufotil. Další bomba byl skupinový tancem to se činila zase Kamiko. Ta se taky rozjela, Uryuu ji zrovna při tanci ze zadu objal a to je zrovna vyfotil Hisagi, no já už nevím ni jak, ale nakonec z toho byl hotový řetěz. V čele Kamiko a Uryuu a za nimi hned Moriko, Yumichika a ti dotáhli další a další, teda krom Hiagiho, ten tam lítal okolo a fotil, než ho odchytla Moriko a tak Hisagi dal foťák prvnímu koho viděl a šup se přidat. Zkrátka, oslava se pomalu ale jistě rozjížděla a bylo teprve půl páté. To se písničky zase zklidnily a Ikkaku, celý umořený z parketu, se zase chopil pouštění ploužáků a to ho napadlo, že si někde najde mikrofon. Ikkaku se "nenápadně" začal plížit směr mikrofon, už už k němu natahoval ruku, když vtom mu ho kdosi sebral přímo před nosem. Naproti Ikkakovi stál Yumichika a půvabně, jak jinak, kroutil hlavou. "Yare yare, co ten mikrofon nechat ležet? Od pobytu v horských kasárnách s mikrofonem v ruce vzbuzuješ hrůzu, to ani nevzpomínám ten megafon." Řekl Yumichika, Ikkaku se jen ušklíbl a zpod jednoho stolu vytáhl onen obávaný megafon, kterým nás tenkrát v horách komandoval. "Myslíš tenhle?" Zazubil se Ikkaku, to se Yumichika vyditelně lekl, hned Ikkakovi ten megafon vyměnil za mikrofon a frr pryč. Ikkaku se jen vítězně zašklebil a s mikrofonem v ruce odešel pustit další ploužák. "Dámy a pánové, čas se opět vyměnit!" Ohlásil Ikkaku, to skončil ten tanec, který jsem strávila s Uraharou a ty s Toushirem. Toushiro už chtěl jít za mnou, ale to už byl u mě Ren. Ale Ren to bral pěkně zpříma. Urahara na to šel zlehka, nenásilně, byl tak opatrný, že jsem skoro nepostřehla, že je u mě blíž a blíž a že jeho ruka jde tak trochu níž a níž. To Ren na nic nečekal, chytl mě za pas a při tanci byl na mě dost těsně nalepený. Skvělý, začínám si myslet, že dneska všichni domluvili, abych tančila s toushirem co nejmíň. Povzdychla jsem si, ovšem to mě nenapadlo, že to tak skoro bylo. Během tance jsem se snažila od Rena trochu odsunout, ale marně, ale když jsem cítila, že jeho ruka jde jasně dolů, už jsem se ozvala. "Rene, kudasai, yameno!" Řekla jsem polohlasně, ale výrazně. Ren se ale jen ušklíbnul. "Ale no tak, aspoň jednou si to dovolit můžu, jednou jedinkrát mi to dovol." Zareagoval Ren a jeho jasně modré oči se zahleděly do mých, na moment jsem strnula, ale pak jsem se zase vzpamatovala. "Tohle nejde! Kudasai..." Začala jsem, ale to mě "kdosi" přerušil. "Dej tu ruku ještě níž a přijdeš o ni." Ozval se Toushirův hlas. Ten v tu chvíli tančil s Hibiki kousíček od nás. Hibiki byla po tanci s Mayurim duchem nepřítomná a tak jí bylo jedno, že Toushira se taky soustředí na něco jiného než na jejich tanec. Ren na moment strnul, dle jeho výrazu bych jeho pocity popsala jako A sakra! Shodou náhod zrovna v tu chvíli ta písnička skončila a většina tanečníků se šla napít nebo si vzít něco drobného k jídlu. Ren se ani nemusel ohlížet, Toushirův vražedný pohled jasně cítil. Ren si v tu chvíli musel říct teď nebo nikdy a nebo mu asi přeskočilo, jiné vysvětlení pro jeho další chování nemám. "Arigatou, kawai kawai Midori chan." Řekl takovým záludným tónem, letmo mě políbil na rty a pak využil prázdného parketu a honem pryč. Toushiro, v tu chvíli už bez Hibiki, tam prvně nevěřícně stál a už mu praskala žilka. Já byla taky dost mimo. Zase já? Proč zase já? No tak, je tady nespočet jiných holek hezčích a lepších než já! Sakryš chlapi, to jste slepí? Láteřila jsem v duchu, ale pak se vzpamatovala. No kdybych se v myšlenkách utápěla ještě o setinku déle, Ren by asi měl pěkný problém, protože Toushiro byl odhodlaný dát mu co proto. Nakonec se ale díky mě uklidnil a ruku v ruce jme zamířili ke stolu dát si něco k pití. Cestou jsme míjeli Kamiko, Rena a Ishidu. Kamiko s Ishidou zrovna řešili některé momentky ze svatby a sem tam upili ze vých skleniček, Ren se tam zrovna přichomýtl a když zaregistroval Toushira, nenápadně se schoval za Kamiko. Ta si toho ale všimnula. "Rene? Co děláš?" řkla trochu nedůvěřivě, svého bratránka totiž už dobře znala. "Já? Nic, měla jsi na šatech smítko." Zamluvil to Ren.
Ty jsi se v tu chvíli taky vrátila ke stolu, byla jsi krátce po tanci s Mayurim. To byl sám o sobě zážitek, tančit s Mayurim oblečeném ve smokingu? Kdo by do něho řekl, že může vypadat... normálně? Ikdyž jsi seděla jinde než Hibiki, ona zrovna kousek od tvého místa něco řešila s Neko, ta pak odešla s Hebim a Hibiki zamířila k tobě. "Krása, že?" Vydechla a zasněně si usrkla trochu pití ze své sklenice. "Mayuri sama tančí úžasně a ten smoking mu sedne." Dodala ještě. No Hibiki měla zážitek na celý život. "Ale tobě to s ním tak slušelo, Eiri san. Kdyby se mě někdo zeptal na dv nejhezčí páry, řekla bych kapitána Byakuyu a Yoriko san a tebe a Mayuriho sama." Usmála se na tebe. "Konec sezení, zpátky na taneční parket!" Ozval se najednou Ikkaku do mikrofonu, zvláštní, že pokaždé když do něho mluvil, vítězně se zazubil na Yumichiku. Ten se vždycky jen plácl do čela a rezignovaně zakroutil hlavou. Hibiki by si s tebou asi povídala dál, ale to pro ni přišel Urahara. Rukia tančila s Byakuyou, no její myšlenky byly jasné: Nii sama je tak úžasný! A tak měl Renji volný tanec, ten využil k popichování Ichiga. Oba pak hledali kde by co by, až si jim do oka padla ty! Ichigo a Renji si jen vyměnili takový provokativní pohled a pak hurá k tobě, kdo tam bude dřív. Zatím byli stejně, ovšem Renjimu překazila plány Matsumoto. "Yare yare, kampak utíkáš, Renji? Jde se tančit!" Zavýskla, to se Ichigo, ještě v běhu, otočil a vítězně se na Renjiho zašklebil. "Smolaři!" Zavolal na něho, Renji se zprvu tvářil naštvaně, ale pak se taky na Ichiga spokojeně zaxichtil. Ichigo zprvu nechápal, ale vzápětí mu to došlo. "Ichigo! No konečně, já tě hledala všude a ty mi tak šikovně běžíš naproti." Usmála se Yoruichi, Ichigo to málem neubrzdil, ale nakonec si ho Yoruichi odtáhla naparket. Tenhle tanec snad popvé Yoriko netančila s Byakuyou. "Věnuje mi nevěsta jeden tanec?" Ozvalo se za Yoriko, tam stál Shunsui s úsměvem ve tváři a rukou nataženou k Yoriko. Ta se jen usmála, čapla Shunsuie za ruku a hurá tančit. A pokud sis myslela, že tenhle tanec prosedíš, mýlila ses. "Zatančíme si?" Uslyšela jsi Byakuyu, ten stál těsně za tebou a hned ti pomohl vstát. Já byla celá šťastná, že konečně tančím s Toushirem a ten byl zase rád, že se po mě neplazí žádný úchylák. Tančilo se ještě dlouho, k Ikkakově nelibosti se střídal i DJ a i fotografové, chvílemi fotili Matsumoto a Hisagi, pak zase Ikkaku s Ibou, ale i Komamura a Yamamoto párkrát dostali foťák do ruky nebo taky Inoue s Rukiou. Asi po dalších třech písničkách Yumichika vyhlásil změnu parterů, ovšem aby on si nerýpnul. "Tak tak, další písnička a další změna. A to platí i pro tebe, Midori chan! Já tě vidím, ano, i vás Hitsugaya taicho!" Oznámil Yumichika a ještě na mě a Toushira provokativně zamával. No co nám zbývalo, chudák Toushiro, toho tentokrát chytla Matsumoto a já jen tiše doufala, že můj další tanečník udrží ruce na správném místě. Kupodivu se mi přání splnilo, přišel pro mě Ishida. "Jakožto zástupce rasy Quinci bych rád tímto gestem zlepšil vztahy mezi Shinigami a Quinci, věnuješ mi tedy tento tance?" Řekl a pomohl mi vstát, já se jen usmála. "Tak tedy já jako zástupce rasy Shinigami přijímám." To se už Ichigo málem dusil smíchy. "Kamiko ho to donutila říct už pětkrát." Rýpnul si, to ho Ishida zpražil pohledem. "Oi Kurosaki, támhle se po tobě schání Matsumoto!" Řekl Ishida, no Ichiga byl hned ten tam a Kamiko se jen spokojeně usmívala a šla si taky někoho najít. Po tomhle tanci jsem měla jasná plán: Zpátky za Toushirem! A ať si Yumichika říká co chce! Ovšem kousek od Toushira se mi do cesty připletl Mayuri. "Smím prosit?" Řekl, to si všimnul Toushirova "nadšeného" výrazu. "Copak, snad nežárlíš? Slibuji, že ti ji přivedu v pořádku zpět. Nebo mi snad nevěříš, Hitsugayo?" Řekl tak, že nešlo odmítnout a tak jsem tedy tančila s Mayurim. "Hana chan, měl bych na tebe jednu prosbu. Tak trochu bych se chtěl víc zblíži s Eiri chan a od tebe bych potřeboval pomoc, přece jen ji dobře znáš." Přiznal Mayuri, to jsem překvapeně zamrkala. "Em... A proč se nezeptáte Urahary? Ten toho o Eiri ví víc než já." Špitla jsem. "Jeho? Uraharu o něco prosit? To tak a navíc, když mi pomůžeš, dostanu z tebe ten svůj virus, který jsem ti tenkrát přidal do Saké." Řekl, no zkuste Mayurimu říct ne.

Bylo tedy tak půl páté, takže jsme měli všichni ještě možnost prostřídat co nejvíc tanečních partnerů. Asi po třičtvrtě hodině nám dal Ikkaku pauzu a já si chtěla jít sednout. Taky už jsem necítila nohy a na těch podpatcích to byl doslova horor! Jenomže to né, mě si musel odchytit Urahara. Yuzu chan prosimtě, potřebuju něco probrat! řekl, chytil mě za zápěstí a šel semnou kamsi stranou. Neříkej mi Yuzu...vždyť víš, že to nemám moc ráda ani od tebe...pípla jsem. Urahara jen nasadil chápavý výraz, ale to se hned vrátil k tomu co chtěl. Mohl bych tě vzít do karakury dříve, než za těch několik měsíců, ale něco za něco. Začal Urahara a já už si v duchu říkala, že ať je to co je to, máš to předem splněné Otto san! Poslouchám! řekla jsem a čekala, co Urahara na mě vybalí. To mi ale podal jakýsi papír no hodně srolovaných papírů, byl to nějakej seznam. No jo, seznam jakých si otázek typu Nejoblíbenější květina, nejoblíbenější jídlo apod. Aha, a koho že mám vyzvídat? zeptala jsem se a v lavě už mi běželi všelijaké možné scénky, jak budu vyzvídat nějakou dívku (vyzvídat tím brutálnějším způsobem s těmi mučícími přístroji XD). Už se mi i zablísklo ďábelsky v oku, ale když mi Urahara sdělil, že tenhle dotazník patří tobě, málem mě trefilo. Nani?! A proč jste si to nezjistil? Vždyť jste s ní tančil už asi dvakrát! vybuchla jsem a nechápala tátovu neschopnost. Hele, já jsem vědec z 12. divize, vyslíchání je vaše práce pro 2. divizi! A chceš dřív do karakury nebo ne? bránil se Urahara a narážel zase na Karakuru. D-demo..tohle všechno než zjistim a vyplnim tak tady strávim ještě rok! zděsila jsem se při téhle myšlence. Urahara mi jen dal ruku na rameno, usmál se tím svým úšklebkem a řekl, Ty si poradíš a já ti věřim! dal ze mě pryč ruku a odešel. Jen jsem se na něho mračila a pak se začetla do toho seznamu. Bóže co on to chtěl vědět o-O Některé otázky byli tak hloupé, jakoby Urahara nevěděl, na co se ještě zeptat -_-
Mezitím ty jsi zrovna tančila s Toushirem a když byla ta pauza, šli jste si oba sednout. Vzali jste si skleničky s pitím a srkali jste nějakej džus, holt saké ještě nebylo dostupné. To tě ale čapl Yumichika za zápěstí, Midori chan! No tak pospěš! Hisagi prý udělá fotky družiček! Hitsugayo taicho, vydržte chvíli! Tohle je důležité! řekl Yumichika a už tě táhl k ostatním družičkám, které se všelijak upravovali. Ayumi se snažila být co nejmíň vidět, já už tam byla dávno taky a tak jsme se tam všechny seskupily, nasadili milé úsměvy a jen odolávali bleskům z Hisagiho foťáku, kterej mimochodem udělal asi nad tisíc fotek. To se totiž muselo vyfotit všechny zvlášť, pak po dvojcích, po trojcích až byla úplně hromadná fotka, pak nás ještě chtěl fotit s nějakým klukem, takže Yumichika tam dělal všem modela, no to zas něco bylo. Někteří pánové se zvědavuje koukali jak se tam uměle smějem a Yumichika jak si to doslova užívá. Pak se šel Yumichika podívat na fotky k Hisagimu a nejdřív byl samozřejmě uchvácen, Ó to je nádhera! Ale tady jak jim to sluší! Och a tady! A tak tam vzdychal úžasem, až ho napadla jedna věc, My bychom mohli klidně založit nějaký FotoTým! Já bych byl hlavní stylista a na půl úvazku i model a vy byste byli moje modelky! Hm, možná bych vám i dobře platil! plácal tam Yumichika a už přemýšlel, kde by postavil své foto studium. Moment! Ukaž ten foťák! vzal Yumichika Hisagimu foťák a znova projížděl těch milion fotek. Proč skoro nikde až na pár společných fotek není Ayumi?!! Moje jedna z důležitých družiček?!! rozčiloval se Yumichika a hledal Ayumi všude možně po okolí. Chytrá holka! Nenápadně se vypařila a focení přenechala nám XD Do čtvrt hodiny jsme si mohli všimnout Ayumi jak zdrhá před Yumichikou, který ji chtěl snad zaškrtit a jen jsme slyšeli cosi o tom, že musí všechny ty fotky dofotit! My jsme se jen plácli do čela a každá si šla po svých. Většinou šli družičky ke svým partnerům, nebo se aspoń posadit. Já myslela, že mi ty nohy upadnou a teď jsem měla v plánu každého , kdo by přišel zahnat >-< Boleli mě chodidla a zrovna teď mi i težkli T-T To ale Ikakku vyhlásil další taneček. No všichni se naštěstí nějak zabavili, akorát Yoriko, jakožto nevěsta, si vzala do parády Toushira atvé samoty chtěl využít Kensei. Sedl si tam k tobě místo Toushira, který už to zpozoroval a jen se zase tvářil alá Zabiju tě! Brzo tě zabiju! To ho ale prudila Yoriko, ona vlastně byla z Hitsugayovi divize a dneska se rozhodla kapitána neposlouchat abýt drzá a pak se vymluvit na svatbu XD Nechceš zákusek? Přinesl jsem pár na ochutnání! ukázal ti tácek s nějakými zákusky. Shinji a Rose Kenseie z povzdálí pozorovali a jen se tvářili alá To je zmetek! On má teď takhezkou chvilku amy zase nic >-< To už ti šla ale naproti záchrana. No, záchrana, k tobě jsem šla totži já. Kenseie jsem čapla za límec a jen ho odtáhla někam pryč se slovy, Uhni! Tohle je teď jen pro dívčí uši! XP vyplázla jsem na něj jazyk a volné místo u tebe jsem zabrala já. Asi si mi něco chtěla říct, ale já ze své slavnostní kabelky, co mi půjčil Yumichika, jsem vytáhla bloček a tužku, dala jsem si nohu přes nohu a bez jediných zbytečných slov či otázek jsem se tě začla jasně ptát. Takže, jmenuješ se hana Midori, je ti...kolik že ti je? Hm, kdyžtak potřebuju ještě vědět tvoji oblíbenou barvu, vůni, květinu, pití alkoholické a i nealko, jídlo a sladkosti, pak styl relaxace...no je toho hodně co stebou potřebuju probrat...mluvila jsem a něco si zapisovala do toho bločku. Byla jsi asi překvapená a nechápala jsi na co to chci a už vůbec by tě nenapadlo, že vtom má prsty Urahara XD To sis ale všimla kolem jdoucího Mayuriho, kterej tě probodl pohedem a naznačil směrem ke mě. Tobě naskočila husí kůže a nějak si mě neposlouchala. To jsem ti špitla ale nějakou kravinu o Toushim, Toushiro nosí růžové škrťopytle s králíčkama...>: D To jsi hned reagovala a Toushira bránila XDXD Výborně, vítej zpátky na zemi -_-" řekla jsem a pokračovala v "tajnným" výslechu XD Naštěstí nás tu zbývající čtvrt hodinku nikdo nerušil avětšina z nás se už přesouvala do jedné místnosti v Kuchiki domě, kde se měla konat večeře a krájení dortu!

Tanec, smích, prostě zábava a nádherná atmosféra. Asi nikdo na oslavě neměl ponětí o čase. Yumichika zrovna tančil s Inoue a ta mu jednou ze svých pochval vnukla nápad. "A družičky i nevěstu jste s Moriko chan nádherně připravili." Řekla mu Inoue, no to div Yumichika málem neposkočil, jak ho to napadlo. "Arigatou Orihime chan." Poděkoval a ačkoliv písnička ještě neskončila, Yumichika se Inoue lehce poklonil, omluvil se a frr realizovat svůj plán. Prvně si vyhlídl Hisagiho s Moriko a oba je odtáhl bokem, vysvětlil jim o co jde a pak frr pro ostatní družičky a samozřejmě nevěstu. Písnička zrovna končila a Neko s Hebim si při jejích posledních tónech chtěli věnovat pár polibků, ale to né, to tam vletěl Yumichika, čapnul Neko a byl ten tam. Hebimu chvíli trvalo, než mu to vůbec došlo, těžko uvěřit, že mu Yumichika Neko takhle odtáhnul. Ale co, vždyť je to Yumichika, ten je schopný všeho. Pak nějakou tu chvíli přemlouval Shunsuie, ať pustí Ayumi, že ji potřebuje na focení a při cestě ještě přibral Hibiki a tebe. A samozřejmě jsem mu nemohla chybět, takže Toushiro ne Toushiro, Yumichika mě doslova odtáhnul pryč, zatím co Hisagi si připravoval foťák a Moriko přivedla nevěstu. Yumichika nás nutil pózovat přes půl hodiny v různém složení, on sám se ke každé druhé fotce připletl, sem tam přitáhl i nějakého ubohého přihlížejícího, takže není divu, že vznikly fotky jako Yoriko s Genryusaiem nebo Moriko s Ikkakem. Když focení konečně skončilo, tedy aspoň my focené jsme v to doufaly, Yumichika okamžitě letěl za Hisagim prohlédnout si každou fotku a nad každou div neuronil slzu dojetí. To ale dostal šílený nápad. No jakmile se zmínil o kariéře modelek, všechny družičky byly ty tam a nevěstu si odnášel ženich se slovy, že Yoriko je teď jen jeho. Yumichika ale vyslovil další děsivou skutečnost a to tu, že Ayumi je jen na pár fotkách. No a jak to řekl tak krátce po tom nápadu s modelingem, Ayumi ta představa dost viděsila a jak se schovávala, couvla dozadu, ale to vrazila do Shunsuie a Ukitakeho, ti dva zavrávorali a omylem zavadilo o opodál stojícího Rose. Nakonec to Ukitake a Shunsui ustáli a Ayumi hned chytili, ale Rose měl namále. To ho ale Lisa přitáhla za límec, div ho neuškrtila, ale zase Rose nespadnul. No mohl z toho být pořádný domino efekt. Ayumi si ale díky tomu Yumichika hned všimnul, vzal Hisagimu foťák a hurá to dofotit. Chudák Ayumi si jen povzdychla, poděkovala Ukitakemu a Shunsuiovi a frr pryč. Bylo až neuvěřitelné, jak lehce i v těch podpatcích Ayumi Yumichikovi utekla, no ta motivace ji asi poháněla dál, ovšem Yumichiku zase poháněla dál představa dokonalých fotek jeho ještě dokonalejšího díla. Ayumi se ale nehodlala vzdát a pro velitelku Keiratai a zároveň pod-kapitánku druhé divize nebyl útěk problém, ale ouha. Yumichika je Yumichika, to všichni víme a někdy má odhodlání až moc. Yumichika se najednou zastavil, jen zakroutil hlavou a obešel pár přátel, při tom nespouštěl z Ayumi oči. Ta si vydechla že má snad pokoj a chtěla si to obejít a vrátit se ke stolu, jenže problém. Sotva se otočila, stál za ní Ikkaku, nalevo vedle něho Yumichika a od Ikkaka napravo Shinji. "Yare yare, mě prostě neutečeš. Je nemyslitelné, abys byla na tak málo fotkách." Usmál se Yumichika a vítězně na Ayumi zamával foťákem. "Ale no tak, útěk je zbytečný a pár fotek neublíží, ne?" Zazubil se Ikkaku. "Ayumi chan, přece nám neodepřeš tu možnost kochat se tvou fotkou?" Řekl Shinji tím svým tónem, no kdyby Ayumi mohla, už by byla ta tam, ale štěstí teď nebylo na její straně. Aniž by si uvědomila, kde stojí, udělala krok vzad, tam ale zakopla a spadla. Při tom se ale praštila o roh té budovy a skončila v bezvědomí! Ikkaku se jen poškrábal na plešce. "Asi si nějakou tu chvíli počkáš, Yumichiko." Řekl, Yumichika se jen zadíval na nebe, jako by o něčem přemýšlel. Nejakčnější byl ale Shinji. "To se dalo čekat, takhle to bylo vždycky. To bych vám mohl vyprávět, Ayumi se nikdy nenechala opít, raději omdlela. Teda raději sebou někde praštila a kóma následovalo." Zakroutil hlavou, vzal opatrně Ayumi do náruče a odnesl ji do jednoho z pokojů pro hosty. Ikkaku s Yumichikou šli za ním, chvíli tam u ní postávali a to Yumichika najednou radostně zavýskl, až Ikkaku a Shinji málem měli infarkt. Ale dřív než ho ti dva stačili seřvat, Yumichika začal vysvětlovat. "Nevadí, nevadí. Ayumi san nafotím takhle! Takhle ji přece málo kdo viděl, Oboko Ayumi a bezbranná? Ale něžná a rozkošná jako víla a ty šaty, nádhera! Ayumi san bude moje Šípková Růženka!" Zajásal a hned začal Ayumi fotit ze všech různých úhlů a všelijak ji opatrně přetáčel. "Jo jasně a ještě si seženeš k naší Růžence prince, že?" Řekl ironicky Ikkaku. "Yosh, zábava byla, ale tohle není správné. Navíc až se Ayumi vzbudí, nedopadne to s námi dobře a..." Začal Shinji, to ale Yumichika zvednul hlavu od focení a šibalsky se usmál. "Dobrý nápad Ikkaku, každá princezna potřebuje prince." Přerušil Shinjiho, no Yumichika věděl, co říká. Nebo spíš věděl, jak Shiniiho umlčet. Ten hned zmlknul a pak si povzdychl. "Tak jako tak nás Ayumi chan zabije, tak proč si poslední chvilky života nezpříjemnit?" Pokrčil rameny, to už ho Yumichika korigoval, jak má u Ayumi být, jak má být ona a podobně. "Yosh, toho já se neúčastním, jdu zjistit kdy..." Ale ani Ikkaku toho moc neřekl. "Ne ne, Ikkaku, ty budeš stát a hlídat dveře." Přikázal Yumichika a když chtěl Ikkaku protestovat, dodal: "Víš, že bych od kapitána Shunsuie mohl sehnat to jeho speciální Saké, které dal jen našim novomanželům?" Usmál se a Ikkaku hned vesele hlídal dveře.
Za chvíli měl Yumichika nafoceno, Shinji Ayumi donesl obklad a jakmile přišla do pokoje Moriko, vyměnil se s ní a společně s Ikkakem a Yumichikou odešel. Ti tři Moriko řekli, že Ayumi prostě zakopla, spadla a uhodila se. No pravda to byla, jen tak trochu vynechali to, že ji Yumichika naháněl kvůli fotkám. No a zatím co Ayumi nicnetušíc stále byla mimo, Moriko u ní a ostatní tančili ty jsi ode mě zrovna vyhodila Kenseie. Totiž Toushira si odchytla Yoriko a toho, že jsem sama, Kensei hned využil. Toushiro po něm házel vražedné pohledy, ale když jsi ho vyhodila pryč, jen se spokojeně usmál a Kenseie pustil z hlavy. Ty jsi začala s Uraharovým dotazníkem, ovšem já zprvu nedávala pozor. Totiž kolem zrovna šel Mayuri a jeho pohled mi jasně říkal, že jestli hned nezačnu pracovat na naší dohodě, nebude to moc dobré. Ty jsi mě ale rychle vrátila na zem a já ti tedy odpovídala na tvé otázky. Že ti to řekl Urahara? To mě ani v nejmenším nenapadlo, myslela jsem spíš, že tě zaúkoloval Hisagi kvůli nějakému článku nebo spíš Yumichika. No každopádně jsem ti poskytla potřebné odpovědi. "Moje oblíbené barvy jsou modrá a bílá. Zbožňuju růže, hlavně červené růže a bílé taky. Mám ráda zelený čaj i Saké a zbožňuju jahody. Ráda posedávám v parku za našimi kasárnami, mám tam svoje oblíbené místo. Už jsem ti to ukazovala, je to na konci parku, v té odlehlejší části. Vždycky posedávám pod tou sakurou, je tam krásný klid. A taky ráda chodím do horkých pramenů nebo často navštěvuji studenty na akademii Shinou, ráda tam vypomáhám." Odpověděla jsem si ti na prvních pár otázek. Ty sis všechno pečlivě zapisovala, pak ale následovali otázky na kluky. Já se jen pousmála a dala si pár pramínků vlasů za ucho. "Nějak moc zvědavá, ale dobře, stejně to není žádné tajemství. Já nikdy neměla určený typ kluka, pro mě je nejpřednější jak se chová a jestli mě má opravdu rád, víš, jestli si se mnou jen nehraje. Tohle chování mě vždycky mrzelo. No a čeho si ještě všímám? Jsem hrozně zatížená na oči, když má kluk hezké oči, má u mě velkou výhodu. Nejraději mám modré oči nebo odstíny zelené, no škoda slov, podívej se na Toushirovy oči." Odpověděla jsem a pak věnovala Toushirovi zasněný pohled. Ten y už byl dávno u mě, jenže po Yoriko si ho odchytla Yoruichi, no marná snaha. Ale když viděl, že si povídám s tebou, byl v klidu. To by byla jiná, kdyby se tam motal takoví Kensei. "Tak Eiri a když jsme u toho, co máš ráda ty?" Nadhodila jsem a začala se stejnými otázkami, jako jsem měla já. To nám vydrželo do konce písničky, kdy Yoriko vzala Ikkakovi mikrofon a ohlásila, že máme jít dovnitř, kde si dáme dort, přijde ještě pár proslovů a pak se bude pokračovat v oslavě. A jelikož už bylo šest hodin, bylo jasné, že pokračování večírku bude o pití Saké. Takže já už plánovala, jak se s Toushirem nenápadně vytratím.

Tanečky se chílili ke konci a já z tebe vytáhla už několik otázek, ovšem to si mě zaskočila tím, že chceš vědět i o mě tyhle otázky. No, moc se mi to nelíbilo, ale abych nevypadala moc nápadně a nevděčně, tak i já jsem se svěřila. No tak tedy moje oblíbené barvy jsou hlavně žlutá a fialová, pak až červená a zelená. Pití nealko...hm, myslim že multivitamín je pro mě nejlepší! A mezi alkoholické asi Frisco, saké rozhodně ne, po tom se mi dělá blbě a hlavně dělám blbiny! No, jím skoro všechno, ale nejvíc mi chutná zmrzlina, já vím, moc jídlo to není...ale prostě zmrzlina a hlavně vanilková! - A ještě bych dodala těstoviny! Ty u mě fakt vedou...Hm, u květin jsme na tom stejně rudé růže jsou prostě nejlepší! Ovšem místem tě asi zklamu....no prostě mé oblíbené místo je můj pokoj v Uraharovým krámku. Hm, když nad tím tak přemýšlím tak to jen když jsem nějak smutná znechucená, prostě když mám špatnou náladu tak se zavřu do pokoje a nejradši to vyspim ve své postýlce a když mám dobrou náladu, nebo se mi chce jen tak přemýšlet tak asi se mi líbí....podrbala jsem se vevlasech a přemýšlela nad nějakým pěkným místem...já nevím. Ještě nikdo mě nikdy nevzal někam na nějaké pěkné místo...Otto san mě sice brával na různá místa, ale né tak úžasná, že bych se tam vracela znova a znova...no ale určitě jsem taky ráda v Uraharovým krámku. Ach teď mě napadla jedna věc, ale to si prosím nech radši pro sebe...tajím to před Hisaim a před těmi, co pořád něco organizujou...hraju na klávesy! Akorát nechci, abych tady musela před váma shinigai vystupovat, to radši někomu zahraju v soukromí, ale ne před celým davem...řekla jsem ti šeptem a přitom jsem se všude rozhlížela, jestli poblíž není třeba Hisagi atak. Holt jsem se fakt bála hrát na veřejnosti o-O A co kluci? No já ti nevím hele, souhlasím stím, aby si semnou jen nepohrál a pak neodhodil, ovšem takové ty milostné hrátky by vůbec neuškodili. Hm, když tak nad tím přemýšlím, tak povahově bych brala nějaký perverzní třeštiprdlo, to víš, aby sním byla sranda a né nuda a abych sním mohla mluvit o čem koliv, a aby byl taky takoej užvaněnej. Tiší knihomolové u mě nemají šanci >-< Jo a jsem strašně proti dlouhým vlasům! U mě kluk emůže mít dlouhý vlasy, taky když jsem tančila s Byakuyou, myslela jsem, že vezmu tajně nůž a uříznu mu ty jeho prameny! Nejlepší jsou ti s rozcuchem a hlavně žádní, co stojí u zrcadla dýl než dívka...Nerada bych se pak hádala s klukem otom, že jsem mu rozcuchala účes >-< A s očima taky souhlaím, akorát musí je mít tmavé! Nejlépe nějaké tmavě hnědé, snesu i tmavě zelenou, ale modrookým se zas vyhejbám...nevím proč, ale bojim se modrých očí -_- vyžvanila jsem ti o sobě pár informací XD To už jsme se ale museli přesunout do společenské místnosti, kde se měl krájet dort a poté se mělo pít saké. Do místnosti jsme museli jít bez bot, takže konečně úleva nohám!
Nevěsta a ženich se už chystali ke svatebnímu docela velkému a pěkně ozdobenému dortu. Všichni se shromáždili kolem nich, někteří, no spíš všichni, měli po ruce už talířky a umělé příbory, aby si pak taky mohli nandat kus dortu. Někteří si vzali tácek do dvojic, například ty a Toushi, Moriko a Hisagi, Neko a Hebi a tak dále. Všichni se nachvíli ztišli a Genryuusai ještě prohodil pár slov. Řekl nám něco podobného jako když jsme si připíjeli a ještě nám akorát poděkoval za to, že jsme se tu všichni tak sešli a že jsme ve zdraví přežili tanečky. To už ale Renji podal Byakuyovi nůž, kterej chytil společně s Yoriko a splečně rozkrájeli ten krásný dort. Téměř všichni se ještě podívali, jak Yoriko krmí Byakushiho a ostatní si šli vzít kus. Uběhla už asi půl hodina a všichni už měli dojedeno. Ty a Toushiro jste se snažili být neviditelní a chtěli jste někam odejít. Ovšem k vaší smůle vás zastavila Matsumoto! Yare yare, kampak jdete hrdličky, Teď se bude pít! řekla natěšeně Matsumoto a už vás chtěla nastrkat zpátky mezi ostatní. To si ale Hitsugaya povzedchl a jen jí řekl, Matsumoto, když nás teď necháš, dostaneš odemě ty láhve saké, které jsem ti v pracovně zakázal...-_-" řekl Hitsugaya, Matsumoto se jen rozzářili oči a hned vás pustila! Taky když jí kápo zakázal jedno z nejlepších a nejdražších saké, do by vás nenechal projít že? Takže jste vklidu odešli a chytili se za ruce a odešli ze sídla Kuchiki. Tak kam půjdem? Co na zahradu za vaší divizi? navrhl Toushi.
Mezitím já si odchytla ikkaka a zeptala jsem se ho, Prosimtě, to tady máte jenom saké? řekla jsem trošku zděšeně. Ikkaku se jen usmála kývl hlavou že jo. No co, řekla jsem si, že se teda jednou zase hodím do nálady...no snad nebudu vyvádět nějaké blbosti >-< To už ale všichni měli v ruce šálek a Ikkaku, Rangiku a Hisagi všem nalévali jak šplašení a všichni už si přiťukli a někteří šli až do dna. Někteří si jen Saké ucucávali, jako například unohana. To jí viděl Shunsui, náš další piják a hned ji začal poučovat, že saké se necucá ale rovnou se to hází. Unohana se zas bránila, že takhle pít teda nebude, že si to bude jen srkat XD Tak co Yuzu chan? Zas to tu rozjedeme ne? chytla mě kolem ramen Yoruichi a nalila mi zase saké. Tohle muselo být nějaké hodně procetní, páč asi po třetím šálku jsem začínala být lehce mimo. Mohla uběhnout tak hodina, dvě a všichni už byli aspoň v náladě, teda krom vás uprchlíků. No a ve společenské místnosti, kde byl DJ zase Ikkaku a chvílemi Hisagi už bylo živo hlavně na stolech...No kdo zas asi vyváděl na stolech že? Ano, naše známá svlíkací trojka Eiri-Yoruichi-Rangiku! Ovšem byl tu háček. Tentokrát nebylo jaksi pořádně co odhazovat, když jsme měli jen šaty a kalhotky...Tak jsme aspoň trsali na stole, pak jsme seskočili dolů a roztancovávali ostatní, hlavně luky páč ty tam jen tak stáli v hloučku a chechtali se tam. To jsme jim ale ukázali různé blbosti a různé střeštěné pohyby a někteří se chytli XD Dokonce poslušná a nesmělá Hibiki se knám přidala a pořád se nám motala kolem Mayuriho, kterej byl taky v náladě...no patřil k těm víc opilým, ale pořád...částečně při smyslech. No jo, tady můžem jasně zpozorovat, co udělá takové saké s ubohým živáčkem. I ti co se nezdáli a na první pohled byli zamlklý, jako třeba Kira to tam nejvíc rozjížděli. Kira tam ze sebe dělal rockového kytaristu a klekal si tam už k zemi a házel vlasy XD Byakuya s Yoriko asi před půl hodinou taky někam zmizeli a nás tam nechali, jen ať se pobavíme. Ovšem Kira to tam pěkně rozjížděl. Hisagi mu tam pustil nějakou rockovou skladbu a Kira tu svoji imaginární kytaru prožíval. Tuhle písničku pravděpodobně znali Ichigo s Ishidou, páč tam dělali ze sebe zpěváky, Chad dělal jakože hraje na bycí a Urhara s Ukitakem dělali další kytaristy a házeli tam vlasy dopředu dozadu a dělali jiné kraviny...

Dort, Saké, tanec a zase Saké. Prostě záruka dobré zábavy, no a záruka nebezpečí pro klidnější nebo méně průbojnější povahy. Řekněme, že po odchodu Byakuyi a Yoriko se vytratil hlavní dozor, protože v tu chvíli měl v sobě každý aspoň jeden šálek Saké a kdo si jednou lokne, u jednoho šálku rozhodně neskončí. No byly tady ještě šťastlivci, kterým se nějakým zázrakem povedlo utéct přede opitím do němoty. Mezi těmi šťastlivci jsme byli já a Toushiro. Matsumoto stačilo jí slovo jejího kapitána, že jí vrátí to Saké, které schovávala v jeho pracovně. My se pak v klidu mohli vzdálit. Ráda, stejně, myslím, že nás tu nikdo nebude postrádat." Odpověděla jsem s úsměvem a tak jsme zamířili do parku za kasárnami osmé divize. Byl to nezvyk vidět Seireitei takhle "vylidněné." Ale zase to byla příjemná změna, klid, jen já a Toushiro a nikdo, kdo by nás rušil. Tedy aspoň jsme v to oba doufali, Bouji se vesele bavil kdesi s ostatními pijany, o Matsumoto a Ikkakovi nemluvě a Kurotsuchi taicho snad taky podlehl Saké. Doufala jsem, totiž představa, že mě teď Mayuri stopuje podle Reiatsu, aby ze mě pak tahal informace o tobě, nebyla moc pěkná. A to jsem úplně zapomněla na to, že mám v sobě pořád ten virus, takže mě Mayuri bez námahy může sledovat. Ale Mayuriho a jiné narušitele jsem rychle pustila z hlavy, po tom Toushirově sladkém polibku to ani jinak nešlo. "Už mi to chybělo." Usmál se a něžně mě pohladil po tváři, no já nemohla než souhlasit. I když jsme od sebe každý den jen kousek, vidíme se celkem málo. Jindy bych asi začala přemýšlet, co nám pořád ruší plány, ale tentokrát ne. Neřekla jsem jediné slovo, jen se trochu šibalsky usmála a věnovala Toushirovi na mě až nezvykle odvážný polibek. "Tak si to musíme vynahradit, ne?" Řekla jsem zasněně a jen se k němu přitulila.
Ovšem tohle se nedalo srovnat s tím, co se dělo v sídle Kuchiki. Tam to bylo vážně něco. Venku na terase posedávali Yamamoto, Unohana, Ginrei a Komamura s Tessaiem. Že by střízlivá vážná debata? To tak, i když ani jeden z nich neměl s pitím problém, Saké udělalo svoje a tak, jelikož opít tuhle skupinku, to by byl tedy oříšek, díky Saké hned byla veselejší nálada. Ale s tím, co se dělo vevnitř se to nedalo srovnat. Ne vážně, ale když začnou blbnout Kira a Ukitake a přidají se dokonce Urahara, Uryuu, Ichigo a Sado! Tak to už je moc. Matsumoto tam umírala smíchy a fotila všechno a všechny kolem, taky že bylo co. Naši rockovou skupinu už beru samozřejmě, ale krom toho se potkali Bouji a Ren a setkání dvou úchylů? Ne ne, to není nic dobrého. Netrvalo to dlouho a ti dva si vyžádali od Ikkaka, který v tu chvíli zase okupoval pozici DJ, nějakou fajnovou písničku a zorganizovali vláček! Celé to vedl Kon, který se cítil děsně důležitý, že je první, za ním vesele poskakovala Moriko, té se držel Hisagi, myslím že nemusím zmiňovat, kde ten se držel, že? Jen napovím, že ramena to nebyla. Za Hisagim byla Hibiki, za tou už díky Saké hezky veselý Fuka, pak Neko a Hebi, ti samozřejmě stáhli s sebou i tebe. Nešlo utéct, ale zatím jsi k tvému štěstí byla na konci, takže se tě nikdo nedržel. Jenže Bouji to viděl jinak a ještě sesbíral další tanečníky. "Tak hop, všichni vstávat!" Slyšela jsi Yumichikův hlas, to už se tě ale chytl za pas a za něho se přidali Ikkaku a Iba, oba s šálkem Saké v ruce, Inoue, Noe a když šla Noe, tak musel i Ulquiorra. A když šel Ulquiorra, vstala hned Yumi a s ní Emi, jenže když šli ty dvě, šel hned Bouji a když Bouji, tak i Shunsui a ten vzal Nanao, za tou šla Rukia, s ní Renji, za ním zase Yoruichi a ta samozřejmě přitáhla Soi Fong. Jenže ta nemohla být na konci, takže se hned vesele přidala Kamiko. To už začal organizovat i Shinji a hned po tom, co dostal od Hiyori ránu, když ji chtěl stáhnout s sebou, dotáhl zbytek Vizardů, tedy až na Lisu a Hacchiho, kteří se šli způsobně opíjet s partou velícího kapitána na terasu. Takže zpět, za Kamiko se chytil Love, za něho Rose, pak se tam připletla Isane, za ní Kensei, Hinamori, Shinji, Nemu, Bouji a uzavíral to vážně klenot všeho. Kenpachi! Kenpachi se držel Boujiho jednou rukou za rameno, druhou všelijak kýval do rytmu a při tom měl na zádech Yachiru i Mashiro! Ne vážně, ale takový mejdan se zažije jen jednou za čas. Ovšem když Matsumoto, stejně jako Hisagi, půjčila svůj foťák někomu, kdo netančil, aby fotil a přidala se, všechno se to ještě víc rozjelo a řekněme, že se u některých pánů snížila poloha rukou. K tvé smůle to byl třeba případ Yumichiky, ten ale zřejmě vůbec nevnímal co dělá, měl totiž moc práce s všelijakými pózami. Když dohrála tahle "vláčková" písnička, a že byla pěkně dlouhá, Kira rychle pustil další a většina účastníků toho rozjuchaného průvodu počítala s tím, že se bude pokračovat, to se ale stalo něco nečekaného. Byla to nejmíň hodina, co se Byakuya s Yoriko vytratil, ale teď se oba ve velkém stylu vrátili zpátky. Totiž s prvními tóny písničky oba přitrsali zpátky a vzápětí už kolem nich všichni z toho průvodu utvořili půl kruh a tleskali do ritmu, zatím co naše skupina pařila dál a Byakuya s Yoriko měli sólo.
Po tomhle si ti dva šli na chvíli sednout, popíjeli debatovali s ostatními, zatím co naše skupina měla pauzu, Moriko pustila něco klidného a všichni toho využili, aby se napili nebo si dali něco na zub. Ale tenhle relativní klid, to byl klid před bouří. /plně se zapomnělo na chudáka Ayumi, no jak by řekl Yumichika, na naši Šípkovou Růženku. Ta se zrovna probudila a dobře si pamatovala, co se stalo. Vstala a zamířila k ostatním s jasným cílem-seřvat Yumichiku, Ikkaka a Shinjiho. Ti zrovna o něčem vesele debatovali s Byakuyou, Shunsuiem a Mayurim, takže si Ayumi nevšimli. Fuka, který měl zrovna hlídat Hisagiho foťák, se tak vesele motal všude možně a zrovna uviděl Ayumi. "Oi Ayumi san! Dlouho jsme se neviděli, co?" Zavýskl a z jeho tónu Ayumi bylo jasné, že si trochu loknul Saké. "Tady je dneska nezvyklá sranda, koukej na ty fotky, to je něco!" Zubil se a přemítal Ayumi fotky, ovšem omylem přeskočil pár stránek fotek a zabrousil na fotky nafocené Yumichikou, tedy naše spící Ayumi, jo a Shinji. Ayumi se nezmohla na jediné slovo, Fuka si toho nevšimnul a pak jen vesele odhopsal za Raionem. Ayumi zaťala ruce v pěst, už jí cukalo obočí. "Ksó!" Zařvala na celé kolo, to všichni stichli a naše foto trojka, takže Yumichika, Shinji a Ikkaku, si konečně Ayumi všimla. Všichni tři jen polkli a udělali krok vzad. Ayumi se pomalu přibližovala a ty tři probodával vražedným pohledem. "Tak Šípková Růženka? To jste si ale vybrali špatnou princeznu, hoši, moc špatný výběr. Ta pohádka končí tak, že se probudí, ale u vás bych o tom pochybovala." Řekla Ayumi, to si ti tři vyměnili pár pohledů. "Můj nápad to nebyl!" Oznámil paličatě Ikkaku. "Nani? I ty Brute! Takhle zradit!" Vykulil oči Yumichika, ale hned se vzpamatoval. "To nic, Ayumi san, ty nepovedené jsem už vymazal, uznej, že ti to sluší? Já mám vkus, vím co dělám, ty fotky jsou nádherné." Řekl takovým hrdým tónem. "Ty!" Ukázala na Ikkaka, který málem nadskočil, jak to Ayumi řekla vražedně. "Ty si to slízneš. A ty!" Ukázala zase na Yumichiku. "Ty to schytáš ještě víc." To se ale vzpamatoval Shinji a postavil se před ty dva. "Ayumi chan, jen klid, to byl jen takjový žertík. Yumichika ty fotky určitě hned smaže, že mám pravdu?" Řekl a podíval se na Yumichiku, ten ale rázně kroutil hlavou. Shinji si jen povzdechl. Už už chtěl něco říct, ale dočkal se toho, čeho se snažil vyvarovat. "Ty! Ty na mě ani nemluv! Hirako Shinji, přejmenuj se na mrtvého!" Oznámila Ayumi, to už byl konec a ti tři měli jasno. Společně rychle vypili každý jeden šálek Saké, připili si tím na to, aby to ve zdraví přežili a pak hurá pryč a Ayumi za nima. A Hisagi s Matsumoto s foťáky ještě za ní. Nastala chvilka ticha, kterou pak přerušila Moriko, když pustila ploužák. "Tak dámy a pánové, čas se uklidnit, prosím všechny na taneční parket." Řekla a s úsměvem pozorovala, kdo s kým jde tančit. Sama pak tančila s Kenseiem. Tenhle tanec Nanao věnovala Shunsuiovi. I když to předtím vypadalo, že ti dva se k sobě najednou mají a že už je všechno fajn, Nanao byla pořád poněkud rozpačitá a uvnitř zmatená, nevěděla, co si má vlastně myslet. Shunsui měl pořád jasno, jeho kawai kawai Nanao chan, to se nezměnilo. Pořád se usmíval, nic neříkal a jen se spokojeně díval na Nanao, ta se nepatrně červenala. Její ruměnec se ale zvýraznil, když si jí Shunsui lehounce přitáhl blíž. To se Nanao ale zastavila a odtáhla se. "T... taicho... Itsudeshimasu." Zakoktala Nanao a hned byla ta tam. Shunsui se chvíli překvapeně díval jejím směrem, pak si jen povzdychl. "Yapari, to sis to pěkně pokazil, Kyouraku." Zakroutil hlavou a pak si šel sednout k Yamamotově partě, kde v tu chvíli byl už i Ukitake.

Večírek byl opravd nezapomenutelný. Za Kona se chytali shinigami a udělali jsme jeden velkej vláček a různě jsme se kývali do rytmu písničky. Chvíli jsem byla poslední, to mě ale chytil Ymichika a za ním se to už taky pospojovalo! Tak jsme tam chodili ve vláčku celou tu písničku. To už ale téměř všichni kluci začali dávat ruce trochu jinam než byli rameny. I mě dal ruce o cosi níž Yumichika, ovšem on si toho vůbec nebyl vědom a já jsem byla taky úplně mimo, takže jsem to teď nějak nevnímala. Některým z nás dělalo problémy si udržet rovnováhu nebo tempo. Ke konci se asi půlka vláčku sesypala na zem a každej se tam válel po někom jiném a ti drzejší kluci se nenápadně podívali holkách třeba pod sukně, někteří neopatrní čumilové dostali co proto, ale to už se tampřihnali Yoriko a Byakuya. Všichni jsme udělali kolem nich kruh a tleskali jsme tak moc, až nám mravenčili ruce a někteří ani netleskali do rytmu písničky, na kterou tam trsal Byakuya s Yori. Z Kenpachiho se stala velmi zabávná atrakce pro dívky. Totiž, ne jen že se vozila na Kenpachim Yachiru, ale teď už i Mashiro a potom přibila i Inoue, na kterou se pověsila Yachiru, pak ještě na Kenpachiho záda vylezla Kamiko, to se ale nelíbilo Ishidovi a chtěl ji sundat zpátky doů, jenomže Kenpachi se strašlivě zasmál a běhal tam po místnosti jak cvok s ženskýma na zádech a Uryuu běhal za ním, jen aby si vzal svou Kamiko. Třeba Ren zase koukal co by kde by a nějak si vzpomněl, že tady chybíš ty! Chtěl tě totiž trošku poškádlit a zároveň naštvat i Toushira XD To tam ale přišla rozzuřená Ayumi, která když viděla ještě ty fotky měla náladu na zabíjení a škrcení. Honila tam po celém sídle ty tři průseráře a za nima běželi ještě Matsumoto a Hisagi, aby všechno nafotili. Tuhle chvíli využil Ren a zmizel ze sídla Kuchiki, ovšem nebyl sám. Sledoval ho ještě Bouji. Všichni na chvíli utichly, ale trpané ticho přerušila Moriko a pustila tam nějaký ploužák a všechny pobízela, aby šli tančit. Moriko se nad všemi páry rozplívala a jen je zasněně pozorovala. Bylo ale víc tančících, ehm ploužících, než sedících. Mezi sedící jsem patřila i já. Já, Neko, Hibiki, Yoruichi a So Fong jsme seděli u jednoho z mnoha stolů a chlámali jsme se tam a předváděli se a napodobovali různá zvířata a zvuky co ty zvířata dělaj, no prostě kraviny XD Yoruichi měla půjčený závoj nevěsty a dělala, že hraje na flétnu a já jsem děala ze sebe ada, kterej jakože vylejzá z nějakého koše a svíjí se do rytmů imaginární flétny. Taky jsem tam syčela a Soi Fong tam byla mrtvá smíchy a ostatní holky tak kolem tak trsali orientální tance a Yoruichi prožívala svoji roli. Pak jsme se tam nějak všechny svalili na zem, ale to už nám pomáhali kluci, kteří s námi chtěli jít i tančit. Hibiki si vzal Raion, Neko Hebi, Yoruichi Urahara, Soi Fong Love a ke mě se skláněl Mayuri >-<
Mezitím Ren si asi po deseti minutách všiml Boujiho, kterej se jen tak nevině pousmál. Kdyby sme naši Midoi, tak kdyžštak hlídej, aby nevotravoval kápo 10. divize jo?(hrubky schválně, snažím se psát opilecky xD). Bouji je kývl hlavou a následoval Rena, kterej ucítil vaše reiatsu. Vy dvě hrdličky jste seděli na lavičce a lýsali jste se k sobě a vášnivě se lbali, no prostě nádhera! Ani ve snu by vás nenapadlo, že vás někdo bude hledat z oslavy o-O To už ale šustil keř, z kterého vylezl Bouji a šel přímo k Toushirovi, Taicho! Na večírku došel led a Rukia se někam vytratila, tu sme doteď hledali, ae nenašli! Tak honem taicho, nechci mí zas problémy! vymyslel si Bouji docela důvěryhodnou povídku čapl Toushira za zápěstí a už ho edl na večírek. Ty jsi se zvedala, že půjdeš s nimi, ale to tě chytil kolem břicha Ren a nepustil tě za ním. Toushiro vůbec nechápal a nechal se tedy vést Boujim. Řekl si, že jim tam udělá ledovou skálu a hned se vrátí. To si ale jenom myslel, páč když ho Bouji dopravil na večírek, stal se obětí Rangiku, která ho pořádně opila!
Tak! Konečně můžem být sami! řekl nadšeně Ren a láskyplně tě ze zadu objal. To už si tě otočil k sobě a opět se ti zadíval hluboko do očí a ty ses pomalu v těch jeho krásně modrých očích začala ztrácet. Midori chan! Kudasai, dej mi pusu! řekl tak mile a tak jakoby gentlemanksy, že jiná by mu ztěí řekla ne! I ty ses jakoby zasekla a nebyla chvíli schopná odpovědi. Ren jakoby tě hypnotizoval svýma očima. Navíc jeho sebevědomí a vědění o tom, že je oblíbený mezi děvčaty mu dávalo ty maniplační scopnosti, kdy na něj jen zíráš a pomalu nejsi schopná pohybu ani slova. To už tě jednou rukou vzal něžně za bok a druhou tě jemně chytil za bradu a naklonil se k tobě! Pořád jsi byla mimo a nechápala si, co se děje, ale pak! Pak se to stalo! Zavál příjemný větřík a ze stromů sakur začali padat sakurové kvítky. Taková romantická chvíle! Ren toho využil a když už byli vaše rty téměř u sebe, Ren ti ještě pošeptal, Jsi tak krásná, Midori chan! o řekl, přitom se ti zadíval do očí a políbil tě na rty! Ta chvíle trvala snad několik hodin. Navíc Ren nebyl žádný začátečník a přitisknul si tě k sobě ještě víc, až jsi cítila jeho vymakanou hruď na své a Ren nepřestával a dovolil si i zkusit si na tobě francouzský polibek! Chtivě si tě držel u sebe a i jeho polibky byli víc a víc chtivější. Rukou, kterou tě držel, ti sjel až na zadeček a tou rukou, co tě původně držel jemně za bradu, tak tou ti teĎ sundal jehlici a prsty projel tvými vlnitými vlasy a pořádně si téhle chvilky užíval! ( https://media.photobucket.com/image/anime%20kissing/Angel18light/kissing.gif?o=27)
Mezitím Rangiku přestala honit Ayumi a spol. s foťákem a dala se do práce opít kapitána! Ikkaku se nějak pak s Ayumi dohodl a Ayumi ho teda nechala být, ovšem Shinjiho a Yumichiku chtěla zabít stále dál a Hisagi též nepřestával fotit. Ikkaku šel totiž pomoc Rangiku s opíjením kapitána. Kromě těhlech všichni ploužili, a ještě krom půlky Yamamotovi party a Shunsuie s Nanao. Já se šla ploužit s Mayurim, kterej se na mě až moc mile smál. To bylo asi po tom saké. No, díky saké jsem aspoň nebyla nijak nervózní a teď bych tančila opravdu s kýmkoliv (krom Aizena!!>-<). Mohla být už tak desátá hodina večer a na některé padala úava, na některé teprv přišla ta hyperaktivita apod. No, na mě už přicházela spíš ta únava a že by se někdo ploužil do rytmu? To né! Každej se ploužil tak, jak mu ještě sloužili nohy. Byakuya se ploužil s Yoriko a oba dva se k sobě tak roztomile tulili a Yoriko už taky usínala a málem nám usla při ploužení na Byakushim. Byla jsem nějaká nepozorná a omylem jsem šlápla Mayurimu na nohu XD (au, doufám, že jsem měla ještě ty podpatky XD). Gomenasai! To nebylo schválně! omluvila jsem se, ale to už Moriko vyhlašovala střídání partnerů. Jenomže Mayuri dělal, že neslyšel a ploužil se dál. To už u nás ale stál Fuka a odkašlal si. Co chceš?! -_- sykl Mayuri a Fuka se jen na něj zamračil. No, je střídání partnerů, takže když dovolíte taicho! řekl rázně Fuka a prostě si mě od Mayuriho vzal. Ten jen probodl Fuku pohledem a šel za někým jiným. Fuka už nasadil ten svůj úsměv, kterým mě vždycky kdysi dávno dokázal okouzlit. Já jen nasadila pohled alá Tohle na mě už neplatí a prstem jsem ho šťouchla do tváře. Moc dobře víš, že na mě ty tvoje ksichyt neplatí řekla jsem a ploužili jsme se dál. Fuka si ale nedal pokoj a pořád měl nějaké řeči a obličeje a zvedal šibalsky jedno obočí a navíc dneska neměl tu svoji pásku přes oko, takže toho zkusil využít a zkusil se mi zahledět hluboko do očí, jako Ren tobě XP Jenomže jeho nevýhoda! Měl modré oči a modré jsem neměla ráda, některých modrých očí jsem se i bála, ale Fuky jsem se nebála, spíš mi to bylo nepříjemné...ale koukal se tak mile...XD

Vážně, nic netrvá věčně a teď to vidím dost pesimisticky. Snad spiknutí osudu, protože takové smůle se jen těžko věří. A co to zase nadávám? Na přerušenou chvilku s Toushirem. Už zase, zase se objevil důvod, kvůli kterému jsme nemohli být spolu. Já chtěla jít hned za Toushirem, ale zatím co jeho někam vedl Bouji, mě kdosi zezadu objal! "Ah, nani? K..." Ale víc jsem říct nestačila, to už jsem totiž slyšela Renův hlas a on si mě k sobě vzápětí otočil čelem. Opět se mi zadíval do očí, hluboko hluboko do očí. Úplně jsem strnula, jako bych ani nevnímala, co se teď děje. Nebo spíš jako by mozek vnímal, ale tělo neposlouchalo. Nezmohla jsem se ani na slovo, jen se nějakým zázrakem přinutila pohnout se a udělat krok vzad. To bylo ale jediné, co jsem stihla. Než jsem se nadála, držel mě Ren u sebe a vzápětí už si bez mého souhlasu bral polibek za polibkem, přitáhl si mě ještě blíž a lehce mi z vlasů vyndal mou jehlici, načež na zem spadnul kvítek, který jsem měla ve vlasech. Jak se ta květina snášela k zemi, snažila jsem se přemoct, hnout se, bránit se... A zrovna když ten kvítek dopadl k zemi, jako bych se probrala, jako bych se konečně vzpamatovala. Okamžitě jsem se Renovi zapřela rukama o ramena a odstrčila ho. Rena tahle reakce překvapila, totiž když jsem se zprvu nebránil, doufal, že teď taky ne. A díky tomu jsem se mu vysmekla a odtáhla se od něj. Jen jsem rychle vydechla, vzala mu z ruky svou jehlici a jen na něj vrhla nesouhlasný pohled. "Konrinzai." Řekla jsem ještě a pak použila Shunpo. Co pak dělal Ren, to mi bylo jedno, já se dostala do svých kasáren a chtěla jít dovnitř do svého pokoje, opláchnout si obličej a upravit se. Bylo mi z toho do pláče, připadala jsem si hrozně, jako kdybych Toushira podvedla... Nedávala jsem pozor na cestu a navíc jsem tady nikoho nečekala, takže není divu, že jsem do toho někoho přede mnou vrazila. "Midori?" Uslyšela jsem hlas Ayumi dana, která stála přede mnou a vedle ní Yumichika s Shinjim. "Ayumi dana, gomene." Špitla jsem a chtěla jít dovnitř, ale to mě zastavili Yumichika a Shinji. "Yare yare, netváříš se zrovna šťastně." Řekl Shinji. "A jak vidím, účes je v háji, to se hned musí napravit." Přidal se Yumichika. "Ale nejdřív ty uslzené oči, něco mi tady nesedí. Tak pojď, myslím že není důvod spěchat zpátky, teď je to stejně jen o opíjení se Saké." Uzavřela to Ayumi, dala mi ruku na rameno a společně s Yumichikou a Shinjim mě zavedla do mého pokoje. Ti tři si sedli na postel. "Itsudeshimasu." Řekla jsem a šla do koupelny. Opláchla jsem si obličej a prohrábla si vlasy, to už byl u mě Yumichika s hřebenem v jedné a drobným růžovým kvítkem v druhé ruce. "Čas to napravit, prosím, tvou jehlici." Usmál se a chvíli si pohrával s mými vlasy, než mi opět vytvořil ten krásný účes jako předtím. "Arigatou, Yumichiko." Poděkovala jsem a vrátila se do pokoje, to mě ale překvapilo, že Ayumi dana a Shinji tam pořád seděli. Myslela jsem si totiž, že už oba šli. Ale ne, oni čekali na vysvětlení. "Tak, co se teda stalo?" Řekla Ayumi takovým klidným tónem, opřela si lokty o kolena a spojenými prsty si podepřela bradu. Já si jen povzdychla, to si Shinji s Yumichikou vyměnili jeden pohled. "Tak my raději půjdeme." Ozval se Shinji a Yumichika už se chtěl loučit, to jsem je ale zarazila. "To nic, zůstaňte. Stejně myslím, že se tím bude chlubit, takže z toho nebude žádné tajemství." Řekla jsem a sedla si na parapet okna. To ty dva zaskočilo, ale jen mlčky přikývli a zase se posadili na svá místa. "Chvíli po Yoriko jsme se vytratili i já a Toushiro, aspoň chvíle klidu... Ale zase nás někdo vyrušil, Bouji ho k něčemu potřeboval, prý nějaký problém na oslavě. Já chtěla jít s nimi, ale to si mě odchytnul Ren." Začala jsem a další část se mi říkala dost špatně, ale nakonec jsem to ze sebe dostala. "Kanashii." Zakroutil hlavou Yumichika. "Tady souhlasím s Nee chan. Dívka by neměla dovolit každému, aby si s ní dělal co chce. Svoji krásu a důvěru by měla dát někomu, koho má ráda a o kom si myslí, že za to stojí." Dodal ještě takovým důvěryhodným tónem a souhlasně kývl hlavou. "Kdyby byl teď tady, jednu by schytal, no jeho štěstí, tvoje škoda. Ale no tak, přece tě nerozhodí takový namachrovaný trdlo." Usmála se Ayumi. "Yare yare, ten nezná slovo gentleman. Midori chan, takový nezdvořák nestojí za takové trápení. Prostě nad tím mávni rukou a ignoruj ho." Zazubil se Shinji. Z jejich pohledu to znělo tak jednoduše, ale pro mě to takové nebylo. "Arigatou, demo..." Začala jsem. "Demo?" Chytla mě za slovo Ayumi. "Já nevím, vždycky mi přijde, že je to moje chyba, že jsem tomu mohla zabránit. Navíc, je to jako kdyby... jako kdybych Toushira podvedla." Svěřila jsem se, to si Ayumi jen povzdychla. "Víš, chlapi jsou někdy pořádné mrchy." Řekla takovým tónem, z kterého bylo cítit, že ví o čem mluví. To sebou ale Yumichika a Shinji trhli. "Samozřejmě nic proti vám, pánové, jsou i vyjímky." Ušklíbla se Ayumi, to ty dva celkem uklidnilo. "Yosh, když jsme tedy u toho svěřování, tak já se přidám. Ale vy dva budete mlčet, jasné? Tímhle se nikde nechci chlubit." Varovala ty dva Ayumi a oni souhlasili, taky po tom incidentu s fotkami, no aby ne. "Krom Yumichiky, vy dva znáte zhruba moji minulost. Že jsem vyrůstala v Rukongaii, pak to s akademií a podobně. Ale vynechala jsem jednu drobnost o době, kdy jsem byla teenager." Začala, všichni jsme ztichli a poslouchali Ayumino vyprávění. "Asi vás to překvapí, ale jednu dobu, ještě před přijetím na akademii jsem se dostala k jedné urozené rodině. Vážně, už si nepamatuju jméno, taky na to nerada vzpomínám. Ano, byla jsem vděčná, že mi poskytli místo k bydlení a tak. Byla jsem brána jako geisha." Vyprávěla Ayumi, to jsme se všichni zatvářili pěkně překvapeně, ovšem Yumichikovi a Shinjimu málem klesl pant. Tedy, jejich představy byly rozdílné. Oba si představili Ayumi jako teenagera, Yumichika ji pak viděl s typicky složitým účesem, s jehlicemi ve vlasech a nádherným zdobeným kimonem. "Ano, všechno k sobě krásně ladilo, tmavě modré kimono s květinovým vzorem a..." To Yumichika sklapnul, nastalo trapné ticho. Totiž on se do té představy zabral tak, že si sám pro sebe začal mluvit. No Shinji na tom byl s představou trochu jinak. Ten si spíš Ayumi představil, jak se teprve chystá a zkrášluje. Takže rozpuštěné vlasy, oblečená jen v obyčejném kimonu, které ale měla trochu shrnuté, takže měla odhalená ramena a... Ale tuhle představu mu Ayumi rázně vyhnala z hlavy. "Shinji!" Řekla vražedně a vzala ho hřbetem ruky po hlavě, to Shinjimu trochu zklidnilo hormony a mohlo se pokračovat ve vyprávění. "Tak tedy, doprovázela jsem ženu vůdce té rodiny a účastnila se všech významných společenských událostí. Ale v době, kdy jsem u nich žila, jeho žena onemocněla a zemřela. Tehdy mě její muž nehezky překvapil, no muž, oba byli mladí, ale zpět k tématu. Každý by asi čekal, že po smrti svojí ženy bude truchlit, bude smutný, ale on ne. Těžko uvěřit, že ta láska k ní byla celou dobu jen přetvářka. A ještě víc mě dostalo to, že ani ne týden po její smrti se pokoušel začít si se mnou. Řekněme, že jsem zažila něco podobného jako Midori. Tenkrát jsem utekla zpátky do Rukongaie, od luxusu zpět na ulici a asi rok poté jsem byla přijata na akademii. No tím chci říct, že takové zážitky se mají pustit z hlavy, dotyčného ignorovat a přenést se přes to. A pokud jde o Toushira, není nic lehčího než mu to říct." Uzavřela to Ayumi, všichni jsme užasle mlčeli. "Ayumi san, asi nemáte fotky z té doby, že?" Zeptal se takovým nevinným tónem Yumichika, Ayumin pohled ale mluvil za vše a tak Yumichika nahodil výraz alá Já nic, to samo. "To je pravda, arigatou za pomoc." Ozvala jsem a podívala se na hodiny. "Aj, to už bude půl desáté?" Podivila jsem se. "No čas jít. A můžu na svou čest slíbit, že ti klidně budu dělat doprovod, aby se žádný troufalec o nic nepokusil." Zazubil se Shinji. "To tak, nemusíš se starat, já už partnera mám." Ušklíbla jsem se a tak jsme se všichni vrátili do sídla Kuchiki, kde to pořád jelo. Přišli jsme zrovna na další ploužák, ovšem to byl pohled. Matsumoto už skoro spala Boujimu na rameně, i když s ním tančila, totiž celý den fotit, tančit a opíjet se Saké, to je náročné. Ty jsi zrovna tančila s Fukou a vy dva jste taky měli vypito, takže teď s tebou Fuka vesele flirtoval a ty jsi z toho měla srandu, dalo by se říct, že ani jednomu z vás asi nedocházelo, co teď děláte nebo co se děje kolem. Yumichiku si odchytla rozdováděná Yumi, takže nám jen zamával a hurá tančit, Shinji požádal tanec Ayumi a já jen s úsměvem začala hledat Toushira. To si mě ale odchytl Mayuri. "Smím prosit?" Řekl, natáhl ke mně ruku a já si všimla, že se mu jen znepokojivě zaleskly oči, bylo mi jasné, o co mu jde. A tak jsem mu během tance převyprávěla vše, co jsem se o tobě dozvěděla. Mayuri se jen usmál a vtom jsem ucítila krátkou ale ostrou bolest. To si Mayuri schoval injekci! "Dohoda splněna, virus je venku." Řekl a ještě mě chytil, totiž já se na moment zapotácela a málem na Mayuriho spadla. "Žádné obavy, tyhle příznaky by měly přejít asi tak... teď." Oznámil mi a bylo až zvláštní, jak se trefil, jen to řekl, hned jsem byla v pořádku. Víc už jsem mu ale říct nestačila, to se totiž někam vytratil. No já to nijak neřešila, hlavně že už mě Mayuri nemůže špehovat, a teď najít Toushira. Pomyslela jsem si a začala se dívat všude kolem, to jsem uviděla Boujiho. "Bouji, nevíš, kde je..." Ale to jsem to nedořekla, můj pohled se totiž zastavil u Ikkaka, Matsumoto, Renjiho, Kiry a dokonce i Rukii! Totiž tahle šílená banda, podotýkám, že už slušně napitá, tam zvesela lila Saké do Toushira! No já měla sto chutí zareagovat troch ehm, no "trochu" bych je seřvala, ale ovládla jsem se, nádech, výdech a šla jsem do jámy lvové. Tedy přímo těm cvokům na mušku, ale já se nehodlala nechat opít. "Itsudeshimasu, minna." Řekla jsem a pomalu se mezi tou bandou prodírala až k Toushirovi, který už byl skoro mimo. Bože kolik to do něho museli dostat? Pomyslela jsem si, to už se ke mně ale natahovala Matsumoto s láhví Saké a Ikkaku se chystal pomoct, jenže vtom jste na ně spadli ty a Raion! Vy už jste taky měli veselou náladu. No Raion to měl marné, totiž spadnul na Matsumoto a ta si ho hned vzala do parády. Ty jsi měla o cosi větší štěstí. "Ah Eiri, ty taky?" Zakroutila jsem hlavou a zvedla tě, ty jsi se ale tak divně kymácela, že kdyby mě Ichigo nepodržel, asi bych spadla. "Ukaž, já ti pomůžu." Řekl, to se ještě ozval Kon a tak nakonec Kon podepíral Toushira, Ichigo nesl tebe a já je vedla do kasáren osmé divize. Chtěla jsem tě dát do nějakého pokoje, ale ty ne, ty jsi všelijak blbla a skotačila, takže nechat tě samotnou, no to by nedopadlo dobře. A tak jsem poprosila Ichiga a Kona, ať tebe i Toushira dají do mého pokoje. Jeden skončil na posteli, druhý na gauči, já jen poděkovala Konovi a Ichigovi a oddychla si. "Midori, nemohl bych na chvíli, no..." Začal Ichigo, já se jen usmála. "Jasně že jo, klidně oba. Taky se mi tam nechce." Řekla jsem, načež Kon zavřel dveře a sednul si do křesla vedle Ichiga. Toushiro zatím odpadl úplně a ty už ses rapidně zklidnila. Přinesla jsem ti vodu, ať to Saké trochu spláchneš a pak ti podala ještě jeden polštář. "Moment, něco bych tu mohla mít, teda jestli mi to Ikkaku minule nesnědl." Řekla jsem a na moment odběhla. Za chvíli jsem byla zpátky i s knedlíčky Dango a sladkou omáčku k namáčení. Postavila jsem to všechno na stůl před Ichiga a Kona a taky si sedla. Překvapilo mě, jak se s nimi dobře povídalo, dalo se s nimi mluvit snad o všem. To se Kon samozřejmě dostal k téma vztahy. "Ha, vážně? Že ty si vymýšlíš?" Měřil si mě žertovně Kon pohledem, při každé druhé odpovědi, ale já se jen smála. Po chvíli přešla řeč i k nedávným událostem v Seireitei a tak i k tobě. "Ne, vážně, já jsem... no dobře. Ale ani slovo, jasné? Nepopírám, tak trochu se mi... no..." Vysvětloval zdráhavě Ichigo, když Kon prohlásil, že se kolem tebe nějak moc motá. "Že se ti líbí! Bože to je tak těžký to říct?" Nechápal Kon, já se jen usmála. "Ale no tak, na tom není nic špatného. Já myslím, že je to fajn, konečně ses znovu zakoukal, co Nana..." Ale to jsem sklapla a kousla se do rtu. Ksó, bakana Midori, boke! Já prostě nemůžu být zticha. Vynadala jsem si. "Gomenasai, Ichigo, nechtě..." Ale Ichigo mě přerušil. "To nic, víš, nevím proč, ale Eiri mi ji něčím připomíná. A teď nemyslím vzhledem." Řekl Ichigo s takovým klidným, až šťastným úsměvem, což mě i Kona překvapilo, ale bylo dobré vidět, že se přes to Ichigo už přenesl. Ale tak trochu jsme si neuvědomili, že ty ležíš kousek od nás, no snad jsi spala, nebo ne?

Po té, co vám Ayumi převyprávěla stručně svou teenagerskou dobu jsi přestala na to myslet a seskočila z parapetu. Všichni jste pak odešli zpátky do sídla Kuchiki, kde to opravdu žilo. Přišli jste zrovna na ploužák, který ale už stejně skoro končil. Ayumi šla ještě chvilku ploužit se Shinjim a Yumichiku si odchytla Yumi. Ty jsi hledala Toushiho, ale k tvému štěstí-neštěstí jsi byla odchycena Mayurim. Ty jsi mu přeříkala skoro vše, co jsem ti sdělila venku na zahradě, když jsem vyzvdala i já tebe. Poté ploužák skončil a ty jsi opět hledala Toushiho. Mezitím já měla chuť někoho provokovat a tak jsem si našla svoji oběť! Raiona! Přišla jsem k němu jakoby nic, pak jsem ho chytla za tváře a různě mu tu tvář natahovala a mluvila jsem na něho nesmysli takovým tím ťuťuňuňu tónem, Copak ty můj malej lvíčku? Nedal by sis flákotku? dělat si srandu z jeho druhého jména ho vždycky naštalo. Pak jsem ho ještě všelijak pošťuchovala a to už měl v očích zabijácký pohled a začali jsme se honit jak malý, ovšem při naší skvělé hře jsme tak trochu nabourali do Matsumoto a Ikakka a ty jsi vlastně byla zrovna zachráněna před nedobrovolným opitím. Skoro všichni jsme se tam rozplácli na podlahu, ovšem taková Rangiku že by vstala, když má teď usebe kluka, To né. Raiona si k sobě přitáhla a objala ho jak plyšovýho medvěda. Ikakku se jen chytil za plešku a trochu sebou zapotácel, pak ale vstal a prostě někam odešel o-O Mě jsi na nohy pomohla ty a následně nás dvě zachránil před dalším pádem Ichigo. Kon tam vzal Toushira kolem ramen, kterej už počítal ovečky. Poté jsme se všichni dostali do tvého pokoje. Ovšem při cestě jsem se vám málem ztratila, to mě ale našel Ichigo. Poté jsem se chtěla podívat zblízka na světlušky, které ale poletovali nad jezerem, do kteréhojsem málem zahučela, ovšem Ichigo mě zase zachránil a pořád mě radši hlídal. Pak jsem zakopla o kořeny, co byli na cestičce k vám do divize. Ch-choto, Ichi! řekla jsem a doběhla Ichiga. Ten se teda zastavil a čekal, vy jste šli napřed. Vzal bys mě na záda, kudasai? poprosila jsem ho s úsměvem na tváři. No, co chudákovi Ichimu zbývalo, že? Dřepnul si a nastavil ke ě záda. Já ho tedy objala, on se pak zvedl (to byla výška! XD). Počkej, musíš mě chytit u stehen, jinak mě neudržíš a kdybych padala, tak bych tě mohla i uškrtit! informovala jsem ho, no vidět teď někdo Ichigův výraz XD Chytl si mě teda i za stehna šel semnou na zádech do tvé kasárny. Po cestě jsem mu cuchala jeho vlasy, a stejně jako Raiona jsem ho taky všelijak pošťuchovala. Pak ale na mě padla opravdu velká únava, jen jsem si položila hlavu na jeho rameno a pomalu jsem usínala XD To už jsme ale všichni dorazili do tvého pokoje, Kon položil Toushira do tvé postele a mě Ichigo opatrně položil na tvůj gauč. Oba si pak sedli do křesel a ty jsi přinesla Dango knedlíčky. Kon se nenechal dvakrát přemlouvat a knedlíčky jedl jak kdyby nejdel už měsíce,né-li roky. Já a Toushiro jsme tvrdě usnuli a vy tři ste si tam ještě povídali o všem možném tak do dvanácti. Kolem té dvanácté se už všichni sbírali do svých divizí a svatební mejdan pomalu končil.
Ještě že Rangiku opila fajně i staříka Yama-jiiho. Takhle byl od něho klid, to znamenalo žádné papírování, žádné kapitánské schůzky, prostě klid na to, dostat se z kocoviny. Ty, když si se večer loučila s Ichim a Konem, sis přilehla k Toushirovi a teď ses probouzela v jeho objetí. Toushi měl na tváři takovej mírně úchylnej úsměv, že by sen o tom, jak je někde s Midori? XD Ty jsi vlastně byla první vzhůru z celé 8.divize. Šla jsi do koupelny na ranní hygienu a poté jsi otevřela v pokoji okno, abys vyvětrala ten opilecký vydýchaný vzduch. V šesté divizi přespala celá Kurosakiho parta a první vzhůru byli Ichig, Kon a Ishida. Zbytek ještě chrněl. Tihle tři se odebrali ven na čerství vzduch a Kon najednou spustil, Hele Uryuu, co to zas včera ten tvůj bratranec Quincy vyváděl? Takhle úchylnej nejsem ani já! řekl Kon, ikdyž tu poslední větu spíš řekl, jako kdyby záviděl XD Ishida ale vůbec nevěděl, co Ren udělal, tak mu to Kon vykecal. Ty ses jim toiž kapánek svěřila. Ishidovi se jen zablískly brýle a už promýšlel nejvhodnější trest. A ten hňup není můj bratranec, !>-< opravil ještě Kona Ishida a poposunul si brýle na nose. Další, co byli vzhůru mezi prvními byli třeba Nanao, Unohana, Kira a Bouji. To ti zas tak nepřehnali, ovšem Kira byl najednou jak vyměněný a z depresivního ksichtu se stal usměvavý! Nějak si pamatoval, co všechno vyváděl a co vyváděli ostatní a měl z toho nepopsatelně dobrý pocit, až se musel usmívat XD Byla tak desátá hodina ráno a to už vstávala většina shinigami s kocovinou.