Kinamo Daisuke

Předmět: Kinamo Daisuke Sun Jan 30, 2011 12:22 pm

Jméno: Kinamo Daisuke (Daisuke znamená velká pomoc.)
Věk: Jelikož jsem Shinigami, je mi asi 10x víc, než na kolik vypadám.
Rasa: Shinigami
Nyní žije: Okiwara

Výška: 178 cm
Barva vlasů: Bílá
Barva očí: Tmavě zelená

Povaha: Vždycky jsem byl tajnůstkář, pan tajemný a jak říká Tadao, podivín, ale to záleží na pohledu dané osoby. Přesněji, záleží na tom, na kolik se s někým sblížím. Někdo si o mně může myslet, že jsem chladný a odměřený, jiný mě může vidět jako někoho nesmělého a uzavřeného a někdo zase jako vypočítavého a bezcitného hajzla. Můžu u kohokoliv vytvořit jakýkoliv dojem, ale to není přetvářka. Nemám rád, když tohle někdo označuje jako přetvářku. Já takový opravdu jsem a ne jen já. Každý máme v sobě kousek každé vlastnosti, ať se nám to líbí nebo ne, u každého dominuje jiná vlastnost, ale to neznamená, že ty ostatní nemá. Ani ten nejupřímnější a nejpoctivější člověk vždycky nemluví pravdu, ani ten nejskromnější člověk se neubrání závisti. Záleží jen na dané osobě, jakou část mého já bude chtít vidět. I když jich moc nemám, vyjímkou jsou mí přátelé. Jen ti znají tu hlavní část mého já a tu taky neukážu jen tak někomu, dotyčný si musí získat mou důvěru, ale pokud se mu to podaří, může počítat s tím, že se za něho kdykoliv postavím a nezradím ho. Kladu velký důraz na sliby a daná slova, co řeknu, to nevezmu zpět. Jinak jsem spíš samotář, mám rád svůj klid a soukromí, ale když je třeba, dokážu být i dobrým týmovým hráčem. Záleží mi na ostatních, ať už to jsou mí dobří přátelé nebo podřízení. A pak je tu ještě jedna vlastnost, o které ví jen málokdo. Že jsem vychytralý? Ne, takhle bych to nenazval. Jak Tadao jednou řekl, vím, jak získat to, co chci.
Minulost: Samotářský, tichý a uzavřený - takový jsem byl, když jsem po akademii nastoupil ke čtvrté divizi. Postupem času si na mě každý utvořil jiný názor, však víte, jak to s tímhle u mě chodí. Každopádně, na své práci jsem si dával záležet, však jsem tehdy taky byl velice schopný v léčení. Přesně za tři měsíce od přijetí jsem se vypracoval na pozici pod-kapitána, což se některým Shinigami moc nezdálo, ale já jim to neměl za zlé, jen obyčejná závist, nic víc. Často jsem pak chodil ven pro nejrůznější vzorky, měl jsem spousty nápadů na nejrůznější vylepšení lékařských technik, nápady na protijedy a ještě spoustu jiných věcí. Párkrát mi ale můj sběr informací zkomplikovalo několik Hollow a jednou, když jsem narazil na několik docela silných Prázdných, mě zahlédl i Urahara. Jak mi pak řekl, tehdy mě hledal, aby si se mnou mohl promluvit o jeho nápadu na zřízení výzkumného a vývojového centra, protože já byl svými pokusy a výzkumy po Seireitei už proslulý. Když tenkrát viděl můj Shikai, bylo mu jasné, že mě čtvrtá divize tak trochu omezuje. Když srovnám svoji zanpakutou se zanpakutou ostatních Shinigami ze čtvrté divize, moje je jednoznačně více přizpůsobena k boji a jak sám Urahara řekl, ve dvanácté divizi bych měl daleko více možností pro zdokonalení svých návrhů a dokončení výzkumů. Dokonce o tom mluvil i s kapitánkou Unohanou a po chvíli přemýšlení jsme všichni tři dospěli k názoru, že dvanáctá divize pro mě bude lepší. Několik Shinigami můj odchod hodnotilo dost negativně, brali to jako zradu divize a vzpomínám si, že tenkrát kdosi poznamenal, že se dva zrádci dali dohromady. Urahara vlastně tyhle reakce dobře znal, on taky opustil svoji divizi, ale co už, takhle to bylo pro všechny lepší.
Po přestupu k dvanácté divizi jsem Uraharovi pomohl se založením vývojového centra a já pokračoval ve svých výzkumech a pokusech, ale ty byly vždycky spíš zaměřené na léčení, taky jsem úzce spolupracoval se čtvrtou divizí a dokonce i Kidoushu. Povedlo se mi zdokonalit nemálo lékařských postupů, dokonce jsem zdokonalil i způsob používání kidou k léčení a co je moje specialita - jedy. V tuhle chvíli si troufám říct, že neexistuje jed, který bych nedokázal zneškodnit. Po přestupu jsem se taky seznámil s mnoha novými Shinigami a měl bych ty nejdůležitější zmínit. Pro někoho je možná blázen, ale já obdivuji Mayuriho genialitu, která v jistých ohledech přesahuje hranice chápání. Jako kolegové jsme sebe navzájem respektovali, ale později mezi námi začala vznikat rivalita, což ale nebylo na škodu, protože mě to nutilo ke stálému zdokonalování. Další zajímavá osoba a jeden z mála, kterého můžu nazvat přítelem, je Tadao. Seznámil jsem se s ním přes Uraharu a tohle prostořeké trdlo si prostě získalo moji důvěru. Ještě jsem nepoznal nikoho, kdo by komukoliv dokázal zvednout náladu tak lehce jako Tadao. Někdy mu závidím tu lehkomyslnost, z naší dvojky byl on vždycky ten bezstarostný a já měl být ten nad věcí, ale myslím, že jsme si někdy oba ty role chtěli vyměnit. Tak podobně to je i s Uraharou. Ano, i když to byl můj kapitán, znali jsme ještě před mým přestupem a docela jsme si sedli do noty, bral jsem ho spíš než jako kapitána jako přítele a tak jsme se k sobě vždycky chovali. Taky proč ne? Nebyl v tom problém, s jeho rozkazy jsem neměl problém a pokud se mi něco nezdálo, stejně jako kdokoliv z divize jsem si s ním o tom mohl promluvit. A tohle mě na Uraharovi vždycky udivovalo, nehledě na to, jak ho ze začátku většina divize nesnášela, on se k nim vždycky choval tak mile a otevřeně a dokázal si je získat, třeba i někoho jako Hiyori. Vsadím se, že i když by to nikdy nepřiznala, uvnitř sama dobře ví, že Uraharu bere a ta nedůtklivost a nenávist je jen zástěrka.
Být součástí dvanácté divize bylo něco, za co jsem vděčný, užil jsem si tu dobu, co jsem tam pracoval. Škoda, že o tom musím mluvit v minulém čase. Všechno se to zvrtlo, když při vyšetřování mizení duší v Rukongaii došlo k útoku na několik kapitánů a pod-kapitánů a následnému pokusu o Hollowizaci, kterou nikdo z nich údajně nepřežil. Navíc, z téhle ohavnosti obvinili Uraharu a jak to skončilo? On i Tessai byli vyhoštěni ze Soul Society a s nimi záhadně zmizela i kapitánka druhé divize Shihouin Yoruichi a všechny oběti Hollowizace. Bylo mi jasné, že by Urahara nikdy nic takového neudělal, ale bylo to marné, důkazy mluvily proti němu. Smutné, ale uklidňoval mě aspoň ten fakt, že se o ty napadené určitě postará a pomůže jim, taky co jiného od Urahary čekat? Po tomhle jsem se rozhodl odejít od Gotei 14. Mayurimu to vyhovovalo, Urahara i já, dva rivalové byli pryč a on se stal kapitánem dvanácté divize a vedoucím vývojového centra. Proč ne, zasloužil si to, myslím, že Mayuri je pro tohle ten pravý. Když jsem se s ním byl rozloučit, odbyl mě jako vždy, ale já dobře vím, že to Mayuri jen hraje, ve skutečnosti mu já ani Urahara nevadíme, váží si nás jako kolegů vědců, ale i jako obyčejných lidí, ale tohle ho zkuste donutit říct, to je něco nemožného. Ale co, myslím, že si toho je vědom i Urahara.
Poté, co jsem opustil Gotei 14, jsem se usadil v reálném světě v malém městě jménem Okiwara, kde jsem až dosud žil a pracoval jako lékař a když bylo třeba, udělal jsem krátký proces i s Prázdnými. Teď mě ale Gotei 14 žádá o návrat, přesněji, kapitánka Unohana na žádost krále bude nějakou dobu působit v královské dimenzi a já bych po tu dobu měl zastat její pozici. Důvod její absence je prostý, královskou rodinu může léčit jen ten nejlepší z nejlepších a ačkoliv jsem byl jeden z možných adeptů, vzhledem k mému působení u dvanácté divize a taky vzhledem k tomu, jak mě většina mých bývalých kolegů popisuje, nevybrali mě. Prostě mi nevěří, laicky řečeno, myslí si, že jsem blázen. Myslím, že ze stejného důvodu nedali šanci ani Mayurimu, ale co, vlastně mě to ani nemrzí. Naopak se rád zase podívám do Soul Society za starými známými.
Schopnosti:
Zanjutsu - Silná stránka.
Hohou - Silná stránka.
Reiryoku - Expert.
Kidou - Expert.
Hakuda - Expert.

Zanpakutou
Jméno: Kyokugei-shi (V překladu hadí žena.)
Povaha: Kyokugei-shi si ráda hraje, jeden nikdy neví, co se jí honí hlavou, ale v tomhle mi jako Zanpakutou vyhovuje, oba jsme totiž stejně nevypočitatelní, ale zkuste skrýt myšlenky před vlastní Zanpakutou, že? Známe svoje silné i slabé stránky a díky tomu se vzájemně doplňujeme a jsme sehraný tým. Kyokugei-shi často říká, že jí nikdy nedopřeju trochu volnosti. "No ták, chci se bavit a ty bys měl taky, jestli budu trávit celý život s tebou, asi z toho zešílím! A ty taky! Koukej si někoho najít, potřebuješ to jako sůl a já to samé..." Tohle mi říká pořád, ale já to pouštím jedním uchem dovnitř a druhým ven. Když se chce bavit, ať se baví, ale já si do těhdle věcí nenechám kecat. To je taky její menší problém, vždycky se do všeho míchá a všem chce radit, i když to nemyslí zle. Jinak je společenská a odvážná, někdy až moc.
Rozkaz pro uvolnění: Hae, Kyokugei-shi (V překladu plaz se, Kyokugei-shi.)
Po vyvolání Shikaie se Kyokugei-shi promění na dlouhou jehlu.
Techniky:
Akai Sutechi (V překladu červený steh.)
Touto technikou lehce vyléčím nejrůznější zranění.
Jaguchi (V překladu hadí chřtán.)
Z hrotu jehli vyleze hadí hlava, která při kousnutí způsobí halucinaci, že dotyčného ten had skutečně sežral a zasažený je na nějakou chvíli mimo, ani si neuvědomuje, že je zraněný.

Podstata: Kyokugei-shi je Zanpakutou, která využívá kidou a trochu i iluze.

Vzhled:
Shikai

Bankai

Uzavřená forma dole u vzhledu.

Skutečná forma:

Bankai: Yamata no Orochi
Po vyvolání Bankaie se mi na zádech objeví symbol červeného hada, z něho pak vychází osm velkých hadů, kteří jsou jen druhá forma mé zanpakutou. Mohu je lehce ovládat pohyby rukou, ale tihle hadi mají i vlastní hlavu. Přesněji, ovládá je i moje zanpakutou, takže zatím co já se soustředím na něco vepředu, ona mi kryje záda, je to jako mít oči všude.
Techniky:
Aka Koukan (V překladu krvavá výměna.)
Tato technika funguje na principu výměny. Libovolný počet hadů se zakousne do dvou různých lidí. Jednomu zdraví a životní energii odebírám a tomu druhému ji dávám. Pokud touto technikou léčím více osob najednou, může to být dost nebezpečné, stačí drobné rozptýlení a můžu omylem zabít toho, koho chci vyléčit a nepříteli zase vrátím sílu. Při této technice mají hadi krvavě červenou barvu, zdá se, jako kdyby jimi probíhala krev, ale to je jen mé reiryoku.
Hitokuchi (V překladu uštknutí.)
Při této technice používám svoji zvláštní schopnost, dokážu totiž změnit své reiryoku, prakticky využívám dva rozdílné typy reiryoku. Jedno krvavé a druhé azurově modré a právě to využívám při této technice. Hadi změní barvu na azurově modrou a každého, koho po té kousnou, znehybní. Trvá to pět až deset minut, než je dotyčný zase schopný pohybu, ale i tak je pak zpomalený a má snížené reflexy a smyslové vnímání.

Vzhled: